Celeron
|
Napsal: čtv 06.04.2017 23:30 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 22.4.2010 Příspěvky: 10487 Bydliště: Nový Bydžov ČR Obrázky: 14
|
Jó, rezonák na 27MHz, dioda a DHR či MP 100uA. Nabouchaný na kusu prkýnka s teleskopkou z Merkura a naladit vysílač na největší výchylku. Ta žárovka ale opravdu svítila nejvíc při největší výchylce. Jen už nevím, jestli to dělalo 12x0,05 = 0,6W a nebo 24x0,05 = 1,2W. A to ta žárovka svítila víc, než když se jí dalo jmenovitý U a I ze zdroje. Ještě vzpomínám, že u Svíčky byl takovej dost blbej problém, pokud se ukázalo na přilétající model anténou, houpnul si. Jen výškovka, na křidýlkách to nebylo znát. Dělalo to i když se výškovka dala na první, nebo na poslední pořadí kanálů. Dělalo to ale jen na některý kusy vysílače i když byly konstrukčně stejný. Nikdy jsem nepřišel na to, v čem je dílo. Princip je jasnej, vyzařovací charakteristika prutovky kontra drátová anténa z trupu na směrovku. Ale dělalo to i pokud šla cca 1/3 antény ze směrovky na konec výškovky a dokonce když byla anténa v křídle. Laboroval jsem s časovou konstantou AVC ale nikdy se to nepovedlo plně odstranit. Pak jsem měl ještě jeden problém, jedna série plošáků z Radiotechniky podnik Svazarmu HK byla nějaká divná. Ani jeden přijímač na těch deskách neměl citlivost jako když byly plošáky FR4 z Přelouče. Ten vstupní díl byl strašně tupej. Divný, 28 MHz bych nevěřil, že by mohl mít matroš desky vliv.... Jirka
|
|
Nahoru |
|
|
Lark
|
Napsal: pát 07.04.2017 0:21 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 13.11.2008 Příspěvky: 9866 Bydliště: Benátecká Vrutice, ČR
|
Mám dojem, že jsme používali telefoňáckou 12V/0,05A, protože se špatně sháněly a všude měli jen 24V. Ty problémy co popisuješ jsem nezažil, nebo možná identifikoval jako nějaké rušení, o které na 27MHz nebyla nouze. On ten svit ale moc výkonu neodpovídal, protože při srovnání s vysílačem, který dával podstatně silnější sílu pole třeba svítila míň než u vysílače se slabším signálem. Asi to souviselo s impedancí konkrétní antény. Já jsem pak přestal úplně modelařit a věnoval jsem se jen elektronice (hlavně VKV a UKV), a potom i počítačům. U těch materiálů na DPS si ale pamatuju, že byly dost velké rozdíly, ale až na frekvencích řádově stovek MHz a odkud jsem měl tenkrát tišťáky na Svíčku už si nepamatuju. Některé jsem si dokonce maloval sám chlorkaučukovou barvou, trubičkovým perem. Materiál jsme vozili z kovošrotu v České Lípě, kde se objevovaly metrové pruhy asi 8 až 10cm široké. Problém byl, že byly jen oboustranné, takže se celá jedna strana musela odleptávat. Bylo to z nějaké výroby pro armádu, takže s kvalitou problém nebyl a kupovali jsme to na váhu. Nadělal jsem z něj i spoustu různých krabiček. Ten kovošrot byl zlatej důl i na jiný elektromateriál, jako tenké kablíky a koaxiální kablíky fí 3mm s teflonovým dielektrikem a stříbřenými vodiči i stíněním, které se hodily při kmitočtech kolem 1GHz. Ještě mám něco v krabici. To už jsem ale moc uhnul.
|
|
Nahoru |
|
|
jyrry
|
Napsal: pát 07.04.2017 4:42 |
|
Moderátor serveru
|
|
|
Registrován: 28.2.2005 Příspěvky: 20813 Bydliště: Rakovník, CZ Obrázky: 0
|
Lark píše: ... z kovošrotu v České Lípě, kde se objevovaly metrové pruhy asi 8 až 10cm široké.... Jo, ty jsem kupoval v Praze v elektrobazárku "na Moráni", tam je občas měli, i jednostranné... Žárovičky 12V/50mA tu ještě mám, můžu poslat edit: ... kecam, byl to bazarek u botanicky zahrady, o 300m dal
_________________ jyrry.webnode.cz
|
|
Nahoru |
|
|
guchar
|
Napsal: pát 07.04.2017 10:59 |
|
Mazák
|
|
Registrován: 7.5.2015 Příspěvky: 7404 Bydliště: ČR Obrázky: 8
|
Ty telefoňacký žárovičky se občas povedlo vyštrachat i 50 mA / 6 V. Při ladění dle žárovka nebo měřič síly pole to chtělo informativně měřit i odběr. Hlavně na modelářském nebo KV přijímači (za detekcí nebo na kanálu za dekodérem) nastavovaný TX poslouchat. Ony ty vazby byly hodně těsné. A tak nebyl problém laděním konce nebo antény, urvat kmitočet mimo hodnotu krystalu. Kde to pak kmitalo a výkonově zesilovalo na nějakém LC.
|
|
Nahoru |
|
|
Lark
|
Napsal: pát 07.04.2017 12:23 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 13.11.2008 Příspěvky: 9866 Bydliště: Benátecká Vrutice, ČR
|
Do toho Kovošrotu jsme dělali výpravy z MB a sledovali, aby delší dobu nepršelo a byla tam čerstvá navážka materiálu, protože to bylo venku na hromadách. to guchar: Ladit koncový stupeň, nebo prodlužovací cívku na žárovičku je ale naprosto špatně, protože navlečením kroužku s žárovkou na prut, se ten koncák i anténa určitě rozladily. Jinak při buzení koncáku ze samostatného oscilátoru, nemůžeš "urvat kmitočet krystalu". Může se ale stát, že přeladíš koncák na jinou harmonickou. Běžně se taky používaly krystaly se základním kmitočtem 13,5...MHz a oscilátor běžel na harmonické.
|
|
Nahoru |
|
|
guchar
|
Napsal: pát 07.04.2017 15:05 |
|
Mazák
|
|
Registrován: 7.5.2015 Příspěvky: 7404 Bydliště: ČR Obrázky: 8
|
To "Lark" Zkusím "URVAT KMITOČET" popsat jinak-lépe. Kmitočet výbrusu se nehnul. (Na to je jiná metoda.) Ale OSCILÁTOR (případně OSCILÁTOR+KONEC) se rozkmitaly přes nějaké parazitní vazby na nějakém LC kmitočtu. A to bez ohledu na krystal v obvodu (přes který měla kmitání držet v chodu, zpětná vazba v bázi) krystal mezi kolektorem a bází obr. 17 a) obvod kmitá v blízkosti sériové rezonance X-talu. AR B/2 1987 str.50 Krystalové jednotky a oscilátory, Amatérské rádio 1987, Pavlovec+- Základní kmitočet 13.5 MHz ani jeho jiná (než druhá) harmonická to nebyly. Bylo to 5 a více kanálů vedle. - První hrubé nastavení(uvedení do chodu)bylo se žárovičkou. Pak nastavení s improvizovaným měřičem pole.
|
|
Nahoru |
|
|
Celeron
|
Napsal: pát 07.04.2017 15:27 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 22.4.2010 Příspěvky: 10487 Bydliště: Nový Bydžov ČR Obrázky: 14
|
guchar píše: - První hrubé nastavení(uvedení do chodu)bylo se žárovičkou. Pak nastavení s improvizovaným měřičem pole. Přesně tak jsem to dělal i já, žárovka byla svejma drátkama přímo mezi plošákem a patkou antény. Pak se vyhodila a jelo se jen na sílu pole. A propo, ty oboustraný plošáky byly na klepající se rádia dost nevhodný. Moc slabá měď myslím jen 18 um. U oboustranejch se vždy počítalo s pokovením cest na dvojnásobek před leptáním. U jednostranejch byla fólie dvojnásob tlustá, protože se leptaly přímo buď po zakrývacím sítotisku, nebo fotocestě. Pokud se bouchlo s původně oboustranou deskou, "zafoukal vítr" a pokud byly díry vrtaný o 0,2 a víc mm větším průměrem než noha součástky, ty často urvaly měď od laminátu. Ale co, když byl matroš plošáku zadarmo. Na přeloučských plošákách jsem měl spolužáka a ten nám udělal plošáky na Svíčku jednostranný, prokovený a halovaný. Tomu přijímači se pal říkalo "beton", jediný, co po havárce odešlo, že krystal vyletěl z pérek a v TOKO mezulích se urvaly "čínky". Jirka
|
|
Nahoru |
|
|
Lark
|
Napsal: pát 07.04.2017 17:39 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 13.11.2008 Příspěvky: 9866 Bydliště: Benátecká Vrutice, ČR
|
to guchar: To co popisuje Pavlovec, že oscilátor "kmitá v blízkosti sériové rezonance" ale neznamená, že by kmitočet "ujel" o několik RC-kanálů, ale ta odchylka je nepatrná. Jesti kmitá krystalový oscilátor na kmitočtu "strženém" LC obvodem, tak to svědčí jen o tom že je oscilátor špatně navržený, nebo třeba i použitím krystalu nevhodného "řezu", který pro konkrétní typ oscilátoru není vhodný. Nikdy jsem se s něčím podobným nesetkal, a i při velkém rozladění LC obvodu oscilátor "skákal" vždy jen po harmonických.
to Celeron: Ty oboustranné plošáky co jsme vozily měly sílu mědi 0,05mm a některé dokonce 0,1mm. Ty silné jsem používal hlavně na desky zdrojů, a taky na ty krabičky. Měly i různý materiál nosné desky. Některé byly na bílém laminátu, které byly výborné pro vysoké kmitočty, a některé byly z tmavě modré hmoty, která byla měkčí a pružná, a při vrtání se dělaly špónky, které se nelámaly, ale byly neprůhledné. Jinak to prvotní ladění na stole jsem dělal GDOčkem (Grid Dip Oscilátor - Sací měřič) přepnutým jako indikátor síly pole. Taky jsem ho používal na předladění LC obvodů ještě před osazením polovodičů.
|
|
Nahoru |
|
|
Celeron
|
Napsal: pát 07.04.2017 22:57 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 22.4.2010 Příspěvky: 10487 Bydliště: Nový Bydžov ČR Obrázky: 14
|
Cos na to používal? BM342 s vazební smyčkou na malej průměr cívky? S ním mě to moc dobře nešlo. Jirka
|
|
Nahoru |
|
|
fokker1
|
Napsal: úte 11.04.2017 14:38 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 23.4.2009 Příspěvky: 754
|
Zajímavé táma, člověk si zavzpomíná. Taky jsem měl samodomo RC soupravu, postupně dvě, první byl jednokanál se supereakčním přijímačem podle ABC, měl jsem tam navíc multivibrátor, kde se potenciometrem měnila střída a špagomatikem se řídilo kormidlo. Používal jsem to v lodi. V přijímači byl i obvod, který sledoval vymizení pulzů (vypnutí vysílače) a vypnul motor lodi. Potom jsem stavěl tříkanálový proporcionál podle knížky Radioamatérské konstrukce. To bylo někdy na konci osmdesátých let, protože jsem ho později používal se servem Graupner od Pecky, takže to muselo být už po revoluci. (bylo mi tehdy asi 17, v době, kterou tu popisujete jsem byl ještě na houbách ). Naladit se mi to moc nepovedlo, na loď dobré, ale letadlo šlo k zemi při prvním startu. Ale možná i proto, že jsem ho tehdy řídit neuměl. Ani jedna z těch souprav se nedochovala, ten tříkanál jsem potom rozebral a začal přestavovat na čtyřkanál se dvěma křížovými ovládači, ale mezitím se dostaly do výprodeje za pár stovek Modely T4AM27, takže jsem s vlastní tvorbou v tomto směru skončil. Až po více než dvaceti letech jsem se letos v zimě k bastlení samodomo rádia vrátil, vyhrabal na půdě tu historickou Modelu a stvořil toto: Už se těším, až to vytáhnu na nějaké akci. Ale zatím jsem s ním ve vzduchu nebyl. Ale s druhým vysílačem - MC 16/20 s vyměněnou elektronikou běžně létám s elektrolety.
Přílohy: |
Modela.jpg [ 89.68 KiB | Zobrazeno 1451 krát ]
|
|
_________________ https://fokker1.rajce.idnes.cz/
|
|
Nahoru |
|
|
Lark
|
Napsal: úte 11.04.2017 17:05 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 13.11.2008 Příspěvky: 9866 Bydliště: Benátecká Vrutice, ČR
|
Tenkrát nám nic jiného nezbývalo, než stavět na koleně. Co v tom máš za HF modul?
|
|
Nahoru |
|
|
fokker1
|
Napsal: úte 11.04.2017 17:32 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 23.4.2009 Příspěvky: 754
|
V téhle Modele Frsky DHT, v MC16/20 Orange DSM2/DSMX. V obou je Arduino Mega 2560 ve kterém běží samozřejmě OpenTX. Frsky má vlastní telemetrii, u DSM mám homemade telemetrický modul na 433MHz s mírně upraveným FrSky protokolem.
_________________ https://fokker1.rajce.idnes.cz/
|
|
Nahoru |
|
|
Lark
|
Napsal: úte 11.04.2017 18:03 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 13.11.2008 Příspěvky: 9866 Bydliště: Benátecká Vrutice, ČR
|
Pěkná práce. Nejlepší je ten původní název T4AM27. Docela rád bych viděl ksichty nezasvědcených až to vytáhneš na placu.
|
|
Nahoru |
|
|
Kdo je online |
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 15 návštevníků |
|
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru
|
|
|