S vytahováky na vyšroubováni ocelových šroubů z AL-slitinových těles nemám moc dobré zkušenosti.

Nebo s vytahováky obecně.

Problém je totiž v tom, že svým zatočeným jehlanovitým tvarem ty torza zalomených šroubů roztahují do stran a pokud je závit zkorodovaný nebo zapečený (v blocích motorů například), tak situaci spíš ještě zhorší.
Mnohem lepší způsob jak vytáhnout zalomený šroub je použití šestihranu z imbusového klíče. Konec šestihranu se obrousí naplocho tak, aby měl ostré hrany. Do zalomeného šroubu se vyvrtá nejprve plytký otvor o průměru vnejší opsané kružnice toho šestihranu (čili například u 4mm imbusu je to 4,4mm) do hloubku stačí i 1 až 2mm. Dál se pokračuje vrtákem menšího průměru, o 1 až 2 desetiny větším, než je ten jmenovitý rozměr šestihranu (tedy u 4mm imbusu dejme tomu 4,2mm) do věší hloubky. Větší průměr pak slouží jako vodící, na vystředění, a do toho menšího se 6-hran narazí kladivem. Jelikož je z kvalitního zušlechtěného materiálu (musí to být ale opravdu z klíče, ne jakýkoli 6-hran z bláta), ta ostrými hranami obrazí do menšího otvoru drážky, přičemž neroztáhne to torzo. No a pak stačí na ten 6-hran nasadit příslušný nástavec a zalomený šroub vytočit ven. Na tenhle účel se dá obětovat i Torx-nástavec, ale zase zabrousit tak aby byly ostré hrany.
Tenhle způsob je osvědčený na několika blocích motoru aut a i na rezavých ramenech přední nápravy, kde klasické vytahováky naprosto selhaly.