Dobíjení elektroletu za letu

[BOSS8]

Téma na zabití Především - moje znalosti v oboru eletroniky a elektriky jsou naprosto minimální - neumím téměř nic spočítat ( a nijak mi to nechybí ) , přesto občas pojmu myšlenku na kterou bych rád znal odpověď , viz název vlákna.

Mám takový nápad . Náporová turbína roztáčená proudem vzduchu (neřešte otázky aerodynamiky , to je vymyšleno ) , otázka tedy zní jaký použít generátor proudu ? (stejnosměrný motor , střídavý , nebo cosik jiného ?) , jak uzpůsobit další eletroniku sloužící k regulaci a nabíjení ? Je vůbec možno vytvořit dostatečně výkonný systém ?

Mělo by to nabíjet li-pol 6S 4000 - 5000 mAh (v co možná nejkratším čase - ideálně 5C ).

[Hoki]

V Albatrosu L-39 máme takovou náporovou dobíjecí turbínu, je pod motorem a vypadává pod trup automaticky při poklesu napětí. Ale jak pracuje bych se musel zeptat specialistů. Jinak na poletovce ji musíme vykopnout ven, aby bylo vidět do prostoru trupu, takže turbínka je vidět. No a když někdy dojde "chytrá" exkurze, tak bez zardění tvrdíme, že to je pomocný motor při nouzovém dosednutí na hladinu vody. Že to chvíli udrží letoun na hladině. A voni to většinou baštěj ....

[BOSS8]

tvrdíme, že to je pomocný motor při nouzovém dosednutí na hladinu vody. Že to chvíli udrží letoun na hladině.

[Woita]

Téma na zabití ....

Do jakého je to letadla? Aby to dalo nějaký proud, muselo by to hodně brzdit. Turbínka která by nebrzdila, nemůže dát žádný proud - nic není zadarmo
Kdybys použil k tomu nabíjení ideální bezeztrátové zařízení, tak abys tu baterku plně nabil, musela by ta turbínka brzdit tolik jako za letu táhne motor. Tedy pokud bys jí chtěl nabít za takovou dobu, jako je doba motorového letu.
Jestli se pletu, někdo mě opravte
Jakž-takž by mi to dávalo smysl u spalovacího motoru (tam bys vlasně nabíjel za cenu paliva); vzhledem k té baterce co uvádíš, jde asi o elektrolet, takže bych se na to vybodnul.

[BOSS8]

Do jakého je to letadla? Aby to dalo nějaký proud, muselo by to hodně brzdit. Turbínka která by nebrzdila, nemůže dát žádný proud - nic není zadarmo

Právě v tom je ta finta - mělo by to být v krabicoidním trupu (alá Skyvan) , s tím že by z velké části využíval vztlaku trupu - přetlak dole - podtlak nahoře . Tím pádem by se výrazně zmenšil letový odpor takového zařízení .

[jyrry]

Jednoduche - selsky rozum:
aby "neco" letelo, potrebuje to treba 100W k ustalenemu vodorovnemu letu, tedy k prekonani odporu vzduchu pri dane rychlosti.
aby "neco" smysluplne dodavalo energii do aku, potrebuje to 50W prikon, tedy to musi klast odpor vzduchu takovy, aby to tech 50W dalo.
v tu chvili musim pridat pohonu na 150W aby to letelo stejne jako pred tim.
nekde je chyba...
:-)

[zdenasu]

Ahoj,
je to něco za něco......
Dobíjení, aby opravdu bylo účinné a hlavně výkonné pro lipol-ky
s více "C"-čkama
má velký odpor. Tím letové vlastnosti modelu jdou úplně mimo
a stává se z něj "autobus" v letu............

[cilek]

Tady se asi rodí nějaký zázrak. Zase.

[Jicha]

Jenom hrubý výpočet: Nabíjení 5Ah x 5C = 25A, 6S je cca 25V, tedy nabíječ musí dodat trvalý výkon 125W (25V x 25A). Účinnost stabilizačního/nabíjecího obvodu bude někde kolem 80%, alternátor pripojený na turbínku musí podávat elektrický výkon přes 150W. Turbínka musí dodat výkon o účinnost alternátoru (zase cca 70 - 80%, dynamo (SS motor) asi 50 - 70%), tedy cca 200W. To je dost slušný výkon...

Brushless outrunner se chová jako třífázový zdroj střídavého napětí, volbou KV se dá nastavit zhruba výstupní napětí, trojfázovým usměrňovačem se vyrobí stejnosměrné napětí a to se vede do měniče s charakteristikou CC/CV (zdroj konstantního napětí s omezením proudu). Tahle kombinace je dobře testovatelná v modelářských podmínkách (motorů je habaděj, mají i pár set watů, dá se propojit dvojice a měřit účinnosti atd...)

Edit: zase jsem pomalý

[BOSS8]

Tady se asi rodí nějaký zázrak. Zase.

Neboj zatím je to ve fázi teoretické úvahy . Nicméně myslím že tudy povede cesta budoucnosti - turbíny využívající rozdílu tlaků (např pod / nad křídlem , nebo trupem ) - Nezvyšuje to čelní odpor (jako klasická náporovka) a ve fázi "autorotace" to částečně zachová i něco málo vztlaku . Takže turbínový průměr není úplná ztráta nosné plochy ani plocha čelního odporu (pokud se to šikovně umístí)

A není to o Perpetuum mobile , ale o citelném prodloužení letu u některých typů letadel - zatím

[jyrry]

fyzika je zatim neoblomna.... pokud ma neco dodavat nekam energii, musi ji to nekde ziskat a v tomto pripade v klouzavem letu pouze zmenou potencialni energie = padajici cihla ji bude mit dostatek k nabijeni sveho akumulatoru...
ale kdo vi... :-)

na ty vyresene otazky aerodynamiky bych se pres pokyn "nereste" rad zeptal - urcite je spocitany potrebny prutok vzduchu tou nenaporovou turbinou, propocitany vliv zmeny toho tlaku na vztlakovou silu, vyreseno ovlivneni proudeni kolem vztlakoveho telesa tim rotujicim proudem skrz turbinu.
Ano?

[2952]

Cituji:Neboj zatím je to ve fázi teoretické úvahy . Nicméně myslím že tudy povede cesta budoucnosti - turbíny využívající rozdílu tlaků (např pod / nad křídlem , nebo trupem ) - Nezvyšuje to čelní odpor (jako klasická náporovka) a ve fázi "autorotace" to částečně zachová i něco málo vztlaku . Takže turbínový průměr není úplná ztráta nosné plochy ani plocha čelního odporu (pokud se to šikovně umístí)


Pokud "něco" vztlak vyrobilo-něco to stálo...pořád 1=1 silně poníženo účinností

[Woita]

Ten vztlak, o který přijdeš tím, že provrtáš křídlo, budeš muset něčím nahradit - a v případě elektroletu zřejmě tahem motoru, který napájíš tou baterkou, kterou se takto snažíš dobít. A krát účinnost = budeš vždycky prohrávající.. Proto jsem se hned na začátku ptal, co je to za letadlo. Snad by to mohlo něco dělat v případě svahového větroně, kdy ti tu energii dodá příroda (vítr). Ale za normální situace, u letadla, o jakém je myslím řeč (pohom elektromotorem), to nepovede k úspěchu.
*******
Kucí, pomožte mi někdo, nebo on si snad to křídlo opravdu provrtá...
Ale sám mám rád takovéto ptákoviny. Jestli na to máš sílu, tak to udělej a dej sem vědět výsledky.

[jyrry]

.......

sice se rika "kdo chce kam, pomozme mu tam" ale v tomto pripade mu nemuzu pomahat, neb bych sam pro sebe byl za perpetuummobilistu staviciho na (soucasne vede) nezname fyzice a na bohuzel castych nadseneckych principech vzniku energie odnikud :-)

[JosefSvejk]

Sice tomu nerozumím, ale aspoň jednu otázku: Kde se vezme ta energie? Bude to fungovat jen při silném větru? Zatím fakt tápu. Těším se na další díl.