Stabilizace

[tondas2]

Kolegové vysvětlíte mi někdo jak funguje stabilizace modelu,jaká je nejvhodnější atd...
Děkuji.

[prikrylm]

No, když vezmu letadlo, tak stabilizaci vidím takto: (prosím opravte/doplňte mě)

• konstrukční
  • těžiště (ne moc) před hentím vztlakovým působištěm, nebo jak se to jmenuje, plus správně nastavená výškovka zajistí stabilitu ve smyslu klopení
  • vzepětí, uši, nepokroucené křídlo, vytrimovaná křidélka - zajistí stabilitu ve smyslu klonění

• elektronická
  • "vypínač větru" - režim, kdy, pokud nedojde k povelu na změnu, snaží se korekčními výchylkami řidících ploch udržovat směr, či úhel
  • "záchrana" - převede letadlo do předem nastavené polohy - většinou "rovně"

Za mě nejvhodnější je větší letadlo konstrukčně stabilní.
Z elektronických mám větší zkušenost akorát se stabilizací vrtulníků/kopér (KK, Naze, Spirit, Pixhawk), v jednom malém letadle mám FrSky S6R, právě proto, že je malé.

[Libor]

Možná by bylo produktivnější říct, jaký je cíl. Co a u jakého modelu chceš řešit.

To co prikrylm zmiňuje je
- Stabilita modelů letadel (i RC): je to kombinace aerodynamického návrhu, rozložení hmot - přirozená stabilita, model má tendenci se po vychýlení sám vracet do ustáleného letu (úhel seřízení,
poloha těžiště, mohutnost ocasních ploch, profily)
- elektronická stabilizace (umělá stabilita): využívá gyroskopy a akcelerometry a zasahuje do řízení, koriguje náhlé změny náklonu a sklonu, omezuje náklony, omezuje úhel sestupu, může model vracet do normální polohy. Při létání s elektronickou stabilizací pilot více či méně přetlačuje stabilizaci. Buď je součástí přijímače nebo je to krabka zapojená mezi přijímač a serva.

O tom, kdy je užitečné používat elektronickou stabilizaci, se tu už vedly diskuze, takže by bylo dobré říct, co a u jakého modelu chceš řešit.

[tondas2]

Dobře budu konkretnější,jde o model dvouplocha který je živý až moc ,tudíž mě napadlo použít elektronickou stabilizaci která umí například vypnout vítr atd...

[Libor]

To je dost mlhavé. Co to znamená "živý až moc"? To se dá pořešit zmenšením výchylek, nastavením exponenciál na křidýlkách a výškovce.

[Papir]

Dobře budu konkretnější,jde o model dvouplocha který je živý až moc ,tudíž mě napadlo použít elektronickou stabilizaci která umí například vypnout vítr atd...

Myslím že jdeš špatnou cestou.
Tu "živost" neodstraníš, jen ji za tebe stabilizace zamaskuje, ale tím přijdeš o tu zpětnou vazbu co potřebuješ vidět.
Je určitě lepší to zkrotit těžištěm, výkonem, úhlem seřízením, výchylkama, expa, atd..
Jestli chceš jen vypínat vítr, nebo "pomoct" při učení se třeba akrobacie tak jo, ale přestane tě to bavit.
https://horejsi.cz/Pages/DetailProdukt. ... cislo=2892
https://horejsi.cz/Pages/DetailProdukt. ... cislo=2961

[pepin]

Já jsem zkusil použit stabilizaci v menšim konstrukčnim dvouplochu stearman páč mi vadilo jak je to menší letadlo oproti 2m f3a akrobatu matador at jsem ladil jak jsem ladil pořád takový na prd, vadilo mi že když provedu obrat tak když jsem ho nasměroval na další obrat kdy neni potřeba model řidit bo by měl letět bez řizení tam kam jsem ho poslal tak kdejaký termický prd nebo poryv větru ho okamžitě rozhodil a v tom ta stabilizace hooodně pomohla že to létání s i s tim menšim modelem bylo pak pocitově na páčkách už trochu podobný létání s matadorem bez stabilizace.

Ona ta stabilizace v žádnym připadě nedokáže zaletět obraty přesněji než bez stabilizace, ale dokáže právě alespon částečně odchytat ty ruzný poryvy větru nebo termiky kdy větší model tim proletí bez řizení bez problému i bez řizení. Ono uřidit jde jen to co vidíš že je to už špatně a když to vidíš už je pozdě to nějak honit v poryvech vetru, ta stabilizace to pozná a reaguje dřív.

V principu pokud se malý model seřidí na maximum co z něj jde letově dostat na pohodu a pak se do něj použije ještě stabilizace víc se potom letový projev přiblíží letání s většim modelem a v neposlední řadě použití stabilizace u malého modelu pak i zbezpeční přistání na malých rychlostech ve větrnějších podmínkách.

V podstatě jako jediný negativum u stabilizace vidim problém v tom, že serva toho navrti podstatně víc než bez stabilizace, tedy se motorky serva opotřebují rychleji a určitě bude v připadě stabilizace i větší nárok na bec regulátoru,já bych určitě pro jistotu raději použil externí bec.

[blembondo]

https://horejsi.cz/Pages/DetailProdukt. ... cislo=2892
https://horejsi.cz/Pages/DetailProdukt. ... cislo=2961

Pokud si to dobře pamatuji tak ty stabilizace od Dualsky neumí sólo druhé křidélko. Jen pře Y kabel z jednoho výstupu což je dost krkolomné. To zatracené ELRS to zase umí a za pár kaček.
Možná by bylo dobré aby tazatel napsal co má za radio system protože existují přijímače včetně stabilizace. Namátkou Jeti,Spektrum,Graupner,Frsky...

[pepin]

Dvě křidélka umí guardian když se jeho další aux výstup přiřadí druhému křidélku, přesně si to už jak to nastavit nepamatuju ale nějak to na dvě křidélka mám pocit šlo.

https://www.kostkamodelcentrum.cz/obcho ... CDkMTgdM0C

Ale na zklidnění modelu stačí stabilizace pouze jednoho křidélka.

Toho guardiana jsem měl zase ve V1

https://youtu.be/D2cbquVvZac?si=pgXSmmEyZivgA5iK

[tondas2]

Rádio mám Radiomaster Tx 16.

[pepin]

Rádio mám Radiomaster Tx 16.

Tak to by mělo fungovat třeba s nějakým přijimačem se stabilizací od frsky. Určitě jakoukoli stabilizací svuj problém minimálně zlepšíš.

[TomasC]

Kolegové vysvětlíte mi někdo jak funguje stabilizace modelu,jaká je nejvhodnější atd...
Děkuji.

Pokusím se o vysvětlení jak si představuji, že stabilizace funguje.
Ve stabilizaci je měřící část, která na základě 2.Newtonova zákona zjistí odchylku. Následně si tuto odchylku program v procesoru dosadí do série diferenciálních rovnic a ty vyřeší, spíš je tedy numericky aproximuje. To dodá potřebné nové hodnoty pro serva. Díky 3.Newtonovu zákonu se model vrací zpět.
A tohle se stále opakuje.. Ideálně s informací co se dělo v minulosti a jak rychle.

Doporučuji: https://open.spotify.com/episode/1JakZH ... GU7S6Wkneg Isaac Newton: Jeden z největších géniů v historii, který otevřel lidstvu nejedny dveře


Osobně mám JETI a používám v některých modelech Assist. Pak je možné létání na hraně lesa, přes který jde rotor i při silném větru. Je to blbé místo, ale blízko. Nastavení snadné, doladění ke spokojenosti náročnější, ale to je spíš nároky, než že by to nešlo.

[blembondo]

Rádio mám Radiomaster Tx 16.

Pokud máš TX 16 s 4in1 modulem tak nej cesta jak tady už bylo psáno jsou Rx od Frsky. Momentálně Archer Plus SR8 a Archer Plus SR10+. S TX16 to pojede jen v ACCST D16 protokolu. Na bazaru se někdy objeví starší S6R nebo S8R přijímače.

[MKfly]

A tady máš tu krabičku mezi serva a jakýkoliv přijímač relativně za pár kaček ale nejspiš i přesto funkční


https://a.aliexpress.com/_EIKxLy0

[prikrylm]

...a úplně konkrétně:
nejmíň práce asi to, co píše blembondo - FrSky, asi SR8? Je to kolem 1500Kč, zase TO umí i to druhé křidélko.
Nebo prakticky cokoli mezi Rx a letadlo (třeba jak píše MKfly) s tím, že TO druhé křidélko umět nemusí.
Nebo si pohrát sám a zkusit kombinaci oXs na RP2040+ MPU-65000.

A možná ještě doplním TomasC - "měřící část" jsou (dnes asi výhradně) nějaké ty MEMS (Micro Electro Mechanical Systems) gyroskopy (případně akcelerometry) - třeba ten MPU-6500 - což není nic jiného než gyroskopy se snímači poloh, akorát malinké - a "sérii diferenciálních rovnic" se přezdívá "PID regulátor" (např na Wiki). Akorát, tuším, ta diferenciální rovnice je tam jen jedna a někdy se z důvodu výpočetní náročnosti dokonce vynechává. Spolu se TO snaží dostat "systém" - tady letadlo - do požadované polohy tak, aby (systém) nekmital a dostal se v rozumném čase do požadovaného stavu.