a furt se k tomu nemůžu dostat. Na původně uvažovanou maketovou V-1 nejspíš nenajdu čas, a taky je tam problém s těžištěm, resp. s jeho změnou při vyhoření motoru. Tak jsem si řekl, že naopak půjdu cestou nejmenšího odporu, a prostě poskládám nějaké standardní samokřídlo. Máte nějaké tipy, na co se při návrhu soustředit?V dokumentaci motoru píšou průměrný tah 2N, cca 6s doba hoření, plná hmotnost 27.7g, z toho 16.7g palivo, specifický impulz 20 Ns (jo, nevychází to, těžko říct jak to je). Doporučená hmotnost modelu do 200 g. U šípovitého samokřídla pokud bych dal motor do těžiště bych možná nemusel řešit posun těžiště spotřebováním paliva.
Kdybych udělal šípovité samokřídlo cca 120° u špice a hloubku 17-14 cm, rozpětí 60 cm, bylo by to zhruba 10 dm2 plochy. Z 3mm XPS desky s žebry a potahem laminovací fólií mi to vychází na cca 40g na drak letadla. K tomu 3d-tištěné pouzdro na motor asi z ASA včetně oček na tyčku startovací rampy. Podle kalkulátoru těžiště to vypadá, že motor půjde do těžiště umístit, aniž bych musel ze zadní části vykousnout extra velkou díru. Trochu jo, ale nic podstatného.
Serva: asi 4.3g EMAX 9051, 0.8 kg.cm při 4.8 V - stačí to? Nebo to v začátku poletí brutálně rychle, že ta serva to neutáhnou, a neuřídím to?
Napájení: dvojici nějakých miniaturních Li-ion - mám tady 10180, 3.4g kus, 2A step-down měnič na 5 V (cca 5 g).
RX: nevím jestli stačí 4-kanálový miniaturní FlySky FS-2A nebo kvůli dosahu potřebuju plnotučný FS-iA6B? Jak daleko taková věc může vyletět s motorem o celkovém implusu cca 20 Ns? Obyčejná raketa délky okolo 30 cm na motory třídy B vyletěla tak odhadem 150 m, na motory třídy C už tak vysoko, že jsme ji většinou nenašli.
Start: pod jakým úhlem startovat? Mám odpalovací rampu Estes s naklonitelnou tyčí, cca 1.2 m dlouhou. Pokud budu mít hmotnost výrazně pod 200 g, asi můžu startovat na kolmo. Ale je to dobrý nápad? Nebo to naopak sklonit pod nějakým úhlem?
Zkoušeli jste někdy něco takového? Před časem jsem tady například zahlédl tuším Me163 Comet s raketovým pohonem.
