warhawk píše: stř 01.04.2026 9:15
Když vás tu chlapi mám. Používáte lesk nebo mat na povrchovou úpravu? Případně kdy a proč?
Používáš to jako finální nátěr na modely?
otázkou (přesně jak píše Igor) je co máš na mysli, co chceš dělat a jak to pak má vypadat.
Jinak mě těší, že někdo v současné době je ochoten (chce) zkusit používat (oživit) klasické technologie z bývalé funkční modelařiny.
Kdysi dávno, celox (obecně nitro) bylo jediné použitelné řešení - protože prostě nic jiného nebylo. Teda bylo, ale hmotnostně to pak byla čistá katastrofa.
Používalo se to na všechno, na malé modely spíš ne, protože to prostě proti samotnýmu papíru vychází těžší. Já konkrétně tak měl dělanýho malýho Bolkova a Cessnu od Graupnera a taky Turbo Beavera od Rašky - první dva celý, TB jenom trup, sop a vop. Všechny tři byly těžký, ale vypadaly skvěle. Tu a tam se prostě musí zkusit, kudy cesta skoro
nevede. U větších modelů to vycházelo hmotnostně dobře, vzhledově skvěle, ovšem pracnost....mazec.
Používalo se to třeba i u F3B - první, kde to bylo použitý, pokud si pamatuju byla Lilie Honzy Hořavy - předtím byly modely papíráky, tu a tam folie (Solarfilm nebo MonoKote).
Postup byl jednoduchý - popíšu to na té lilií - potah křídla byl z plátů bsy 1.6, pečlivě obroušené do "plachet", hotový křídlo se pak potahlo klasicky papírem (přesně jak píše igor) a pak kytovalo a brousilo Sypsi, ale tak, aby se zásadně neprošlo do papíru, ale vrstva byla co nejmenší - ideálně "nic" . Sypsi kvůli hmotnosti (bylo lehčí než cokoli jiného v té době), a brousitelnosti. Když to bylo správně, tak to bylo takové skoro průhledné, ale furt tam byla nepatrná souvislá vrstva sypsi nad papírem - nikde nesmíš projít skrz, protože to pak je vidět. Pak se to pečlivě utřelo (kvůli prachu) a stříkalo Celoxem - a brousilo a stříkalo a brousilo a stříkalo......dokud to nebylo skvělý. Nakonec se to rozleštilo pastou do zrcadla a když si to uměl jako Honza (nepamatuju nikoho, kdo by to tehdy zvládl lépe) tak to bylo jak klavír a zrcadlo - a s nízkou hmotností. A podstatně odolnější než folie. Ovšem za cenu nepředstavitelné práce. U motoráku se to pak ještě nakonec stříklo epolexem (opět práce obtížná), přebrousilo (pod vodou) a udělal finál epolexem skoro jako voda. Epolex samozřejmě žloutnul (bílý modely pak byly hnusný) takže se používal (kdo dokázal sehnat) polský Chemosil (Chemolak ?) - ten nežloutnul a šel stříkat daleko lépe a byl i lehčí.
Někteří to tehdy dokázali dotáhnout (ovšem za cenu extrémního úsilí a spotřeby času) do absolutní dokonalosti - třeba právě Honza Hořava. Já těch křídel na F3B tehdy obrousil a nastříkal docela dost (nejenom pro tátu), ale s odstupem času - to, co dokázal Honza to se mi nikdy nepovedlo - vzhledově jsem se dokázal přiblížit až byl skoro stejný, hmotnostně ale ne. Když si na to vzpomenu, tak mi až připadá skoro neskutečné, že tehdy jsem byl ochoten na tom strávit takové množství času a energie - dneska by to šlo asi tak o řád rychleji a i lépe - protože technické možnosti a zkušenosti jsou někde úplně jinde.
Jinak ten Celox - stříkat jde skvěle, štětcem si to upřímně nedokážu představit (prostě tam budou ty tahy a o to se to pak musí víc a obtížně brousit), plochým houbičkoštětcem by to mělo jít, ale já bych to nedělal (pokud máš kde a čím stříkat) - protože udělat povch molitanem jako po pistoli - to bude úkol jen pro psychicky odolné kusy.
Takže držím palce, zbytek už musíš sám,
Jinak celoxem furt stříkám - naposledy jsem dělal nějaké věci asi tak před měsícem (jak dřevo, tak i vzhledovou krabku z ABS z tiskárny). Sypsi ovšem ne - místo něj Body (to se mi zdá skvělý). Na modely nevím - podle mě to s body vyjde asi těžký - ale na statické věci - no problém.
)
... asi fakt nakupim ten aceton do zasoby, nekupime celu cisternu? 
