Čím umýt motor?

[hipa]

Ahoj, dostal jsem pár motorů co už řadu let neběžely. Některé jsou asi zakonzervované, některé asi jen zatuhlé. Otázka je, čím to vy"idtit a umýt? Budou jen do poličky na koukání. Díky.

[HONZIK 22]

Hod to nekomu do ultrazvukove cisticky. Servisu karburatoru zahradni techniky ci motorkarum.
Jestli muzes rozebrat tak vyndej pist ci dily z nebarevnych kovu.
Ty cisticky ti nejen vycisti i trysky a kanalky ,ale i ,,suche z nosa,,.

[hipa]

Poptám se po známých.

[corsair]

v lidlu prodávají či kdysi prodávali v plechovce něco co se jmenovalo :Baufix universální čistič štetců" dal jsem do toho 40let zalepený ricinem motor Sokol 2,5cm večer vložil ráno vyndal a byl čistý...teda slezla i kladívková barva z těla motoru
Sice to celkem smrdí takže jsem to měl ve sklenici s víčkem,ale funguje to bezvadně.

[Amigo2]

Ahoj kolegové, mě by zas zajímalo jak odstranit z hliníkových částí modelářských motorů, které byly dlouho skladovány, takové nevzhledné skvrny (viz. na ilustračním fotu). Ale bez rozborky a máčení v různých roztocích. Prostě jen "něčím" potřít či postříkat a pak setřít. Existuje vůbec nějaký způsob ?

[DAF]

Kdysi jsem koupil ultrazvukovou čističku v LIDLu. Je poměrně malá, takže je jen na menší motory, ale funguje. Sice jí už v nabídce nemají, ale něco se dát určitě sehnat. Letmo jsem hodil woko na vyhledávač a jsou od asi 6 stovek do několika málo tisíc. Doma se to zužitkuje, manželce jsem čistil brýle, šperky a další drobnosti.
Jinak čištění motoru jsem dělal v roztoku teplé vody s JARem na nejdelší interval (10 min.) a pokud to nepovolilo hned, cyklus jsem opakoval.
Z které části Prahy jsi (přes SZ)?

[MPml]

Ahoj kolegové, mě by zas zajímalo jak odstranit z hliníkových částí modelářských motorů, které byly dlouho skladovány, takové nevzhledné skvrny (viz. na ilustračním fotu). Ale bez rozborky a máčení v různých roztocích. Prostě jen "něčím" potřít či postříkat a pak setřít. Existuje vůbec nějaký způsob ?
7a.png

Je to sežraný, takže jediný způsob je to mechanicky ojet houbičkou (nebo - pokud je k tomu zvenku přístup tak kobercákem) a pak "sjednotit" (učesat) na soustruhu opět opatrně houbičkou.
Chemicky to je ztráta času - prostě ta poškozená vrstva musí mechanicky pryč.
Na tom nátrubku (pokud je rotační) práce asi tak na 5 minut.

[VTjr]

Čištění starých motorů bez rozborky je blbost, protože výsledek nebude nikdy odpovídat vynaložené námaze.
Takže já z motoru nejprve demontuji plastové a gumové díly, demontuji zadní víko skříně a hlavu válce. Pokud je motor zaschlý tak, že nejde vůbec protočit, tak ho na noc vložím do uzavíratelné nádoby s nitroředidlem C6000. Většinou to pak už jde protočit a i rozebrat. Když něco nejde povolit (často například vyndat vložku z válce, někdy je problém vyndat i to zadní víko) tak to třeba s citem nahřát teplovzduškou. Pokud jsou zkorodovaná ložiska, nebo zalepena zaschlým ricínem, tak se taky musí vyndat a to už se skříň musí nahřívat teplovduškou mnohem víc. Ložiska se většinou dají snadno sehnat (kdyby ne, tak tobex.cz) a stoji pakatel, takže ty tam dávej vždy nová. No a jednotlivé díly motoru povařím ve vodě a pak drhnu starým zubním kartáčkem někdy za použití prostředku CIF. Na odstranění silných karbonových vrstev se dají díly "povařit" v nemrznoucí glykolové směsi do chladičů aut s hliníkovými hlavami motorů (to už jsou dnes snad všechny), ale to se musí někde venku, protože výpary nejsou zrovna zdravé, navíc ten glykol se může i vznítit. Takže někde na zahradě na turistickém vařiči, nebo v staré fritéze. Teplota varu glykolu je kolem 150°C, tak na to taky bacha. Ale to je extrém, ja jsem byl nucen použít glykol jen jednou a to už jsem vyčistil nejmíň stovky motorů. většinou to tím kartáčkem a CIFem jde i bez glykolu. Při čištění nikdy nepoužívej abraziva, smirky, drátěné kartáče (ani ty mosazné, ocelové už vůbec ne). CIF v souladu s reklamou opravdu "vyčistí a nepoškrábe". Zrovna tak je třeba opatrně používat ty kuchyňské houbičky, protože jsou dost abrazivní. Na ocelové díly se hodí, ale na díly z hliníkových slitin nikoli! Když jsou všechny díly vyčištěny, tak je je třeba otrřít jemným hadříkem a vysušit. Osvědčena metoda sušení je vše namočit do denaturovaného lihu (ne metanolu!), ten pak zajistí to, že vnikne i do různých dutin a vytáhne z nich tam nasáklou vodu a pak na vzduchu snadno uschne.
Nikdy ale nenamáčej díly z Al slitin na dlouho do metanolu, ani do paliva! Málo kdo ví, že čistý metanol hliník leptá, vznikají pak na jeho povrchu neodstranitelné skvrny, zrovna takové jak jsou na fotce toho difuzéru výše. Nejhorší je, že vzniknou i mapy na pískovaném povrchu odlitků a to už pak lze odstranit jedině opětovným opískováním - ono to pak už s původním vzhledem nemá mnoho společného a pravověrný sběratel to považuje za prasárnu. Takže na to pozor. Zrovna tak je nebezpečná jakákoli chemická lázeň, třeba kyseliny které bývají součástí čističů koupelen, louhy, dokonce i jedlá soda - to vše hliník leptá. Taky není dobrý nápad dávat díly motoru do myčky na nádobí, ty tablety jsou vesměs velmi agresivní. Zrovna tak i kyselina citronová, která sice hliníku neublíží, ale ve velké koncentraci a vyšší teplotě zas leptá železo (to je jinak vhodné na odstraňování zalomených vrtáků a závitníků v Al dílech).
Po vyčištění a vysušení všech dílů je třeba motor zas poskládat. Přitom je třeba vše mazat jemným minerálním olejem (např. tím na šicí stroje) nebo ještě lépe parafínovým olejem (dobrý je i olej na zbraně). Ložiska většinou lze nalisovat do bloku i bez nahřívání, ale lepší je aspoň trochu ten blok nahřát. Parafínový, ale i Minerální olej je spolehlivý konzervant, ideální pro motory do vitrínky, které pak ani po mnohaletém vystavování nezatuhnou.
Častým problémem jsou i těsnění. Papírová se většinou při rozborce zničí, musí se tedy vyrobit nová. Použít se dá tenký kartón kreslící čtvrtky, nebo fotografický papír. Ideální je si těsnění nakreslit v CAD-u a pak vyřezat laserovým plotrem. Pochopitelně většina nemá tyto možnosti, já ale ano a tak si ty těsnění sám vyrábím. Ale lze to i opatrně vyříznout skalpelem, nebo manikúrovými nůžkami. V případě zájmu mohu tím laserem vypomoci, stačí napsat požadavek do SZ, vyrobím a zašlu v ceně poštovného.

[MPml]

Čištění starých motorů bez rozborky je blbost, protože výsledek nebude nikdy odpovídat vynaložené námaze.
Takže já z motoru nejprve demontuji plastové a gumové díly, demontuji zadní víko skříně a hlavu válce. Pokud je motor zaschlý tak, že nejde vůbec protočit, tak ho na noc vložím do uzavíratelné nádoby s nitroředidlem C6000. Většinou to pak už jde protočit a i rozebrat. Když něco nejde povolit (často například vyndat vložku z válce, někdy je problém vyndat i to zadní víko) tak to třeba s citem nahřát teplovzduškou. Pokud jsou zkorodovaná ložiska, nebo zalepena zaschlým ricínem, tak se taky musí vyndat a to už se skříň musí nahřívat teplovduškou mnohem víc. Ložiska se většinou dají snadno sehnat (kdyby ne, tak tobex.cz) a stoji pakatel, takže ty tam dávej vždy nová. No a jednotlivé díly motoru povařím ve vodě a pak drhnu starým zubním kartáčkem někdy za použití prostředku CIF. Na odstranění silných karbonových vrstev se dají díly "povařit" v nemrznoucí glykolové směsi do chladičů aut s hliníkovými hlavami motorů (to už jsou dnes snad všechny), ale to se musí někde venku, protože výpary nejsou zrovna zdravé, navíc ten glykol se může i vznítit. Takže někde na zahradě na turistickém vařiči, nebo v staré fritéze. Teplota varu glykolu je kolem 150°C, tak na to taky bacha. Ale to je extrém, ja jsem byl nucen použít glykol jen jednou a to už jsem vyčistil nejmíň stovky motorů. většinou to tím kartáčkem a CIFem jde i bez glykolu. Při čištění nikdy nepoužívej abraziva, smirky, drátěné kartáče (ani ty mosazné, ocelové už vůbec ne). CIF v souladu s reklamou opravdu "vyčistí a nepoškrábe". Zrovna tak je třeba opatrně používat ty kuchyňské houbičky, protože jsou dost abrazivní. Na ocelové díly se hodí, ale na díly z hliníkových slitin nikoli! Když jsou všechny díly vyčištěny, tak je je třeba otrřít jemným hadříkem a vysušit. Osvědčena metoda sušení je vše namočit do denaturovaného lihu (ne metanolu!), ten pak zajistí to, že vnikne i do různých dutin a vytáhne z nich tam nasáklou vodu a pak na vzduchu snadno uschne.
Nikdy ale nenamáčej díly z Al slitin na dlouho do metanolu, ani do paliva! Málo kdo ví, že čistý metanol hliník leptá, vznikají pak na jeho povrchu neodstranitelné skvrny, zrovna takové jak jsou na fotce toho difuzéru výše. Nejhorší je, že vzniknou i mapy na pískovaném povrchu odlitků a to už pak lze odstranit jedině opětovným opískováním - ono to pak už s původním vzhledem nemá mnoho společného a pravověrný sběratel to považuje za prasárnu. Takže na to pozor. Zrovna tak je nebezpečná jakákoli chemická lázeň, třeba kyseliny které bývají součástí čističů koupelen, louhy, dokonce i jedlá soda - to vše hliník leptá. Taky není dobrý nápad dávat díly motoru do myčky na nádobí, ty tablety jsou vesměs velmi agresivní. Zrovna tak i kyselina citronová, která sice hliníku neublíží, ale ve velké koncentraci a vyšší teplotě zas leptá železo (to je jinak vhodné na odstraňování zalomených vrtáků a závitníků v Al dílech).
Po vyčištění a vysušení všech dílů je třeba motor zas poskládat. Přitom je třeba vše mazat jemným minerálním olejem (např. tím na šicí stroje) nebo ještě lépe parafínovým olejem (dobrý je i olej na zbraně). Ložiska většinou lze nalisovat do bloku i bez nahřívání, ale lepší je aspoň trochu ten blok nahřát. Parafínový, ale i Minerální olej je spolehlivý konzervant, ideální pro motory do vitrínky, které pak ani po mnohaletém vystavování nezatuhnou.
Častým problémem jsou i těsnění. Papírová se většinou při rozborce zničí, musí se tedy vyrobit nová. Použít se dá tenký kartón kreslící čtvrtky, nebo fotografický papír. Ideální je si těsnění nakreslit v CAD-u a pak vyřezat laserovým plotrem. Pochopitelně většina nemá tyto možnosti, já ale ano a tak si ty těsnění sám vyrábím. Ale lze to i opatrně vyříznout skalpelem, nebo manikúrovými nůžkami. V případě zájmu mohu tím laserem vypomoci, stačí napsat požadavek do SZ, vyrobím a zašlu v ceně poštovného.

S tím vařením v vodě se u dílců z hliníkových slitin (ale mj. i mosazi) musí taky velice opatrně (respektive spíš je třeba se tomu snažit za každou cenu vyhnout). Důvod je celkem jednoduchý - změna vzhledu - kdy u hliníku dochází k stejnému efektu jako když se u eloxu uzavírají póry - prostě dojde k vzniku Al2O3, který ale obvykle má všelijaké barevné "nádechy", dané konkrétním chemickým složením dané slitiny (u duralu tou měďí) a ty se pak velmi těžko odstraňují a nebo dokonce už ani odstranit vúbec nejdou. U duralu to sice (tu měď) vyjasnit dusičnou lze, ale stejně to bude vypadat jinak. To samé se týká odlitků, kdy to bývá ještě daleko dramatičtější - odlitky z slitin kategorie AlSi pouze zmatní a "šednou", odlitky z slitin obsahující zinek a další legury (typicky motory kde je karter dělaný tlakovým litím, ne litý gravitačně do kokily) tmavnou a opět to je prakticky nevratný proces. To samé platí i pro odlitky, co jsou otryskané. Většina "západních" motorů totiž není tryskaná pískem, ale balotinou (typicky třeba Os.Max) - to opravit relativně snadno lze - ale musí se pečlivě dodržet průměr balotiny a pracovní tlak - aby ty "důlky" byly opět stejně velký. Jakákoli odchylka je pak totiž okamžitě vidět.
Takže pokud je karter nějak tryskaný, tak jako první (pokud chci zachovat vzhled) se je třeba podívat pod mikroskopem (anebo alespoň lupou) čím je to dělaný (jestli křemičitý písek, nebo balotina nebo něco jiného) a pak teprve se rozhodnout jak to čistit. Pokud je to klasický křemičitý písek (typicky stará střediska), tak opět je to problém, protože u písku záleží na tom, co přesně za písek bylo použito (odkud a jak vytříděný je a jestli to je přírodní písek a nebo drcený korund), protože každý "písek" dělá mírně jinou, typickou texturu po otryskání. Záměna písku balotinou a naopak je obvykle čistá vzhledová katastrofa.
Takže s chemií víc než opatrně, obvykle relativně nejbezpečnější bývá to ředidlo C6000 a nebo čistý aceton. Methanol a nebo líh vždy obsahuje vodu (oba jsou hygroskopické), takže jistota, že to bude korodovat (prostě měnit vzhled) je vždy skoro 100%. Cokoli alkalického (a zejména za vyšších teplot) je u hliníkové slitiny jasnou sázkou na jistotu změny vzhledu.

[Amigo2]

Pánové MPml a VTjr děkuji za rozsáhlé příspěvky, ale to je pro mě už opravdu "vysoká škola" a na to prostě nemám.
Bez rozborky jsem samozřejmě myslel jen u motorů, které jsou nepoužité a nezatuhlé a jen 100 let někde ležely v polici a možná v ne zrovna ideálních podmínkách pro skladování. Motor mám z nostalgie a pro potěchu oka a prostě se smířím s patinou způsobenou zubem času.
Ale když už jsem "na drátě", mám ještě jeden dotaz. Nevíte někdo, kdy nabízel Graupner v katalogu benzínové letecké motory Dolmar FM-33, FM-40 a FM-45 ? Nikde na internetu jsem nic nenašel. A nebyl by obrázek z katalogu ?

[MPml]

Pánové MPml a VTjr děkuji za rozsáhlé příspěvky, ale to je pro mě už opravdu "vysoká škola" a na to prostě nemám.
Bez rozborky jsem samozřejmě myslel jen u motorů, které jsou nepoužité a nezatuhlé a jen 100 let někde ležely v polici a možná v ne zrovna ideálních podmínkách pro skladování. Motor mám z nostalgie a pro potěchu oka a prostě se smířím s patinou způsobenou zubem času.
Ale když už jsem "na drátě", mám ještě jeden dotaz. Nevíte někdo, kdy nabízel Graupner v katalogu benzínové letecké motory Dolmar FM-33, FM-40 a FM-45 ? Nikde na internetu jsem nic nenašel. A nebyl by obrázek z katalogu ?

Originál manuál na FM-33 (vychází z "pilovýho" PS-33) je z roku 1994
https://www.makita.de/data/pam/public/c ... al/866.pdf
a v Modeláři 12/94 je od Fencla zmínka že na MS maket v Holandsku 1994 už někdo nějaký Dolmar v modelu měl.
Takže večer se zkusím podívat do starých katalogů od G (mám jich spoustu) jestli to tam zhruba v tý době je.

[VTjr]

S tím vařením v vodě se u dílců z hliníkových slitin (ale mj. i mosazi) musí taky velice opatrně (respektive spíš je třeba se tomu snažit za každou cenu vyhnout). Důvod je celkem jednoduchý - změna vzhledu - kdy u hliníku dochází k stejnému efektu jako když se u eloxu uzavírají póry - prostě dojde k vzniku Al2O3, který ale obvykle má všelijaké barevné "nádechy", dané konkrétním chemickým složením dané slitiny (u duralu tou měďí) a ty se pak velmi těžko odstraňují a nebo dokonce už ani odstranit vúbec nejdou. U duralu to sice (tu měď) vyjasnit dusičnou lze, ale stejně to bude vypadat jinak. To samé se týká odlitků, kdy to bývá ještě daleko dramatičtější - odlitky z slitin kategorie AlSi pouze zmatní a "šednou", odlitky z slitin obsahující zinek a další legury (typicky motory kde je karter dělaný tlakovým litím, ne litý gravitačně do kokily) tmavnou a opět to je prakticky nevratný proces. To samé platí i pro odlitky, co jsou otryskané.
...
Záměna písku balotinou a naopak je obvykle čistá vzhledová katastrofa.
Takže s chemií víc než opatrně, obvykle relativně nejbezpečnější bývá to ředidlo C6000 a nebo čistý aceton.
Methanol a nebo líh vždy obsahuje vodu (oba jsou hygroskopické), takže jistota, že to bude korodovat (prostě měnit vzhled) je vždy skoro 100%. Cokoli alkalického (a zejména za vyšších teplot) je u hliníkové slitiny jasnou sázkou na jistotu změny vzhledu.

Díky za obsáhlou reakci a upřesnění.
Já se vším co jste napsal naprosto souhlasím, tím vařením ve vodě skutečně hliníkové odlitky někdy trochu zešednou (ne vždy, spíš výjimečně, asi to závisí od obsahu křemíku), ale zas není to nic tragického. Jde o to, že já nejsem "pravověrný" sběratel a mně jde vždy především o obnovení funkčnosti (proto taky při čištění investuji vždy do výměny ložisek).
Co se týče mosazi - tam jsem nic takového nezaznamenal, většinou vložky ABC výbrusů jsou i bez vaření v čemkoli zvenčí řádně patinované od působení paliva a horkých spalin, takže je celkem jedno v čem se vaří (tedy nesmí to být něco, co by leptalo chróm). Pokud ale chce někdo obnovit zlatý lesk, tak nezbývá než to drhnout, třeba vložku upnout do soustruhu a jemně přebrousit páskem nejjemnějšího smirku (zrnitosti 1000 a víc). Jsem si vědom, že to ale není z hlediska funkčnosti správný postup, protože i malé odebrání materiálu může zhoršit přestup tepla mezi vložkou a vnějším válcem z Al slitiny. Tam se opravdu musí člověk rozhodnout zda to chce mít jako exponát ve vitrínce, nebo s tím ještě bude chtít létat.
Co se týče denaturáku (etanolu), tak ač je v něm vždy hóódně vody, minimálně 4% (to je dané fyzikou), ale obvykle spíš 6 až 10% (záleží od toho jak a kde byl skladován), tak po jeho působení, a to ani po velmi dlouhém louhování, jsem žádné změny barvy na povrchu odlitk nikdy nezaznamenal. A to na rozdíl od metanolu, který Al leptá i kdyby v něm nebyla ani jedna molekula vody (to lze najít na wikipedii, že metanol s alkalickými kovy chemicky reaguje za vzniku sloučenin zvaných alkoholáty). Jenže tohle jsem si bohužel nastudoval až potom co jsem jeden motor tím louhováním v metylu mírně sprznil (no došel mi zrovna denaturák, metylu mám velkou zásobu, byl zrovna po ruce), za 12 hodin přes noc to nadělalo fleky, které nebylo ani tak vidět na odlitcích, jako spíš na lesklých frézovaných plochách duralového RC karbecu (musel jsem ho dost leštit aby to zmizelo). Takže metyl nebo i palivo na čištění nepoužívat nikdy!
C6000 je dobrý, ale zase se s ním špatne pracuje (smrdí, poškozuje kůži, gumové rukavice zas rozleptá), navíc finálně se to stejně musí dočistit tím zubním kartáčkem lihem nebo vodou. Takže ho používám spíš na rozhýbání totálně nepohyblivého motoru. Tam se musí ale dát pozor na plastové a gumové díly. Zejména silikonová těsnění a O-kroužky v C6000 nebo toulenu nabobtnaji (zvětší objem i na 2-násobek, proces je sice na pohled vratný, ale kdo ví ???).
Vaření v glykolu rozpouští ty organické gumoviny, které vznikají po zaschnutí (polymerizaci) ricínového oleje a taky ty gumovité složky karbonu, který po jeho působení lze pak snadno očistit. Ale je s tím sakra práce, používám jen na vyčištění zakarbonovaných výbrusů, zejména pístů, které pochopitelně nelze drhnout.
Proto většinou to povařím ve vodě a pak ty odlitky drhnu CIFem.
K pískování se uchyluji jen velmi výjimečně. Skutečně udělat to tak, aby to mělo původní vzhled je hotová věda a zkušené oko odborníka vždy snadno pozná, že motor prošel takovou úpravou. Ale na některých motorech jsem dělal opravy prasklých odlitků, ty praskliny jsem dal zavařit laserem, pak to začistil pilníkem, smirkem a nakonec to celé opískoval tak, že ta opravovaná prasklina není vůbec vidět. Nebo spíš kdo neví, že tam má něco hledat, tak tam nic nenajde. Příprava před svářením (vybrošení prasklin do V)

Sváry:

No a po opískování to najde jen ten kdo ví co má hledat.

Víc podrobností jsem zveřejnil zde viewtopic.php?p=1531082#p1531082. Ale souhlasím, že ten opískovaný blok je mírně kiný než stejný blok zcela nového motoru, který mám taky.
Před alkalickými a kyselými chemickými čističi jsem taky varoval, s tím naprostý souhlas.

[MPml]

takže v katalogu 93 a 94 žádný Sachs Dolmar není, rok 95 asi nemám. V roce 1994 je z velkých motorů v katalogu graupner akorát Stihl FS-60, Best Nr.1861. Jinak to vypadá, že Graupner Sachse v sortimentu vůbec neměl, oficiální distributor pro řadu FS naopak byl Ikarus Modellbau.

[Amigo2]

Dík moc MPml za cenné informace.