Tak první lety/pády jsou za mnou a chtěl bych se podělit o zážitky
První pokusy probíhaly, tak že jsem éro nechal rozjed po parkovišti a testoval, kdy se odlepí od země. Kupodivu potřebovalo hodně výkonu aby se aspoň rozpohybovalo a nabralo určitou rychlost.
Po pár přejezdech parkoviště tam a zpět a několika nárazech do obrubníku se pomalu začla vybíjet baterka a tak bylo načase vrátit se domů, zhodnotit výsledky a nabít akumulátor.
Doma jsem usoudil, že cessna špatně jezdí po zemi díky plasovým krytům na kola, který jsou tak šmejdský a nepřesný, že se kolečka o ně zasekávaj.
A tak jsem se rozhodl pokusit se je odstranit
Kryty šli za pomoci šroubováku poměrně snadno sundat a stačilo už jen otestovat upgreat v praxi.
Pojezd po parkovišti ukázal, že to bylo přesně to co cessna potřebovala. Rozjela se už po lehkém přidáním plynu a držela daleko lépe směr.
Vzlétnout jsem se ale ještě neodvážil, protože jsem začal chápat, že prostor na létání budu potřebovat daleko větší, než jsem si původně myslel a než mám k dispozici.
Proto jsem se přesunul na nedaleké pole, kde jsem měl v plánu odstartovat s rozjezdem.
Tam ale nebyl vhodný povrch. A tak jsem se odhodlal, s mrazením v zádech, hodit éro z ruky.
K mému překvapení cessna s plným plynem směřovala rovnou k zemi a po pěti metrech se rozplácna o zoraný pole. Už jsem myslel, že s ní je konec. Ukázalo se ale, že to éro vydrží víc, než vypadá a na konec kromě odpadlého kuželu vrtule a asi centimetru uštíplého polystirenu na křídle se nic vážnýho nestalo.
Se špatným pocitem a skoro depresivní náladou jsem se vracel domů.
V pokoji jsem letadlo pověsil na špagát, zapnul si simulátor a smutně lítal.
V areálu parkoviště jsem lítat nemohl, na poli bych musel startovat z ruky, což se neosvědčilo a na asi 5 kilometrů vzdálený letiště už se mi nechtělo.
A jak jsem tak lítal na počítači, tak mě napadl asi ten nejhorší nápad. Hodit to z balkónu v osmém patře na kolejích, kde bydlim.
Prostoru tam nebylo moc, ale našel jsem si pískoviště asi 10x20 metrů, kam jsem měl v plánu přistát.
A tak jsem se s kamarádem, který měl na starosti kameru odebrali na balkón. Tam jsem udělal předletovou kontrolu, rozhulil motor na plný koule a hop. Éro bylo asi během půl sekundy o pět metrů niž, začal jsem rovnat. Trošičku jsem nastoupal a snažil se udělat zatáčku, ale cessna byla jak bytel brambor, kynklala se ze strany na stranu, neměla rychlost a byla téměř neovladatelná. Pokus vyhnout se stromu nevyšel a tak to zkončilo, tak jak to zkončit muselo. To krásný metrový letadlo sebou jeblo do větví, tam se párkrát přetočilo a spadlo na zem.
Chvíli jsem mlčel a pak jsem řekl duchaplnou hlášku "kurva, to lítá nějak divně".
Šel jsem tedy dolů, abych zjistil škody a posbíral ostatky.
Kužel vrtule byl klasicky zase v prdeli, kousek ocasu byl oštípnutej, zadní křídlo se uvolnilo a na čumáku byl lehce prasklej kryt motoru.
Let jsem označil jako nepodařenej a začal pochybovat, že to vůbec někdy bude lítat. Chybu jsem viděl, jak na straně mojí, tak i v letadle.
Doma jsem dal letadlo na skříň a neměl už náladu s tím nic dělat.
Ale nadalo mi to. Pustil jsem si několikrát video a koukal, kde asi byla chyba.
Usoudil jsem, že je letadlo prostě těžký a na let potřebuje strašně velkou rychlost, aby bylo vůbec ovladatelný.
Rozhodl jsem se tedy letadlo opravit a udělat další velkej tuning.
Sekunďákem a chemoprenem jsem přilepil ocas a ještě jednou pořádně přilepil zadní křídlo a kormidlo. Náběžku křídla jsem celou oblepil lepící páskou a stejně tak i náběch kormidla s trupem. Celkově jsem Vyhladil všechny nesrovnalosti, který se mi nelíbili. Letadlo se zdálo být pevnější, odolnější a aerodinamičtější. Ale těžký bylo pořád. Začal jsem tedy pošilhávat po závaží, které jsem objevil v trupu letadla a kladl si otázku, co se stane, když ho vyndám. Odpověď byla jasná. "Bude lehčí" a to je přesně to co potřebuju. Možná, že to bude na úkor nevyváženosti, ale za pokus to stojí.
Nešlo to úplně snadno, ale po chvíli byl ten kus železa venku. A byl to pěkněj macek. Když jsem ten kovovej kvádr držel v ruce, tak mi bylo jasný, kde je kámen úrazu. Závaží bylo těžký shruba stejně jako baterka a to je sakra hodně. Jako by nestačilo, že se letadlo tahá s motorem, elektronikou a baterkou, oni tam narvou ještě závaží.
Po tomhle rozsáhlým tuningu letadla jsem byl přesvědčenej, že už musí letět. Nebylo zrovna ideální počasí. Foukalo, a už bylo lechce šero, ale šel jsem do toho.
Rozhodl jsem se, že sundám kola a cessnu hodím z ruky. Věřil jsem tomu, že poletí. Bez kol a závaží už musí.
Šel jsem tedy na pole. Vzal jsem sebou kámaráda, aby možná poslední chvilky mého éra natočil.
Na poli jsem připojil baterku, vyzkoušel všechny hejbátka, vyvážil plošky na střed a když se vše zdálo být OK, tak jsem roztočil motor. Bez dlouhýho váhání jsem se s cessnou rozloučil a poměrně lehce hodil ku oblakům.
S plným plynem holka vyrazila a světe div, se stoupala jak pták. Letěla úplně sama.
Nabral jsem tedy trošku výšky a začal točit zatáčku. Za pomoci směrovky a výškovky jsem se docela ostře otočil a miřil směrem k sobě. Let proti sobě mi naštěstí vyšel dobře a kromě větru, který mi s érem házel ze strany na stranu jsem cítil, že ho mám pod kontrolou. Po pár obletěných kolečekách jsem byl rád, že je éro pořád celý a tak jsem šel na přistání. Vítr se začal docela zvedat, tak jsem ještě projistotu stočil éro proti větru, tak jak jsem to znal z přistávání na rogale.
Letadlo se proti větru docela vyrovnalo, zpomalilo a začlo klesat. Blížil jsem se k zemi pěkně opatrně, už to vypadalo na přistání jako do peřinky, ale najednou přišel poryv nebo co o metr se propadlo a plác do hlíny. V tu chvíli jsem ale věděl, že éro je na zemi a nic mu není. Spadl mi kámez ze srdce asi tak velkej jako to závaží a měl jsem nelíčenou radost.
Sebral jsem letadlo a doma jsem ho s dobrým pocitem vítězostavně pověsil na svoje místo.
Takhle tedy dopadl můj první opravdový let.
Původně jsem chtěl jen napsat rady a tipy pro ty, kdo by si chtěli tuto cessnu pořídit. Jak je vidět, tak mi to uplně nevyšlo a rozvášnil jsem se víc než bylo v plánu.
Z letadla mám nakonec dobrý pocit. Myslím, že je poměrně poslušné a zároveň živé a obratné.
Přikládám tedy ještě výčet úprav, které jsem udělal.
Třeba moje zkušenosti pomůžou někomu kdo má o tento model Cessny zájem.
- demontáž krytů na kola
- uřezání nožem nepřesnosti na modelu
- přelepení náběžek a všech nerovností izolepou
- Přilepení zadních křídel a kormidla pořádným lepidlem (né tím v balení)
- Demontáž závačí z trupu letadla.
- Přilepení dvou částní kuželu vrtule k sobě.
- Správné zapojení elektroniky do přijímače
- úprava délky táhel (šroubováním plastové koncovky)
Bylo to sraní, ale dílo je asi po dvou hodinách dokonáno a z modu 1 mam mod 2 
. Měl jste tam český návod? Předem díky za odpověď. 
. Ale nic ve zlém, vzpomněl jsem si na svoje začátky, kdy jsem se bál hodit větroň na rovině a šplhal jsem se kvůli tomu (v bezvětří) na 10 metrový val.