Mimo mísu: Frézování drážek pro těsnění oken

[AR1]

Mám dům ze siporexu (dnes Ytong) Zároveň jsem začal mít potíže s průduškami. Na očekávanou poznámku "Měl jsi více větrat" hned odpovím. Větralo se a intenzivně.

Až mě to přestalo bavit a RWE mi nabídla uhrazení 50% ceny oken, tak jsem nechal vyměnit okna za plastové. Od té doby (6 let) se sice plíseň občas vyskytne, ale není to už invaze jak tomu bylo dříve. Stačí na ni i přípravky bez chlóru.

Já bych ti neřekl, že máš víc větrat. Věřím, že kombinace původních oken resp jejich tepelně izolační vlastnosti spojené s těsněním na rámu vytvořila podmínky pro plíseň.

Přiznám se, že než jsem začal u oken dělat, tak jsem v tom neviděl vědu - no co, vokno. Jenže okno je poměrně důležitou součástí stavby a svévolné změny nevedou vždy k lepšímu.

Dnes jsem byl na montovaném domě - okna původní, zatepleno 5cm polystyrenem. Ptám se, proč zrovna 5cm? Nevěděli. Máte projekt? Ne. Tak jak jste na to přišli? Někdo nám to poradil. Ten někdo byl předpokládám spoluopilec v hospodě. Ty lidi bez jakýchkoli znalostí o tepelně izolačních vlastnostech jejich konstrukce, o prostupech tepla, vlhka, rosným bodu nevěděli vůbec nic. Přesto to udělali.

A už tu nebudu tohle téma zasírat. Nahlasím si to v práci jako přesčas

[pepin]

myslim, že má být to těšnění ve vnějších oknech, už si to přesně nepamatuji, v každém případě pokud budeš mít problém s rosením--hodně veliký problém milovníku květin, zkus vyndat na střídačku vršek a spodek těsnění ve vnitřním a pak vnějším okně.

jinak to rosení je běžný problém i u moderních dvojitých vakuových oken, zvlášt francouzkých, když jsou před nima v místnosti žaluzie, nebo nějaký nevzdušný závěs--jeden typ oken v celém objektu a byt od bytu a zpusobu užívání ruzné problémy, včetně plísně, ostatně mě se to doma po výměně oken stalo taky--v dětském pokoji, žaluzie přez okno a sušák na prádlo--v laku oken zažrané nevyčistitelné mapy od plísně.

ohledně toho frézování--těch pár metru těsnění za pár korun bych vyhodil a v okentěsu koupil těsnění co se lepí silikonem, z toho frézování jsem vždy šílel, humusná práce a to jsme si na to udělali svoji prořezávačku--na principu cirkulárky--mafla, páč tou frézkovou to bylo opravdu za trest a teorie, že při dalším natírání oken jen vytaháš a zase nandáš těsnění zpátky je blbost, páč to těsnění se rozmačká podle oken a z novunasazování tě jebne.

jednoznačný problém byl s rosením u panelákových dvojitých oken, kde se místo puvodního molitanu dalo to silikonové těsnění, vlhkost se tam stejně dostala, ale nevypařovala se přez to těsnění ven--tam museli být dole a nahoře větrací mezery, ale stejně na prd.

[Celeron]

Jsem naopak toho názoru, že u špaletových oken těsnění patří na vnitřní křídlo. Při opačném uspořádání se bude venkovní okno z vnitřní strany výrazně rosit.

Venkovní je dvojsklo!! Takže se samo o sobě už rosit nemůže a vnitřní sklo je jednoduchý. Tahle technologie + venkovní zatěsněný hadicej je v památkovejch zónách mnohokrát odzkoušená a jedinná použitelná technologie u špaletových oken, když si památkáři poručej ponechat dřevěný špaleťáky. Tohle jsou doporučení pana architekta, kterej cca 40 let dělá rekonstrukce převážně chráněnejch budov, tak předpokládám, že ví jak to má být.

Původně jsem měl venkovní i vnitřní okno jen jednoduchý sklo. Hadicí byly zatěsněný jen vnitřní okna. Nic se na tom nerosilo, jen trochu v koupelně než se vyvětralo po koupání. Ani nic neplesnivělo.
Ty venkovní okna jsem na podzim zdvojil a teď je musím ještě zatěsnit hadicí. Celou zimu se s původním zahadicováním vnitřních oken opět nic nerosilo. Nejspíš proto, že na zateplení není použitá debilní neprůdušná polystyrénová technologie s akrylátovou omítkou ale vata s knotovým odsávacím efektem pro vodu a na tom průdušná silikátová omítka. No a hlavně v baráku je rekuperace.

Já jsem se zde neptal na provedení oken, ale na to, proč mi to jde blbě frézovat. K tomu se vyjádřili pouze dva lidi, ostatní příspěvky jsou pro mě irelevantní...
Jirka

[pepin]

Já jsem se zde neptal na provedení oken, ale na to, proč mi to jde blbě frézovat. K tomu se vyjádřili pouze dva lidi, ostatní příspěvky jsou pro mě irelevantní...
Jirka

bude to možná opravdu tou vlhkostí , já si jen matně vzpomínám, že ta cirkulárková prořezávačka samo domo vznikla právě z duvodu problémového frézování originální k tomu určenou frézkou, v každém případě venkovní okna byli vždy nacucaný vodou a nový nátěr se do roka zase na spodku oken a ramu většinou částečně odloupal právě z duvodu uzavřené vlhkosti.

[OrDa]

Pokud jde o drážky, ty se po staletí dělaly hoblíkem.

[Dodík]

Hlavní problém proč nejde dobře udělat ta drážka je průměr frézy 3mm a tím daná řezná rychlost která je nedostatečná. S tím nic nenaděláš. Jak tu někdo psal že to drážkoval maflem tak to je právě ten pravý důvod, ale v rohu to asi moc nešlo...

[Celeron]

Mafla mám doma, ale jeho vidiák je 4 mm širokej. A taky mě moc zrovna nenapadá, jak klasickej přestojit na 45 st. drážku. Ale ozval se mi tu kolega, že mi ho za 14 dní po dovče půjčí a tak budu muset ty řeči doma ještě chvíli vydržet. A s tím nacucáním vodou to asi bude pravda, zkusil jsem horní drážku a šlo to celkem dobře. Nahoře pod překladem na okno samozřejmě neprší.
Jirka

[AR1]

A s tím nacucáním vodou to asi bude pravda, zkusil jsem horní drážku a šlo to celkem dobře. Nahoře pod překladem na okno samozřejmě neprší.
Jirka

"Dobře" to děláš. Ale protože jsi napsal - červeně - že jsou zdejší přípravky pro tebe irelevantní, je to tvůj boj.

[JardaRůžička]

Celeron : Kromě stopkových existují i kotoučové frézy. Pravděpodobně by ve vlhkém dřevu fungovala lépe, ale čiň jak umíš.

[Celeron]

Tak mám celej barák hotovej. Měl jsem i upravenýho mafla ale ten neměl odsávání a dělal šílenej pilinovej bordel a tak jsem ho po pár metrech vzdal. Vše je pouze stopkovou frézou 3,2mm. Neuvěřitelně pomohlo použít místo obyčejnýho vysavače průmyslovej Karcher s motorem 1,8KW. Ten měl takovou sací sílu, že hned za frézou z drážky "vyrval" veškerý piliny a navíc perfektně chladil frézu. Problémy způsobovaly právě ty utemovaný piliny v drážce za frézou. Pouze v místě pár prosmolených suků se muselo projet frézou 2x, piliny napoprvé nechtěly ven. Na skoro 80 m drážky jsem zlomil jen jednu frézu o atyp umístěnej hřebík co držel pant. U dalších pantů jsem si radši zkusil malou rozbruškou zda tam taky není hřebík. Kupodivu se ve dřevě nepálila.
Díky všem, co se pokusili pomoci.
to AR1: Irelevantní pro mě byly příspěvky kam dát a jaký těsnění, já se ptal proč se mi to blbě drážkuje.
Jirka

[walter2]

Řešil jsem s frezovanim stejný problém a pomohlo mi odsavat vysavačem. Snadnější vedení frézky bylo, když jsem frezku tlačil(tj fréza mirila šikmo dopředu ve směru pohybu) Při tažení mela tendenci uhýbat z "koutu". Ceka me ještě 60 křídel oken, tak bych uvítal klidně i další fígle.

První pokus mi taky nevycházel moc hezky, protože jsem frezoval moc hluboko.

Přestože mám úplně novou frézu, tak mírné otřepy uvnitř drážky jsou. Na usazení tesneni to stačí, ale kdyby existovala řada (třeba je to otackami?) jak vše ještě vylepšit, pak budu rad.

Mate někdo zkušenost kolik metrů drážky se dá s jednou frezou udělat než je třeba nechat nabrousit?

Nejsem strojar a nevím, jak poznat, že jsem vybral dobrého "brusiče". Ideální by bylo dostat tip na Prahu.

[arda1]

Myslíš nechat nabrousit 3mm frézu? To je SK? Radek

[Celeron]

To walter2: Co to máš za drážkovačku? Originál drážkovačka má přece úhlový vedení alá ruční hoblík a fréza je již nakloněná "proti srsti" a skrz vedení odsává piliny od frézy. No a musí se tlačit, jinak by ses nedostal do rohu. Jestli máš hotový futra a máš dělat jen křídla, tak na to je lepší mafl s trojůhelníkovým vodítkem. Rychlost řezu je minimálně 3x větší a pokud to řízneš venku, tak ani nemusíš řešit odsávání.
A propo, pokud máš zahadičkovaný futra, tak se na dvoukřídlech dělá jen středová "klapačka". Pokud máš jednokřídla, tak u nich nic dělat nemusíš.
Jak ses ptal na výdrž frézy, mě vydržela nová asi 40m a pak praskla o hřebík pantu a do tý doby rozhodně nebyla tupá. Novou jsem koupil asi za 250,- za to ti ji asi nikdo nenabrousí.
Jinak dodatečně jsem se dozvěděl, že ti co se s tím živěj kolem kování a pantů vynechávají drážku a pak v tom místě nechaj jen hadičku a ozub odříznou.

Jinak jak se tu řešilo, kam hadičky osadit na špaleťákách. Původně jsem měl vnitřní a venkovní jednosklo a u nich zahadičkovaný asi 20 let vnitřní futra. Teď jsem venkovní křídla zdvojil a zahadičkoval. Hadičky na vnitřních futrech zůstaly. Barák neplesniví a žádný sklo se nepotí ani v kuchyni při vaření ani v koupelně. O kolik poklesla spotřeba se nedá říct, od instalace 2013 ještě nebyla zima.
Jirka

[walter2]

Mám original vedení frézy. Frézu mám DWT (typ musím zjistit) a zatím jsem řešil jen dveře. U křídel dveří me napoprvé netrklo, že bych měl frézu "tlacit", tak jsem se chtěl podělit o moji zkušenost, kdyby někdo tapal podobně jako ja.

U špaletových oken jsem plánoval frezovat drážku do křídel oken a rámy (spalety) nechat bez tesneni. Takto jsem to viděl v podnájmu kde to fungovalo bezvadne. Potvrzuji, že okolo pantů byl v tesneni stromeček ustrizeny a drážka tam byla vynechana.

Zkoušel jsem silikonove tesneni i lepit (trubička bez stromecku) a dělal vše peclive na omyta a odmaštění okna a po 6ti letech některé trubičky na exponovaných mistech odpadly, takže chci spíše frezovat.

[Celeron]

Samo, že to můžeš osadit i na křídla, ale profíci to dělaj na futra ani nevím proč. To hadičkování mi někdy po revoluci dělal chlap, co se tím živil. V r.2012 jsem ho chtěl zkusit znova a řekl si 62 kaček od metru. Měl jsem toho 140m a tak jsem to zkusil jinak. Získal od kámoše sklenáře hadičku za 3,50 a frézovací vercajk a rádýlko na zatlačení mi půjčil za protislužbu. Nákladově i s tou zlomenou frézou do tausenu. Za 3 víkendový dny jsem měl celej barák.
Jirka