Křidélka ano - ne ??

[frantaletec]

Já jsem křidélka 50.let nepotřeboval,ale teď bez nich nemůžu být.Je to bomba,lepší než směrovka.

[dokken]

tak to je jasný, ušáka zlomit a křidýlka, jasná věc...

[tester1]

Můj názor: Jednoznačně ano

[kocour]

Ten Albatros je v podstatě variace na americký větroň Bird of Time ze 70. let, měl řízená S+V. Ten měl rozpětí 3 m, celobalzovou stavbu. Stále se staví, v provedení bez i s křidélky. V 70. letech se obvykle naháněla křidélka náhony z trupu (táhla + páky nebo torzní náhon). K tomu sloužila obvykle serva standartní velikosti. To znamenalo přírůstek váhy aspoň 100g a proto se to u lehkých větroňů do termiky nedělalo. Tehdy začínala kategorie F3B a ta měla samozřejmě řízené (kromě prvních pokusů) všechno, ale přes ty páky a táhla, s přiměřeně větší vahou. Dnes v době poměrně levných mini a mikroserv s kovovými převody tenhle argument padá. Američané trpí nostalgií a BOT v původním provedení stále staví, ale dohady o vhodnosti křidélek jsou i na RC Groups. Různé klony BOT (i ten Albatros) křidélka mají. Já bych tam křidélka dal, ale před 30 - 40 lety to obvyklé nebylo, z váhových i finančních důvodů. Podle Tvé fotky je vzepětí uší dost malé, já bych tam dal řízená křidélka bez váhání a bez úprav. V USA existuje kategorie RES (rudder+elevator+spoiler, S+V+brzdy), to je taky jeden z důvodů, proč se tam staví termické větroně bez křidélek.

[tox232]

Já jsem zatím všechny éra měl s křidélkama nedávno jsem si pořídil toto bez křidélek


a přemýšlím jak je tam dodělat.Když jsem měl letadlo ve vzduchu tak byly reakce takové tupé a opožděné.
Mám otázku jestli má cenu křidélka do těchto křídel dodělávat(rozpětí je 3,3m) nebo postavit nová křídla.
A další otázka zatím sem éro jenom házel ze svahu letělo nádherně ale krátce chci si udělat gumicuk. gumu mám 6mm v délkách 19 a 25 m.jak dlouhý a kolikátku mám použít vlasec na prodloužení a jestli je potřeba padáčku nebo stačí stuha.

[kocour]

Zmenšit vzepětí uší tak na polovinu a křidélka dodělat. Ale lítat s tím, tak, jak je na fotce, se dá. Spíš v termice. Bez křidélek je třeba myslet víc dopředu. Já jsem měl kdysi (1973) větroň IBIS III (r. 3,75 m) s jednoduchým V a bez křidélek - ještě na neproporcionální rádio. Trvalo několik vteřin, než začal zatáčet. Ale takhhle lítaly tehdy skoro všechny větroně. U toho Tvého větroně se dá (bez křidélek) laborovat s velikostí vzepětí uší a velikostí a výchylkami směrovky. Ještě k tomu gumicuku - na tu velikost modelu dal bych ty gumy 2 vedle sebe a silon tak max. 100m tl. tak 1,0 mm, aby se to pořád netrhalo. Taky se nám stalo, že silon přežvejkala kráva. Při dnešních cenách gumy a elektroletu bych neváhal a udělal elektrizaci.

[-jv-]

Ten Albatros je v podstatě variace na americký větroň Bird of Time ze 70. let, měl řízená S+V. Ten měl rozpětí 3 m, celobalzovou stavbu. Stále se staví, v provedení bez i s křidélky. V 70. letech se obvykle naháněla křidélka náhony z trupu (táhla + páky nebo torzní náhon). K tomu sloužila obvykle serva standartní velikosti. To znamenalo přírůstek váhy aspoň 100g a proto se to u lehkých větroňů do termiky nedělalo. Tehdy začínala kategorie F3B a ta měla samozřejmě řízené (kromě prvních pokusů) všechno, ale přes ty páky a táhla, s přiměřeně větší vahou. Dnes v době poměrně levných mini a mikroserv s kovovými převody tenhle argument padá. Američané trpí nostalgií a BOT v původním provedení stále staví, ale dohady o vhodnosti křidélek jsou i na RC Groups. Různé klony BOT (i ten Albatros) křidélka mají. Já bych tam křidélka dal, ale před 30 - 40 lety to obvyklé nebylo, z váhových i finančních důvodů. Podle Tvé fotky je vzepětí uší dost malé, já bych tam dal řízená křidélka bez váhání a bez úprav. V USA existuje kategorie RES (rudder+elevator+spoiler, S+V+brzdy), to je taky jeden z důvodů, proč se tam staví termické větroně bez křidélek.

Myslíte že by bylo možné zachovat u Bird of Time vzepětí a všechny rozměry jako u originálu (přikládám nákres z RCM), křidélka dodělat tak jak je mají u toho Albatrose a přidat ještě třeba výklopné brzdící štíty? Přemýšlím nad tím na zimu, ta původní stavebnice se pořád ještě prodává - ale rád bych k tomu přidal elektromotor a minimálně ty brzdy.
Jinak pozorně sleduju Vaši stavbu ES 49 a mám radost že se pomalu blížíte k potahování!

j.

[kocour]

Já si nechci hrát na chytráka. Obecně se dělá u křidélek menší vzepětí. Ale i model s velkým vzepětím se křidélky uřídit dá. Staly se případy, kdy při nějakém neplánovaném lomcováku se spojka křídla pořádně ohnula - třeba na 20 stupňů a model se dal uřídit a přistál. Mně se to stalo taky a existuje video z ViBy (to je plácek mezi vesnicemi Vinařice a Bykoš), kdy se našemu předsedovi ohnula spojka křídla snad na 50 stupňů a dokázal s tím přistát. Takže při větším vzepětí to taky bude poslouchat, ale ztratí se výhoda rychlejších reakcí na křidélka. Pokud jde o ty brzdy nebo klapky atd. - ten BOT je lehký větroň do termiky a měl by jím zůstat. Když se z toho udělá kus přes 2 kila, je z toho konkurence těch F3B a F3F, ale podstatně horší. Pokud jde o to potahování mého ES 49, musím teď udělat inventuru zbytků potahových materiálů a přikoupit, což může být trochu problém, než nastřádám potřebné chechtáky.

[kocour]

jv: U toho BOT (nebo jak se to bude jmenovat) by se dalo ušetřit na váze tím, že se budou křidélka vyklápět nahoru jako brzdy, případně udělat vztlakové klapky a jimi taky brzdit. Já to vyklápění křidélek pro brzdění používám u polomaket 2,5 - 3m. Důvod je úspora váhy a taky to, že BEC by asi hůř zvládal 6 serv místo 4.

[vosvos]

Já myslím že čím větší stabilita(větší vzepětí,mimo jiné) se éro logicky obecně hůř řídí,bez křidýlek se hůř a méně čistě zatáčí ale hlavně se nedá letět rovně,nakonec jsou to křidýlka balanční a ne zatáčecí

[kocour]

Já myslím že čím větší stabilita(větší vzepětí,mimo jiné) se éro logicky obecně hůř řídí,bez křidýlek se hůř a méně čistě zatáčí ale hlavně se nedá letět rovně,nakonec jsou to křidýlka balanční a ne zatáčecí

Tohoto příspěvku jsem si všimnul až teď a nesouhlasím. Obecně je tohle tvrzení pravdivé, ale: Model směrovkou (ne křidélky) zatáčí tak, že vybočí a letí "nakřivo". Tím je u modelu křídlo šikmo obtékáno a polovina křídla na vnější straně zatáčky má větší úhel náběhu než na vnitřní. Tím se vnější polovina křídla zvedne, dojde k náklonu a model začne zatáčet. Pokud je nějaký kladný úhel seřízení, už to stačí k zatočení, výškovkou to ještě vylepším. Z toho plyne, že model s malým vzepětím zatáčí špatně. Pokud mám vzepětí do "W", působí ten větší vztlak na větším rameni a obvykle větroň s "W" zatáčí líp než s "V". Já lítám s RC větroni od r. 1969 a u prvních modelů jsem se o tom dost dobře přesvědčil, protože tyhle pochybnosti jsme měli taky a zvětšením vzepětí se zatáčení opravdu zlepšilo, pokud to nebylo moc. Samozřejmě při příliš velkém vzepětí se projevuje přehnaná stabilita. Obvykle se model taky místo přímého letu kývá ze strany na stranu. To, že model bez křidélek zatáčí až druhotným účinkem většího vztlaku křídla, způsobuje poněkud línější zatáčení. I když se křidélkům neříká "zatáčecí", většina modelů je směrově řízena především křidélky spolu s výškovkou a u větroňů s větším rozpětím kordinovaně spolu se směrovkou.

[coro]

Okrem vzopätia má podobný efekt aj šípovitosť - pri vybočení je jedno krídlo akoby väčšie (z pohľadu vzduchu).

Podotknem ešte, že diferenciáciou krídeliek docielime brzdiaci efekt na vnútornej strane zatáčky čím v podstate pridáme aj akúsi automatickú výchylku smerovky, kdežto len pri smerovke sa toto docieliť nedá.

[vosvos]

to Kocour...nesouhlasím ani já ,dobře seřízený model krouží bez vychýlených křidýlek,pochopitelně že pomohou naklonit do zatáčky ale potom zase jen "balancují",jinak protichůdné "potřeby" na křídlech jsou nevyhnutelné a vychýlením křidélek se ještě zhorší-vnější křídlo je potřeba rychlejší ale křidélko dolů zvyšuje vztlak i odpor,vnitřní naopak,proto je také vhodné výchylku dolů dělat menší...vše jsou kompromisy té stability včetně.

[kocour]

to Kocour...nesouhlasím ani já ,dobře seřízený model krouží bez vychýlených křidýlek,pochopitelně že pomohou naklonit do zatáčky ale potom zase jen "balancují",jinak protichůdné "potřeby" na křídlech jsou nevyhnutelné a vychýlením křidélek se ještě zhorší-vnější křídlo je potřeba rychlejší ale křidélko dolů zvyšuje vztlak i odpor,vnitřní naopak,proto je také vhodné výchylku dolů dělat menší...vše jsou kompromisy té stability včetně.

Dost dobře nerozumím, o čem se tedy dohadujeme. Model bez křidélek s malým vzepětím se špatně a pomalu uvádí do náklonu, pak už nakloněný výchylku křidélek ani směrovky téměř nepotřebuje, zatočí výškovkou, ale pro větší poloměr zatáčky stačí, když mezi křídlem a výškovkou je kladný úhel seřízení, model zatočí pak i s výškovkou v neutrálu. Ale do toho náklonu se dostat musí. Já jsem toho nejvíc s větroni nalítal tak v 70.letech (pak jsem měl dost jiných starostí), kdy bylo rádio drahé a lítalo se nejvíc s větroni řízenými S+V. Dost jsem nalítal s Graupnerovým Cirrusem (3m, jednoduché "V", řízení jen S+V). V některých případech (na svahu) bylo vidět, že s vykopnutou směrovkou letěl model třeba 50 m v turbulenci, než zareagoval.

[vosvos]

Zase nesouhlasím ale nechci se hádat (ale,větší vzepětí=větší stabilita=menší ochota k jakékoliv změně,i náklonu, s nebo bez křidélek)
Hezký večer, dnes jsem si hezky zakroužil!