Plošné zatížení (plocha křídla) vs. váha letadla

[RCDedek]

Zdravím

Prostudoval jsem toto forum a nenašel odpověď na otazku jak je to s plochou křídla, letovou váhou a výkonem "vrtule" - motoru.

Velmi to zjednoduším
postavil jsem si model letadla a nikde jsem nenašel info o tom jake baterie (zejména vaha).
V celém plánu je uvedena pouze výkonová třída motoru (400)
ja to osadil 3fazovým RAY 2830/12 a chybi mi pouze dovyvážení dle použitých baterii - a ja nevím jaké ????

Moje otázka:
Existuje nějaký "jednoduchý" návod nebo pomůcka jak správně spočítat dále pracovat s těmito parametry.

Budu rád i za odpovědi a odkazy

1) na strohou teorii kolem těchto parametrů
2) ruzné prográmky které toto popisují
3) na praktické zkušenosti

co se stane když to bude těžké aero
co se stane když bude příliš lehké

Díky za každou pomoc

Diky za odpovedi
Doplním tedy vaše otázky.
Jsem z Ústí nad Labem a s modelařinou defacto začínám - ovšem mám jenom jakousi povědomost z dětských let.

Jde o polomaketu spíše historického letadla. Zakladní rozměry
R=91cm (plocha 1540cm2) D=67cm, vaha bez AKKU 338g - celo balsové.
Fotku vložit nemohu - momentálně nemám žádnej funkční foťák.

Regulator pro stříďák může běhat na NiMH nebo LiXX

Kdyz bude tezke / lehke ... - zde jsem mněl namysli celkovou váhu za předpokladu vyváženého letadla
- tezke na ocas - to bude spatne ovladatelne jestli vubec
- tezke na cumak - ovlada se lepe ale to take neni dobre ...

lehke je lepsi - mensi plosne zatizeni .... *

* toto je jedna z mých otázek

Pri nahrade ss plechovky za stridak se urcite nepraktikuje porovnani vykonu ve wattech, ja osobne davam misto Speed400 150W stridak. **

** ano tento motor má cca 150W výkonu


1) Každopádně diky za předane linky.
2) Ano i ja pochopil že se jedná o téma nad rozsah jednoho vlákna.
Má cenu to rozdělit - a jak ??? Pomužete
Hlavně jde o to, aby se tady neduplikovaly vlákna.

[Andy1pl]

Predpokladam, ze jsi zapomnel zadat nazev nebo foto letadla, jinak tezko se radi - shodneme se tady vsichni na tom !

No, tady je link na teorie :

[url]http://www.kolmanl.info/index.php?show=zalet##za%20anotaci[/url]

Pokud jde o baterie - tam jde o to jestli to bude pohon na Ni-MH, LiPol, etc .. vic Ti reknou kolegove elekrtoletcy - vaha a rozmery baterek jsou ruzne

Kdyz bude tezke / lehke ...
- tezke na ocas - to bude spatne ovladatelne jestli vubec
- tezke na cumak - ovlada se lepe ale to take neni dobre ...

lehke je lepsi - mensi plosne zatizeni ....

Napis odkud jsi , treba je nekdo pobliz Tebe a muze Ti s tim pomoc.

VIZ 1 VETA - ZADEJ INFO OHLEDNE ERA

[were]

Ahoj, ty se tu ptas podle me na dve ruzne veci, aspon tak jsem to pochopil

a) na vyladeni motoroveho kompletu pro urcite ero - na to jsou ruzne programky (treba http://www.drivecalc.de/ ) ale pokud se tomu hodlas venovat skoncis podle me tak, ze budes mit doma hromadu vrtuli a budes zkouset a merit

b) na vahu baterky - tam tu otazku moc nechapu, ten tvuj motor je na triclanek (LiXX) ale pokud ti to bude stacit muzes litat i na dvouclanek - takze pokud ti vyjde teziste lip s dvouclankem a vykonove ti to bude stacit tak litej s dvouclankem, pokud ne musis pouzit triclanek, nic jineho bych v tom nehledal. Jedine co nema smysl je misto vykonejsi baterky vozit olovo

Ale hlavne sem napis co je to za ero - akro, polomaketa, vetron, bez toho ti tezko nekdo poradi

[HERRI]

ja osobne resim tyto zalezitosti intuitivne. U posuzovani vykonu pohonu a plosneho zatizeni zalezi o jake letadlo se jedna (vetron, cvicnej, akrobat, maketa...) a o velikosti era (0,5kg elektra nebo 3m maketa na benzin). Ja se zabyvam tou prvni velikosti takze v pripade chybneho odhadu jde o prd-neboj je to vec cviku, spletes se max. 1x. Spatne navrzena 20kg krava uz je asi vetsi pruser. Co se tyce vykonu pohonu zalezi hlavne na tom jak chces ero provozovat, resp. jaky chces mit prebytek vykonu. Pri nahrade ss plechovky za stridak se urcite nepraktikuje porovnani vykonu ve wattech, ja osobne davam misto Speed400 150W stridak.
Jeste k plosnemu zatizeni - taky zalezi jaky profil ma nosna plocha. 15% cvalik ti unese vic nez deska ci kletuťák. Nelze prat jen hodnotu napr. 50g/dm2 a soudit podle toho vlastnosti era

[Andy1pl]

[were]

Jestli planujes vetrone tak jeho letove charekteristiky urcuji hlavne hodnoty klouzavost a opadani. Klouzavost je pomer uletnute vzdalenosti na danou vysku (treba 20m na 1m prevyseni) a ta nezavisi na hmotnosti. Druha zajimava hodnota je opadani, coz je vyska kterou model utrati za dany casovy usek (treba 0.5m za vterinu) a ta naopak na hmotnosti zavisi. (Dve stejna era budou mit stejnou klouzavost, ale pokud je jedno lehci tak poleti pomaleji a proto bude mit mensi opadani. (Obe uleti treba 20m na 1m prevyseni, ale to tezsi bude rychlejsi a proto tech dvacet metru urazi driv = ztrati 1m vysky rychleji, takze ma vetsi opadani)

Proto teoreticky vetron urceny do termiky musi byt co nejlehci - cim lehci tim mensi ma opadani, tim slabsi stoupavy proud mu staci k udrzeni. Proto jsou termicke vetrone lehci nez akrobaticke ci svahove apod, pro ktere neni urcujici vlastnost opadani, ale rychlost a s ni souvvisejici pronikavvost proti vetru.

[were]

to HERRI: To jsem zvedavy jak si to prebere :D:D

[Fox]

Co do dimenozování pohonu využívám stránemodelmotors A podle příkonu a řídím se příkonem vybraného motoru.
podle toho ti vyjde vlastně i odběr a baterky si vybereš podel toho jak dlouho chceš létat.

Jinak poprvní jsem se s modelům dostal před čtyřmi roky a neustále zjišťuju nové a nové věci.

PS: Pokud chceš zjisti proč ti to drží ve vzduchu tak perfektní jsou stránky http://www.airspace.cz/akademie/

[Andy1pl]

No teda ... nevime o jake ero jde a mame radit ... je to tezke, treba kamarad se ozve - a nekdo mu poradi.

Jinak teorie jsou super - akorat dat to do praxe zase neni take jednoduhe, praxe a teorie najlepe sloucit s nekym zkusenym

[HERRI]

no jo, kdyz to je otazka nad ramec jednoho vlakna. Tim clovek nasakne casem a ziskavanim zkusenosti. Samozrejme ruzne programky a kalkulatory cloveka dokopnou ale jde to i bez nich

[Ivoš]

V obýváku se to naučit dá, ale předtím je dobré prolézt antikvariáty a pokusit se sehnat knížky od panů Lněničky a Hořejšího.
Plošné zatížení: pokud vyjdeme z cvičného motoráčku o rozpětí asi 1,3 - 1,5 m, tak plošné zatížení u takového modelu se bude pohybovat okolo 50 - 60 g/dm2. Větroň o rozpětí 2m bude mít zatížení mezi 25 - 35 g/dm2. Větší éra platí úměra: dvojnásobné rozpětí, dvojnásobné plošné zatížení.
Výkonové zatížení: hodně orientačně - jednoduché cvičné éro asi 100 - 150 W/kg, akrobat asi 200W/kg
Samozřejmě jsou možné velké odchylky podle typu a určení.
Nemusí vždy platit čím menší plošné zatížení tím lepší letové vlastnosti, ale platí, že čím menší plošné zatížení, tím menší rychlost letu -> menší Re číslo a možnost problémů např. u větroňů se štíhlými křídly (čínské něcojakomakety) - hladké křídlo.

[hoblik]

kurňa chlapi, to jsem z tý teorie blázen ...........