Jinak ale k té debatě infra/termo kamera, co je co a čím se liší mám názor, že ať už jde o jedno nebo druhé zařízení, ať už je s IR podsvícením, nebo bez, v konečném důsledku musí byt v kameře vždy nějaký snímací prvek citlivý na infračervené záření. Jde ale o to v jaké části spektra to je. Tedy zda jde o tzv blízké IR (tedy vlnové délky někde mezi 1,5 až 0,8 um - horní hranici nevím přesně, ale myslím si, že ty názory se různí někde se uvádí 2 um, nebo dokonce i 6 um) kterému se taky občas říká infračervené světlo, protože jeho vlastnosti jsou viditelnému světlu velice podobné (dá se pro jeho fokusaci používat skleněná optika i když patřičně upravená - jinak naladěné antireflexní vrstvy). Nebo zda jde i o tzv vzdálené IR, tomu se už běžně říká tepelné záření a jde o vlnové délky od 1,5 um (té neujasněné hranice) výš až po oblast mikrovln), jehož vlastnosti se už viditelnému světlu moc nepodobají a například k fokusaci 10,6 um záření (běžně používanému v CO2 laserech) se používá optika z čistého Ge (germanium) nebo Si (křemík), případně podstatně dražšího ZnSe, nebo naopak velice levného, ale taky nepraktického NaCl (obyčejná sůl, rozpouští se ve vodě, a má malou tvrdost jen 2, takže se musí dávat obrovský pozor při čištěni). Kdo ale viděl jak vypadá germanium nebo křemík (vypadají jako kov) tak pochopí, že tomuhle IR záření už asi těžko můžeme říkat světlo. Zvlášť když přes čiré, pro viditelné světlo naprosto transparentní sklo, tohle záření neprochází, má 100% útlum a je pro něj naprosto černým materiálem.
Proč tady uvádím tyhle rozdíly? Chci jen ilustrovat fakt, že oblast elektromagnetického vlnění, které běžně říkáme infračervené záření, zdaleka není co do vlastností homogenní a asi ani nelze postavit optiku a kameru, která by zachytila a zpracovalo celé jeho spektrum. Vždy bude naladěna jen na určitou jeho část. Takže kamera s IR přisvícením bude využívat nějakou IR LED nebo laserovou diodu například v dost běžné vlnové délce 1,4 až 1,5 um, bude mít skleněnou optiku a odpovídající CCD prvek a asi ji nazývají infrakamerou. Naopak kamera bez podsvícení by asi měla zachytávat spíš ty delší vlnové délky (protože vlnová délka, kterou vyzařují všechny materiály s nenulovou teplotou roste s klesající teplotou), bude mít odpovídající optiku a výrazně horší rozlišení z důvodu větší vlnové délky snímaného záření (třeba u toho 10,6 um záření je rozlišení asi 15x horší než u viditelného světla). No a téhle druhé se asi bude říkat termokamera.
. Mělo se to tvářit jako záběry z kamery se zesilovačem zbytkového světla (podobné noktovizoru). Byla to ale, dle mého názoru, úprava videa z letu za denního světla.
