RCMANIA.cz

Mám model akrobatického dolnoplošníku SU-31 z EPP. Postupně se zhoršuje jedna závada, která mě vadí už od chvíle co jsem ho postavil, ale teď už to překonalo všechny hranice. Při přitažení výškovky se letadlo hodně stočí doprava a to pokaždé nejedná se o nic nespolehlivého. Děje se to i s vypnutým motorem. Například letím bez motoru střemhlev dolů a při vybírání se éro rychle stočí doprava hned zareaguji křidélkama reverz ale chvilku nic a pak se to překlopí na druhou a já zase zpátky a ve výledku se to extrémě kolíbá je to opravdu problém udžet ve vzduchu. Po vyrovnání letadlo letí naprosto rovně bez zásahu do řízení. Nejhorší na tom je že nemůžu přijít proč se to děje. Celé letadlo jsem prohmatal jestli někde není nějaká skrytá trhlina. Na zemi vše funguje jak má, ve vzduchu se to chová jako kdybych tam měl hodně pitomej mix. Už vážně nevím co s tím?

Podľa mňa sa Ti rôzne hýbu polky výškovky.

Neni tahlo k vyskovce asymetricky vpravo a vyskovka pruzna? Ze tedy pritahnes jen pravou cast vyskovky a to treba jen pri vyssich rychlostech, kdy je aerodynamicky odpor vetsi (nazor uplneho amatera)...

Servo k výškovce mám právě že na levé straně trupu. Trochu pružná je i když jsem se jí snažil všemožnými způsoby zpevnit - uhlík, balza atd.

Řezané EPP časem "měkne", zvláště v namáhaných partiích, kde se opakovaně vystavuje kroucení (princip rozhýbávání integrovaných "pantů", tvořených pouze zeslabenám materiálu).
Záleží taky na rozměrech poletovadla, čím větší éro, tím je "měkkost" řezaného EPP výraznější.
Spíš bych viděl problém ne v nerovnoměrné výchylce půlek výškovky, ale v kroucení celé ocasní partie EPPáka při extrémním namáhání na krut, tedy při utažených manévrech na velké rychlosti. Pro začátek bych aspoň dal výztuhy mezi kýlovku a horizontální stabilizátor shora a mezi ocasní část trupu pod výškovkou a horizontálním stabilizátorem, nepomůže-li, možná i dodělat příhradu z uhlíkových drátů celé partie trupu za křídlem zespoda nazpůsob vyztužení třeba depronových halovek.
Ale nejdřív za předpokladu, že se ocasní partie trupu nerozlepuje, někdy stačí doplnit pořádný "kouťák" sekunďákem mezi horizontálními a vertikálními deskami, tvořícími ocasní partii trupu....

To letadlo už má v sobě tolik uhlíku a je tak těžké že všichni kroutí hlavou nad tím jak něco takového může lítat.

No, otázka není v tom kolik tam je uhlí, ale kde je a zda je správně prolepeno a provázáno, aby vůbec plnilo očekávanou funkci...Ale toho se pouhým diskutováním asi nedomákneme.

Salaman píše:Mám model akrobatického dolnoplošníku SU-31 z EPP. Postupně se zhoršuje jedna závada, která mě vadí už od chvíle co jsem ho postavil, ale teď už to překonalo všechny hranice. Při přitažení výškovky se letadlo hodně stočí doprava a to pokaždé nejedná se o nic nespolehlivého. Děje se to i s vypnutým motorem....

Bych řekl, že se divíš úplne normálním jevům.

Když jsem začal lítat s upoutanými akrobaty , velice rychle jsem přišel na to, že v tahaných přemetech model zvyšuje tah do lanek a v tlačených lanka povoluje.

Myslíš ,že radiák se bude chovat jinak? Pravidlo pravé ruky platí i v 3D prostoru . Prsty ukazují směr a charakter přemetu ( tlačený , tahaný) a palec ukáže na kterou stranu model vybočí ( skládaní vektorů...)

Gyroskpický moment vrtule se na letadle s pravotočivou vrtulí projeví takto :

Přitáhneš - model uhne vpravo
Potlačíš - model uhne do leva.
Zatočíš prudec do leva - model zvedne rypák
Zatočíš prudce do prava - model sklopí rypák.

Vše platí v pro případ, že geometrie letadla je v průběhu letu neměnná .

PS. je tu ještě možnost - trhání proudění na křídle ,při překročení kritického úhlu náběhu v průběhu prudkého přitažení , ale u EPP modelu mi to přijde dost nepravděpodobné.
Že to trhá vždy na stejné straně, může být důsledkem různých poloměrů náběžné hrany na půlkach křídla ... ale to už jsou jenom dohady.
Přikláním se spíš k tezi ,že v tvém případě jde o platnost pravidla pravé ruky.

veka1

Salaman píše:To letadlo už má v sobě tolik uhlíku a je tak těžké že všichni kroutí hlavou nad tím jak něco takového může lítat.

... napiš hodnotu plošného zatížení , pak můžem mudrovat, jestli je na3D ,nebo jiného akrobata těžké .

PS jestli nepřelezaš 30g/dm2, tak pro běžnou akrobačku na vyšších rychlostech, těžké není.

veka1

46g/dm2
motor 150W

Salaman píše:46g/dm2
motor 150W

Co je to konkrétně za letadlo (ideální by byl přímý odkaz na stránky prodejce, výrobce...) ?
Jinak je údaj o plošném zatížení a výkonu k ničemu.

JMalik píše:Co je to konkrétně za letadlo (ideální by byl přímý odkaz na stránky prodejce, výrobce...) ?
Jinak je údaj o plošném zatížení a výkonu k ničemu.

Výrobce jsem já, letadlo už jste asi všichni viděli, když jsem řešil gumové vrule.
http://hansinteractive.wz.#/su_31.html -Zkopírujte si ten odkaz do adresního řádku a místo znaku # dopište cz (Když ten odkaz napíši správně rovnou v přízpěvku celé se to rozhodí).

Salaman píše:a pak se to překlopí na druhou a já zase zpátky a ve výledku se to extrémě kolíbá je to opravdu problém udžet ve vzduchu

Podle tohoto popisu bych si tipnul, že letadlo přetáhneš. Zkus to zaletět s menší výchylkou výškovky.

Osobně doporučuji letadlo zalétat. Je to pro akrobata VELMI důležité.

Je to obecně o záletu nového akrobata. Já postupuji takto:
Rychla varianta:
Odstartuji. Na hrubo vytrimuju, aby se model dal řídit. Přistanu. Odevzdám vysílač Davidovi Kyjovskému, vezmu si papír a píšu si poznámky. Po přistání doladím, dopípám mixy, atd. Na třetí start hotovo. Tím chci říct, že je potřeba značnou zkušenost, aby se odhalilo co je modelem a co rukama/hlavou.

Delší varianta:
Vytrimuji model v kolmém svislém letu bez motoru(volnoběh) kolmo dolů. V tomto režimu se uplatňuje jen aerodynamika. Je to bez vlivu motoru a těžiště. Model musí letět kolmo dolů. Dá se to testovat za bezvětří, vítr má dost vliv.

Doladím vyosení motoru , tak aby model letěl kolmo nahoru na plný plyn.
Model musí letět sám kolmo nahoru.

Vodorovný let, pokud padá na čumák, těžiště dozadu. Ale zde jde o pocity, mě třeba model ve vodorovném letu i na zádech skoro nepadá. Vyhovuje mi to.

Nožák: Pokud jde do výkrutu, tak těžiště nahoru/dolu. Pokud zatáčí za podvozkem/kabinou a VOP máš stejně jako ve vodorovném letu, tak odmixovat vicebodovou lomenou křivkou SOP do VOP.


Po každé změně ZKONTROLOVAT od začátku!!!!
Samozřejmě to předpokládá rovný model a vyvážená křídla, fungující a SOUMĚRNÉ náhony.

Odměnou je model, kterému lze věřit.

Detailně je to popsáno zde: archiv/images/servis/trimchart.htm
speciálně bod 6. je odpověď pro tebe.