Symplex píše:Je to dnes k smíchu, ale velmi kvalitní špendlíky si je nejlepší vyrobit dle starých návodů z Modeláře. Jehla na šití se ve formě zalila epoxidem, který vždy zbyl po lepení a ztvrdl by bez užitku. Výsledkem byly excelentní špendlíky, které se neohýbaly, nepraskaly a šly zapíchnout. ( nevím však kolik dnes stojí šicí jehla, aby to bylo ekonomicky únosné )
Já také dnes používám to co koupím - bývalá Modela. Jsem moc pohodlný abych si výše uvedeným způsobem špendlíky vyráběl. Ale kvalitní byly.
Mám krabičku starých oranžových Modela (oranžové a žluté hlavičky - sesypané do původní škatulky ze dvou balení) a nových s modrou zakulacenou. Přiznám se, že radši šahám po těch z Modely. Nenahraditelné jsou ale tyhle "domácí" epoxidové. Jednak jsou delší - když potřebuju špikovat něco delšího a druhak mají pozvolnější úhel špičky, takže netrhnou a nevytlačí materiál. Jehla se neohne ani omylem, což se ohnou i ty z Modely ( ty častěji prasknou než modré, to jsou ale fakt polodrátky).
Dělali jsme je tak, že jehla s přestřihnutým očkem (půl očka resp.rozšíření jehly zustáva aby se neprotáčela a držela v epoxidu) se vetknula do víčka od tuby léků (tehdy tuším např. celaskon, dnes jsem na podobné narazil jen v dózách, ale nejsem hypochondr na práškách) a zapíchla do prkénka. No a stačilo jen zalít. Důležitý je v něčem tu zalitou část jehly odmastit a naopak víčko něčím vymastit nebo aspoň neodmašťovat, jinak se vytrhla nebo protáčela. Už nevím jestli jsme je dělali primárně nebo ze zbytků namíchaného, ale asi by šel recept vylepšit o nějaké plnidlo.
Na špendlení k prknu okolo vysokých (a podložených) náběžek jsou nenahraditelné.
