Dimenzování křidélek

[Josef Kolomazník]

Dobrý den,
sem tu dnes poprve a hned s dotazem. Kreslím výkres na model letadla klasické konstrukce. V podstatě zvětšuji už dříve postavené malé letadlo s rozpětím cca 75 cm na éro s rozpětím 1,10m. To původní má ovládanou pouze výškovku, směrovku a motor. Větší verze bude mít i křidélka. A na ty mám dotaz.
Jak se dimenzuje optimální velikost křidélek? Na různých modelech vidím velikost od úzké elegantní plochy po celé délce odtokové hrany, jiná letadla mají "lopaty" v poslední třetině křídla.
Letadlo nebude žádný zběsilý akrobat, ale bude na klidné rekreační létání.
A druhý dotaz mám na optimální výchylky křidélek směrem dolů i nahoru.
Děkuji

[TomasC]

Asi ideální je vyjít z nějakého modelu, který je podobně veliký a má podobný letový projev.

Já osobně se kloním spíše k plochám na konci křídla. Ideálně ovládané každé zvláštním servem, to ti dá možnost doladit výchylku na požadovaný projev.

Myslím, že velikost výchylek nelze generalizovat. Na deskovém akrobatu mám desítky centimetrů, na pyloňáku 3mm nahoru a 1mm dolů. Zase bych vyšel z nějakého plánku nebo podobného modelu.


V případě, že model, který je navržen na řízení jen SOP a VOP, tak mají většinou velké vzepětí, které není pro model s řízenými křidélky třeba. Podívej se na to.

[veka1]

Projdi prilozene odkazy... najdes tam obrazky, kde jsou pro ruzne kategorie uvedeny typicke rozmery zakladnich proporci v % . To muze trochu pomoci pri navrhu.

https://veka1.rajce.idnes.cz/Teorie_a_praxe/

http://www.vekamodel.cz/aerodynamika-a- ... ni-modelu/


Nebo zneuzi empirii, jak psal Tomas ... to vsak chce trochu casu.

veka1

[Josef Kolomazník]

Přátelé, děkuji vám za cenné rady. V podstatě to dělám tak, že "studuji" různé modely a to mne právě přivedlo k mým otázkám. Špičkové vítězné modely z akrobatických soutěží mají právě ty úzké křidélka po celé délce odtokové hrany (mluvím spíš o letadlech z konce minulého století - já sám jsem už pamětník) a moderní RC modely mají křidélka výrazně větší. Myslel jsem, že je nějaký empirický vzorec pro výpočet plochy křidélek vycházející z plochy křídla, váhy modelu atd.
Možná na nějaký narazím při studiu vámi doporučených materiálů.
Díky

[veka1]

Myslel jsem, že je nějaký empirický vzorec pro výpočet plochy křidélek vycházející z plochy křídla, váhy modelu atd.
Možná na nějaký narazím při studiu vámi doporučených materiálů.
Díky

Lehce zvidavy dotaz...koukal jsi na ty odkazy? Jsou tam musky, kde je videt, jak je typicky rozmer kridelek vztazen k rozmeru kridla.

Ps. pokud by byl problem s rustinou ( coz neverim) napis, prelozime.


veka1

[Josef Kolomazník]

Děkuji příteli veka1, problém s ruštinou nemám, ale problém se zobrazením tvého příspěvku na rajčeti. V notbuku vidím pouze reklamy a i když jsem se zaregistroval, otevřít se mi ho nepodařilo. Kupodivu dnes ráno jsem proklikal mobil a hle, už jsem tam.
Tak tedy k těm schématům. Je to znázorněno srozumitelně a tak jsem si to představoval. Z azbukou psaných schématech se blíží mému letadlu Extra, i když ta je středoplošník a já mám dolnoplošníka (Replika upoutaného modelu letadla Šipka od pana Jaroslava Fary z modeláře 11/1967. Je to moje srdeční záležitost už od dětství.).
K anglicky psanému schématu SPAN B mi schází doplňující popis. Ale zase je na něm vidět to, o čem jsem psal výše.
Díky a letu zdar.

[veka1]

Děkuji příteli veka1, problém s ruštinou nemám, ale problém se zobrazením tvého příspěvku na rajčeti. V notbuku vidím pouze reklamy a i když jsem se zaregistroval, otevřít se mi ho nepodařilo. Kupodivu dnes ráno jsem proklikal mobil a hle, už jsem tam.
Tak tedy k těm schématům. Je to znázorněno srozumitelně a tak jsem si to představoval. Z azbukou psaných schématech se blíží mému letadlu Extra, i když ta je středoplošník a já mám dolnoplošníka (Replika upoutaného modelu letadla Šipka od pana Jaroslava Fary z modeláře 11/1967. Je to moje srdeční záležitost už od dětství.).
K anglicky psanému schématu SPAN B mi schází doplňující popis. Ale zase je na něm vidět to, o čem jsem psal výše.
Díky a letu zdar.

Tak Sipka, jo? Co udelala spatne , ze ji nafukujes? A jeste k tomu kridelkujes... doufam,ze do ni nenarves RC vybaveni.... sodoma gomora... kam ten svet speje.

Pozn.. ta moje,ulepena nekdy v roce 1971, skoncila dost neslavne ... viz fotky v odkazu:

https://veka1.rajce.idnes.cz/..._moje_z ... i_modely./

veka1

[jio]

Zkusil bych mrknout na toto.

Edit: Těch popisek u podvozku si nevšímej. Kdysi jsem to někde našel a je to právě naopak.

[TomasC]

ty úzké křidélka po celé délce odtokové hrany (mluvím spíš o letadlech z konce minulého století - já sám jsem už pamětník

To bylo velmi často i z důvodu, že se používalo jedno servo středu křídla.

[veka1]

Zkusil bych mrknout na toto.

Edit: Těch popisek u podvozku si nevšímej. Kdysi jsem to někde našel a je to právě naopak.

jj... ty musky a dalsi info ma v odkazech,co jsem mu nalinkoval.

veka1

[mior]

Těch popisek u podvozku si nevšímej. Kdysi jsem to někde našel a je to právě naopak.

čo je naopak?

[jio]

Dvoukoly a tříkolky

[mior]

Jasne - popis u obrázkov...

Bál som sa, že niečo s uhlami...

[YenyaKas]

Jak se dimenzuje optimální velikost křidélek? Na různých modelech vidím velikost od úzké elegantní plochy po celé délce odtokové hrany, jiná letadla mají "lopaty" v poslední třetině křídla.
Letadlo nebude žádný zběsilý akrobat, ale bude na klidné rekreační létání.

Já teda nemám za sebou desítky let modelaření jako někteří předřečníci, ale tak pár letadel jsem navrhnul a s dalšíma několika lítal, tak si dovolím odpovědět.

Můj dojem třeba ze Sky Surfera 1400 je, že to má příliš malá křidélka - párkrát jsem spadnul s tím, že jsem usilovně tlačil padající model křidélkama na jednu stranu, ale už nereagoval (mám to i někde na záznamu z kamery - křidélko vyklopené na max, ale reakce modelu žádná). Samozřejmě to mohlo být utrženým prouděním na samotném křídle, ale spíš si myslím, že to bylo utržené proudění jen u toho křidélka.

U samokřídla Ita i u elektrovětroně Kaze jsem udělal křidélka po skoro celém rozpětí (vnějších cca 5-7 cm jsem nechal pevných, a u kořene křídla taky pár cm), hloubky cca 30-40 % hloubky celého profilu. Pocit z toho jak to nakonec lítá je dobrý, nikdy se mi nestalo, že bych tlačil kniplem zběsile do strany a model nereagoval.

Efekt křidélek na vnitřní třetině křídla pro rotaci modelu okolo osy letu je oproti vnější třetině zanedbatelný (třeba tak 20 %), ale zase křidélka po celém rozpětí umožňují nastavit třeba na potenciometr ovládání celé odtokové hrany, a tím řídit pronikavost/opadání, což využívám - na Kaze dám odtokovou hranu do neutrálu když chci dělat vylomeniny, a cca o 2-3 mm dolů když chci mít pomalý model kdesi téměř v nedohlednu nad sebou a pokoušet se lovit termiku. Nebo o pár mm nahoru, když chci přistát na kratším prostoru. A pak udělat snap-flaps, spuštění celé odtokové hrany s přitažením výškovky, a naopak zvednutí s potlačením výškovky - jde s tím pak dělat přemety skoro na místě, a změna odtokové hrany zajistí, že se proudění na křídle neutrhne tak brzo.

Taky je asi lepší mít hlubší křidélka a kdyžtak přepákovat na menší výchylky, než naopak. Nebo teda použít expo.

Jen můj názor, nikomu nic nevnucuju.

[Josef Kolomazník]

Chlapi, všem vám moc děkuji k mému úvodu do stavby vlastního letadla. Jsou to pro mne cenné informace.

Pro veka1
Děkuji za odkaz na foto. Vidím, že už taky nejsi žádné ořezávátko a hodně pamatuješ. No ale ty jsi "pan modelář", to já jsem jenom takový učedník.

Píšeš: Tak Sipka, jo? Co udelala spatne , ze ji nafukujes? A jeste k tomu kridelkujes... doufam,ze do ni nenarves RC vybaveni.... sodoma gomora... kam ten svet speje.

Odhadls to přesně. Tu kterou jsem dokončil v pondělí jsem na rozdíl od původního modelu na dráty vybavil elektromotorem a dvěma servy. Pro tu větší mám přichystáno osmikanálové rádio a nová Šipka by toho měla umět víc. A proč zrovna ona? Je to moje srdeční záležitost už od dětství.
Zkusím poslat její fotku. Ještě neletěla, nechám to na jaro.

Zdravím všechny, ať vám to pěkně lítá.