Ten byl jasnej - kde má být těžiště modelu.
Takže za mne stále platí- klasicky model zaklouzat.
Viz obrázek od Rexe
Ono vytáhnout model do 150m s výrazně špatným těžištěm fakt není dobrej nápad.
Nincoair Superglider 1,2 m
Re: Nincoair Superglider 1,2 m
Jenom bych připomněl dotaz tazatele.
Ten byl jasnej - kde má být těžiště modelu.
Takže za mne stále platí- klasicky model zaklouzat.
Viz obrázek od Rexe
Ono vytáhnout model do 150m s výrazně špatným těžištěm fakt není dobrej nápad.
Ten byl jasnej - kde má být těžiště modelu.
Takže za mne stále platí- klasicky model zaklouzat.
Viz obrázek od Rexe
Ono vytáhnout model do 150m s výrazně špatným těžištěm fakt není dobrej nápad.
Re: Nincoair Superglider 1,2 m
dudaj píše:Jenom bych připomněl dotaz tazatele.
Ten byl jasnej - kde má být těžiště modelu.
Takže za mne stále platí- klasicky model zaklouzat.
Viz obrázek od Rexe
Ono vytáhnout model do 150m s výrazně špatným těžištěm fakt není dobrej nápad.
To je naopak hodně špatný nápad:
1) Jedná se o vztah nastavení výškovky a rychlosti. Při krátkém kluzu nelze poznat, která z těch věcí je špatně.
2) Zaklouzání větroně s větším rozpětím a hlavně váhou vždy skončí nezdarem. Sám jsem byl několikrát svědkem, kdy prostě hodem nešlo udělit dostatečnou rychlost a model se zapíchl do země tak rychle, že si házející ani pořádně nestihl přehmátnou na kniply.
Osobně preferuji zničení modelu páčkováním ve výšce během 30s, než hodem do kluzu během 3s.
Re: Nincoair Superglider 1,2 m
Grugh píše:1) Jedná se o vztah nastavení výškovky a rychlosti. Při krátkém kluzu nelze poznat, která z těch věcí je špatně.
2) Zaklouzání větroně s větším rozpětím a hlavně váhou vždy skončí nezdarem. Sám jsem byl několikrát svědkem, kdy prostě hodem nešlo udělit dostatečnou rychlost a model se zapíchl do země tak rychle, že si házející ani pořádně nestihl přehmátnou na kniply.
řešíme model o rozpětí 1,2 m předělaný na 1,8m s pevnou výškovkou (ne plovoucí). Takže úhly nastavení výškovky i křídla jsou dány.
Konkrétně o tomhle https://profimodel.cz/cs/hazedla/245423 ... 20249.html
Je to modýlek určený na házení z ruky pro děti. Ano hmotnost předěláním na RC maličko stoupne. Takže hození problém rozhodně nebude.
Re: Nincoair Superglider 1,2 m
Děkuji všem za zajímavou debatu o nastavení modelu kluzáku a jeho zalétání. Přesnou polohu těžiště u původního originálního modelu házedla jsem se zatím nedozvěděl. Napsal jsem výrobci do Španělska, třeba úspěšně obdržím odpověď od Nincoairu.
Re: Nincoair Superglider 1,2 m
Navazuji na diskuzi o těžišti v tomto vláknu.
Obrázek od REXE v příspěvku č.4 zobrazuje poměry při zaklouzání (popis třeba zde https://mandak.net/litani.htm). Obrázek v příspěvku č. 2 popisuje Dive test. Z popisu je jasné že stanovení těžiště těmito testy jde proti sobě. Pokud jde letadlo nosem dolů tak u zaklouzání je těžiště příliš vpředu a u dive testu je popsáno že těžiště je příliš vzadu.
Mohl by někdo vysvětlit s trochou teorie jaké modely je možné zaklouzávat (hmotnost, rozpětí, zatížení křídla, pádová rychlost, atd. ??) a jak přesně při zaklouzávání postupovat ?
Pokud lze model dostat do vzduchu pak je již možné provést Dive test, který byl již hodněkrát popsán (hodil by se odkaz na nějaký dobrý vyčerpávající popis).
Obrázek od REXE v příspěvku č.4 zobrazuje poměry při zaklouzání (popis třeba zde https://mandak.net/litani.htm). Obrázek v příspěvku č. 2 popisuje Dive test. Z popisu je jasné že stanovení těžiště těmito testy jde proti sobě. Pokud jde letadlo nosem dolů tak u zaklouzání je těžiště příliš vpředu a u dive testu je popsáno že těžiště je příliš vzadu.
Mohl by někdo vysvětlit s trochou teorie jaké modely je možné zaklouzávat (hmotnost, rozpětí, zatížení křídla, pádová rychlost, atd. ??) a jak přesně při zaklouzávání postupovat ?
Pokud lze model dostat do vzduchu pak je již možné provést Dive test, který byl již hodněkrát popsán (hodil by se odkaz na nějaký dobrý vyčerpávající popis).
Re: Nincoair Superglider 1,2 m
Obrázek od REXe v podstatě ignoruj.
Jeho obrázek naznačuje, že pokud mám správně nastavený model a posunu těžiště dozadu, model se bude vzpínat. Zatím co, když jej posunu dopředu model půjde spíše k zemi. Ale důvody vzpínání se / sklánění dolů mohou být různé., např. typicky nastavení výškovky (nebo úhel seřízení).
Běžná praxe vychází z modelu, který není optimálně nastavený. Pokud je jakž tak letuschopný a uřiditelný, výškovka se natrimuje na rozumný vodorovný let (spíše kluz) stabilní rychlostí. Pak je moment vytvářený výškovkou a moment vytvářený těžištěm vůči aerodynamickému středu při tomto klouzavém letu v **rovnováze**.
Až pak nastupuje **dive test**, tj. model se pod nějakým rozumným úhlem pošle k zemi.
Rychlost se během takového letu zvýší -> vzroste "účinnost" výškovky. A vodorovná délka ramene těžiště se zkrátí -> sníží se "účinnost" těžiště.
Každé pozici těžiště odpovídá nějaké nastavení výškovky (resp. rozsah nastavení).
Postup počátečního seřizování modelu je vždy vytrimovat výškovku na vodorovný let (kluz) -> provést dive test -> upravit polohu těžiště -> vytrimovat výškovku na kluz -> provést dive test -> ...
Zde podrobnosti: https://gympiemodelflyers.wordpress.com ... dive-test/
Bohužel stále se najdou modeláři, kteří pošlou letadlo do vzduchu, to jim začne padat předkem dolů a oni se to snaží automaticky opravit posunem těžiště dozadu. A tváří se jako by vytrimování výškovky (případně změna úhlu seřízení) neexistovaly.
PS: V tom tvém odkazu je to popsané velmi rozumně. U větších modelů je téměř nemožné modelu rukou udělit dostatečnou rychlost pro zaklouzání na louce. To pak vede ke zbytečně moc přitažené výškovce (menší problém) nebo k posunu těžiště příliš dozadu (VELKÝ problém). Lepší je řídit se pokyny výrobce a rovnou to poslat do vzduchu.
Jeho obrázek naznačuje, že pokud mám správně nastavený model a posunu těžiště dozadu, model se bude vzpínat. Zatím co, když jej posunu dopředu model půjde spíše k zemi. Ale důvody vzpínání se / sklánění dolů mohou být různé., např. typicky nastavení výškovky (nebo úhel seřízení).
Běžná praxe vychází z modelu, který není optimálně nastavený. Pokud je jakž tak letuschopný a uřiditelný, výškovka se natrimuje na rozumný vodorovný let (spíše kluz) stabilní rychlostí. Pak je moment vytvářený výškovkou a moment vytvářený těžištěm vůči aerodynamickému středu při tomto klouzavém letu v **rovnováze**.
Až pak nastupuje **dive test**, tj. model se pod nějakým rozumným úhlem pošle k zemi.
Rychlost se během takového letu zvýší -> vzroste "účinnost" výškovky. A vodorovná délka ramene těžiště se zkrátí -> sníží se "účinnost" těžiště.
- Pokud model začne vybírat, těžiště je před aerodynamickým středem a výškovka ho musela kompenzovat. (= pozitivní stabilita)
- Pokud model pokračuje v přímočarém letu k zemi navzdory zrychlování, výškovka nedělá nic a těžiště je přesně v aerodynamickém středu (takže také nedělá nic). (= neutrální stabilita)
- Pokud model zvětšuje svůj náklon, těžiště bylo až za aerodynamickým středem a výškovka to kompenzovala opačným působením. (= negativní stabilita / nestabilita)
Každé pozici těžiště odpovídá nějaké nastavení výškovky (resp. rozsah nastavení).
Postup počátečního seřizování modelu je vždy vytrimovat výškovku na vodorovný let (kluz) -> provést dive test -> upravit polohu těžiště -> vytrimovat výškovku na kluz -> provést dive test -> ...
Zde podrobnosti: https://gympiemodelflyers.wordpress.com ... dive-test/
Bohužel stále se najdou modeláři, kteří pošlou letadlo do vzduchu, to jim začne padat předkem dolů a oni se to snaží automaticky opravit posunem těžiště dozadu. A tváří se jako by vytrimování výškovky (případně změna úhlu seřízení) neexistovaly.
PS: V tom tvém odkazu je to popsané velmi rozumně. U větších modelů je téměř nemožné modelu rukou udělit dostatečnou rychlost pro zaklouzání na louce. To pak vede ke zbytečně moc přitažené výškovce (menší problém) nebo k posunu těžiště příliš dozadu (VELKÝ problém). Lepší je řídit se pokyny výrobce a rovnou to poslat do vzduchu.