Tenkostěnné hliníkové trubičky jsem sháněl na teleskopická táhla vzpěr ramene s tryskama na postřik Helisiky, byly to větší průměry než píšeš. Do té tenčí se vešel mini gumicuk průměr určitě 3mm takže měly 3,5 až 4mm.
Svařovací dráty používám, v Hornbachu mají průměr 2,5mm a víc. Povedlo se mi je i spájet kapalinou na nerez.
Po delší pauze jsem si vytiskl z ASA bednu, která má být na spodní straně trupu. Každá stěna je tisknutá samostatně a pokud možno pohledové strany jsem se snažil umístit dolu na podložku (tam je povrch vždy nejhezčí) , ale některé stěny byly kvůli prvkům na povrchu tištěny pohledovou stranou nahoru. Všechno po tisku jsem přebrousil jemným smirkem (ASA se brousí krásně), co se tisklo pohledovou stranou nahoru dalo více práce při broušení. Pár míst jsem musel zatmelit, jelikož jsem tam omylem zaryl skalpelem. Některé stěny mají v rozích větší dosedací plochy aby to líp drželo při lepení. Všechno je lepeno acetonem. Nejdřív jsem to natřel štětcem, aby se povrch trochu naleptal, pak vše znovu rychle natřít acetonem a ještě za mokra usadit na sebe a trochu přitlačit. Aceton vysychá šíleně rychle je to spíš na malé díly, ale šlo to. Po přilepení jsem to ještě ve spoji několikrát přejel štětcem se směsí acetonu ve kterém jsem rozpustil zmetkové díly z přechozích tisků ASA (vznikla z toho taková kaše). Ale pro jistotu jsem to ještě v rozích trochu pokapal epoxidem. Spodní díl má natištěné takové trubky, kterými se ze spodu bedny prostrčí šroub a přitáhne se přes hodní stranu bedny k trupu.
Po dlouhé době jsem udělal pár věcí. Vytiskl jsem boční nádobu ze dvou polovin a ty pak slepil dohromady. Samostatně jsem vytiskl dva držáky do kterých se nádoba nasune a zezadu držáku se zašroubuje samořezný šroubek, aby nádrž nevypadla. Všechno se bude lakovat zvlášť a složí se to až pak. Plech na kterém všechno drží je hliníkový 0.5mm. Musel jsem ofrézovat tvar (ručně bych to pěkně nevystřihnul) pak jsem to dal mezi dvě dřeva do svěráku a ohnul. Šlo to velmi dobře.
Dále jsem upevnil všechny tři podvozky. Na zadní podvozek jsem udělal nové vidličky. Ty původní od varia byli natisknuté a některé do sebe nezapadaly. Navíc pohledově nebyly moc hezké a dalo dost práce to přetmelit a brousit. Tak mi přišlo jednodušší udělat nové.
Pak jsem naohýbal boční hadice. Udělal jsem to ze svařovacích hliníkových elektrod o průměru 1.6, 2, a 2.4 mm. Docela dlouho jsem se s tím piplal po večerech asi dva týdny. Některé jsem ohýbal i dvakrát nebo třikrát. Nemohl jsem trefit správné polohy. Původně jsem tyčky prostrčit do vrtaných děr v trupu a zalepit je. Jenže po dvou ohnutých tyčkách se ukázalo, že udělat díry a trefit délku a úhel tyčky aby pasovala do děr je pro skoro nemožné. Takže díry se udělaly větší a natisknul jsem takové krátké trubičky s větší venkovní přírubou a ta zakryla větší díru v trupu.
Ahoj, tak zase po delší době malinkatý pokrok. Od února jsem po večer ve volných chvílích vymýšlel novou mechaniku. Tu původní vario nemůžu použít kvůli rozměrům atd. novou jsem měl už snad dva roky nakreslenou ale jelikož jsem trup hodně rozřezal abych mohl udělat maketové prvky dle předlohy, tak podvozkové nohy zůstaly v těle trupu jen na tenkých stěnách laminátu.Tak při jakékoliv zátěži trupu se vše začalo kroutit a bortit. Proto nová mechanika byla omezena prostorem od hl. hřídele dozadu k ocasu, pak směrem dolů k podvozku. Tohle dohromady bylo docela problém jak to tam narvat. Ještě k tomu když celou mechaniku jsem chtěl mít s kovovými ozubenými koly se zakřivenými zuby. inspiraci jsem čerpal od jednoho němce, který dělá xxl heli s opravdu masivními převodovkami. Trochu jsem okopíroval vzhled a rozměry a vnitřní uspořádání jsem si nějak udělal sám. Samotný " reduktor" se mi moc líbil a asi bych si ho téměř sám vyfrézoval. Jenže velký problém bylo/je že mám už dlouho koupený motor s vyšším KV, takže řemenice na motoru nemohla jít přímo na řemenici reduktoru. Což vedlo k velké a nevzhledné konstrukci s dalšími převody. Pak pohon vrtulky byl další problém. Jelikož S64 má kardan ocasu úplně nahoře, bylo by potřeba další převody. Už jsem měl nabídku kolik by stály hlavní převody se zakřivenými zuby - cca 5500Kč. Ale vzhledem k problémům s rozměry a potřebě dalších převodů (nechtělo se mi kupovat motor s menším KV, to by bylo další x tisíc a co bych dělal s tím starým motorem) jsem přešel na vývoj další mechaniky. Ta už v podstatě opět vychází z principu mechaniky z MI2. Jenže jsem bojoval kam dát serva cykliky. Nakonech jsem je dal zvenku na samostatnou desku, ale nevypadalo to dobře a nedalo by se v budoucnu dostat ke kulovému čemu na páce serva. Takže opět zamítnuto. Už jsem to chtěl vzdát, ale nakonec jsem to zase poupravil a vznikla mechanika číslo 4.
Serva jsem dal jako u první mechaniky přímo vedle hl. hřídele. Ono ta poslední mechanika není nic převratného, ale nějak jsem v tom motal, jelikož jsem pořád chtěl vymyslet něco svého, ale nakonec vzniklo něco z "ověřeného" inspirovaného tuctovou mechanikou. NEJVĚTŠÍ PROBLÉM BYLY TY LIMITUJÍCÍ ROZMĚRY.
Tato mechanika je schopna samostatného života. Sice nepoletí sama jelikož nemá k sobě upevněný ocas, ale jinak má vše upevněno přímo na sobě (ESC, RX, FBL, serva, BEC, řízení osvětlení modelu). Vrtulkové servo je na boku mechaniky jelikož původně měl být ocas pevně přilepen ke zbytku trupu.Ale model by byl přiliž dlouhý do osobního auta a musel bych si půjčovat větší. Takže uvažuji, že ocas bude oddělávací a servo vrtulky dám hlouběji do ocasu. Navíc kdyby to bylo v jednom kuse, asi bych potřeboval asistenty k naložení/vyložení do auta tak jako u MI2. No a v poslední době asistenti nemají vůbec čas, takže abych se s modelem někam dostal může být docela problém.
Navíc mi vario neposlalo jeden díl na uchycení kardanu do ložiska a následnému spojení s trupem. Takže i toto mě čeká vyřešit vlastními silami.
Včera jak jsem psal, že jsem trup musel rozřezat, tak ještě přikládám pár obrázků. Spodní vanu jsem musel uřezat jelikož nešla ani po obroušení narazit na nádrž. Pak jsem pro přiblížení se předloze vyřezal okno jak v trupu tak v nádrži. Celou nádrž musím vyztužit žebry protože je nahoře dost otevřená a nedrží správný tvar. Kvůli tomuto otvoru jsem právě limitovaný výškou mechaniky. Pak po rozřezání trupu podvozkové nohy nejsou dost pevné, tak teď pracuju na výztuhách, které vlepím do noh a obě výztuhy pak sešroubuju dohromady pomocí středního dílu. Tak by se měla veškerá váha přenášet přes výztuhy a ne přes tenké stěny laminátového trupu. Tyto výztuhy zase limitují velikost mechaniky zezadu. Aby se mi trup nebortil než udělám výztuhy do podvozkových noh, tak jsem to zatím zpevnil třemi prkny, které pak vyhodím.
A v žebrech jsem udělal odlehčovací díry, které se mi nechtělo ručně pilovat, tak jsem je vyfrézoval.
Přílohy
Naposledy upravil(a) haas dne pon 19.05.2025 20:33, celkem upraveno 1 x.
Žebra jsou v trupu zalepená a mám hotový i střední díl, který lze po povolení 6 šroubů vysunout směrem dolů. Funguje to dobře.Drží to trup v jedné poloze, nic se při zatížení nebortí a nekroutí. V dírách, kde prochází šrouby je vlepená mosazná trubička, aby šroub nevymačkával měkké dřevo.
Nyní pracuju na sklápěcí trubce pro nabírání vody za letu ( jenom maketový doplněk, ale měla by se sklápět doopravdy), zadní část (modrá a oranžová) je natisknutá z ASA, je to ze 3 částí. Všechno má v sobě dvě díry přes celou délku, kde půjde 5 uhlíková trubička, která to celé zpevní. Červená část bude uhlíková trubka průměru 25 na 23mm. Panty vyfrézuju z duralu a vlepím do trubky. Žlutá část - koleno bude taky z ASA. Ještě k tomu dělat držáky z hliníkového plechu 1mm ( to světle modré), ale ještě uvidím jak s tím půjde pracovat, možná tvar ještě upravím.
Ještě než budu celou trubku instalovat do nádrže, tak musím opravit prasárny od varia. Na boku nádrže jsou totiž 3 pruhy podél celé nádrže, ale vario to má moc okatě křivé. Takže to chci odbrousit pryč a pokusit se to nalepit znovu více rovně. Možná to nebude úplně rovné, ale snad to bude lepší to co tam je teď. Obrázky křivých pruhů ještě doplním.
V době kdy jsi začal se stavbou jeřábu našel jsem videa nějakého Mika z USA ( Northwest Scaleworks by JestRR ). Svůj jeřáb staví snad 13let. Letos ho dokončil a při premiéře na srazu maket měl úspěch, mimo jiné i se skupinovým letem své Lamy s turbínou a kamarádem s Mi8 která pochází z české produkce prodané do USA. Sikorského má v tmavě vínové barvě, posílá k tomu obrovské množství videí a je to zábavný chlapík. Zná ho i můj kamarád z Nového Zealandu Scott, teď v sobotu za ním letí.
Ano toho chlapíka už několik let s přestávkami taky sleduju na youtube. Má to hodně detailní. Co se týká té Mi8, tak před dvěma lety jsem telefonoval s tím co ji vyráběl a prodával. Podnikání prý museli nechat, jelikož to nešlo na odbyt. Prý ti, co by měli zájem neměli dost financí a ti co peníze měli, kupovali většinou dražší modely.
Mám dotaz ohledně vůle mezi dvěma součástmi, které se mají složit do sebe. Když se to bude stříkat barvou každý díl samostatně. Jakou vůli mezi díly udělat, aby po nastříkání to šlo složit.
Přikládám obrázek jako příklad. Zelený díl má být vložený do oranžového a zajištěný šroubem. V oranžovém dílu bude drážka a ten zelený bych tam chtěl co nejvíc nalícovat. Ideální by bylo to stříkat složené, ale to bych se s barvou nedostal do všech štěrbin.
.