na hlavní stránku
Sidewinder (12/1/00)
Slíbil jsem vám článek o svahových kombatech na našem trhu i některých dalších, které jsem měl příležitost postavit. Název článku vznikl podle toho, že jsem jeden čas měl v dílně najednou pět různých EPP svahových kombatů a nebylo tam skoro kvůli tomu k hnutí.
Plním tedy konečně své slovo:
V roce 98, aniž bych tušil, že členové libeňského modelářského klubu už s určitými svahovými kombaty bojují, browsil jsem Internet a sháněl o nich všemožné informace (o těch kombatech, ne o libeňácích :-)). Do oka mi padl Sidewinder od americké firmy AGR models, distribuovaný firmou Northeast Sailplane Products, která se specializuje hlavně na elektrolety a všechny možné větroně. Líbily se mi hlavně jeho agresivní, "stíhačkovité" tvary se zdvojenou směrovkou a očekával jsem dobré letové vlastnosti, což se nakonec potvrdilo. S těžkým srdcem jsem tedy zaplatil nekřesťanských asi 60 dolarů za stavebnici plus asi dalších dvacet za manipulační poplatky a poštovné, to vše po Internetu kreditní kartou. Pak jsem asi měsíc čekal a stavebnice přišla. Na poště jsem zaplatil ještě clo (už nevím přesně kolik, ale pár stovek to bylo) a Sidewinder byl můj.
Honza stojí (s) modelem
V lepenkové krabici byly bílé EPP díly poměrně bachratého trupu a křídel včetně "negativních" zbytků po řezání křídel, křidélka vyfrézovaná z balzy, smrkové lišty do křídla, ocasní plochy z plastového sendviče - Coroplastu, drobnosti jako páky kormidel, vidličky, dráty táhel, lanovod náhonu výškovky a návod. To, co mi chybělo k dokončení modelu, byla hlavně skelná páska, o které jsem netušil, kde by se dala sehnat. Model jsem postavil za pár večerů, skelnou pásku jsem tehdy nahradil obyčejnou hnědou balíkovou izolepou. Lepidlo ve spreji 3M77, kterým se měly EPP díly postříkat před polepováním izolepou či požehlováním, jsem úspěšně nahradil podobným Power UHU. Model podle návodu byl přes všechno požehlen Oracoverem. Do toho se mi vůbec nechtělo, protože jsem se obával, že teplota při žehlení poškodí EPP. To se ale naštěstí nestalo. Největší "psychologický" problém jsem měl s instalací RC soupravy - nějak se mi nechtělo dloubat do EPP a pak do těch děr zalepit serva a baterie. Návod to ale striktně doporučoval a tak jsem to udělal a baterky a serva zalepil epoxidem - nejprve jsem je ale olepil izolepou, abych je jednou mohl epoxidového krunýře lépe zbavit. Křídlo k trupu jsem podle návodu přilepil silikonovým tmelem, rovněž tak výškovku k trupu a dvojitou směrovku k výškovce.
Hmotnost hotového letadla mi vyšla mírně přes 600g (používal jsem 3 serva, na každé křidélko jedno), což bylo zhruba podle návodu. Model jsem zalétal na Malé Ohradě a létal hned od začátku docela pěkně - byl velmi obratný, zvláště po namixování vztlakových klapek s výškovkou.
Létání se Sidewinderem bylo fajn, ale v té době jsem ještě nevěděl o nikom, kdo by si chtěl se mnou zabojovat. Létal jsem tedy jen tak a občas jsem s modelem při přistávání nebo nějakých vylomeninách pěkně praštil o zem. V té době jsem ještě měl zafixované modelářské "ochranné" instinkty, takže mě při tom vždycky docela přeběhl mráz po páteři. Jak jsem model týral a pořád se mu nic nedělo, docela jsem se "pudu modeluzáchovy" zbavil a nakládal mu čím dál tím více - nikdy se mi ale nepovedlo ho poškodit fatálně.
V té době se projevily některé drobné nedostatky jako daň za to, že jsem nedodržel přesně technologii stavby tak, jak jí používám teď: absence skelné pásky se projevila tím, že se mi po nárazech ohnula špička trupu a model začal "šilhat" doprava. Spojení trupu a křídla silikonovým tmelem nedrželo dostatečně pevně a vyřešila to nakonec k plné spokojenosti montážní páska na zrcadla značky TESA. Nažehlovací folie se po silném provozu začala různě odlepovat a trhat a model byl na pohled celý "chlupatý a olétaný". Jednoho dne mi došla trpělivost a všechno jsem z něj strhal a polepil ho celý znovu - tentokrát i se skelnou páskou a navrch izolepou Manuli místo nažehlovací folie.
Protože se mi průběhem času začaly kombaty v dílně hromadit, prodal jsem ho nakonec s pomocí bazaru Hangar 1. V době prodeje byl model "čerstvě přebalen" a vypadal a létal jako nový, odvážil jsem se ale za něj žádat jen méně než polovinu toho, co mě stál. Užil jsem si s ním ale dost a řekl bych, že svoji historickou úlohu splnil dokonale. Možná že to byl první EPP model v Čechách.