Mk-17

[DAF]

Zašátral jsem ve "skladišti" a vytáhl MK-17. Šroub je na čele rovný, bez zkosení. Vyhrabal jsem ještě Marz 2,5 ccm. Ten už má (celkem překvapivě) ve šroubu protipístu dutinku, podobně jako MVVS. Po pravdě jsem se ke spuštění tohoto motoru nedostal, tak neví , jak se bude chovat za chodu.

[Úsměv]

Pokud toužíš po tom nejlepším řešení, kde nechceš nic řešit, tak si rozhodně nekupuj na bazoši staré motory sovětské výroby!

Všechny jsem koupil nové, i ten MVVS. Ale dopadl jsem zcela stejně

Ale v dnešní době, kdy jsme s nimi fakticky ve válce,

No právě, aby nám nějaké neposlali. Proudové, raketové. Úplně zadarmo.

[DAF]

Sovětské motory jsem měl jen dva typy, již zmiňovanou MK-17 a pak OTM 0,8 Colibri. Ten první mi chodil velmi dobře, byl jsem s ním spokojený, byť měl své mouchy - vysoká hmotnost a poměrně malý výkon. Ten druhý - Colibri, jsem sice nastartoval, ale nikdy se mi ho nepodařilo udržet v chodu déle, než jen pár vteřin. Motor OTM 1,5 Stryž jsem si nekoupil, i když jsem o tom uvažoval, prostě na to nedošlo. Že by se tady prodávaly motory OTM 2,5 Sokol, nebo Věterok 1,5 nevím. Nepamatuju si, že bych je někdy viděl na pultě prodejny (tehdy Žitná, Sokolovská 91, později "Dům hrůzy" na Národní). Nepamatuji si ani jiné sovětské motory CSTKAM (nebo jak se ten motor jmenoval), KMD a další. Oba znám (ale i ty další sovětské) jen z knihy Modelářské motory (autor Kalina). Pamatuju Radugy - 7,0 ccm a 10,0 ccm. Ovšem ty byly mimo mimo mé tehdejší možnosti, už jen pro potíže se sháněním paliva.
S motory MVVS jsem větší problémy neměl, jednalo se tehdy samozřejmě o detoňáky. 1,5 sice šla o nahodit o něco hůře, než MK-17, ale na druhou stranu byla výrazně lehčí a o to výkonnější. Měření bylo velmi nepřesné, ale nějaký výsledek přeci přineslo. Měl jsem model upoutance (Moskyt). Spočítal jsem kolik okruhů jsem udělal s jedním a druhým motorem za daný čas. Ze známé délky lanek jsem spočítal rychlost. Údaje si dnes už nepamatuju přesně, jen si vybavuju, že s brňákem mi vycházela rychlost o téměř 10 km/h větší, než s MK-17. 2,5 měla nevýhodu v poměrně velké hmotnosti, ale byla zase opravdu výkonná.

[Symplex]

0,8 Kolibri jsem také měl. Byl to pro nás mladé nejlacinější detoňák - 80,- Kč (v té době Kčs) a byla to mrcha na startování. Pro zlepšení startování jsme si do paliva přidávali éter, který jsme si kupovali v lékárně. I tak to bylo kolikrát několikaminutové startování. MK 17 byla sice dražší 140,- Kčs , ale startovala se proti kolibříkovi snadno. Oba tyto ruské motory měli provozní životnost velmi krátkou - asi se nepoužívali kvalitní materiály. Výkon a životnost MVVS byla vyšší, ale byly podstatně dražší.
Dnes v době elektropohonů modelů, kde stačí odblokovat vypínačem motor a hnout pákou plynu by většina modelářů asi nedala několikaminutové startování. Kolikrát se nastartovat nepodařilo a šlo se domů bez toho, aby šel motoráček nahoru.

[MPml]

Sovětské motory jsem měl jen dva typy, již zmiňovanou MK-17 a pak OTM 0,8 Colibri. Ten první mi chodil velmi dobře, byl jsem s ním spokojený, byť měl své mouchy - vysoká hmotnost a poměrně malý výkon. Ten druhý - Colibri, jsem sice nastartoval, ale nikdy se mi ho nepodařilo udržet v chodu déle, než jen pár vteřin. Motor OTM 1,5 Stryž jsem si nekoupil, i když jsem o tom uvažoval, prostě na to nedošlo. Že by se tady prodávaly motory OTM 2,5 Sokol, nebo Věterok 1,5 nevím. Nepamatuju si, že bych je někdy viděl na pultě prodejny (tehdy Žitná, Sokolovská 91, později "Dům hrůzy" na Národní). Nepamatuji si ani jiné sovětské motory CSTKAM (nebo jak se ten motor jmenoval), KMD a další. Oba znám (ale i ty další sovětské) jen z knihy Modelářské motory (autor Kalina). Pamatuju Radugy - 7,0 ccm a 10,0 ccm. Ovšem ty byly mimo mimo mé tehdejší možnosti, už jen pro potíže se sháněním paliva.
S motory MVVS jsem větší problémy neměl, jednalo se tehdy samozřejmě o detoňáky. 1,5 sice šla o nahodit o něco hůře, než MK-17, ale na druhou stranu byla výrazně lehčí a o to výkonnější. Měření bylo velmi nepřesné, ale nějaký výsledek přeci přineslo. Měl jsem model upoutance (Moskyt). Spočítal jsem kolik okruhů jsem udělal s jedním a druhým motorem za daný čas. Ze známé délky lanek jsem spočítal rychlost. Údaje si dnes už nepamatuju přesně, jen si vybavuju, že s brňákem mi vycházela rychlost o téměř 10 km/h větší, než s MK-17. 2,5 měla nevýhodu v poměrně velké hmotnosti, ale byla zase opravdu výkonná.

Vzhledem k tomu, že konkrétně OTM Sokol mám doma a je koupený v Budějcích - sice ne přímo mnou, ale tehdejším spolužákem - od něj ho mám já, tak se tu s 100% jistotou prodávaly. To samý Stryže - ty se nejdřív prodávaly volně, pak byly stažený z prodeje (kvůli reklamacím na kliky - praskla každá) a nakonec byl "doprodej" asi přes Drobné Zboží - jako "bazar bez záruky" (ale nový motor v krabičce) - a ty mj. skupoval (jakýkoli volný kus, dokonce i od lidíi s prasklou klikou) Ježdík z Vraného - praskací kliku vyhodil, motor otočil o 180°, vytočill nový přední víko na závit, novou kliku, nový šoupátko a naeloxoval "to" načerveno a dramaticky upravil cenu.
Tak vznikl nový a originální motor FIT 1.5D z Vraného.
Jirku Kalinů mohl trefit šlak, legendární Ivan Hájků to viděl ještě daleko dravěji a dramatičteji (zejména po tom, co si z Vranýho koupil "opravdu originální Felgiebel") s přefukem a výfukem přiletovaným cínem , který se samozřejmě při prvním natočení za chodu odletoval a odpadl.
Když pak problém reklamoval, tak se dozvěděl, "tak to nesmíš něchat běhat tak dlouho"
Ivan to pak vyřešil jednou pro vždy a k naprosté spokojenosti všech postižených ostatních.

[VTjr]

Vzhledem k tomu, že konkrétně OTM Sokol mám doma a je koupený v Budějcích - sice ne přímo mnou, ale tehdejším spolužákem - od něj ho mám já, tak se tu s 100% jistotou prodávaly.

Tak se podívej na ten jeho kompresní šroub, zda je tam zkosené čelo!
Co pamatuji (i když já ten svůj první jsem kupoval v Kyjevě, jinak OTM-ka Ritmy se vyráběly kdesi na Ukrajině) tak můj ho zkosený měl. Když jsem ho koupil, tak jsem se i dost divil proč to tak je, protože čelo šroubu vypadalo jakoby ho někdo lajdácky šikmo odřezal pilkou, já jsem to tehdy spíš považoval za projev sovětské stachanovštiny, než za záměr. Později jsem si ale koupil knížku "Авиамодельные двигатели" od Olega Gajevského (to byl bývalý sovětský reprezentant v F2A) a tam on tomu věnoval odstavec textu, dokonce doporučoval jako úpravu u motorů které to od výroby tak nemají.

[Úsměv]

MK 17 byla sice dražší 140,- Kčs , ale startovala se proti kolibříkovi snadno...
Dnes v době elektropohonů modelů, kde stačí ......

Tiše závidím všem co jim to startovalo snadno. Ale jen v dobrém
K MVVS-ku jsem si postavil U-čko Airakobru. Pěkná, v deformačním nátěru. Ale s motorem to neklaplo a na éro pár desítek let padal prach. A jednou při větším úklidu přece jen vylétla, komínem. Přesně jak píšeš o elektropohonech, to byl ten dúvod proč jsem to po letech váhavě zkusil znovu. A já tam vidím ještě jedno plus. Ten elektromotor je tichý a dnes už na těch vesnicích není takový hluk jako býval. Jó časy se mění.

[VTjr]

0,8 Kolibri jsem také měl. Byl to pro nás mladé nejlacinější detoňák - 80,- Kč (v té době Kčs) a byla to mrcha na startování. Pro zlepšení startování jsme si do paliva přidávali éter, který jsme si kupovali v lékárně. I tak to bylo kolikrát několikaminutové startování. MK 17 byla sice dražší 140,- Kčs , ale startovala se proti kolibříkovi snadno. Oba tyto ruské motory měli provozní životnost velmi krátkou - asi se nepoužívali kvalitní materiály. Výkon a životnost MVVS byla vyšší, ale byly podstatně dražší.

Jj, kolibri vyžadoval palivo až se 45% éteru,to kupovaná paliva neměla (ani ta nevyčichlá). Já jsem na startování Kolibříka měl čistý éter v malé lahvičce a ten jsem stříkačkou dával po píst, když se motor chytil, tak už tolik éteru nepotřeboval.
Životnost sovětských motorů byla tehdy fakt mizerná. Na OTM-kách se u Sokola lámaly ojnice, u Stryžů zas klikovky, u Kolibříka jsem zas zažil i zlomení ojnice i celého bloku. MK-16/17 zase trpěly konstrukční vadou, tedy příliš tenkou a dlouhou klikovkou, která se při každém pohybu z DÚ do HÚ dost výrazně ohýbala, to pak ničilo spodní oko ojnice i ojniční čep a loudajícím koncem toho čepu se ničil i otvor v sacím šoupátku. Malinký Kolibřík byl taky vzhledem k malému objemu velmi citlivý na přesnost výroby, byly kusy lepší a byly i zcela beznadějné. Jednak šlo o těsnost výbrusu, ale v těch neproblémovějších byla příčinou i špatná vzájemná poloha přefukových kanálů vůči výfukovým oknům, někdy to bývalo úhlově pootočené tak, že zasahovaly jedny do druhých - takový motor nebyl schopen provozu skoro vůbec.
Je pravda, že sovětské motory byly pro nás velmi levné, zvlášť když se koupily přímo v SSSR. Třeba MK-17 stál u nás na pultu 140 Kčs, zatím co v Rusku 9,50 Rbl, co bylo tehdy v přepočtu jen 95 Kčs.
Ale ta láce byla draho vykoupena mizernou životností. Pro někoho, kdo to chtěl jenom zkusit a pak buď znechucen s modelařením skončil, nebo si koupil MVVSku a na sovětské motory se vykašlal, to smysl mělo. Ale na dlouhé provozování a soutěžní už vůbec, ty motory nebyly.
Z těch lepších sovětských motorů bych jmenoval žhavící MD-2,5 Meteor za 11 Rbl=110Kčs (ale taky jen když se jim povedl a neměl náhodou fázi přefuku širší než fázi výfuku - to se pak muselo výfukové okno nahoře mírně odbrušovat), a pak zmíněný detonační KMD-2,5 ale už za 35 Rbl= 350Kčs. To už se ale celkem blížilo cenám mnohem lepších MVVSek. Jejich výhodou byla lepší kvalita výroby, delší životnost a v neposlední řadě i dostupný servis díky kterému bylo možno životnost dále prodlužovat. Zatím co každý sovětský motor byl jen na jeden životní cyklus a opravy a díly byly prostě nedostupné.
Mně, když se mi zlomila ojnice na OTM-2,5 Sokolu, co bylo evidentně vadou materiálu, tak jsem v bláhové naději ojnici zabalil do obálky, doplnil dopisem a poslal na adresu sovětského výrobce z návodu (kdo ví zda to byla adresa výrobce, jestli to nebyla jen nějaké jejich PZO). Samozřejmě odpověď mi nikdy nepřišla, tak jsem si asi po roce tu ojnici z kusu duralu vyrobil sám, jen bohužel mě nenapadlo si před zasláním změřit její délku, tak jsem musel tu délku jen odhadnout. Nicméně motor s ní chodil, ale ten jsem pak komusi prodal. Posmělen úspěchem jsem opravil i jeden MK-12V se zlomenou ojnicí (délka taky na odhad) a i ten byl pak funkční a i ten jsem nakonec prodal. V té době jsem se už zmohl na MVVS-2,5D7 takže ty ruské dvaapůlky jsem už nepotřeboval.

[VTjr]

...Ten elektromotor je tichý a dnes už na těch vesnicích není takový hluk jako býval. Jó časy se mění.

Na můj vkus až moc, protože motorák který nevrčí a nečoudí pro mne ztrácí smysl.
A co se týče hluku na vesnicích, tady bych nesouhlasil taky.
Však zkus přijít k nám někdy o letním odpoledni, nebo v dokonce sobotu a ze všech stran slyšíš motorové kosačky, křoviňáky a motorové pily. A v neděli pak motorky (s upravenými výfuky), čtyřkolky v zimě sněžné skútry a když napadne hodně sněhu tak zas sněhové frézy (často uklízejí i do noci). Nic z toho tehdy skoro nebylo, lidé si to prostě nemohli finančně dovolit. Navíc tehdy jsme modelářské motory provozovali převážně bez tlumičů, dnes když nahodím motor s tlumičem, tak sousedova motorová pila nebo 2-T kosačka ho snadno přehluší.

[DAF]

4Úsměv, neber to jako handrkování nebo rejpání, ale chyba byla možná trochu někde jinde. Cokoliv jsem četl, nebo se bavil, o srovnání startování MVVS 1,5 a MK-17, každý si chválil, že ten rusák se startuje mnohem lépe. Potvrzuje mi to i vlastní zkušenost. Ale je pravda, že tyhle motory jsou dnes už nostalgie a pokud někomu nezůstal a chce si ho pořídit, už spíše ho chce jen mít, než ho reálně provozovat (nebo jen rekreačně, či jako předváděčku starých časů). V této kategorii začínají převládat elektry, tam své opodstatnění určitě mají. Kluci na kroužku dnes jiný motor nepoužívají. Ovšem zatím jsme měli největší motor 3536, ostatní byly buď CF 2812, nebo 2826 a 2830. U větších motorů bych já osobně preferoval už spalováky - 6,5 ccm a výš. Nad 15 ccm už potom benzíny. Ale to je můj pohled na věc, tedy létání.
4MPml, neřekl jsem, že tu ty motory - Sokol a další, o kterých je zde diskuze, nebyly, jen si je nepamatuju. Byl jsem ve věku, kdy jsem postupně přecházel z volňásků na něco řízeného a tyhle motory (MK-17) byly asi nejdostupnější. Můj první motor jsem dostal někdy kolem r. 1978. Otec mi ho koupil k vánocům (jeden kus) a přidal k tomu plánek Avia B-71 (na dva motory ). První nějak řízení model byl upoutanec Bažant, následoval Moskyt, pak jsem ještě něco zkoušel, ale následovalo pořízení první vysílačky - Modela Digi. Ale to už je jiná kapitola.

[VTjr]

Ještě k tomu zkosení kompresního šroubu.
Vyhrabal jsem v té knížce od Gajevského (mám ji celou v PDF) přílohu s výkresy tehdy běžně prodávaných sovětských motorů. Tak zde je stránka z dokumentace MK-17, kde jsem zvýraznil jak to s tím šroubem (závit M4) bylo plánováno:

A taky je tam výkres klikovky, kde je vidět, že hřídel je celá o průměru 5,0mm, jen pro ten svěrný kužel je ztenčená na 4,7mm

A zde je stránka z dokumentace motoru Ritm-2,5, kde je to podobně, jen ten závit je větší M6x0,75.

Když už se tu bavíme o MK-17, tak pro úplnost přidávám i všechny 4 stránky jeho výkrasů, tedy celou jeho dokumentaci.
Zde na první je vidět že na bloku (kartru) byl opravdu na odlitku vylit jak nápis MK-17 tak i ЮНИОР z druhé strany, který později zmizel.

[VladoSlav]

Super -Dik.
Prosim a ako je to s podlozkou ktoru som nasiel v jednom motore na klukovke dnu a v druhom vonku? Vid. moj prispevok - stř 04.12.2024 11:30 - a posledna fotografia?
Kam patri a patri vlastne do motora MK-17?
Na vykresoch toho mrnousa neviem najst

[VTjr]

No neviem, v tej pôvodnej dokumentácii ju nikde nevidím a ani na zostavnom výkrese, ktorý pridávam, nie je.

Ja si myslím, že tam pôvodne nebola, a potom v rámci nejakej socialistickej racionalizácie ju tam pridali. Ale vzhľadom na jej tvar s tým zrazením by som tipoval, že patrí naozaj dovnútra motora, teda medzi kľuku a zadné ložisko. Vpredu nemá čo hľadať. Ale vyskúšaj čo sa stane ak ju tam nedáš! Tam asi ide len o to, aby líc kľuky nedrhol o vonkajší krúžok ložiska, alebo o jeho osadenie v skrini.Každopádne kľuka sa tým vysunie o niečo dopredu a možno to pomôže vyriešiť ten problém s unášačom.