Easy Star - pokračování
Po více než 20 letech jse se vrátil k leteckým modelům. Koncem 80-tých let jsem provozoval větroně řízené kolem 2 os. Pro začátek jsem zvolil ES od MPX. Včera jsem ho byl vyzkoušet. Měl bych několik poznatků či dotazů.
Postavený je snad rovně, těžiště je kde má být. Protože jsem ze staré školy, tak jsem ho nejdříve zaklouzal bez motoru. Celkem hezký let bez houpání a uhýbaní z natažené ruky - řekl bych že více než 20 -25 metrů.
Trochu mě to zmátlo po spuštění motoru. Celkem zřetelně to táhne doprava. Pokud ho s motorem cca na poloviční výkon hodím stejně jako bez motoru, tak neklouže, ale jde celkem rychle dolů. Na plný výkon už letí, ale pokud ho dostanu do výšky a vypnu motor, tak zřetelně zhoupne. Od stolu bych to viděl na těžiště moc vzadu (není) a špatné vyosení motoru (je vlepen do toho pylonu, řekl bych že rovně).
Možná jen moc vymýšlím, ale byla by nějaká porada co s tím - nebo naopak ujištění, že je to správně ?
Postavený je snad rovně, těžiště je kde má být. Protože jsem ze staré školy, tak jsem ho nejdříve zaklouzal bez motoru. Celkem hezký let bez houpání a uhýbaní z natažené ruky - řekl bych že více než 20 -25 metrů.
Trochu mě to zmátlo po spuštění motoru. Celkem zřetelně to táhne doprava. Pokud ho s motorem cca na poloviční výkon hodím stejně jako bez motoru, tak neklouže, ale jde celkem rychle dolů. Na plný výkon už letí, ale pokud ho dostanu do výšky a vypnu motor, tak zřetelně zhoupne. Od stolu bych to viděl na těžiště moc vzadu (není) a špatné vyosení motoru (je vlepen do toho pylonu, řekl bych že rovně).
Možná jen moc vymýšlím, ale byla by nějaká porada co s tím - nebo naopak ujištění, že je to správně ?
Nakreslil som nedávno len tak od ruky, že čo spôsobuje vyosenie motora.
Bolo to myslené na samokrídle, ale platí to v podstate aj na ES až na detail že tam môže byť ofukovaná výškovka.
Polovičný plyn zrejme kvoli odporu celého modelu nerozbehne ten model o toľko rýchlejšie, aby výškovka zaberala dostatočne viac na vyrovnanie, ale zložka ťahu kolmá na smer k stredu aerodynamického odporu už nie je nulová a vzniká moment ktorý tlačí čumák dolu.
Na plný plyn bude dosiahnutá rýchlosť dostatočná a výškovka ten moment vyrovná.
Na samokrídle je riešením len vyoselnie motora tak že smeruje do ťažiska, na ES je ale možné aj nasmerovať prúd od motora na výškovku. V správaní bude rozdiel - pri ofukovaní výškovky sa moment motora vyrovná prakticky hneď, ak nie je ofukovaná a os motora smeruje ponad ťažisko tak to najprv potlačí až dokým celý model nenaberie vyššiu rýchlosť.
Len v prípade že os motora smeruje do ťažiska to neurobí pri pridaní plynu vôbec nič. Reakcia na zmenu rýchlosti sa doladí posunutím ťažiska, dá sa lietať aj s ťažiskom v neutrálnom bode kedy model letí tam kam sa nasmeruje bez reakcie na zmeny rýchlosti, ale väčšina preferuje ťažisko mierne vpredu čím sa stabilizuje rýhlosť.
Zarazilo ma vyjadrenie že na pol plynu neklouže. Zrejme ide len o potrebu mierne pritiahnuť výškovku? Keby to neletelo ani tak, to by znamenalo že model brzdí roztočená vrtuľa - že jej otáčky pri tom polovičnom plyne, krát stúpanie listov, sú pomalšie ako je potrebná rýchlosť letu (stojaca vrtuľa brzdí oveľa menej ako pomaly roztočená).
Bočenie modelu pri spustenom motore je asi normálne, ale dá sa vyriešiť veľmi jemným vyosením motora.
Bolo to myslené na samokrídle, ale platí to v podstate aj na ES až na detail že tam môže byť ofukovaná výškovka.
Polovičný plyn zrejme kvoli odporu celého modelu nerozbehne ten model o toľko rýchlejšie, aby výškovka zaberala dostatočne viac na vyrovnanie, ale zložka ťahu kolmá na smer k stredu aerodynamického odporu už nie je nulová a vzniká moment ktorý tlačí čumák dolu.
Na plný plyn bude dosiahnutá rýchlosť dostatočná a výškovka ten moment vyrovná.
Na samokrídle je riešením len vyoselnie motora tak že smeruje do ťažiska, na ES je ale možné aj nasmerovať prúd od motora na výškovku. V správaní bude rozdiel - pri ofukovaní výškovky sa moment motora vyrovná prakticky hneď, ak nie je ofukovaná a os motora smeruje ponad ťažisko tak to najprv potlačí až dokým celý model nenaberie vyššiu rýchlosť.
Len v prípade že os motora smeruje do ťažiska to neurobí pri pridaní plynu vôbec nič. Reakcia na zmenu rýchlosti sa doladí posunutím ťažiska, dá sa lietať aj s ťažiskom v neutrálnom bode kedy model letí tam kam sa nasmeruje bez reakcie na zmeny rýchlosti, ale väčšina preferuje ťažisko mierne vpredu čím sa stabilizuje rýhlosť.
Zarazilo ma vyjadrenie že na pol plynu neklouže. Zrejme ide len o potrebu mierne pritiahnuť výškovku? Keby to neletelo ani tak, to by znamenalo že model brzdí roztočená vrtuľa - že jej otáčky pri tom polovičnom plyne, krát stúpanie listov, sú pomalšie ako je potrebná rýchlosť letu (stojaca vrtuľa brzdí oveľa menej ako pomaly roztočená).
Bočenie modelu pri spustenom motore je asi normálne, ale dá sa vyriešiť veľmi jemným vyosením motora.
Děkuji za hezký elaborát. Jak jsem psal, kdysi dávno jsem létal s větroněm neměl jsem tak úplně představu jaký vliv bude mít motor na pylonu. Moje myšlenka byla - když to hodím a doletí to 20 metrů, tak s mírnou pomocí motoru by to mělo být stejné nebo lepší. Nešlo to přímo k zemi, ale nebyl to krásný kluz a zdálo se mi, že to ten moment od motoru tlačí dolu. Druhá věc byla, že ve výšce po vypnutí motoru to zřetelně zhouplo. Jako by se při dané rychlosti vyrovnaly síly působící na letoun a při vypnutí motoru pominula složka tlačící nos dolů a letadlo šlo do stoupání. Ale jsem ochoten uznat, že jenom vymýšlím, protože uřídit se to dá. Ještě pořádně vyzkouším jak to plachtí, jestli se má hýbat s těžištěm, nebo je problém v nastavení motoru.
Radek(T) píše:...Trochu mě to zmátlo po spuštění motoru. Celkem zřetelně to táhne doprava.
Zkontroluj, že je trup zcela rovný, není zkroucený ocas a obě poloviny křídla jsou stejně těžké. Dále zkontroluj, jestli není směrovka pro rovný bezmotorový let vytrimovaná trochu vpravo. Po zapnutí motoru začne být ofukovaná a její účinnost se zvýší, pak to může točit doprava více.
Navíc, i když se to na první pohled nezdá, je možné zalepit do gondoly motor trochu nakřivo, pak to táhne bokem.
Radek(T) píše:...
Pokud ho s motorem cca na poloviční výkon hodím stejně jako bez motoru, tak neklouže, ale jde celkem rychle dolů.
Pro start dej motoru více. ES má pod motorem tendenci zvedat čumák nahoru. Pokud zapneš motor na malé otáčky, tak se čumák zvedne, model letí pod vysokým úhlem náběhu křídla, ale nenabere rychlost a dojde k jeho přetažení. Pak rychle klesá nebo může i spadnout. Obecně je nutné při motorovém letu ES mírně potlačovat a zvláště s originálním motorem, který je velmi slabý a při strmém stoupání nezajistí dostatečnou rychlost. Model pak letí na minimální rychlosti, vrávorá do stran a houpe se.
Radek(T) píše:...
Na plný výkon už letí, ale pokud ho dostanu do výšky a vypnu motor, tak zřetelně zhoupne.
To je normální u všech letadel. Pokud model letí s čumákem nahoru (tj. s vysokým úhlem náběhu) a ty mu vypneš motor, tak ztratí rychlost a tedy i vztlak. Důsledkem je v lepším případě zhoupnutí, v horším pád po křídle nebo vývrtka.
Ubírej plyn postupně a zároveň i trochu potlačuj. Potlačení drž i chvíli po vypnutí motoru. Pak přejde do kluzu plynule.
Radek(T) píše:...
Od stolu bych to viděl na těžiště moc vzadu (není) a špatné vyosení motoru (je vlepen do toho pylonu, řekl bych že rovně).
Těžiště zkontroluj dive testem - postup je např. tady http://www.lomcovak.cz/elektro/2k1/opt2_1.html . Dávej pozor, abys měl před zahájením testu dostatečnou výšku, jinak bys mohl skončit v zemi
Neber to prosím osobně, ale vůbec nejlepší by bylo, aby ses domluvil s nějakým zkušenějším modelářem z okolí tvého bydliště, že ti model zkontroluje, zalétne a naučí tě základy. To ostatně platí pro každého začátečníka, všichni jsme měli v začátcích potíže. Takhle na dálku to můžeme řešit několik dnů a stejně třeba na příčinu tvých potíží nepřijdeme.
Neberu to osobně, ale psal jsem, že (sice před lety) jsem už něco odlétal. Spíš jsem si chtěl po těch letech ujasnit dojmy a pojmy a zjistit co mám čekat a na co se mám zaměřit. Osobní pomoc někoho zkušejenějšího se zajisté hodí (to platí obecně), ale když jsem před 20-ti lety dokázal provozovat (nejednoho) větroně, tak mám trochu pojem o čem je řeč. Druhá věc je, že přeci jen plynula nějaká doba a tak jsem chtěl trochu "pokecat" a nasát nějaké rady. Celkem jsem myslím popsal situaci a naznačil co se mi moc nezdá - nemyslím že by to byl výkřik - koupil jsem si éro a ono nelétá.
P.S. Mimochodem poradit něco jako test-dive (když se ještě mluvilo česky, tak jsme tomu říkali pokročilé metody záletu) případnému začátečníkovi, je opravdu úžasný nápad. Já myslel, že takovéhle experimenty provádí člověk, který ví co dělá a chce doladit polohu těžiště v poměru kluz / ovladatelnost / rychlost a citlivost reakce na kormidla.
P.S. Mimochodem poradit něco jako test-dive (když se ještě mluvilo česky, tak jsme tomu říkali pokročilé metody záletu) případnému začátečníkovi, je opravdu úžasný nápad. Já myslel, že takovéhle experimenty provádí člověk, který ví co dělá a chce doladit polohu těžiště v poměru kluz / ovladatelnost / rychlost a citlivost reakce na kormidla.
Radek(T) píše:
Trochu mě to zmátlo po spuštění motoru. Celkem zřetelně to táhne doprava. Pokud ho s motorem cca na poloviční výkon hodím stejně jako bez motoru, tak neklouže, ale jde celkem rychle dolů. Na plný výkon už letí, ale pokud ho dostanu do výšky a vypnu motor, tak zřetelně zhoupne. Od stolu bych to viděl na těžiště moc vzadu (není) a špatné vyosení motoru (je vlepen do toho pylonu, řekl bych že rovně).
Možná jen moc vymýšlím, ale byla by nějaká porada co s tím - nebo naopak ujištění, že je to správně ?
Zkontroluj, jestli není zkroucené křídlo, případně trup, na vyšší rychlosti s motorem se to pak projeví markantněji naž v kluzu bez motoru. Pokud je to v pořádku tak vyos motor do strany tak, aby jsi namusel korigovat směrovkou jinak motorový let a jinak kluz. To samé platí pro vyosení motoru nahoru a dolů. Správná poloha je taková, aby jsi prakticky nemusel zasahovat výškovkou při stoupání, mělo by to stoupat "samo" pod nějakým rozumným úhlem.
Nahoře to po prudkém ubrání zhoupne, to je normální. Chce to ubrat plyn pomalu a současně výškovkou potlačit do horizontu.
Nemůžeš postavit letadlo (i ze stavebnice) a čekat, že každý kus bude naprosto stejný. Vždy to bývá někam více, nebo méně zkroucené a hlavně tady nedosáhneš pokaždé stejné polohy motoru. Těžiště nech přibližně jak je vyznačené, to souhlasí.
No to jsem si právě myslel - že bude chybka v tom motoru. Jak jsem psal - kluz to má celkem solidní - nehoupe - nepadá - neuhýbá - z čehož bych usoudil, že to nebude úplně křivé, nebo špatně vyvážené. Samozřejmě i drobné chybky se použitím motoru zvýrazní. Jen se mi zdálo že až moc.
Možná to trochu moc pitvám, ale také jsem se maličko podivil že když začnu kroužit a pustím kniply, tak kroužím dál. Jasně - větroně bylo třeba ze zatáčky vyvést - ale tady jsem si myslel že to bude autostabilní a srovná se to samo. No praxí se člověk učí.
Možná to trochu moc pitvám, ale také jsem se maličko podivil že když začnu kroužit a pustím kniply, tak kroužím dál. Jasně - větroně bylo třeba ze zatáčky vyvést - ale tady jsem si myslel že to bude autostabilní a srovná se to samo. No praxí se člověk učí.
Jasná věc, potřeboval sis prostě ujasnit chování ES. Doufám, že jsem ti s tím trochu pomohl. Uchycení motoru v gondole za křídlem navíc není běžné a model se tedy chová dost specificky.
Chápu, že máš s létáním zkušenosti a žádat někoho o pomoc se záletem ti tedy asi připadá trochu pod tvou úroveň. Není to ale špatná příležitost právě k tomu si „pokecat“, nasát rady a dostat se do kontaktu s dalšími modeláři. Pokud má někdo s ES dost zkušeností, tak může stačit jeden pohled a zjistí, jestli je něco s tvým ES špatně.
Seřizovat vyosení motoru bohužel u ES prakticky nejde, je natvrdo zalepený v gondole. Proto nebude chování ES pod motorem nikdy perfektní a během stoupání je nutné let směrovkou i výškovkou korigovat. Obvykle to ani moc nevadí, protože motor je tam stejně jen pro nastoupání a v kluzu se už ES chová spořádaně.
Vlastnosti v kluzu, i při přechodu z motorového letu do kluzu, se dají trochu zlepšit aktivováním brzdy na regulátoru. Vrtule se pak při vypnutém motoru neprotáčí a nebrzdí kluz. Ne každý regulátor ale zapnutí brzdy umožňuje a navíc musí být dostatečně výkonově dimenzovaný na brzdění nesklopné vrtule, jinak se může spálit.
Chápu, že máš s létáním zkušenosti a žádat někoho o pomoc se záletem ti tedy asi připadá trochu pod tvou úroveň. Není to ale špatná příležitost právě k tomu si „pokecat“, nasát rady a dostat se do kontaktu s dalšími modeláři. Pokud má někdo s ES dost zkušeností, tak může stačit jeden pohled a zjistí, jestli je něco s tvým ES špatně.
Seřizovat vyosení motoru bohužel u ES prakticky nejde, je natvrdo zalepený v gondole. Proto nebude chování ES pod motorem nikdy perfektní a během stoupání je nutné let směrovkou i výškovkou korigovat. Obvykle to ani moc nevadí, protože motor je tam stejně jen pro nastoupání a v kluzu se už ES chová spořádaně.
Vlastnosti v kluzu, i při přechodu z motorového letu do kluzu, se dají trochu zlepšit aktivováním brzdy na regulátoru. Vrtule se pak při vypnutém motoru neprotáčí a nebrzdí kluz. Ne každý regulátor ale zapnutí brzdy umožňuje a navíc musí být dostatečně výkonově dimenzovaný na brzdění nesklopné vrtule, jinak se může spálit.
Jo díky, beru na vědomí, že ten motor na za křídlem pylonu má svá specifika. Uřídit se to dá a spíš se zaměřím na bezmotorový let. Za našich dob jsme letadlo dostávali nahoru na šňůře (pokud byl k ruce ochotný běžec), nebo gumicukem (to bylo občas rodeo). Trochu jsme experimentovali s pomocným motorem (typicky mk-17 nebo nějaká MVVSka na pylonu v těžišti). To ale probíhalo tak, že se tam dalo minimálně paliva, člověk to ukormidloval nahoru a pak se zase jen kroužilo.
Je dobré na to možné doseřízení vyosení motoru vždy myslet.
Někde to jde úplně jednoduše podložkami, tam kde se k tomu hůř může, je to na zadní montáž, tak se dávají vlepené šroubky a matky z obou stran, pak to jde taky dobře. Tam, kde se k tomu takhle nemůže a jsou to malé výkony, tak to jde přišroubovat přes "O" kroužky a dotahováním šroubů se to vykloní kam je potřeba (musí to být samozřejmě nejméně na 3 šrouby)
Někde to jde úplně jednoduše podložkami, tam kde se k tomu hůř může, je to na zadní montáž, tak se dávají vlepené šroubky a matky z obou stran, pak to jde taky dobře. Tam, kde se k tomu takhle nemůže a jsou to malé výkony, tak to jde přišroubovat přes "O" kroužky a dotahováním šroubů se to vykloní kam je potřeba (musí to být samozřejmě nejméně na 3 šrouby)
Tak jsem se byl dnes dopoledne i přes mírný větřík prolétnout a vyzkoušet easyho s křidélky a větší vrtulí. I když jsem měl malinko strach, nakonec jsem byl popravdě nadšený. Oproti originálu je to úplně jiné letadlo. Směrovku jsem ani jednou nepoužil, vlastně jsem zatáčel jen s křidélky. Musím uznat, že nácvik na Phoenixu se vyplatil. Akorát přistání se mi moc nepovedlo. Asi metr nad zemí mi do éra trochu více foukl vítr a já už to nestačil ukočírovat. Naštěstí jen povolil spoj na špičce a malinko to prasklo pod kabinou. Pětiminutová oprava. Ale byla to škoda, protože i v tom větříku se easy krásně ovládal a ve výšce bez motoru krásně pohupoval.
Jinak jsem se chtěl zeptat, při dopadu mi ulétla kabina. Ty originální držáčky mi nepřijdou moc pevné. Používáte někdo například magnety. Já je mám zatím jen mezi křídli, i když i tam trochu nárazem povolili.
Jinak jsem se chtěl zeptat, při dopadu mi ulétla kabina. Ty originální držáčky mi nepřijdou moc pevné. Používáte někdo například magnety. Já je mám zatím jen mezi křídli, i když i tam trochu nárazem povolili.
Stačí do trupu a kabinky přilepit třeba kousek plastu s dírkou a spojit je cca 20cm lankem(měděný lank v bužírce).
Lanko udělat tak dlouhé,aby odpadlá kabinka vlající na lanku během letu nedosáhla do vrtule.
Na zemi kabinka nepřekáží při výměně aku v trupu a za letu už jí neztratíš.
Držáčky jí na místě udrží do prvního pádu.Potom už tolik "netáhnou".
Přidej magnety.
Lanko udělat tak dlouhé,aby odpadlá kabinka vlající na lanku během letu nedosáhla do vrtule.
Na zemi kabinka nepřekáží při výměně aku v trupu a za letu už jí neztratíš.
Držáčky jí na místě udrží do prvního pádu.Potom už tolik "netáhnou".
Přidej magnety.
