Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

NiCd, NiMH, LiPol, LiIon, LiFe, Pb...
Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
jyrry
Příspěvky: 22020
Registrován: pon 28.02.2005 0:00
Bydliště: Rakovník
Kontaktovat uživatele:

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#16 Příspěvek od jyrry »

Crashpc píše:..... Musím tedy indikovat s předstihem na ještě tvrdém napětí, což je dost obtížné. I tak se ale daří víc, než při mordování omezovačem v réglu.

To se dela jak?
jyrry.webnode.cz
Uživatelský avatar
mior
Příspěvky: 3414
Registrován: pon 22.09.2008 0:00
Bydliště: Nové Mesto nad Váhom, SK
Kontaktovat uživatele:

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#17 Příspěvek od mior »

VTjr píše:... Už zopárkrát som riešil u LiPoliek to, že sa odtrhol jeden z drôtov k servisnému konektoru. Musel som teda samozmršťovací obal baterky rozrezať, odlepiť izolačné vrstvy a tie drôty priletovať, či nahradiť kvalitnejšími ohybnejšími vodičmi. Následne všetko zaizolovať, zalepiť a nakoniec vopchať do veľkej samozmršťovačky a zafúkať teplovzdušnou pistoľou. Pritom sa dosť zohreje - a nedá sa tomu nijako zabrániť.
Tak čo s tým?


Nič. Pri takýchto opravách ide o teplo, ktoré je akoby lokálne, teda len na danom mieste vývodu. Je jasné, že sa aj lipolka trochu prehreje v tom mieste, ale nie celá. Doporučujem pri takýchto opravách naozaj dobrú a výkonnú letovačku, aby ten ohrev bol veľmi rýchly a len naozaj miestny. Netvrdím však, že aj toto malé prehriate nemá na lipolku vplyv, asi má, ale veľmi malý. Pre lipolku je likvidačný ohrev celoplošne zvnútra prehriatím od vnútorného odporu hmoty LiPO pretekajúcim prúdom.

Druhá otázka sa týka poškodenia hliníkového obalu článku. Niektoré baterky nemajú na strane opačnej oproti vývodom žiadnu ochrannú fóliu (napr červené RAY) a z otvoru v čiernom samozmršťovacom obale vidno rovno obaly článkov z Al fólie. Pýtam sa, či pod týmto Al obalom je ešte nejaký iný?


Pod hliníkovým obalom už žiadny obal nieje - aspoň u tých LiPo, ktoré som zo zvedavosti rozobral. Poškodenie tohto obalu je vždy veľmi nebezpečné!!! Na vlastné oči som videl vzbĺknutie Lipolky pri poškodení obalu lámacím nožíkom - prístup vzduchu ešte viac podporoval horenie, takisto pomačkaný obal je rizikový - havária lietadla spôsobila jeho požiar.
Naposledy upravil(a) mior dne pon 15.10.2012 9:24, celkem upraveno 1 x.
Realistické RC modely - http://rcmodely.cevaro.sk
Uživatelský avatar
mior
Příspěvky: 3414
Registrován: pon 22.09.2008 0:00
Bydliště: Nové Mesto nad Váhom, SK
Kontaktovat uživatele:

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#18 Příspěvek od mior »

VTjr píše:Natíska sa mi potom otázka, či je od výrobcov férové písať na obal plnú, vlastne iba teoretickú kapacitu? Je to fakticky zavádzanie spotrebiteľa. :x
Mňa predsa nezaujíma nejaká fiktívna kapacita, ktorú tam síce ešte mám, ale vždy ju tam musím nechať, lebo jej vyčerpaním by som tie články zničil. :!:


Teória okolo LiPoliek je taká alchýmia krížená s metafyzikou :D

Ono to s tou kapacitou je tak trochu na vode, ako sa hovorí.
Vychádza to trochu z histórie "céčiek".

Akási "nominovaná" kapacita sa stanovuje tak, že výrobca vezme čerstvo "uvarenú" lipolku a nabíja ju predpokladaným prúdom, menším či rovným 1C z očakávanej kapacity. A zistí, že do nej narval 2200 mAh. Tak ju oštítkuje na 2200mAh. Keď narve 2250, tak označí 2250 mAh. Toto je kapacita.
Keby sme túto LiPo vybíjali prúdom 1C, t.j. 2,2A či menším a pri stanovenom poklese napätia (nech 3,0V) vypli, tak by sme z nej tú "nominovanú" kapacitu aj naozaj dostali... Takže budeme spokojní, že je to tak.
Ak však danú baterku zaťažíme prúdom 30A a pri tom istom poklese vypli a dali na nabíjačku, budeme prekvapení, že sme z nej dostali len nejakých napr. 2000 mAh. Ak ju po nabití zaťažíme prúdom 60A, zistíme, že nám "dala" len 1700 mAh. To preto, že regulátor vypol skôr, lebo časť napätia poklesla o úbytok na vnútornom odpore. A dokonca, časť kapacity - teda energie sa premení na jej vnútorné teplo!
Ak budeme takúto baterku používať častejšie, vplyvom stárnutia a zaťažovania zistíme, že lietame pri tom istom prúde stále kratšie a kratšie - to preto, lebo sa bude zvyšovať jej vnútorný odpor, dokonca aj akosi slabšie, lebo aj prúd bude klesať.
Ak ju však zaťažíme na skúšku prúdom 0,5A, zistíme, že dala zase okolo 2200 mAh!
Takže - "nominálna" kapacita sa nemení, respektíve sa mení len veľmi málo. Mení sa jej vnútorný odpor (k horšiemu!) a mení sa - ja tomu hovorím "využiteľná" kapacita pri danom prúde!!! Pri inom prúde bude "využiteľná" kapacita tej istej baterky iná!!!

Toto je však už hranie so slovíčkami - veď vravím - alchýmia s metafyzikou :wink:

Ešte k výrobe:
Hovorí sa - a ja tomu celkom verím, že vo svete je len 7 či 8 fabrík, kde varia Lipolky. Každá várka sa testuje a podľa kvality (céčka, teda vnútorný odpor + kapacita) sa štítkujú -raz Hyperion, raz Ray, raz Zippy a iné...ale možno to tak nieje...

Ešte pojem "tvrdosť" - niekto tak označuje vnútorný odpor, teda prevrátenú hodnotu céčiek. Ja si pod týmto pojmom predstavujem schopnosť baterky čo najmenej zvyšovať svoj vnútorný odpor na základe zaťaže po dobu životnosti...to už je ale otázka pre chemikov. Lebo čo mi je platné, ak nová baterka má nech 4 mOhm (na článok) odpor (napr. 2200mAh/30C), ak po jednom priemernom zaťažení ten odpor vzrastie na 5-6 mOhm?
Realistické RC modely - http://rcmodely.cevaro.sk
Uživatelský avatar
TomasC
Site Admin
Příspěvky: 11425
Registrován: pát 25.04.2003 0:00
Bydliště: Praha Hloubětín
Kontaktovat uživatele:

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#19 Příspěvek od TomasC »

VTjr píše: zafúkať teplovzdušnou pistoľou. Pritom sa dosť zohreje - a nedá sa tomu nijako zabrániť.
Tak čo s tým?

Neřešit, nějaká horkovzduška neprohřeje celý akumulátor. Měl by jsi vidět, jak je horká baterka při trvalém odběru 30C. Ale když se staráš, tak dá 200 startů po dva roky.

VTjr píše:Druhá otázka sa týka poškodenia hliníkového obalu článku. Niektoré baterky nemajú na strane opačnej oproti vývodom žiadnu ochrannú fóliu

To se mi také nelíbí a zpevňuji základnu alespoň papírem z vizitky, nějaký kartón.

Co provádím s aku, když je třeba, se mrkni na blogu blog.php?u=8&b=94
Uživatelský avatar
VTjr
Příspěvky: 7211
Registrován: úte 09.02.2010 0:00
Bydliště: Žilina, SK

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#20 Příspěvek od VTjr »

mior píše:
VTjr píše:... a nakoniec vopchať do veľkej samozmršťovačky a zafúkať teplovzdušnou pistoľou. Pritom sa dosť zohreje - a nedá sa tomu nijako zabrániť.
Tak čo s tým?


Nič. Pri takýchto opravách ide o teplo, ktoré je akoby lokálne, teda len na danom mieste vývodu. Je jasné, že sa aj lipolka trochu prehreje v tom mieste, ale nie celá. Doporučujem pri takýchto opravách naozaj dobrú a výkonnú letovačku, aby ten ohrev bol veľmi rýchly a len naozaj miestny. Netvrdím však, že aj toto malé prehriate nemá na lipolku vplyv, asi má, ale veľmi malý. Pre lipolku je likvidačný ohrev celoplošne zvnútra prehriatím od vnútorného odporu hmoty LiPO pretekajúcim prúdom.

Mám dojem, že si nerozumieme. :?
Mne nejde o zohriatie pri letovaní vývodu, tom sa dá ľahko zabrániť (podržíš drôt kleišťami či pinzetou) a ja som už letoval aj onoho chúlostivejšie veci (naposledy tepelnú poistku na 120°C pri oprave trafa v adaptéri, ale zažil som v mladosti aj časy germániových tranzistorov, kde to bolo priam nutnosťou).
Ja hovorím o zafukovaní celého batériového packu do veľkej samozmršťovacej trubky, ve rmi, že po tejto oerácii sa to zohreje naozaj riadne a dalo by sa tomu vyhnúť asi jedine nejakou tenšou samozmršťovačkou.
mior píše:
Druhá otázka sa týka poškodenia hliníkového obalu článku.
...


Pod hliníkovým obalom už žiadny obal nieje - aspoň u tých LiPo, ktoré som zo zvedavosti rozobral. Poškodenie tohto obalu je vždy veľmi nebezpečné!!! Na vlastné oči som videl vzbĺknutie Lipolky pri poškodení obalu lámacím nožíkom - prístup vzduchu ešte viac podporoval horenie, takisto pomačkaný obal je rizikový - havária lietadla spôsobila jeho požiar.

Pravdepodobne dotyčný zapichol nožík tak hlboko, že urobil vo vnútri skrat To isté sa mohlo stať pri veľkej havárii, keď tie články niečo prepichlo. Tam to zaiskrilo a zohrialo sa a potom to už nešlo zastaviť - tomu by som veril. Mne to pri zapichnutí do zeme iba vylomilo motorovú prepážku a keďže som pred baterky nedal polystyrénovú kocku, lebo som ešte chcel manipulovať s ťažiskom (moja chyba), tak sa pritom články poškodili (ale k skratu pritom nedošlo). Sa to tam trochu zdeformovalo, mikroskopicky natrhlo a vniklo tam zrejme trochu vzduchu.
Mne ide hlavne o tu dekompresiu, či to môže mať následky ak som to bezodkladne zalepil (myslím si, že veľmi dobre). Len mi ide o to, či ten vzduch tomu môže nejak ublížiť (chemicky).
:?:
Inak pri rozoberaní batérii je problém tie články dať od seba (bývajú zlepené nejakou veľmi adhéznou obojstrannou páskou). Aj pritom sa mi podarilo jeden obal natrhnúť :( a pritom som postupoval veľmi opatrne a pomaly. Máš na to nejakú fintu? :?:

Edit: Po prečítaní návodu od TomasaC už viem - namáča to v benzíne (cez noc vonku na záhrade pod plechovým kýblom)
:D
Naposledy upravil(a) VTjr dne pon 15.10.2012 16:19, celkem upraveno 1 x.
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
Uživatelský avatar
VTjr
Příspěvky: 7211
Registrován: úte 09.02.2010 0:00
Bydliště: Žilina, SK

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#21 Příspěvek od VTjr »

TomasC píše:
VTjr píše: zafúkať teplovzdušnou pistoľou. Pritom sa dosť zohreje - a nedá sa tomu nijako zabrániť.
Tak čo s tým?

Neřešit, nějaká horkovzduška neprohřeje celý akumulátor. Měl by jsi vidět, jak je horká baterka při trvalém odběru 30C. Ale když se staráš, tak dá 200 startů po dva roky.

Co provádím s aku, když je třeba, se mrkni na blogu blog.php?u=8&b=94

Díky za ten návod. Tím se vyřešil i můj další dotaz ohledně toho, jak dostat články od sebe - čili benzínem. :)
Ja se jen vrátím k té samozmršťovačce. Asi budu muset koupit nějakou tenší, ta moje je po zafoukání dost tlustá a proto taky potřebuje asi víc tepla.

Jen otázka. Z navodu mi není jasno, jestli ty články se při zpětné montáži opět k sobě lepí, nebo se jen poskládají na sebe?
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
RedAce
Příspěvky: 709
Registrován: pon 03.09.2012 13:07

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#22 Příspěvek od RedAce »

Měl bych dotaz, pokud dám lipolku na nabíječku (Accucell 6) a začnu nabíjet, hodnoty napětí, které mi nabíječka ukazuje jsou hodnoty naprázdno, nebo jsou tím nabíjením nějak zkreslené?
Jde mi o to, že většinou, když po létání dám nabíjet baterku, naskočí napětí okolo 11V-11,3V (jde o 3S 2200mAh) a během chvilky se ustálí někde na hranici 11,4V-11,5V. Znamená to tedy, že vybíjím baterku cca na těch bezpečných 3,7V na článek, nebo bych měl končit dříve?
Nemám žádný multimetr, takže nabíječka je v současnosti moje jediná možnost jak měřit napětí baterky...
Doktor
Příspěvky: 5851
Registrován: ned 29.04.2007 0:00
Bydliště: lokalita č.40 - horký adept pro HÚRAO
Kontaktovat uživatele:

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#23 Příspěvek od Doktor »

Samozřejmě že pokud dáš nabíjet jakoukoli aku tak se měří napětí při nějakém protékajícím proudu. Když budeš vybíjet, tak bude napětí nižší a když budeš nabíjet tak bude napětí vyšší než bez zátěže.
Pokud chceš nabíječkou změřit napětí aku před vy(na)bíjením, tak si zvol pro danej režim co nejmenší možný vy(na)bíjecí proud který momentální napětí aku ovlivní co nejméně.
Uživatelský avatar
VTjr
Příspěvky: 7211
Registrován: úte 09.02.2010 0:00
Bydliště: Žilina, SK

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#24 Příspěvek od VTjr »

RedAce píše:Měl bych dotaz, pokud dám lipolku na nabíječku (Accucell 6) a začnu nabíjet, hodnoty napětí, které mi nabíječka ukazuje jsou hodnoty naprázdno, nebo jsou tím nabíjením nějak zkreslené?
Jde mi o to, že většinou, když po létání dám nabíjet baterku, naskočí napětí okolo 11V-11,3V (jde o 3S 2200mAh) a během chvilky se ustálí někde na hranici 11,4V-11,5V. Znamená to tedy, že vybíjím baterku cca na těch bezpečných 3,7V na článek, nebo bych měl končit dříve?
Nemám žádný multimetr, takže nabíječka je v současnosti moje jediná možnost jak měřit napětí baterky...

Samozřejmě, že pokud akumulátory teče proud (ať už při nabíjení nebo ještě větší při vybíjení), tak to napětí naměřené na svorkách akumulátoru bude zkreslené. Je to způsobeno tím, že každý akumulátor má nějaký nenulový vnitřní odpor, na kterém vzniká protékajícím proudem úbytek dU = Ri x I. Proto taky nemůžeš při létání ukončovat let při dosažení 3,7V na článek, protože to bys tam nechal zbytečně dost velký nevyužitý náboj.
Ale problémem levnějších regulátorů je právě to, že s tím neuvažují a prostě najednou vypnou. Nejlepší je pokud se kontroluje čerpání kapacity buď měřením času chodu motoru nebo pomocí telemetrie, kde se měří jak čas tak i proud a vyhodnocuje se přímo odebraný náboj.
Teď opravdu nevím, zda existují i inteligentní regulátory, které mají inteligentní BEC s obvody vyhodnocujícími hranici vybití pohonné baterie ne pevně nastavenou hodnotou napětí, ale ji umí korigovat v závislosti od odebíraného proudu?

Při nabíjení je to zase tak, že jak se baterie postupně nabíjí a napětí se blíží hodnotě 4,2V na článek, tak inteligentní nabíječka proud postupně snižuje aby toto napětí nepřekročila a přitom ještě balancuje články (tedy zjednodušeně řečeno stará se v poslední fázi o každý článek zvlášť). No ten proud klesá až na minimální hodnotu pri které pak nabíječka vypne. Pokud tedy sleduješ na displeji napětí jednotlivých článků počas nabíjení, tak čím menším proudem se právě nabíjí, tím víc se tyto hodnoty blíží pravdě. Ale každá nabíječka umí změřit prěs servisní konektor baterku i v stavu naprázdno (tedy když se ani nenabíjí ani nevybíjí).
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
Uživatelský avatar
Drondys
Příspěvky: 11876
Registrován: pon 22.02.2010 0:00
Bydliště: ČR

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#25 Příspěvek od Drondys »

RedAce píše:...Nemám žádný multimetr, takže nabíječka je v současnosti moje jediná možnost jak měřit napětí baterky...

Pro orientační změření doporučuji koupit třeba monitor viz tento odkaz nebo levný multimetr viz tento odkaz. Je to levné a pro orientační změření to stačí.

Lipolku doporučuji po ukončení provozu v modelu nechat cca 10 až 15 minut odpočinout bez odběru. Pak změřit stav jednotlivých článků. Po tomto odpočinutí je optimální napětí článků okolo cca 3,7V což by mělo zhruba odpovídat zbytku okolo cca 20% jmenovité kapacity článku. Pro jiné úrovně napětí po odpočinutí si lze orientačně porovnat zbytkovou kapacitu dle tabulky v článku viz tento odkaz.

Pokud bude napětí jednoho z článků lipolky po zmíněném odpočinutí menší než cca 3,6V pak se příslušná lipolka vybíjí příliš a měla by se zkrátit doba provozu na jedno nabití.

Pokud bude napětí každého článku lipolky po zmíněném odpočinutí větší než cca 3,8V pak se příslušná lipolka vybíjí zbytečně málo a může se prodloužit doba provozu na jedno nabití.
Uživatelský avatar
jyrry
Příspěvky: 22020
Registrován: pon 28.02.2005 0:00
Bydliště: Rakovník
Kontaktovat uživatele:

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#26 Příspěvek od jyrry »

VTjr píše:....Teď opravdu nevím, zda existují i inteligentní regulátory, které mají inteligentní BEC s obvody vyhodnocujícími hranici vybití pohonné baterie ne pevně nastavenou hodnotou napětí, ale ji umí korigovat v závislosti od odebíraného proudu? .....

To taky nevim, ale jsou trochu mene inteligentni regly kterym se da uzivatelsky nastavit hranice omezeni/vypnuti a v soucinnosti s pouzivanim hlavy (zkusenosti, znalost co a proc) to funguje celkem uspokojive :-)
To "najednou vypnou", to maji snad jen ty uplne nejblbejsi a nejlevnejsi bez programovani; bezne se da volit mezi nahlou smrti a pozvolnym odumrenim...
Letani na cas funguje taky jen za jistych podminek, hlavne kdy ero bere porad cca stejne, pripadne jsou vychytavky jako zrychlovani behu casu stopek podle urovne plynu (Turnigy 9X)...
Pri sledovani telemetrickych udaju, at ctenim aktualniho napeti nebo vyhodnoceni alarmem, je tu hlavu nutne take pouzit a vedet, pri jakem napeti vlastne chci ukoncit letecke evoluce a premyslet o pristani, takze to vselek taky neni... To je ve vysledku rovnocene dobre nastavenemu reglu...
Asi nejefektivnejsi je online (tele) sledovani vyletane kapacity, srovnavani s nasledne dobitou kapacitou.

tak to vidim ja ... :-)
jyrry.webnode.cz
Uživatelský avatar
VTjr
Příspěvky: 7211
Registrován: úte 09.02.2010 0:00
Bydliště: Žilina, SK

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#27 Příspěvek od VTjr »

jyrry píše:
VTjr píše:....Teď opravdu nevím, zda existují i inteligentní regulátory, které mají inteligentní BEC s obvody vyhodnocujícími hranici vybití pohonné baterie ne pevně nastavenou hodnotou napětí, ale ji umí korigovat v závislosti od odebíraného proudu? .....

To taky nevim, ale jsou trochu mene inteligentni regly kterym se da uzivatelsky nastavit hranice omezeni/vypnuti a v soucinnosti s pouzivanim hlavy (zkusenosti, znalost co a proc) to funguje celkem uspokojive :-)
To "najednou vypnou", to maji snad jen ty uplne nejblbejsi a nejlevnejsi bez programovani; bezne se da volit mezi nahlou smrti a pozvolnym odumrenim...
Letani na cas funguje taky jen za jistych podminek, hlavne kdy ero bere porad cca stejne, pripadne jsou vychytavky jako zrychlovani behu casu stopek podle urovne plynu (Turnigy 9X)...
Pri sledovani telemetrickych udaju, at ctenim aktualniho napeti nebo vyhodnoceni alarmem, je tu hlavu nutne take pouzit a vedet, pri jakem napeti vlastne chci ukoncit letecke evoluce a premyslet o pristani, takze to vselek taky neni... To je ve vysledku rovnocene dobre nastavenemu reglu...
Asi nejefektivnejsi je online (tele) sledovani vyletane kapacity, srovnavani s nasledne dobitou kapacitou.

tak to vidim ja ... :-)


Souhlasím se vším. Přesně se to shoduje s mými zkušenostmi.
Když jsem nad tím pouvažoval, ty reglery bez náhlé smrti, co postupně stahují otáčky motoru, vlastně nepotřebují inteligenci - ta je dána zápornou zpětnou vazbou která se vytvoří. Protože snížení otáček, v důsledku poklesu napětí při vybití pod jistou mez, zas odlehčí pohonné baterky a to jde proti tomu poklesu napětí. Takže to pak pozvolna "umírá" až do úplného zastavení. :wink:

Jenže já právě dostal před časem od kámoše jeden hobykingový no-name regler s rychlou smrtí (jak jsem později zjistil a už vím, proč mi ho s takovou láskou věnoval :wink: ). Jelikož jsem si neuvědomil důsledky (u letadla mi to nepřipadalo jako velký problém) tak jsem ho zabudoval do Mezka (1:12) co léta jak čert s motorem ale bez něj je to tupec navíc s nevyléčitelně vývrtkovými manýrami. Kontrolu baterky mám podle stopek, které ale můj starý blbý vysílač zapíná/vypíná přesně v půlce plynu (nejde to nastavit do jiného místa, nebo aspoň já nepřišel na to jak to přestavit). Jenže model je dost přemotorován a většinou se létá tak na 1/3 plynu, a to ty stopky pochopitelně nejdou a já ztrácím pojem o stavu "paliva" v baterkách. No a posledně jsem v závěrečné fázi letu chtěl udělat ještě jeden loping (bohužel v malé výšce), tak jsem osolil plný plyn a regler zdechnul přesně ve stoupavé fázi. Následovala krátká vývrtka, ve které jsem akorát stihl stáhnout plyn ale ne už ten motor znovu roztočit aby ji vybral. :cry: Ale opravit to šlo. Jen ten regler asi zahodím, nebo ho dám do nějaké loďky (pokud nějakou budu mít). :lol:
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
Vlado C
Příspěvky: 438
Registrován: sob 20.10.2012 8:37

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#28 Příspěvek od Vlado C »

coro píše:Ono to je zas o inom, baterka vo vysielači, baterka v hotlineri, baterka v polomakete, baterka v akroabte..
Tvrdím že je obrovský rozdiel medzi Lipol baterkami rôznych typov - tak ako by baterka z mobilu vyšumela alebo aspoň nedržala napätie ani volt, keby jej niekto naložil 45C odber, tak je odlišná v nejakých detailoch aj tá baterka stavaná na vysoký prúd. Nemusí zniesť niečo iné - možno skladovanie plne nabitá nad 25 stupňov, alebo v mraze, alebo hlbšie vybitie... alebo niečo o čom neviem.
Proste je baterka výsledkom dosť vážneho vývoja ktorý je zameraný na niečo konkrétne, a iná baterka je zameraná (alebo sa im náhodou podarilo) na niečo iné a nemusí to byť vhodné pre iné použitie.
To ostatne platilo už pri niklákoch alebo pri olove.
Napríklad dosť sa písalo o snahe zabrániť požiaru pri prebíjaní, prísadou ktorá pri prekročení napätia pokryla elektródy nevodivým sajrajtom a tým akoby prerušila obvod - na článku mohlo byť 15V a nezahorel.. Myslím si že niektoré z týchto pokusov sa dostali aj medzi modelárov a neboli ešte úplne dokonalé, a vtedy sa začalo skladovať ich na 50% vybité a v chlade. Čo teda robím dodnes a osvedčilo sa..
Hlboké vybitie dostatočným prúdom zas môže (vraj) preniesť meď medzi elektródy a začať samovybíjanie (čo zdravá lipolka takmer nemá). Ale hlboké vybitie aj tamer na nulu malým prúdom, naopak mnohé sady prežili takmer bez následkov.. Samozrejme nie opakovane..


POkial to dokazem posudit tak posobis velmi kvalifikovanym dojmom. Takze mam nasledovnu otazku ktoru by som mozno v mladsich rokoch s cerstvejsimi poznatkami z fyziky nemal. :)
Mam pocit ze tu operujeme nie celkom kvalifikovane fyzikalnymi pojmami. Nejde mi do hlavy ako moze byt kapacita pre 3S napr 2600 mAh a 4S 2600 mAh to iste. Ved predsa z nabijacieho zdroja (najma ak je to gelovka/klasicky Pb) to musi zobrat uplne inu energiu. A aj zdrojovy aj cielovy aku je pritom oznacovany jednotkou mAh. Mne sa do toho este hmlisto pletu pojmy vykon a praca ale po pamati si v tom neviem urobit poriadok najma ked pribudne este kapacita (baterky). Tento problem ma celkom prakticky rozmer. Ak prejdem s 3S Lipoliek na 4S lipolky na co sa mam pripravit v oblasti zdrojovych aku? 3S Lipo 1600 mAh nabijem z mojej 12 Ah gelovky bezne 5-6 krat a odchadzam pre tmu. Ak tam dam 4S 4000 mAh tak to nenabije ani raz. (Laicky som predpokladal ze sa to nabije pri 12 Ah gelovke 2x. :( ) Aku zdrojovu baterku potrebujem pre 4s lipolky s kapacitami 3000 alebo 4000 mAh? Vies poradit? Teoreticky by sa to malo dat pomerne lahko spocitat. Alebo nie? Vopred vdaka za radu.
Nike II (hotliner), SU29 EPP (RCfactory), FOX 2300 EPP, Stryker FQ27, Yak 54 CZ, Eclipse 7
Uživatelský avatar
Drondys
Příspěvky: 11876
Registrován: pon 22.02.2010 0:00
Bydliště: ČR

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#29 Příspěvek od Drondys »

Ah (ampérhodina) je jednotka, kterou se vyjadřuje náboj, který je při plném nabití schopna pojmout v daném případě lipolka. Tato veličina se sice nazývá "kapacita", nejedná se však o fyzikální veličinu kapacita s jednotkou farad.

1 Ah je definována jako náboj, který akumulátor či článek dodá do obvodu při konstantním proudu 1 ampér za dobu 1 hodiny v podstatě bez ohledu na různost napětí, případně z hlediska soustavy SI je to 3600 coulombů.

Jednotka energie je Watthodina (Wh), případně z hlediska soustavy SI Joul.

Jedna watthodina odpovídá práci s příkonem jeden watt po dobu jedné hodiny tj. 3600 joulům přičemž příkon se u stejnosměrného proudu vyjadřuje jako násobek napětí a proudu.
Uživatelský avatar
mior
Příspěvky: 3414
Registrován: pon 22.09.2008 0:00
Bydliště: Nové Mesto nad Váhom, SK
Kontaktovat uživatele:

Re: Skutočné min. a max. napetie li-poliek..a i.

#30 Příspěvek od mior »

Ja ešte doplním:
1 Ah (ampérhodina) je schopnosť elektrického zdroja dodať prúd 1A po dobu jednej hodiny. Z toho je zrejmé, že ak mám taký zdroj, a odoberám 10x menší prúd, t.j. 0,1 A = 100miliAmpérov, tak ten zdroj bude schopný tento prúd dodávať 10x dlhšie, teda 10 hodín.
Naopak - ak z toho istého zdroja odoberám 10x väčší prúd, teda 10 Ampérov, tento zdroj ho bude schopný dodávať desatinu hodiny, t.j. 6 minút. Toto je už v našej modelárskej praxi bežné.

V tej ampérhodine je čiastočne zamotané aj to, čo sa pýtaš - teda aký je rozdiel medzi 3S a 4S baterkou o tej istej kapacite, nech je to 1 Ah.
V zmysle Ohmovho zákona (U = R.I) prúd spotrebičom závisí od pripojeného odporu (spotrebiča) a pripojeného napätia na spotrebič. Čiže ak je odpor spotrebiča nemenný (čo nie vždy je úplne pravda, hlavne nie u indukčnej záťaži, ako je motor), tak v zmysle úpravy Ohmovho zákona, že I= U/R, tak ak na daný spotrebič pripojíš vyššie napätie, napr. 4S, tak spotrebičom potečie vyšší prúd a tá baterka sa vyčerpá teda skôr, ako keby si pripojil 3S.
Samozrejme, VŽDY je niečo za niečo - vyššie napätie dá vyšší príkon a teda aj výkon, a to je to, čo treba pri návrhu pohonu riadne zvážiť. A keďže platí zákon zachovania energie, ak bude vyšší výkon, musí jasne trvať kratšie...(stále uvažujeme dva zdroje o rovnakej kapacite 1 Ah a rôznom napätí)...
Holt, je to trochu (pre netechnikov) veda - viac pomôžu rôzne programy a hlavne skúsenosti.
Realistické RC modely - http://rcmodely.cevaro.sk
Odpovědět

Zpět na „Akumulátory“