Vyzkoušel jsem Tomahawka II (6/4/00)

Vlastně jsem dostal od Velkomu jenom EPP polotovary křídel, protože sériová výroba se v té době (asi před měsícem) teprve připravovala. O moc víc toho stejně není potřeba. Proti Tomahawku I mají trochu větší hloubku na koncích, jiný profil, pravděpodobně jiné geometrické zkroucení, ale hlavně nemají žádný nosník! To určitě šetří hmotnost a práci, nebyl jsem si ale jist, jestli dokážu křídlo postavit rovné. Pásky, jak skelná tak izolepa, při potahování neustále křídlo mají snahu trošku ohnout. Byl jsem tedy zvědav, jak z toho vybruslím.

První dojem z křídel byl velmi dobrý, kvalita řezání je lepší než u původního Tomahawka. Zdá se, že všechny výrobní dětské nemoci byly vychytány. Tak jsem se do toho pustil a půlky křídla lehce obrousil brusným papírem na náběžkách (z pilnosti, nebylo to ani potřeba), vydlabal v nich díry pro serva, slepil půlky k sobě hustým vteřinovým lepidlem, vydlabal díry pro baterky a přijímač. Tedy vše jako obvykle. Pak nástřik 3M 77, skelná páska, izolepa. Při troše pečlivosti se nakonec dalo křídlo potáhnout, aniž by se jakkoli ohnulo nebo zkroutilo. Elevony  jsem vyrobil z balzy 3 mm potažené žlutou izolepou, asi o 1 cm hlubší, než byly na Tomahawku I. To je podle mne důležitá změna, stačí pak menší výchylky pro stejnou účinnost řízení, což o něco zlepší odolnost proti pádu do vývrtky. Dokonce bych majitelům Tomahawků původních doporučoval vyrobit nové, hlubší elevony. Směrovky jsem vyrobil z coroplastu, který poskytlo torzo kufříku na dokumenty. Páky kormidel jsem měl nějaké v zásuvce, táhla z drátu do kola mají u serva ohyb do "Z", do pák kormidel jsou připojeny klasickými vidličkami. Táhla jsou vedena spodem, protože jsem opět spěchal a bylo to takto nejméně pracné. Na Tornádu se mi to stejně osvědčilo, jenom je třeba dodržet zakrytování pák serv (opět jsem použil výlisky ke Gilesu 200 od Velkomu). Jinak vám je někdo dříve či později urazí, také není dobré na ně přistávat.

teď už mě svrběly prsty...

V průběhu stavby mi bohužel došly baterie ve fotoaparátu, takže... ale ono se to stejně staví, až na ten nosník, jako Tomahawk I. A také s tím rozdílem, že jsem instaloval všechno RC vybavení zespodu. Baterky 600 mAh, přijímač Hitec HFS 04 - MI , dvě standardní serva HS 300. Celková hmotnost vyšla jen 460 g, a to jsem nikde nešetřil.

Venca Janko se svým exemplářem

můj současný arzenál

Zalétal jsem éro na Řivnáči při dost ostrém (okolo 10 m/s, v nárazech i víc) větru. Těžiště jsem ani nekontroloval, ale asi je v pořádku, protože to létalo hned po hození naprosto skvěle. Nezpozoroval jsem žádnou snahu o "vrtání", model je neskutečně obratný. Letíte na rychlosti, 90° náklon, krátké plné přitažení, srovnat náklon, a letíte na rychlosti opačným směrem. To vše trvá snad 1 s. Na zádech to umí také, prostě jsem na letových vlastnostech nenašel žádnou chybu. Bylo i pár neskutečných karambolů, třeba čelní srážka s modelem Romana Vojtěcha. Pokaždé ale zcela bez následků.

Tomahawk II zespodu

Teď ještě zbývá vyzkoušet chování modelu ve slabých podmínkách. Ty na Řivnáči skutečně nebyly k dispozici.

David