Mohutnost SOP u vetrone

[Dan]

Ahoj,
pocitate pri navrhu svych modelu mohutnost SOP. Pokud ano, jakou mohutnost volite?
Mam jednu publikaci od p. Walka: "Prirucka konstruktera RC vetrone". Tam je doporucena mohutnost Asop = 0,06 - 0,12. Stejna hodnota byla nedavno zopakovana i v RCR. Potiz je, ze pri takovehle mohutnosti vychazi plocha SOP stejna nebo vetsi nez VOP a vetron vypada jak prerostle F3K. Takhle dopadla prestavba vetrone Dora. Model ma za sebou zatim asi sest startu. Nepozoroval jsem zadnou zvysenou snahu k prechodu do spiraly, jak by se teoreticky mela projevit priliz velka SOP. Ale SOP je proste o dost vetsi nez jak je bezne videt.
Dalsi udaje o mohutnosti SOP jsem nasel tady, ale tahle tabulka se podle mne tyka spis motorovych modelu.
Tak jake jsou vase zkusenosti?

[wroum]

nepocitam SOP delam vzdy o neco vetsi nez je polovina VOP. Plocha SOP je pak cca 60-70% plochy VOP.

[Abu]

Dej tam V-cko a je to... uhel kolem 110stupnu.

[_George_]

na stránke Libora Kolmana: http://www.kolmanl.info/index.php?show= ... OST_VOPSOP

[Dan]

Geoge: Kolmanovo stranky znam. Bohuzel hodnotu mohutnosti SOP tam neuvadi. Pouze vzorec a konstatovani ze na vzorovem modelu nepotrebuje kontrolovat velikost SOP

Abu: Vecko by bylo pekne... Ale zajima mne to predevsim pro navrh dalsich modelu. Treba u Dory jsem mel problem s dovazenim - velka SOP taky neco vazi.
Jinak pro "vecko" 110 stupnu vychazi prepoctena velikost SOP = 70% VOP (jak psal Wroum). A mohutnost SOP priblizne = 0,045.

[jio]

err

[woro]

Pánové, jsete mimo (nic ve zlém, ale je to tak). Tuší tady vůbec někdo k čemu je tento parametr dobrý když větroň bez vzepětí spolehlivě udrží směr i s daleko menší SOP než má větroň řízený směrovkou, který se kymácí ze strany na stranu? Spirálová stabilita, to je věc!
Pryč se všemi mýty o "přestabilizování" modelu - neexistuje (v rozumných hodnotách, samozřejmě to nepoletí s křídly kolmo nahoru, ale to je způsobeno hlavně nedostatkem svislé složky vztlaku), ona existuje jen nedostatečná SOP! Čím větší vzepětí, tím mohutnější musí být SOP, a naopak. U modelů bez vzepětí samozřejmě něco málo aby to drželo směr, spirálová stabilita je vždy záporná.
Teď nevím vzorec, je zahrnutý třeba v excelovské kalkulačce SailplaneCalc, link pošlu později až najdu odkud jsem to stáhnul, ale spirálová stabilita je závislá také na Cl, mění se tedy plynule v průběhu letu.
Čím větší SOP nebo menší vzepětí, tím menší spirálová stabilita. Větroně do termiky řízené křidélky by měly mít pro kroužení v termice zhruba nulovou spirálovou stabilitu, větroně řízené směrovkou vždy kladnou. Svaháky a vůbec modely neustále řízené můžou klidně mít zápornou, to jim zase zaručuje odolnost vůči poryvům větru z boku.
Ale pozor, pokud je SOP příliš malá, může dojít k nepříjemným jevům jako je hadovitý let a Dutch Roll (to není způsob balení jointů). Běžně se tomu zasvěceně říká "příčně přestabilizovaný model" a experti na aerodynamiku to řeší zmenšením vzepětí - a pak nadávají konstruktérovi, že model špatně navrhl, že skoro vůbec nereaguje na směrovku.

[Dan]

Pánové, jsete mimo (nic ve zlém, ale je to tak).

Nebyl bych tak komisni. Snad krome odkazu na mohutnost VOP...

Čím větší SOP nebo menší vzepětí, tím menší spirálová stabilita.

Jo, s tim souhlasim. Jak jsem psal: U popisovaneho modelu jsem nezaznamenal potize se spiralovou nestabilitou. Kdysi jsem mel ale volne hazedlo ktere zacalo poradle litat az po zmenseni smerovky. Do te doby porad prechazelo do spiraly a nemohl jsem ho "zaboha" seridit. Proto taky resim velikost SOP pri navrhu modelu.

Ale pozor, pokud je SOP příliš malá, může dojít k nepříjemným jevům jako je hadovitý let a Dutch Roll (to není způsob balení jointů)....

Takze se asi shodneme ze velikost SOP ma byt akorat - ani mala, ani velka. Mohutnost SOP je parametr ktery tu velikost popisuje vzhledem k plose a rozpeti kridla a rameni SOP. Je pravde ze nebere v uvahu vzepeti. A prave osvedcena velikost tohoto parametru mne zajima.

PS: Az najdes link na SailplaneCalc tak mi ho prosim posli. Zajima mne to. Predem dik.

[woro]

Tady. Co budeš navrhovat?

[Dan]

Diky. Vecer se na to mrknu.

Ted navrhuju "soutezni" model RCEJ - elektrovetron na SS400.

[woro]

Diky. Vecer se na to mrknu.

Ted navrhuju "soutezni" model RCEJ - elektrovetron na SS400.

Já taky Ale pro křídlo samozřejmě používám XFLR5. Dám tam asi 6°vzepětí a budu kopírovat Aegeu, takže dám mohutnost SOP asi 0.025-0.03, nebo dám menší a trochu uberu odhadem. DLG ocas tam dávat nebudu, dávám přednost nepatrně pozitivní spirálové stabilitě. Kdyžtak to můžu kdykoliv upravit podle chuti

[Dan]

Ze jsem tak smely: co je to XFLR5?

Tak jsem si prave pohral se SailplaneCalc. Sikovna vecicka. Jeste jednou diky.

Trochu jsem upravil svuj navrh - zmensil SOP a vzepeti. Spiralova stabilita by mela vyjit neutralni a mohutnost SOP 0,035. Prece jen bude trochu stinena VOP. Ja totiz hodlam pouzit DLG ocas. Podle mne ma jednu velkou vyhodu - snadne reseni demontovatelne VOP (pro prepravu a skladovani).

[ZIPP]

Pánové, dejte mi prosím odkaz, kde bych našel někde teoreticky a srozumitelně popsanou problematiku spirálové stability. Výraz spirálová stabilita slyším poprvé ( nikdy jsem se s ním nesetkal, až tady) a velice rád bych se v této problematice vyznal a nastudoval ji, abych rozšířil více své znalosti v aerodynamice a mechanice letu. Díky.
Jinak co se týče mohutnosti SOP a VOP tak jsem o tom přečetl dosti odborných knih, na škole nás to učili a vždy, když si navrhuji RC model letadla tak mohutnost ocasních ploch si vždy vypočítám a nikdy se mi nastalo, že by mi to padalo do spiráli. Kromě mohutnosti ocasních ploch také vypočítávám poměrnou délku trupu, plochu křidélek, těžiště, vzdálenost neutrálního bodu od náběžné hrany, těžištní rezervu, hloubku střední aero. tětivy, vzdálenost aer. středu, štíhlost křídla, štíhlost VOP, zůžení křídla a VOP, střední geometrickou hloubku křídla atd..........
Asi jsem blázen, ale baví mě to....

[woro]

Pánové, dejte mi prosím odkaz, kde bych našel někde teoreticky a srozumitelně popsanou problematiku spirálové stability. Výraz spirálová stabilita slyším poprvé ( nikdy jsem se s ním nesetkal, až tady) a velice rád bych se v této problematice vyznal a nastudoval ji, abych rozšířil více své znalosti v aerodynamice a mechanice letu. Díky.
Jinak co se týče mohutnosti SOP a VOP tak jsem o tom přečetl dosti odborných knih, na škole nás to učili a vždy, když si navrhuji RC model letadla tak mohutnost ocasních ploch si vždy vypočítám a nikdy se mi nastalo, že by mi to padalo do spiráli. Kromě mohutnosti ocasních ploch také vypočítávám poměrnou délku trupu, plochu křidélek, těžiště, vzdálenost neutrálního bodu od náběžné hrany, těžištní rezervu, hloubku střední aero. tětivy, vzdálenost aer. středu, štíhlost křídla, štíhlost VOP, zůžení křídla a VOP, střední geometrickou hloubku křídla atd..........
Asi jsem blázen, ale baví mě to....

Nejde o padání do spirály, není to nic prudkého - prostě spirálově nestabilní model nemůžeš nechat kroužit v termice bez dozoru, protože začně klonit dovnitř zatáčky, spirálově stabilní zase potřebuje natrimovat výchylku do zatáčky aby kroužení udržel.
Co se týče počítání, buď nejseš blázen nebo jsem blázen taky
A teď už ke spirálové stabilitě: Zhruba je to vysvětleno v Učebnici pilota, mám ročník 2006, ale citovat z ní teď nebudu - je těžká jako prase a nechce se mi ji nosit, navíc na netu to máš vysvětlené lépe. Něco o tom má v angličtině Wikipedia, lepší článek zabývající se hlavně řízením klonění, ale i ostatními věcmi a o otázce spirálové stability je tam toho hodně - na stránkách CRRC tady. Pochopitelně v angličtině. Pokud to chceš česky, asi bude opravdu nejlepší vytáhnout Učebnici pilota nebo něco podobného, ale připrav se na to, že tam toho moc nebude.

[woro]

Ze jsem tak smely: co je to XFLR5?

Program postavený okolo Drelova XFoilu, určený pro analýzu nejen profilů, ale i celých křídel. Chvíli trvá než se s ním naučíš, pak ho ale budeš zbožňovat. Je opensource, dá se najít tady.