Konkurence Asanu aneb nové FrSky moduly na HC

[ddano007]

Takže som mal dneska trochu času:
1, odporovy delič 7k5 / 2k4, trojčlánok, nastavil som hodnoty na 10,5V a 9,9V, v reále TX pípal pri cca 10,2V a 9,7V
2, viete mi niekto potvrdiť/ vyvrátiť, že tie hranice pre pípanie sa dajú nastaviť pre každý prijímač zvlášť?
3, pokúšal som sa upgradnuť FW v TX ( tou verziou c CD), nejak to nešlo. DIPy som prepol, súbor z disku načítal, UID z vysielačky tiež prečítal a keď som stačil DOWNLOAD zobrazil na progres bare 2% a stál
4, prečítal som si pozornejšie ten návod na upgrade FW na v2 a naozaj treba rozdeklovat prijímač ( čím asi padá záruka ) a navyše k prijímaču treba dobastliť prevodník RS232/ TTL. A vzhľadom na to, že stráženie napätia baterky mi ide, asi sa na ten upgrade na najbližší čas vybodnem

[JirkaA]

Nemáte pro názornost někdo k dispozici vyzařovací diagram té antény (resp. obdobné) co je na modulu FrSky, díky. K.

Tak sme pripravili článoček o polohe antén:
http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?id=198&n=vyzarovacie-charakteristiky-modelarskych-anten-%E2%80%93-1-cast

Pěkné, jen si dovolím oponovat větě "Prvotným pojmom je anténa všesmerová, ktorej vyžarovazia charakteristika vyzerá ako guľa (nemá žiadne maximum ani minimum), v ktorej strede sa nachádza žiarič – anténa (jej zisk je 0 dB). V elektrotechnike sa takáto anténa „vyskytuje“ zriedka" -
takové anténě se říká izotropický zářič a je to jen teoretický pojem, v praxi nerealizovatelná. Všesměrová anténa, tedy vyzařující ve všech směrech stejnou energii se v elektrotechnike nevyskytuje vůbec.

[coro]

Radil by som zdôrazniť že "všesmerová" sa používa na tú čo vyžaruje v kruhu ale nie hore a dole.

A že diagram v tvare gule sa ani teoreticky nedá dosiahnuť lebo elektromagnetické vlnenie je priečne t.j. kolmo na smer, a teda sa nedajú vektory rovnakej dĺžky nijak uložiť po celom povrchu gule . "hairy ball theorem".
Pod dojmom tejto informácie je celkom zaujímavé zamyslenie nad isotropickou anténou napr. http://www.saelig.com/product/EMCA012.htm

[zdekar]

Tak sme pripravili článoček o polohe antén:
http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?id=198&n=vyzarovacie-charakteristiky-modelarskych-anten-%E2%80%93-1-cast

Pěkně udělané. Co ale tu anténu z ideálního natočení otočit o 90° do strany (třeba vlevo)? Tedy, že by špička směřovala vodorovně se zemí a doleva. Pak by mělo být dost velké vyzařování jak před sebe, tak nahoru. Samozřejmě se to sníží stranově, ale když člověk lítá, tak většinou má model před sebou a pří lítání na straně by se s vysílčem k modelu natáčel. Tak tedy lítám já.

[coro]

Nepáči sa mi že zem pred pilotom by pri anténke vodorovne bola v smere s najvyšším vyžarovaním. Aj keď to tak nie je, predstavujem si ju ako zrkadlo.
A pri pristátí by nebolo ideálne stáť rovno a blížiť sa zboku presne zo smeru anténky.

Druhá vec je otázka či tá anténka pri namontovaní na konektor a káblik, nemá vyžarovanie trošku iné. Ak by bola namontovaná dohora na rovnom kuse plechu, vyžarovala by hlavne dohora a s vyššou smerovosťou. Pri montáži vodorovne by to znamenalo že na jednu stranu by vyžarovala menej..
http://www.moonraker.com.au/techni/gain.htm

Ono to je trochu dosť ducharina, buďme radi že to funguje.. Na výpočty v praxi, na reálnom mokrom letisku plnom plechových harabúrd, je dobre pozerať s istou dávkou tolerancie.. Najlepšie je byť si istý a pozrieť si na displeji úrovne príjmaného signálu za letu, či aspoň uspokojiť svedomie vedomím že "keď niečo nebude v poriadku tak to začne pípať! (Duplex,)

[mior]

2, viete mi niekto potvrdiť/ vyvrátiť, že tie hranice pre pípanie sa dajú nastaviť pre každý prijímač zvlášť?

Úrovne pípania sa nastavujú vo vysielačovom module pre konkrétne úrovne vstupného napätia na AD prevodníku v prijímači. Nevýhodou je, že ak máš iný model, kde nemáš pripojený odporový delič k prijímaču, tak bude vysielací modul stále pípať, že nemá napätie.
To, čo Ty chceš, teda aby daná úroveň bola pre každý prijímač iná, sa dá dosiahnúť tak, že v tom druhom prijímači zmeníš deliaci pomer na deliči - teda akoby oklameš vys. modul.
Príklad:
máš dva modely, jeden s trojčlánkom a druhý s dvojčlánkom. Ale úroveň pípania pre obidva spoločnú, teda u prvého pri poklese pod 9,9 V a u druhého pod 6,6 V za celú baterku. Keďže ale je napätie do prevodníka okolo 3,3V, tak vo vysielači nastavíš, aby pípal pri 6,6 V s daným deličom. A u toho prvého prijímača urobíš taký delič, že bude hlásiť stále 3,3V do prevodníka.... bude treba s tým laborovať, ale pôjde to.

[mior]

Co ale tu anténu z ideálního natočení otočit o 90° do strany (třeba vlevo)? Tedy, že by špička směřovala vodorovně se zemí a doleva. Pak by mělo být dost velké vyzařování jak před sebe, tak nahoru. Samozřejmě se to sníží stranově, ale když člověk lítá, tak většinou má model před sebou a pří lítání na straně by se s vysílčem k modelu natáčel. Tak tedy lítám já.

Presne takto to mám na mojej Eclipse a FrSky - keďže vývod na anténu modulu smeruje dole (na rozdiel od Assana). Tak som ju v kolene zalomil doľava. V tomto prípade je vyžarovanie ako pneumatika auta v smere jazdy - smeruje na lietadlo, aj dohora, ale je užšia ako pri vodorovne ležiacej pneumatike. Ale keďže očami a aj telom sledujem lietadlo, nezistil som, že by dochádzalo k výpadku spojenia.

[mior]

Ono to je trochu dosť ducharina, buďme radi že to funguje.. Na výpočty v praxi, na reálnom mokrom letisku plnom plechových harabúrd, je dobre pozerať s istou dávkou tolerancie.. Najlepšie je byť si istý a pozrieť si na displeji úrovne príjmaného signálu za letu, či aspoň uspokojiť svedomie vedomím že "keď niečo nebude v poriadku tak to začne pípať! (Duplex,)

No a práve pre toto som rád, že FrSky má monitor RSSI - teda sily signálu...

Pamätám si z čias štúdia, kde v úvodnej prednáške o teórii antén nám profesor Hácha povedal:
"Zatiaľ čo v teórii el. obvodov sa niečo najprv vypočíta a potom sa to postaví, anténa sa najprv zmeria a potom sa k tomu hľadá teória..."

[mior]

Treba povedať, že teória antén je naozaj veľmi náročná aj pre elektrotechnicky vzdelaného človeka. V uvedenom článku sme sa zamerali na úplných "anténnych" laikov - nechceli sme ju prešpikovávať prílišnou teóriou. To, čo tu spomenuli coro aj JirkaA je pravda a v celkovom kontexte nevyvracia to, čo sme napísali.
Preto ďakujeme "corovi" aj "JirkoviA" za vecné pripomienky a na základe ich diskusných príspevkov sme mierne skorigovali niektoré vety v našom článku, tak aby nedochádzalo k ich rôznemu výkladu. Cez to všetko dúfame, že sa na nás nikto nehnevá za to, že sa v našich článkoch úzkostlivo vyhýbame "absolútnym" vyjadreniam typu "nerealizovateľná" a pod. Máme na to svoje dôvody, a skúsenosť nás nabáda použiť radšej "mäkšie" výrazy, ako "prakticky nevyskytuje“ a iné...

[Jiri]

Pěkně udělané. Co ale tu anténu z ideálního natočení otočit o 90° do strany (třeba vlevo)? Tedy, že by špička směřovala vodorovně se zemí a doleva. Pak by mělo být dost velké vyzařování jak před sebe, tak nahoru. Samozřejmě se to sníží stranově, ale když člověk lítá, tak většinou má model před sebou a pří lítání na straně by se s vysílčem k modelu natáčel. Tak tedy lítám já.

To je samozřejmě optimální řešení, tak jak jsem detailněji připomínkoval i v komentáři ke zmíněnému článku. Hrají tam úlohu dva klíčové faktory - shodná (horizontální) polarizace vysílací a přijímací antény a dále podstatně lepší šíření signálu s horizontální polarizací nad (převážně plochým) terénem letiště. Autoři článku ostatně slibují, že to v nějakém pokračování osvětlí - asi nechtěli vyjevit skutečnost hned, aby měli napříště o čem psát .

[JirkaA]

Hrají tam úlohu dva klíčové faktory - shodná (horizontální) polarizace vysílací a přijímací antény a dále podstatně lepší šíření signálu s horizontální polarizací nad (převážně plochým) terénem letiště.

Omyl. Horizontální polarizace má výhodu obvykle v menší nehomogenitě pole v prostoru (většina potenciálně ovlivňujících překážek je orientovaná vertikálně - stožáry, stromy..), naopak nevýhodu má pro mobilní přijímače - všesměrová horizontálně polarizovaná anténa je daleko obtížněji realizovatelná. V GHz pásmu hraje polarizace významnou roli pro směrové spoje, kde se moc neuplatňuje odraz signálu (a s ním spojená případná změna polarizace signálu). V našich podmínkách, kdy je na straně TXu použita víceméně náhodně orientovaná přibližně všesměrová anténa a na straně přijímače obvykle dvojice rozdílně orientovaných antén z důvodu diverzitního příjmu je polarizace signálu naprosto lhostejná.

[mior]

Autoři článku ostatně slibují, že to v nějakém pokračování osvětlí - asi nechtěli vyjevit skutečnost hned, aby měli napříště o čem psát .

Obaja (ja aj autor článku) sme antény študovali niekoľko semestrov - nie preto, že by sme to nechápali, ale preto, že sa v našom obore na antény kládol naozaj veľký dôraz. Autor dokonca dlhé roky pracoval vo výskumnom ústave v tejto oblasti. A Ty teraz chceš v jednom článku vysvetliť všetko, čo pokrýva stovky ba tisíce strán literatúry a mnoho rokov praxe...

[RiMr]

Klíííd, on to tak nemyslel...

Odborníků na kdeco tady najdeš plný server, ale lidí kteří ve svém volném čase něco smysluplného vyvinou a pak to dají zdarma v plen ostatním je nejen tady pomálu a vy kluci patříte ke špičce.
Jen tak dál a díky za to!!!

[mior]

Trafil si klinec po hlavičke!
Áno, musíme si niečo nechať aj nabudúce, aby sme mali predsa o čom písať. Je to totiž veľký biznis, lepší ako politika. Za jeden znak máme zaplatené 13,37 € a ak si to prečíta aspoň 7 ľudí, doplatia nám ešte 500€ za článok paušálne, k tomu zadarmo mobil, auto so šoférom a 43% zľavu do erotického salónu...

Ospravedlňujem sa všetkým, samozrejme aj Jirrimu. Nechal som sa uniesť, to asi tie "erekce na slunci"...

Ďakujem Ti, Richarde, aj za tie ukľudňujúce slová, fakt ma to mrzí! A ako som už raz povedal, nebuď taký skromný - tiež patríš medzi tých, čo sa rád podelíš s tým, čo robíš, vieš a čomu rozumieš!

[mior]

To je samozřejmě optimální řešení, tak jak jsem detailněji připomínkoval i v komentáři ke zmíněnému článku. Hrají tam úlohu dva klíčové faktory - shodná (horizontální) polarizace vysílací a přijímací antény a dále podstatně lepší šíření signálu s horizontální polarizací nad (převážně plochým) terénem letiště. Autoři článku ostatně slibují, že to v nějakém pokračování osvětlí - asi nechtěli vyjevit skutečnost hned, aby měli napříště o čem psát .

Tak sme vydali ďalšiu časť seriálu o anténach:
http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?id=200&n=vyzarovacie-charakteristiky-modelarskych-anten-%E2%80%93-2-cast