Podvozek s ostruhou - sbíhavost či rozbíhavost hlavních kol

[JASSoft]

Musím opravit poslední větu: „sbíhavost kol“ neplatí pro trup s latí, ale pro model s křídlem – přibrzdění např. levého kola bude znamenat uhýbání vlevo – tím dojde k urychlení pravého křídla (především jeho konce) a tím tam vzroste vztlak a odlehčí se pravé kolo, pak levé kolo bude tlačit model vpravo a tím se model stabilizuje. U trupu s latí to bude fungovat opačně – což nám však nemusí vadit.

[VTjr]

Ponyho jsem měl také, ale s podvozkem přišroubovaným. Byl na startu nezáludný, jenže už je to dávno a o geometrii jsem se tenkrát nestaral, asi mi to náhodou vyšlo dobře...

Měl jsi neřízenou ostruhu nebo kolečko, či si tam dobastlil řízeni?
Ono asi taky dost záleží na poloze a výšce podvozku. Určitě by to šlo umravnit, ale mám už jiné modely a ztratil jsem motivaci s tím PONYm cokoli dělat.

[Celeron]

Náhodou Pony s 5,6 Tono bez podvozku byla ďábelská mašina. Asi nejhbitější můj stroj 80-tých let.
Jednou jsem pod křídlo skřípnul kabel křidýlek a za letu na zádech najednou bez rádia, nic nešlo. Lítal ve velkých kruzích, pak chcípnul a na těch zádech bezpečně přistál. No a v kontrastu s tím jsem ho jednou dostal do zcela plochý vývrtky a zaboha jsem ho z ní nedostal a skončil na zemi s přeraženým trupem a křídlama.
Jirka

[VTjr]

Za mne také ROZBÍHAVOST.
...
Podle mne to funguje takhle:
- když se éro s dvoukolým podvozkem již chce odlepit, prakticky jistě se zvedne jedno kolo dříve než druhé (lhostejno které)
- jestliže mají kola sbíhavost, dosud jelo rovně, ale teď kolo, které zůstalo na zemi způsobí zatočení na opačnou stranu, čímž se na totéž kolo ještě víc zatlačí a zatáčka se "utáhne" (přesně to mi to dělalo
- jestliže kola mají rozbíhavost, kolo, které zůstalo na zemi táhne na svoji stranu, čímž svoje křídlo odlehčuje a snaží se zatížit to druhé, nevzniká ten stranový moment a éro vzlétá rovně

Odpoledne jsem byl rodinou se rochnit v lázních R.T. a v tom horkém sedacím bazénu jsem měl dostatek času popřemýšlet jak to vlastně je.

Myslím si, že asi dost záleží i na uspořádáni letounu, zejména bude na to mít asi velký vliv stupeň vzepětí křídel a jejich poloha vůči trupu. Ale i poloha a geometrie podvozku - nemyslím teď tím sbíhavost/rozbíhavost, ale vzájemný poměr mezi velkostí předsunutí před těžištěm a jeho šířky. A taky rozhodující fáze startu, tedy která je vlastně pro daný letoun kritická.

Pokud uvažujeme rozběh, kde zatím obě kola spolehlivě jedou po zemi a začíná se zvedat ocas, ale rychlost je pořád malá a účinnost směrovky nedostatečná. Jsem přesvědčen, že tady pomůže sbíhavost.

Co se týče okamžiku, kdy už dochází k zvedání kol od země, čili rychlost je už vyšší než pádová, tak i účinnost VOP a zejména SOP by měla být dostatečná na to, aby se vyrovnala s krátkým okamžikem, kdy se odtrhne jen jedno kolo.

Nevylučuji však, že při určité souhře parametrů geometrie draku tomu tak být nemusí.
Nejspíš pokud jsou kola podvozku hodně na široko (což ten Jardův TEXAN nepochybně má), tak točivé momenty způsobené zvýšeným odporem jednoho kola mohou být tak velké, že překonají stabilizační momenty nedostatečně mohutné SOP. Naopak jsem přesvědčen, že u úzkorozchodného dvoukolového podvozku fixovaného v trupu před křídlem s tímhle efektem problém nebude.

Ale stejně mi pořád nedochází princip stabilizačního účinku rozbíhavého podvozku. Přece když dojde k vychýlení z rovného pohybu kupř. vlevo, tak levé kolo se natočí ještě víc doleva, bude mít větší odpor, zatím co pravé se naopak srovná a jeho odpor klesne. Tím pádem vznikne moment, který ten model ještě víc zatočí doleva. Co nakonec skončí hodinami nebo i převrácením letounu. To určitě platí pokud jedou obě kola po zemi.

A pokud se stane to odtržení jen jednoho, dejme tomu pravého kola, letoun se tudíž nakloní doleva, levé kolo jdoucí po zemi ho samozřejmě potáhne ještě víc doleva. No a pak asi mohou nastat 2 možnosti.

1. Pokud je podvozek dostatečně široký, ale je v křídle a jen málo před těžištěm, tak tahem doleva nevznikne významný moment který by ho zatáčel doleva a vlivem vzepětí levého křídla se to levá strana nadzvedne a model normálně vzlétne - bude se to chovat tak jak opisoval Jarda.

2. Pokud je podvozek úzký, ale naopak víc předsunutý před těžištěm, tak potáhnutí levým kolem víc doleva způsobí významný levotočivý moment a nejspíš hodiny nebo i převrácení.


Takže z těchto úvah je můj závěr ten, že úzký podvozek víc před těžištěm asi vyžaduje sbíhavost a široký v křídle jen málo před těžištěm asi možná i tu rozbíhavost.

[VTjr]

Náhodou Pony s 5,6 Tono bez podvozku byla ďábelská mašina. Asi nejhbitější můj stroj 80-tých let.
...Jirka

Tak to věřím, při takové motorizaci to musela být stíhačka.
Já jsem v něm měl maximálně 2,5cm3, původně MVVS 2,5RL RC a po opravě v současnosti MVVS 2,5 GRR RC.
V roce 1984 jsem ho rozbil - no čistá čumákovka (nemá se lítat akrobacie když se stmívá a je značné šero). Výsledek:

Trosky jsem opatroval 26 let a v zimě 2010 se pustil do opravy (to byl můj návrat po 26-leté modelářské pauze).

Výsledek opravy:

Motor s vrtulí 7/4" točí přes 20 000 ot/min a je to ve vzduchu dělo. Jen chudák opravami značně ztěžkl a je problém se startem (lze to hodit jen se svahu, na rovině ani náhodou). Proto ty moje pokusy s podvozkem a pod. Nejspíš by pomohla větší motorizace, protože než se ta malá vrtule chytí, tak model dost prosedne. Uvažoval jsem o upravené sedmičce Raduga-7. Je lehká a výkonná, jen v čumáku je málo místa a musel by se celý předělat.

[VTjr]

Tak zkus ještě tato vlákna:
http://www.mojehobby.cz/diskuze/strom1. ... ec=1142986
http://www.mojehobby.cz/diskuze/strom1. ... ec=1350444
http://www.mojehobby.cz/diskuze/strom1. ... ec=1467170
mimo jiné tam je odůvodnění/popis vlivu rozbíhavosti...
edit: ... tak jak to popisuje JardaRůžička...

No, musím uznat, že meditování v sedacím teplém bazénu studium dalších názorů nenahradí.
Začínám se taky pomalu klonit k názoru, že pro letadla (zejména hornoplošníky a dvojplošníky) asi opravdu bude lepší ta rozbíhavost.
Cituji z mojehobby.cz část příspěvku od uživatele Emo:

...Funguje to takto: Máš zbiehavé kolieska. Pri pojazde modelu po zemi ak dôjde k náhodilej zmene smeru jazdy (a to dôjde vždy), zvýši sa prítlačná sila vonkajšieho kolesa na dráhu letiska. Napr. ak model kmitne smerovo do ľava - pravé koliesko sa zaťaží a ľavé odľahčí. (Ťažisko lietadla je nad dráhou a teda pri vybočení lietadla moment spôsobený odstredivou silou, sa týmto spôsobom vyrovnáva.) Nastavenie pravého kolieska do ľavej zatáčky (lebo je zbiehavé) spôsobí ďalšie zatáčanie modelu do ľava. V lepšom prípade održí tu zatáčku, v horšom zatáčku ešte utiahne, čo býva doprevádzané opretím vonkajšieho krídla o dráhu.
V prípade rozbiehavosti kolies, zaťaženie vonkajšieho kolieska polomer zatáčky zmenšuje a tým jazdu po zemi stabilizuje.
Problém so stabilitou pojazdu majú lietadla s vysoko položeným ťažiskom (dvojplošníky WWI a pod), lebo moment odstredivej sily pôsobiacej v ťažisku k bodu dotyku kolesa so zemou je značný a tým aj reakcia kolesa o dráhu. Podobne na tom budú aj lietadla s malým rozchodom kolies.
Odklon kolesa od zvislej roviny spôsobuje závislosť zbiehavosti kolies od sklonu trupu. Ak vo vodorovnej polohe trupu (napr. po rozbehnutí a dvihnutí chvosta lietadla) je aj zbiehavosť nulová, situácia sa môže náhle a dramaticky zmeniť po položení ostruhy na zem, keď zbiehavosť kolies sa v dôsledku ich zvislého odklonu zväčší.

No a tenhle příspěvek týkající se přistání od uživatele RC_pilot_Jan:

... Pri pristati, ak sa ero dotkne zeme len jednym kolesom, tak pri zbiehavosti ma tendenciu zatacat lietadlo opacnym smerom, teda ak sa dotkne pravym, tak do lava a opacne. Tym dochadza k vacsiemu naklonu a este ked fuka bocny z druhej strany, tak riziko poskodenia je velmi vysoke. Pri rozbiehavosti ma tendenciu zatocit do tej istej strany, cim dopomoze kontaktu druheho kolesa s plochou ...

Má to logiku.

Nicméně pak opravdu nechápu jak je možné, že mi ta sbíhavost u toho mého dvojplocha pomohla Připouštím, že ten jeden úspěšný start se sbíhavostí proti desítce neúspěšných s rovným podvozkem mohla být i prostě jen šťastná náhoda.
Ale je možné i to, že v první fázi rozběhu na rovném povrchu skutečně pomáhá sbíhavost a v konečné při odlepení a pak i při přistání ta rozbíhavost. A že model nestabilní v jedné fázi nemusí být nestabilní i v té druhé, tak to pak paradoxně funguje obráceně. Nebo, že na dokonale rovných asfaltových plochách je asi lepší sbíhavost na nerovných rozbíhavost. Přesně to asi vystihl uživatel MartinP:

... Pro sbíhavost je výhodné to,že drží směr ,ale nevýhodou je snadné rozhození nerovností povrchu, kdy kola při přejetí nerovnosti propruží dovnitř, a jakoby zakopnou. Na nerovné letiště je to špatná volba, možná tak na asfaltu.
No ale rozbíhavost je použitelná pro snadnější ovládání směru, je labilnější a tím pádem se směr lépe drží pomocí ostruhy/směrovky. Nerovnosti nemají tak velký vliv na směr, kola je přeskočí propružením "ven" a tím se jim vyhnou ...

Každopádně teď svá tvrzení z předešlého příspěvku (před tím Ponym) musím přehodnotit.
Já se totiž ve svých úvahách zabýval pouze momenty vznikajícími kolem svislé osy (tedy vlevo/vpravo) ale u těch vysokých letounů jsou asi daleko významnější momenty kolem osy vodorovné a podélné. Tedy to "zakopnutí" sbíhavým kolem a naopak "vybruslení" rozbíhavým. A právě na tom, kterých momentů účinky většinou převládají, zřejmě závisí i vhodná geometrie podvozku. I proto to bude letoun od letounu jiné.

[jyrry]

Na "jiné" čs diskuzi se vyskytl odkaz na cizojazyčnou diskuzi ve stejně nejednotném duchu a v ní je tento obrázek který naznačuje že ani konstruktéři "velkých" v tom nemají tak úplně jednoznačno
http://www.vincesrocket.com/toe-in.jpg

[JardaRůžička]

Měl jsi neřízenou ostruhu nebo kolečko, či si tam dobastlil řízeni?

Ostruhu jsem měl řízenou (a motor MVVS 2,5 G7).

[JardaRůžička]

...Funguje to takto: Máš zbiehavé kolieska. Pri pojazde modelu po zemi ak dôjde k náhodilej zmene smeru jazdy (a to dôjde vždy), zvýši sa prítlačná sila vonkajšieho kolesa na dráhu letiska. Napr. ak model kmitne smerovo do ľava - pravé koliesko sa zaťaží a ľavé odľahčí. (Ťažisko lietadla je nad dráhou a teda pri vybočení lietadla moment spôsobený odstredivou silou, sa týmto spôsobom vyrovnáva.) Nastavenie pravého kolieska do ľavej zatáčky (lebo je zbiehavé) spôsobí ďalšie zatáčanie modelu do ľava. V lepšom prípade održí tu zatáčku, v horšom zatáčku ešte utiahne, čo býva doprevádzané opretím vonkajšieho krídla o dráhu.V prípade rozbiehavosti kolies, zaťaženie vonkajšieho kolieska polomer zatáčky zmenšuje a tým jazdu po zemi stabilizuje.

Je to jen útržek z citace, ale přesně vystihuje chování mého éra - je to jen trochu jinými slovy totéž. Prostě místo odlepení od země mi éro najednou prudce uhnulo do utažené (a nekontrovatelné) zatáčky, tím se zpomalilo a vyrazilo zase rovně, ale jiným směrem. Prostě se tak nedalo odstartovat, s rozbíhavostí ano.
Ale jak jsem zmínil dříve, těch vlivů je tam více a nemusí to být vhodné vždy.

[jyrry]

...Funguje to takto: Máš zbiehavé kolieska. Pri pojazde modelu po zemi ak dôjde k náhodilej zmene smeru jazdy (a to dôjde vždy), zvýši sa prítlačná sila vonkajšieho kolesa na dráhu letiska. Napr. ak model kmitne smerovo do ľava - pravé koliesko sa zaťaží a ľavé odľahčí. (Ťažisko lietadla je nad dráhou a teda pri vybočení lietadla moment spôsobený odstredivou silou, sa týmto spôsobom vyrovnáva.) Nastavenie pravého kolieska do ľavej zatáčky (lebo je zbiehavé) spôsobí ďalšie zatáčanie modelu do ľava. V lepšom prípade održí tu zatáčku, v horšom zatáčku ešte utiahne, čo býva doprevádzané opretím vonkajšieho krídla o dráhu.V prípade rozbiehavosti kolies, zaťaženie vonkajšieho kolieska polomer zatáčky zmenšuje a tým jazdu po zemi stabilizuje.

Je to jen útržek z citace, ale přesně vystihuje chování mého éra - je to jen trochu jinými slovy totéž. Prostě místo odlepení od země mi éro najednou prudce uhnulo do utažené (a nekontrovatelné) zatáčky, tím se zpomalilo a vyrazilo zase rovně, ale jiným směrem. Prostě se tak nedalo odstartovat, s rozbíhavostí ano.
Ale jak jsem zmínil dříve, těch vlivů je tam více a nemusí to být vhodné vždy.

Ano, tak se mi to také jeví.

[VTjr]

Uvažoval jsem ještě nad tým svým 2plošníkem, kterému sbíhavost naopak pomohla. Přitom by podle té logiky, ke které jsme dospěli, neměla, protože ocas je krátký, těžiště vysoko a podvozek úzký.
Asi jste si však všimli z mých fotek a popisu z Modeláře, že je řízen pouze výškovkou a směrovkou! Nemá křidélka a tudíž křídla musí mít a i mají dost značné vzepětí. A pravděpodobně právě díky němu při rozběhu o ta sbíhavá kola nezakopne. Jde o to, že např. při vychýlení vlevo (nebo i předčasném odtrhu levého kola) nezatlačí tolik na to pravé kolo, poněvadž se tím vychýlením předsunou pravá křídla a díky vzepětí budou iniciovat levý náklon a tudíž i odlehčení pravého kola. Naopak letoun bez vzepětí tuto kompenzaci postrádá a zřejmě o to kolo opravdu zakopne. Vzepětí navíc přímo způsobuje směrovou destabilizaci při rozjezdu se zvednutým ocasem a rozbíhavost by ji ještě víc zhoršila.

Každopádně jsem dospěl k názoru, že to co tu řešíme není jen o podvozku, jeho umístění a geometrii, ale určitě jsou neméně důležité i jiné charakteristiky draku letounu. Takže ono asi doporučení sbíhavost/rozbíhavost nebude univerzálně platné a mělo by se řešit vždy konkrétně pro daný model nebo aspoň pro každou typickou koncepci draku zvlášť.
Nakonec to potvrzuje právě i ta nejednoznačnost názorů jak na našich tak i těch zahraničních fórech.

Zkusím ještě pohledat co o tom píšou na ruských fórech jestli to tam taky neřešili.

[JardaRůžička]

Takže ono asi doporučení sbíhavost/rozbíhavost nebude univerzálně platné a mělo by se řešit vždy konkrétně pro daný model nebo aspoň pro každou typickou koncepci draku zvlášť.

S tím naprosto souhlasím. Určitě by bylo užitečné, kdyby geometrie podvozku byla součástí doporučeného nastavení konkrétního éra stejně jako úhly nastavení křídla nebo vyosení motoru.

[VTjr]

Jak jsem slíbil, hledal jsem na ruských fórech a našel tyto zajímavé články:

Tady to řešili na jednom fóru
http://www.reaa.ru/cgi-bin/yabb/YaBB.pl?num=1246881871
v zásadě však dospěli k sbíhavosti a rozbíhavost tam nikdo neradil.

V tomhle článku http://www.stroimsamolet.ru/007.php podrobně rozebírají geometrii podvozku a taky radí sbíhavost. Ale zabývají se i odklonem kol od vertikální roviny a vlivu pružení podvozkových noh na geometrii a chování letadla.
Zajímavá je tabulka hned na začátku článku která porovnáva plusy a mínusy dvoukolového a tříkolového podvozku. Zajímavé je taky to, že se zde řeší celá prostorová geometrie podvozku, tedy nejen svíhavost/rozbíhavost ale i odklon/příklon kol a jejich vzájemný vztah související s polohou trupu letounu vůči zemi a taky vliv pružení podvozku při pohybu na zemi při startu a přistání.

V tomhle článku
http://generalaviation.ru/forum/239-oso ... ym-kolesom řeší otázku techniky přistávaní s dvoukolovým podvozkem ale i zabývá se i nestabilitou 2-kolového podvozku.

Tady http://aviaciaportal.ru/shassi-2/ se zabývají konstrukcemi různých podvozků a jejich komponentů u velkých letadel. Bohužel a sbíhavosti/rozbíhavosti tam není ani slovo.

Kdo by chtěl hledat víc, tak ruská klíčová slova jsou:
схождение колес шасси самолетов = sbíhavost kol podvozku letadel
расхождение колес шасси самолетов = rozbíhavost kol podvozku letadel
развал колес шасси самолетов = odklon kol podvozku letadel

Pokud budu mít čas a chuť, budu hledat dále.

[VTjr]

S tím naprosto souhlasím. Určitě by bylo užitečné, kdyby geometrie podvozku byla součástí doporučeného nastavení konkrétního éra stejně jako úhly nastavení křídla nebo vyosení motoru.

Po dlouhé době se vracím k tomuto tématu.

Ačkoli jsem byl doposud spíš zastáncem sbíhavosti, rozhodl jsem se na Diablotinu-mini s plechopvým hlavním podvozkem, který se dá snadno tvarovat, vyzkoušet i tu rozbíhavost.
Výsledek mě překvapil.
Je to opravdu mnohem lepší, model poslušně roluje a při rolování dovede spolehlivě vybírat ve větší rychlosti i docela ostré zatáčky bez zakopávání a převracení na vnější křídlo. Zatím co se sbíhavým podvozkem, jsem po každém takovém zakopnutí musel podvozek rovnat, tak s rozbíhavým jsem absolvoval desítku letů na letišti se sice posečenou, ale už dost vyrostlou trávou bez toho, abych obnovoval jeho geometrii.
Ale musím zdůraznit, že jde o letoun koncepce akrobatu s dlouhým trupem a velmi nízkým úhlem postavení vůči zemi. Jak by to fungovalo u dvojplošníku s krátkým trupem a velkým úhlem postavení - nevím, musím taky vyzkoušet.

[igorb]

slak aby ho trafil, zase som mal pravdu