volné hádzadlá HLG

[asiJa]

Puvodne jsem zalozil tema tady
viewtopic.php?f=19&t=48111

ale asi to spravne patri sem, takze se chci poradne zeptat:
Muzete mi vysvetlit nebo poslat nejaky link na vysvetleni (v anglictine treba) principu serizeni hazedla (at uz hazeneho z otocky nebo jako ostep) aby spolehlive preslo z vertikalniho stoupani do horizonotalniho klouzani?

Nejde mi o principy vyvazeni normalniho letadla v rezimu ustalenho klouzani, nebo horizontalne hazeneho hazedla, tam je to jasne: Zavazi v predu klopi letadlo dolu konstatnim momentem, VOP v zadu klopi letadlo nahoru umerene druhe mocnine rychlosti. Takze cim letadlo leti rychleji, tim ho to vice zveda, cim ho to vice zvedne tim vice spomali ve stoupani, takze ho to nakloni zase dolu ono zrychli.... (=>negativni zpetna vazba) a kdyz jde vsecho dobre tak letadlo nakonec leti pod optimalnim klouzavym uhlem (jehoz tangenta je Lift/Drag ratio). Pokud mozno by tyhle tlumenene kmity meli odpovidat kritickemu tlumeni aby se letadlo ustalilo co nejrychleji.

Jenze co mi neni jasne - jak to muze fungovat u hazedla ktere napred hodim vysokou rychlosti vertikalne vzhuru (a ono ma letet co nejvice rovne - jako by VOP mely nulovy Cl ) a potom na vrhlolu drahy, pri rychlosti mnohem nizsi zacit klouzat - tedy aby VOP zapracovaly?

... Mi to prijde jako paradox, vzdyt rychlost tesne po vyhozenni je vyrazne vyzsi nez rychlost klouzani, tak jak je mozne aby to letadlo
(a) nezvedlao cumak po vyhozni ale zaroven (b) drzelo cumak pod klouzavym uhlem behem kluzu.?
(c) Aby v bode obratu pri rychlosti temer 0 m/s a se zavazim na rameni sily temer kolme k zemi (tzn. klopny moment od zavazi je taky vyrazne mensi nez pri vodorovnem letu) se dokazalo rychle preklopit do klouzaveho letu?

Co mne k tomu napadlo (jak mi prijde ze to asi ma fungovat)
1) moment setrvacnosti letadla podle "pitch" osy by mel byt maly ( ? ) aby ho dokazalo zavazi a VOP naklonit dostatecne rychle (?) drive nez priliz spadne
2) hod by mel zacinat na malem uhlu (skoro rovnobezne se zemi) a v duledku prace VOP v pocatecni fazi s vysokou rychlosti si ono hazedlo samo zvedne na 60°-80° podle toho jak silne to hodim.

ale stejne mi pripada ze na vrcholu drahy pri male rychlosti to ty VOP nemuzou zvladnout vyrovnat. Proste bud udelam VOP priliz vykone, ze to stoupa priliz prudce / udela premet, nebo jsou moc slabe na to aby ho stacily nahore pri male rychlsoti srovnat a ono spadne pohlave dolu (a zacne se rovnat az tesne nad zemi).

Jak teoreticky tak prakticky mi pripada ze to muze fungovat jen s nejakym trikem ktery by zajistil aby VOP mely nizsi vztlak pri velke rychlosti nez pri male. (nejaka magie )

[janyx]

http://simekdan.webzdarma.cz/moje_dilna ... tavani.php

tu mas par moznosti, ako zalietat osteparskou metodou. S DLG metodou ti hadam pomoze niekto iny. O nej bolo napisane v casopise Volny let 2/2010. Napis vydavatelovi , ma neake cisla navyse.

[asiJa]

janyx > diky, no ja jsem si tohle uz vygooglil a cetl, prave proto se ptam tady, protoze mi to neni vubec nejak teoreticky / principielne jasne. Spise nez navod pracovniho postupu bych chtel neco jako fyzikalni rozbor vlivu jednotlivych parametru

v tom textu me docela mate ze se tam kombinuji z meho pohledu 3 nezavisle veci
1) Serizeni v horizontalni rovine ( tj. SOP, let po spirale, do zatacky .... )
2) Serizeni vertikalni ale pri vyhozeni rovne pred sebe (to nevidim jako problem)
3) to co me zajima - aby letadlo vyhozene vertikalne vzhuru se preklopilo a zacalo pomalu kouzat

mne se myslim tyka predevsim tohle

Tento případ, je ale potřeba odlišit od situace, kdy má model malý úhel seřízení, ale klouže dobře, protože chyba seřízení je kompenzována posunutím těžište dozadu. Projevuje se zhoupnutím modelu na vrcholu dráhy a strmým letem až do země. Při menší chybě, houpe až do země, nebo se stabilizuje v klouzavém letu až po značné ztrátě výšky. Je-li těžiště příliš vzadu, přidáme zátěž a "natáhneme" výškovku.

jo to se mi myslim presne deje, ale vubec z toho nejsem moudry co je tu napsano.

mozna je problem i v terminologii
- o jakem tezisti se mluvi? Tezisti hmotnosti nebo tezisti aerodynamickych sil?
- Jaky vyznam maji pro stabilizaci "negativy" na koncich kridla (snad spravne rozumim tomu ze negativ na koncich kridla znamena ze uhel nabehu nebo prohnuti koncu kridla je mensi nez u korene aby mely konce kridla mensi vztlak )

Co by me napr. zajimalo
1) Celkovy klopny moment od VOP je dan jejich plochou a jejich uhlem nabehu a ramenem paky. Zalezi jen na celkovem momentu, nebo je treba ladit kazdy z techto parametru zvlast?? Myslim tim, kdyz udelam dlouhy/kratky trup, nebo moc male/velke plochy VOP muzu to spravit tim ze zmenim jejich naklon, nebo to bude mit dalsi vedleji efekty na stabilitu ?
2) To same pro zavazi - je jedno jestli dam male zavazi na delsi rameno paky, a kdyz dam vetsi zavazi na kratsi rameno paky, tak aby celkovy moment byl konstatni?
2) Zalezi jen na celkove rovnovaze sil, nebo i na tom jak velke jsou obe tyto sily. Tedy muzu hmotnost zavazi a rameno jeji paky kompenzovat zvetsovanim VOP jejich uhlem nabehu nebo prodluzovanim ramena ocasu?
... z uplne nejjednoduzi fyzikalni uvahy by to vsechno (1,2,3) melo byt jedno.... ale nejsem si tim uplne jisty jestli to neni priliz zjednodusena uvaha
... z toho ze se vsude mluvi o uhlu serizeni 0-1° se da vyvozovat ze nezalezi jen na celkovem momentu ale jeste na necem jinem, proc? Proc nemuzu dat uhel serizeni treba 4° (kde ma kridlo nejlepsi L/D) a kompenzovat to budto mensi plochou VOP, kratsim ocasem nebo vetsi zatezi?

Seřízení IV.

Dosáhnout větší výšku než ostatní je samozřejmě lákavé. V původním pramenu nazývaný "klapkový" systém kombinuje výhody přímého stoupavého letu se stabilnějším klapnutím než v předešlém případě. Seřízení: pravý negativ (2 mm) větší než levý (0,5 mm) a na levé střední části pozitiv asi 1,5 mm, nebo pozitivní klapka. Další zlepšení vlastností ve stoupavém letu dává modelu vrtulovitě pokroucená VOP (levá polovina mírně potlačena, pravá natažena). Model vyhazujeme šikmo proti větru. Když se to umí tak i pod značně ostrým úhlem vzhledem k nebi než je doporučovaných 40º až 45º. Dosahovaná výška je značná, zvlášť hází-li tenista, nebo někdo s vycvičeným švihem ruky. Po vyhození model stoupá strmým letem a na vrcholu dráhy se položí (klapne) odchýlen od původního směru zhruba o 90º bez ztráty výšky do klouzavé levé zatáčky proti větru.

Při silnějším větru je potřeba házet víc šikmo nad zem a někdy také šikmo na vítr.

Pokud na vrcholu dráhy přepadne vlevo do souvratu, je potřeba zvětšit pravý negativ. Přejde-li do levého výkrutu, zvětšíme pozitiv na levé straně a pravý negativ (zmenšíme výchylku SOP). Věc není možná v praxi tak docela jednoduchá. Může nastat mnoho různých dalších případů, které lze jen obtížně zařadit do nějaké škatulky a vytvořit tak jednoznačný návod.

Některé prameny vědomostí uvádí pro tento způsob létání úhel seřízení 0º až 0,5º.

tohle uz mi vubec neni jasne
1) "pozitiv" je snad na normalni kridle vsude ne? (Tedy pozitivni uhel nabehu resp pozotivni vztlak... nebo co se myslim pozitivem?) ... asi nerozumim tomu pojmu
2) nerozumim proc je to letadlo asymetricke, vzdyt se tady prece bavime o serizeni vertikalnim (prechodu do klouzani po sikmem hodu vzhuru), jaky vliv na to teda ma asymetrie letadla vedouci k zataceni?
3) co je nebo pozitivní klapka

[janyx]

Niektore postupy som neskusal, tak ti odpoviem len na nieco.
1)pozitiv znamena ze je koniec danej casti prekruteny oproti stredu o danu odchylku. tzn. ze ak polozis kridlo strednou castou na rovnu podlozku tak odtokova hrana je cela na podlozke ale koniec nabeznej je o par milimetrov vyssie. negativ je opacne.
2)to skrutenie (pozitivy a negativy)lietadla posobi vlastne ako nastavene vychylky kormidiel. pozitiv pri vyssiej rychlosti nuti vyrovnat naklonenie lietadla pri hode, negativy pomahaju stabilizacii letu. Ide o to, ze to lietadlo sa vetsinou hadze sikmo hore naklonene doprava(vetsinov, a plati pre pravaka) a nie kolmo hore.. teda normalne by pokracovalo v zatacani ale ten pozitiv to zrovna a po poklese rychlosti uz nieje tak ucinny a pomaha iba trochu pri zatacani.
3)klapka je vpodstate kus balsy vybruseny do klinu a nalepeny na kridlo ,kde vytvara pozitiv/negativ podla umiestnenia.

tazisko sa mysli tazisko hmotosti. cize bod kde je model vyvazeny a nenaklana sa nikam.

viac neskor musim ist.

[asiJa]

abych si to jednou pro vzdy ujasnil, je to takhle nebo naopak

postitiv negativ

pozitiv pri vyssiej rychlosti nuti vyrovnat naklonenie lietadla pri hode, negativy pomahaju stabilizacii letu. Ide o to, ze to lietadlo sa vetsinou hadze sikmo hore naklonene doprava(vetsinov, a plati pre pravaka) a nie kolmo hore.. teda normalne by pokracovalo v zatacani ale ten pozitiv to zrovna a po poklese rychlosti uz nieje tak ucinny a pomaha iba trochu pri zatacani.

porad mi to neni jasne, vlastne vubec
- teda to ze se haze sikmo a ne kolmo vzhuru to mi jasne je
- neni mi ale jasne proc se do toho plete zataceni? Jedna vec je prece uhel stoupani/klesani (pitch), a druha smer zataceni (yaw) a treti to jestli se letadlo naklapi (roll) na stranu. Nebo je to potreba u tech hazedel potreba uvazovt nej 3D provazane? Ja sem o tom zatim vdy uvazoval oddelene
1) "pitch" nastavuju pomoci rovnovahy momentu VOP vs. zavazi v cumaku
2) "yaw" nastavuje smerovka (pokud neni letadlo nakolenen na stranu)
3) "roll" stabilizuje vzepěti kridla a/nebo jeho koncu, pripadne zaveseni trupu/zavazi nizko pod kridlem
- neni mi jasne jaky effekt ma to ze je prekrouceny nahoru/dolu prave konec kridla, oproti tomu kdyby byl zmene uhel nabehu celeho kridla? Z meho pohledu to znamena jen to ze konec kridla bude mit o neco vetsi nebo mensi vztlak nez centroplan, coz se muze projevit leda na stabilite v "roll" ale nechapu jak to ovlivnuje "pitch"
.... jednine co me napada ze by se spolehalo na elasticitu v dusledku aerodynamickych sil. Tj. Ze kridlo se ve vyzsi rychlosti jeste vice zkrouti nahoru/nebo dolu a pri nizsi rychlosti zase elastricky srovna spatky a tim funguje jakoby takova automaticka klapka (????? je to tak mysleno???) ale tomu se mi moc verit nechce, protoze by to hrozne zaviselo na tuhosti kridla, a navic my pripada ze pri malych rychchlostech jakymi clovek dokaze hodit, a malych uhlech nabehu jsou ty kridla dost tuhe aby ten effekt byl zanedbatelny (nebo se mylim?)

[coro]

Myslím že s elasticitou sa aspoň u balzy nalakovanej nitrolakom (kvazi celuloid) nerátalo.

To prečo sa to hádže naklonené (nelen čumákom ale aj bokom), by sa zjednodušene dalo povedať že vtedy kladný uhol nastavenia nespôsobí zdvihnutie čumáku, ale pri veľkom náklone v podstate len točí model v špirále. A práve smerovka vo veľkej časti určuje ako sa v tom takmer nožovom lete, bude zdvíhať či klesať čumák. No a prekrútenie krídla či výškovky, určuje do akej rýchlosti to ten náklon udrží, kým s poklesom rýchlosti prevládne iná sila stabilizujúca model a vyrovná sa - vtedy sa výškovka vráti do funkcie určovania rýchlosti a smerovka bude kompenzovať moment nakrúteného krídla, čiastočne. Som len teoretik ale akýsi pomer medzi silou hodu (u mňa natiahnutia gumy) a počiatočným náklonomm bolo treba trafiť aby prechod do kĺzania bol "akurát" a bez zhúpnutia či prepadu do súvratu.

[janyx]

obrazok mas spravne.

negativ sa robi preto, abi pri natiahnuti lietadla, najprv stratilo kridlo vztlak v strede a konce az neskor. tym padom sa lietadlo pri pretazeni nesklzne do vyvrtky.

tu mas dalsie obrazky ako sa hadze
http://www.f4bscale.worldonline.co.uk/launch.htm

mozno ti to zase nieco viac objasni.

[coro]

http://www.youtube.com/watch?v=DWpwLfVqBso
Pekne vidno že po odhode ho točí doľava (roll), ale na vrchole spomalí a kĺže pravú zatáčku (yaw)

[asiJa]

http://www.youtube.com/watch?v=DWpwLfVqBso

tyvole, tak to je brutalni magie, ale ze samotneho startu tam moc videt neni, ani kdyz si to poustim po jednotlivych snimcich, no v kazdem pripade je videt ze se to otocilo spatky

http://www.f4bscale.worldonline.co.uk/launch.htm

jestli tomu dobre rozumim jako 2D hod ( kde by byly po celou dobu "roll" a "yaw" konstatni a menil se jenom "pitch" ) neexistuje? Vzdy je ten hod hazedlem slozitejsi 3D krivka, jinak to nefunguje? Jestli je to tak uz mi to trochu dava smysl.
... sice jeste stale poradne nerozumim jak se projevi ktery prvek serizeni (VOP, SOP, zkrouceni kridla, uhel nastaveni kridla ) v ktere fazi letu, ale uz mi zacina dochazet ze je to asi komplexnejsi a ze je o tom potreba nezmytne uvazovat 3D.


A tedy ten vítr je tam pro spravnou funkci klicovy? Ja myslel ze se vytr pouziva jen pro zvyseni effektivni (vzdusne) rychlosti hodu aby to nabralo vetsi vyzku. Prece v te hale na videu co postoval coro zadny vitr nebyl ne?


ja sem proste myslel ze je mozne nejakym magickym serizenim docilit tohodle:
http://www.youtube.com/watch?v=wCZsL6J0 ... re=related
kde to letadlo leti sikmo vzhuru, a pak nahore zmeni pitch do klouzani, aniz by delalo nejakou otocku (bez ucasti roll a pitch). Jenze tohle jde udelat asi jenom s RC ovladanim, kde to proste nahore srovna rucne zasahem do rizeni

[JMalik]

Sleduji Tvé nápady ve více vláknech a myslím si, že kdyby jsi dojel na soutěž volných házedel, nebo na soutěž F3K, tak si v Tvém případě ušetříš několikaletý výzkum

[asiJa]

JMalik > jo, to bych asi mel, az se o necem dozvim prijdu tam jako observer
... ale jinak nechapej to spatne ja nedelam zadny vyzkum. Ja jasem proste jenom teoreticky zalozeny clovek, je pro mne snadnejsi si precist 10 clanku a napsat si skripty provadejici simulace, nez neco vyrobit vlastnima rukama z hmotnych materialu. Nepredpokladam ze budu umet vyrobit spickove modely, budu rad kdyz se dostanu na uroven prumernosti, ale uplne jina vec je ze tomu chcu na teoreticke urovni rozumet poradne, to nappak povazuju za celkem samozdrejmost.

[janyx]

nie. vietor nieje klucovy v tom znysle, ze bez neho to nejde. je klucovy v tom, ze ak hadzadlo odstartujes v inom smere ako je spravny, rychlost vetra sa bud scita alebo odcita od rychlosti hadzadla(alebo ti narusi smer) a ten hod uz nebude ono.

[asiJa]

ok skusim zrekapitulovat zasadni myslenku hodu jestli jsem to pochopil

schema mechanizmu vyrovnani hazedla do klouzaveho letu v 3D

1) Hodim hazedlo rovne dopredu velkou rychlosti
2) Asymetricke negativy na koncich kridel ( tj. ruzny uhel nabehu na levem konci a pravem konci) pri velke rychlosti prevazi nad stabilizacnim ucinkem polohy vzepětí (=polohy teziste pod kridlem) a letadlo se nakloni na stranu
3) Moment smerovky (SOP) a zavazi zpusobi skloneni cumaku k zemi
4) rychlost klesla a proto vzepětí převáží nad asymetrií negativů na koncích křídel, letadlo vyrovna kridla horizontalne, a klouze ve spirale v dusledku naklonene (SOP)

[asiJa]

No tak jsem skusil to co mam na obrazku a teda zadany effekt se nedostavil, a hlavne to letelo pokazde uplne jinak, vubec jsem v tom nevysledoval nejakou zakonitost. Mozna budu muset delat ty letadylka tezsi (z vetsim plosnym zatizenim a tezsim cumakem) nebo je problem ze fouklao, a nebo budu muset delat tuzsi konstrukci, ktera se vetrem mene prohyba.

Sleduji Tvé nápady ve více vláknech a myslím si, že kdyby jsi dojel na soutěž volných házedel, nebo na soutěž F3K, tak si v Tvém případě ušetříš několikaletý výzkum

No dival sem se ted do
Obsah fóra » Akce a jiná setkání » Budoucí viewforum.php?f=12
ale moc se tam v tom nevyznam, je v nejblizsi dobe nejaka akce kde by byly hazedla a/nebo volne letajici modely na gumu (at uz v hale nebo venku) pokud mozno v Praze, nebo pobliz?
treba neco takoveho by bylo uplne super
http://www.youtube.com/watch?feature=pl ... bvWLNwnqA#!

Pripadne nekdo kdo volne letajici modely a hazedla dela a je z Prahy, mohl bych se k nemu nekdy pripajit kdyz je bude zaletavat, pripadne se i podivat k nemu jak je vyrabi?

Na nejakych "zavodech" me trochu odrazuje to ze to tam lidi budou brat asi uz dost vazne, mozna budou i vystresovani, a asi by moc nemely naladu na moje hloupe naivni otazky, neco mi vysvetlovat nebo ukazovat.

[JMalik]

Zadám Ti teoretický úkol:
Proč měl p. Cook na halovém házedle s dostupnodtí haly cca 8m turbulátor na výškovce?
(Já jsem to házel házel do cca 40s)