MaPaCZE píše:Letecké modelářství je volnočasová rekreační a sportovní aktivita, která se dá zařadit pod obecný pojem hobby. Existuje v ČR již dlouhá desetiletí a to bez výrazných excesů, které by vyžadovaly zásah státu na základě „odůvodněné potřeby konat“.
1. Obecný problém s věcným obsahem regulace letectví
Při novele zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, došlo k vnesení pojmu model letadla do textu 2. odstavce § 2 tohoto zákona. Konkrétně se jednalo o tento parlamentní tisk
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&t=1069. Z důvodové zprávy je zřejmé, že k problematice bylo přistoupeno čistě administrativně, jelikož s dotčenými subjekty – modeláři, tuto připravovanou drobnou změnu nikdo nediskutoval a tedy ani žádné problémy nepředpokládal. Odkaz na Evropský předpis je jen čistě akademickou polemikou, neboť ten řeší pouze povinné pojištění, ale nezakládá důvod, aby model letadla byl považován za skutečné letadlo.
Reakce ze strany regulátora na tuto změnu směrem k modelářům dlouhou dobu nebyla. A až v roce 2008 se tato změna projevila rázným krokem Ministerstva dopravy. Detaily prvního kroku i následujících jsou zachyceny na mé stránce
http://www.volny.cz/pavel.macek/regulace/AktivitySMCR, ale to je jen pro ilustraci, že modeláři se od počátku snaží s problémem vypořádat a to směrem od spodních pater.
Dnes existuje dokument nazvaný Doplněk X Leteckého předpisu L2, jehož aktuální znění je publikováno na tomto odkazu
http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/dok ... /doplX.pdf. Tento dokument v článku 2 uvádí, že „ je doporučeným postupem pro provoz modelů letadel s maximální hmotností nepřesahující 20 kg“, čímž alespoň reflektuje výklad, že civilním letectvím, které spadá do kompetencí MD a ÚCL je ve smyslu 1. odstavce § 2 zákona o civilním letectví vše, co souvisí s provozem letadel, tedy se nemůže týkat modelů letadel do 20 kg, protože ty nejsou letadlem ve smyslu 2. odstavce § 2 téhož zákona.
Zákon o civilním letectví požaduje ve smyslu § 52 pro létání s modelem letadla nad 20 kg, pouze získání příslušného povolení od ÚCL. Je tedy zřejmé, že by se mělo jednat jen o jedno správní řízení. ÚCL však tento požadavek rozdělilo nejprve na 2 a teď už vlastně na 3 různá správní řízení. Jedno je potřeba pro získání povolení pro model letadla, druhé pro získání povolení pro modeláře, který bude model řídit a třetí pro organizátora akce, na které bude modelář s modelem vystupovat.
Problém souvisí právě s limitem 20 kg, který byl do zákona vnesen, jak je uvedeno výše. Nejčastěji se totiž staví modely letadel do hmotnosti 25 kg. Vyplývá to ze Soutěžního řádu Letecko-modelářské komise CIAM Mezinárodní letecké federace FAI, aktuální znění je možné získat zde
http://www.fai.org/downloads/ciam/SC4_Vol_ABR_2013, kde na straně 67 je v článku 1.2 tato hodnota uvedena.
Pokud tedy modelář má model dle tohoto řádu do 25 kg, ale nad zákonných 20 kg, pak musí mít od ÚCL doklad k modelu, dále oprávnění jej řídit a pokud by pro takový model, měla být organizována soutěž, pak organizátor musí mít ještě povolení takovou soutěž uspořádat. Přitom podmínky kladené na organizátora takové soutěže jsou stejné jako na organizátora jakéhokoliv jiného velkého leteckého dne, jakým je například Aviatická pouť v Pardubicích. Vše je samozřejmě zpoplatněno příslušným správním poplatkem v řádu tisíců Kč a povolení na delší období je nutno obnovovat.
Zcela katastrofální se pak v tomto kontextu jeví dopad na mezinárodní soutěže, které nelze vůbec realizovat. I kdyby organizátor získal povolení k uspořádání takovéto akce, tak požadavky získat povolení pro model a jeho pilota ze zahraničí tomu zcela brání. Běžná soutěž je organizována tak, že v pátek večer se modeláři sjíždějí, v sobotu se odlétají 2 soutěžní kola a v neděli pak třetí soutěžní kolo a soutěž končí. Jenže získání příslušných povolení dle této směrnice ÚCL
http://www.caa.cz/file/5965 je pro zahraniční účastníky zcela nemožné a proto je tento požadavek včetně další finanční náročnosti zcela jistě od účasti na soutěži odradí.
Vzhledem k uvedenému je tedy obecným požadavkem všech leteckých modelářů zvýšení zákonného limitu na hodnotu 25 kg s jednoznačným vynětím modelů letadel do 25 kg z kompetencí MD a ÚCL. Vedlejší otázkou, která s tímto nepřímo souvisí, pak je, zda by nebylo vhodné zároveň neurčitý a výkladově mnohoznačně uchopitelný pojem „model letadla“ zákonem blíže definovat. Toto je však čistě v rukou moci zákonodárné.
2. Problém mimooborové regulace
Vzhledem k tomu, že na přípravě regulace pro bezpilotní prostředky i modely letadel pracuje meziresortní komise složená ze zástupců nejen MD a ÚCL, ale i MPO a MO, jejichž zájmy jsou motivovány ještě dalšími vlivy, je zcela jasné, že současná situace je neuspokojuje. Důkazem pak je sněmovní tisk č. 874 viz
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&T=874, ve kterém je uvedeno, že bezpečnostním materiálem jsou bezpilotní prostředky bez bližší definice, tedy opět připouštějící výklad, že se jedná i o modely letadel s doplněním, že v případě pochybností určí MO co je a co není předmětem regulace.
V této souvislosti si dovolím upozornit na Nález Ústavního soudu Pl.ÚS 3/95 ze dne 11.10.1995
http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-3-95, který takovouto praxi, která svěřuje vymezování okruhu zákonem regulovaného okruhu moci výkonné, za protiústavní. Pokud má zákonodárce, tedy parlament, skutečný zájem podřadit pod pravidla pro bezpečnostní materiál i některé modely letadel, ať tak udělá přímo. V opačném případě by bylo určitě vhodné jednoznačně deklarovat, že zákon se na modely letadel nevztahuje nebo že model letadla se nepovažuje za bezpilotní prostředek.
V této souvislosti by bylo vhodné, aby se poslanecká sněmovna naučila vnímat modely letadel jako podmnožinu bezpilotních prostředků a při jakékoliv regulaci zaměřené na bezpilotní prostředky, i když nebude v souvislosti s modely letadel prezentována, vždy zvážila i možný dopad na letecké modeláře a případně je z regulace jednoznačně vyňala.
3. Principiální problém s Doplňkem X
V nedávné době byl na stránce ÚCL
http://www.caa.cz/legislativa/zmeny-v-predpisech publikován návrh změny předpisu L2, který se týká i úprav Doplňku X. Jelikož obsah této stránky bude ze strany ÚCL po vypršení lhůty pro připomínky změně a dokument nebude přístupný, dovolil jsem si text návrhu uložit pod tento odkaz
http://www.volny.cz/pavel.macek/regulace/DX_v2013.pdf. V něm je již doplněn bod 2.2, který zcela zjevně překračuje zákonné zmocnění MD a ÚCL, protože se pouští do regulace provozu modelů letadel, které nejsou součástí civilního letectví.
Doplněk X je prezentován a publikován jako součást Leteckého předpisu řady L, které jsou takto prezentovány na stránkách ÚCL
http://www.caa.cz/legislativa/letecke-predpisy. Zákon o civilním letectví ve 2. odstavci § 102 definuje letecké předpisy mnohem konkrétněji, tedy tak, že se má jednat o české znění předpisů vydávaných ICAO a pro ČR závazných na základě Chicagské úmluvy o civilním letectví, která byla publikována pod číslem 147/1947 Sb. Předpisy ICAO jsou fakticky Annexy (tedy přílohy) Úmluvy. Transpozice Annexů by měla být provedena bez odchylek, kdy možné výjimky jsou popsány v článku 38 Úmluvy.
Způsob, jakým jsou Letecké předpisy vneseny do českého právního řádu zákonem o civilním letectví, by pak mohl odpovídat požadavkům 2. odstavce § 5 zákona č. 309/1999 Sb. o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, neboť se fakticky jedná o přílohy mezinárodní smlouvy, které nemusí být vyhlášeny v plném znění ve Sbírce mezinárodních smluv, protože se mají týkat „pouze malého počtu fyzických a právnických osob“ vymezených zákonem o civilním letectví. Letecké předpisy řady L tak nejspíše splňují základní podmínky pro závazné právní předpisy platné na území ČR s jednou drobností, že se mi nepovedlo ověřit, zda výčet Annexů ICAO byl publikován sdělením MZV.
Doplněk X však žádnou předlohu v předpise ICAO nemá a je čistě národním výtvorem meziresortní komise. Je tedy zásadní právní otázkou, zda může vůbec být závazným právním předpisem se všemi důsledky, které by bylo běžné od závazného právního předpisu očekávat.
Je také otázkou, zda Doplněk X je vůbec způsobilý být Leteckým předpisem ve smyslu zákona o civilním letectví, jehož nedodržení by mělo být posuzováno jako přestupek fyzické osoby se sankcí až 5,000.000 Kč a zákazem činnosti až na 2 roky.
Další důležitou otázkou pak je, zda obsah Doplňku X přesahuje rozměr podzákonných norem, jejichž tvorba obsahu může být svěřena v souladu s Ústavou moci výkonné, opět viz Nález Ústavního soudu Pl.ÚS 3/95 ze dne 11.10.1995.
Jediným, kdo může s konečnou platností zodpovědět tyto otázky je Ústavní soud. Je na celém zákonodárném sboru, zda přijmete novelu, která jednoznačněji a v souladu s Ústavním pořádkem vymezí pravomoci MD a ÚCL ve vztahu k obsahu Leteckých předpisů, nebo zda se obrátí na Ústavní soud s položenými otázkami, aby na ně nejprve odpověděl.
