JardaRůžička píše:Já jsem se (zřejmě v podobné době) s naivitou k onomu věku patřící zeptal, proč se o našich letcích nic neučíme. Dopadl jsem podobně...
Za několik let po zmiňované písemce z dějepisu, tentokrát už v posledním ročníku střední školy, nám učitel na konci hodiny odborné přípravy začal předčítat z "jakési" knihy, pečlivě zabalené tak, aby nešlo zjistit název. Když jsme se ho zeptali, co je to za knihu, nechtěl to říci...V každém případě byly to příběhy o J.Františkovi, A.Valentovi, O. Smikovi, A. Vašátkovi, Velkém útěku a další, kdy mi došlo, že to musí být kniha "Zlomená křídla". Ten učitel byl zvláštní podivín, stranicky angažovaný, tak to jednání k němu moc nešlo. Netrvalo dlouho a na školu přijela jakási krajská inspekce, která se zaměřila speciálně na jeho hodiny. Když inspekce skončila, skončil i dotyčný učitel - ze dne na den. Našel "uplatnění" ve fabrice na výrobu židlí 50 kilometrů od bydliště jako výstupní kontrola - asi počítal, zda má každá židle čtyři nohy.
) a velmi důrazně mi doporučila abych příští referát vypracoval z jiného tématu.No a pak se ještě přišlo na to že nejsem a nikdy jsem nebyl v Pionýru, byl jsem označen jako vyvrhel společnosti a spolužáci byli nabádáni aby se mnou nekamarádily,takže mám na soudruhy moc pěkných vzpomínek. 
A musím souhlasit našim vojákům kteří bojovali proti fašismu na všech frontách světa se opravdu nedostalo takových poct a odškodnění jakých by si zasloužili.
