FPV Fusion

[TomasC]

Důvod zvětšení stoupání ke kořenu mi zřejmý není.

ACHHHHHHH !!!!

Je potřeba se zamyslet nad tím, jak fouká vzduch na profil vrtule v každém místě listu, když model letí vpřed a zároveň se vrtule otáčí společně s hřídelí elektromotoru. Je třeba myslet vektorově!!!!
Jestli tento návod nebude stačit, tak se pokusím detailněji... Napište.

[dudaj]

ACHHHHHHH !!!!

Je potřeba se zamyslet nad tím, jak fouká vzduch na profil vrtule v každém místě listu, když model letí vpřed a zároveň se vrtule otáčí společně s hřídelí elektromotoru. Je třeba myslet vektorově!!!!
Jestli tento návod nebude stačit, tak se pokusím detailněji... Napište.

Tome , zkus to popsat víc. Víš že dělám dmychadla a k tomu patří i spousta testů.
Dělal jsem i měření proudění vzduchu před dmychadlem v různých profilech. Všude proudil vzduch naprosto přesně kolmo až k rotoru po celém profilu listu. Volal jsem před chvilkou známému, co se výrobou vrtulí zabýval a dělali i měření v tunelu. Potvrdil mé pozorování a testy. Má stejnou zkušenost.

Navíc mě vysvětlil, proč se dělají rychlostní rekordy pouze s jednolistou vrtulí a jak měření rychlostí pomocí GPS je značně nepřesné v celých řádech.
Takže moje nejasnost u zvětšeného stoupání u kořene vrtule trvá.
Navíc mi potvrdil, že u vrtulí zhruba od 75 % průměru se snižuje stoupání - výhoda je menší zátěž vrtule a tudíž větší výkon . Pro zvětšení stoupání u kořene taky nevidí důvod.
Díky

[TomasC]

Začnu zjednodušením na plachetnici, jako první krok je to nezbytné.

Jak fouká vítr na plachtu při různých kurzech lodě a různých rychlostech lodě, když fouká ze severu:



Nebudu to moc rozmazávat, ale z obrázku je jasné, že na lodi cítíš a NA PLACHTY FOUKÁ růžový, zdánlivý vítr. Tento zdánlivý vítr je pro různé rychlosti lodě a kurzy jiný, i když pořád fouká ze severu. Zde je nutné pochopit, proč se tak děje, představit si to a nejen to vzít na vědomí!!!

https://www.lodninoviny.cz/co-je-to-zda ... odkud-vane

[TomasC]

Tak a teď pojďme na vrtuli.....

Vrtule vyvozuje tah a to prostřednictvím toho, že točíme maličkým "křídlem". Jak by to křídlo mělo být ideálně nastavené? Když se podíváte na ulomený vrtuli, tak je to taky profil. A stejně jako křídlo na letadle musí mít nějaký optimální úhel náběhu, tak je to také na vrtuli.




A optimální úhel náběhu je někde před úhlem nejlepšího poměru vztlaku a odporu. Ideální by bylo počítat to jako křídlo o konečné štíhlosti, ale to není pro ukázku nutné.

Jen tak jsem vyjel profil E205 pro Re 250000 a označil jsem příslušný úhel náběhu. Cca 5 stupňů....

[tomashr]

Navíc mě vysvětlil, proč se dělají rychlostní rekordy pouze s jednolistou vrtulí a jak měření rychlostí pomocí GPS je značně nepřesné v celých řádech.

Tohle bych prosil vysvětlit - vážně máš pocit, že se GPS liší "v řádech", tedy že při rychlosti 300km/h bude klidně ukazovat 30 nebo naopak 3000km/h???? A nereju a nenadsazuji, chyba v řádech by totiž znamenala právě tohle!
Souhlasím s tím, že GPS měření rychlosti moc přesné není, třeba ten tvůj výpočet o stránku dříve, kdy zpochybňuješ 420km/h s tím, že ti vychází jen něco kolem 340km/h, mi přijde celkem reálný a podobné odchylce bych i věřil - ale to je chyba GPS měření v relaci malých desítek procent, ne řádů...

[TomasC]

Tak teď víme, že záleží na tom, jak na konkrétním místě fouká a že profil má mít nějaký ideální náběh.

U obyčejného křídla je to snadné. Tam, pokud si to ještě zjednodušíme na "žádný vítr" máme jen dopřednou rychlost letu a jeden úhel náběhu pro celé křídlo.


Ale VRTULE!!!!!

Teď se přestanu zamotávat do teoretického povídání a pokusím se to popsat na konkrétním příkladu..


Tabulka popisuje, jak je ta s vrtulí rychlejšího letadla.
Letadlo letí rychlostí 300km/h, tedy 83,33m/s. Přitom se vrtule točí 36.000otáček za minutu, tedy 600otáček za sekundu.
Z toho vychází, že JEDEN závit vyřezaný ve vzduchu má 0,14metru (83,33/600). To máme jednu složku vektorového součtu ,dopřednou rychlost.

Druhá složka je dána tím, že se vrtule otáčí a tak se každé místo vrtuli pohybuje po kruhové dráze. Délka každé dráhy záleží na poloměru. Dráhu pak vypočteme (2*Pi*R).
U středu je dráha krátká, na konci vrtule o průměru 0,2m (200mm / 8palců) je obvod 0,63cm.

A máme jak se profil pohybuje. Dopředu a po kružnici.
Úhel vypočteme pomocí tg ( protilehlá / přilehlé ), v Excelu pozor, počítá v radiánech a je to potřeba převést =DEGREES(ARCTG($H$3/F11))

K úhlu dráhy konkrétního místa přičteme ještě onen ideální úhel náběhu. (v případě, že by se profil po obvodu listu měnil, tak se bude měnit i tento přičítaný úhel)

A máme informaci, jaký je nebo alespoň by měl být úhel náběhu na každém místě vrtule a snad i proč...



Pokud jsem něco napsal blbě, je to jistě moje chyba, nejsem dobrý učitel...

[dudaj]

Tome ale my jsme nemluvili o úhlu náběhu, ale o zvětšujícím se stoupání ke středu vrtule.
Kdybych nevěděl to, co tady popisuješ, těžko bych navrhoval a vyráběl dmychadla.
Já se podivoval nad tím, že by se ke středu vrtule zvětšovalo stoupání. To nemá logiku ani když vezmu pro porovnání stoupání v bodě v 75 % průměru vrtule.

[dudaj]

l - ale to je chyba GPS měření v relaci malých desítek procent, ne řádů...

Napsal jsem to, co mi zdělil po telefonu ten kluk. Já nikdy rychlost pomocí GPS neměřil. To byla jeho nějaká extrémní zkušenost. S tebou souhlasím, že běžné odchylky budou většinou v desítkách %, spíš míň.
On mi to vysvětloval, proč ty odchylky vznikají, ale tak jako když se mi někdo poprvé představí a já si jeho jméno neuložím do hlavy, i v tomto případě jsem si zapamatoval velmi zjednodušeně jeho informaci .

[TomasC]

Kdybych nevěděl to, co tady popisuješ, těžko bych navrhoval a vyráběl dmychadla.

Přiznávám, že mi to přišlo taky divné....

[dudaj]

Přiznávám, že mi to přišlo taky divné....

někdy chvilku trvá v těch diskuzích než si lidi porozuměj.

[Nacelnik]

......, že by se ke středu vrtule zvětšovalo stoupání. To nemá logiku ani když vezmu pro porovnání stoupání v bodě v 75 % průměru vrtule.

není to kvůli účinnosti listu vrtule?

[igorb]

Hmm ... no, takze par poznamok:

- Neviem co je divneho na zvysovani stupania pri koreni, ked nie je divne znizovanie ku koncu lista - to je snad to iste nie?
Dovod je jasny, nosny profil pouzity na vrtuli ma nenulovy uhol nuloveho vztlaku, takze je akoby "prednauhleny" :- )) kludne to moze byt az do 4 stupnov, ked upravim nabeh listov aby mi vychadzal uhol nuloveho vztlaku po celom rozpeti pri rovnakej rychlosti a otackach, vyjde mi vrtula so zmensujucim sa geometrickym stupanim. Tomas pisaj ze sklz moze byt kludne "iba" 3% ... neviem kde to zobral, ale na uputanych akrobatoch mame uhol nabehu listov vrtule v rovine -2 stupne ... takze nie je problem aby to cislo bolo nie "len" 3 ale kludne aj zaporne ... no a potom je ten priebeh stupania uz v inom svetle :- ))

- co je dobre na jedlolistej vrtuli?
Je zname ze vrtule funguju len v urcitom rozsahu velkosti. Je to dane tym, ze vrtula nemoze byt vecsia ako zodpoveda rychlosti zvuku na konci listu (to je predpokladam znama vec ked sa to tu uz pisalo) - to je dovod preco sa na vykonnych motorch pouziva viac a viac listov a nie vecsia a vecsia vrtula.
Rovnako je limit aj od spodu a to je RE cislo, ked je vrtula pod urcitym priemerom, tak uz sa neda dosiahnut dobre RE pri podzvukovej rychlosti. Priame riesenie je sirsi list, to ale znamena velky indukovany odpor na konci listu a tym mala ucinnost v rezime "rozbehu" ked vytvara velky tah. Takze cim mensia vrtula tym horsie funguje - a ak treba maly moment na motore (vysoke otacky) riesenie je jednolista vrtula.

- k tomu treba este jednu poznamku : ten limit rychlosti zvuku nie je taky drevorubacsky ze M1
pokial profil vyvodzuje vztlak, tak nutne je na nom zmena rychostu prudenie a to aj + aj - tak kludne aj pri M 0.8 mozu vzniknut casti kde sa rychlost uz dostava na M1 takze ono je lepsie pocitat s max s M0.8

- dizajn korena:
Ano je to vec optimalizacie ucinnosti vrtule. Ale nie je to priamociare, ten list pod 0,5 R prakticky ziadny tah nerobi, je to tam skoro zbytocne a boli pokusy tu plochu uplne eliminovat (padlovite vrtule). No a ta "skorozbytocna" plocha listu moze mat prilis maly uhol a brzdit let modelu ,alebo prilis velky a brzdit otacanie motora, preto maju vrtule s malym stupanim ktore su urcene na vytvaranie velkeho tahu pri nizkej rychlosti koren skorej s malym stupanim, aby nebrzdil motor a dosahoval sa tak co najvyssi tah, alebo naopak vrtule pre rychly let maju velke stupanie aby nebrzdili model vo vyskokej rychlosti.

[dudaj]

Hmm ... no, takze par poznamok:

- Neviem co je divneho na zvysovani stupania pri koreni, ked nie je divne znizovanie ku koncu lista - to je snad to iste nie?

Ne.