Tak teď víme, že záleží na tom, jak na konkrétním místě fouká a že profil má mít nějaký ideální náběh.
U obyčejného křídla je to snadné. Tam, pokud si to ještě zjednodušíme na "žádný vítr" máme jen dopřednou rychlost letu a jeden úhel náběhu pro celé křídlo.
Ale VRTULE!!!!!
Teď se přestanu zamotávat do teoretického povídání a pokusím se to popsat na konkrétním příkladu..

Tabulka popisuje, jak je ta s vrtulí rychlejšího letadla.
Letadlo letí rychlostí 300km/h, tedy 83,33m/s. Přitom se vrtule točí 36.000otáček za minutu, tedy 600otáček za sekundu.
Z toho vychází, že
JEDEN závit vyřezaný ve vzduchu má 0,14metru (83,33/600). To máme jednu složku vektorového součtu ,dopřednou rychlost.
Druhá složka je dána tím, že se vrtule otáčí a tak se každé místo vrtuli pohybuje po kruhové dráze. Délka každé dráhy záleží na poloměru. Dráhu pak vypočteme (2*Pi*R).
U středu je dráha krátká, na konci vrtule o průměru 0,2m (200mm / 8palců) je obvod 0,63cm.
A máme jak se profil pohybuje. Dopředu a po kružnici.
Úhel vypočteme pomocí tg ( protilehlá / přilehlé ), v Excelu pozor, počítá v radiánech a je to potřeba převést =DEGREES(ARCTG($H$3/F11))
K úhlu dráhy konkrétního místa přičteme ještě onen ideální úhel náběhu. (v případě, že by se profil po obvodu listu měnil, tak se bude měnit i tento přičítaný úhel)
A máme informaci, jaký je nebo alespoň by měl být úhel náběhu na každém místě vrtule a snad i proč...
Pokud jsem něco napsal blbě, je to jistě moje chyba, nejsem dobrý učitel...