Označení vrtule

[jyrry]

Pokládám za dohodnuté, že se stoupání měří v 75% poloměru listu.

A není ono to tak, že stoupání je ve všech místech stejné a mění se úhel v daném místě?
Tedy pokud jde o vrtuli a ne třeba o GWS lopatky na zmrzlinu...

[ellet]

A není ono to tak, že stoupání je ve všech místech stejné a mění se úhel v daném místě?
Tedy pokud jde o vrtuli a ne třeba o GWS lopatky na zmrzlinu...

Měřit by se to asi opravdu mělo v určitém místě, protože oba konce listu jsou údajně nějak optimalizovány.

[blesk]

A není ono to tak, že stoupání je ve všech místech stejné a mění se úhel v daném místě?
Tedy pokud jde o vrtuli a ne třeba o GWS lopatky na zmrzlinu...

Je, ale musel bys to přepočítávat na obvod, což už bude občas drhnout. Co se ale mění po délce listu je úhel náběhu.

[blesk]

Je, ale musel bys to přepočítávat na obvod, což už bude občas drhnout. Co se ale mění po délce listu je úhel náběhu a ten změříš jednodušeji, ale zase ti toho tak moc neřekne, prostě začarovaný kruh, vlastně teda vrtule

[zdzd]

A není ono to tak, že stoupání je ve všech místech stejné a mění se úhel v daném místě?
Tedy pokud jde o vrtuli a ne třeba o GWS lopatky na zmrzlinu...

To asi ne. Kdy se se řešilo, že vrtule má na konci listů obdobu negativu u křídla. Kvůli stabilitě a účinnosti. Tehdy někdo propagoval zmenšení vrtule uřezáním konců a byl poslán do patřičných mezí kvůli následnému zprasení aerodynamických vlastností.

[blesk]

Ano, ten konec nebude odpovídat "většině" listů z důvodu že by měl snižovat indukovaný odpor, ale negativ na žádné vrtuli nemám.

[jyrry]

Rychlost letu je pro každý poloměr listu stejná, tudíž i "stoupání" by mělo být v každém poloměru listu stejné.
Si tak pro sebe myslím.

[jag42]

Rychlost proudění je daná stoupáním a úhlovou rychlostí.
Malý průměr (malá úhlová rychlost) – velké stoupání.
Velký průměr (velká úhlová rychlost) – malé stoupání.
Si tak pro sebe myslím.
Nic ve zlém.

[ellet]

Ano, ten konec nebude odpovídat "většině" listů z důvodu že by měl snižovat indukovaný odpor...

Možná je tvar upraven i proto,aby nedocházelo při určitých otáčkách k odtržení proudnic skokem na celém listu. Není to "můj obor", ale asi bude důvodů ještě víc. Praxe určitě není jen školní zákld a měření tahu "stejných" vrtulí různých výrobců to potvrzuje.

[zdzd]

Ano, ten konec nebude odpovídat "většině" listů z důvodu že by měl snižovat indukovaný odpor, ale negativ na žádné vrtuli nemám.

Negativ tam samozřejmě nemáš. Ten by vznikl až při překročení odpovídající rychlosti letu.

[TomasC]

A není ono to tak, že stoupání je ve všech místech stejné a mění se úhel v daném místě?
Tedy pokud jde o vrtuli a ne třeba o GWS lopatky na zmrzlinu...

Zjednodušeně souhlasím. K měření... na listu. Teoretický je průběh opravdu lineární. Ale profil musí být nějak "optimálně" nastaven tak 2-5 stupňů a tehdy, sice těsně, ale není lineární.

Za mě realita SKVĚLÉ vrtule bohužel jiná.
Profil v konkrétním místě musí být optimální z hlediska reálného proudění vzduchu. To je dané nejen rychlostí letu, otáčení vrtule, ale nejméně i prouděním podél listu vrtule způsobeným indukovaným odporem listu, odstředivým pohybem vzduchu, vznikem rotace vzduchu, efektem stlačitelnosti od M>0,6, interferencí od kuželu a další...
Pokud nejméně tohle započtu, tak bude průběh nastavení listu těžko předvídatelný.

Omlouvám se, skončil jsem na mistrovství světa 7. a bylo to soupeřovou vrtulí !!! Tak v tom teď nějak ležím a hledám....

A souhlasím, nebavíme se o vrtuli na zmrzlinu.

[MPml]

Rychlost letu je pro každý poloměr listu stejná, tudíž i "stoupání" by mělo být v každém poloměru listu stejné.
Si tak pro sebe myslím.
10-06-2025, 21-44-24.png
10-06-2025, 21-46-31.png

Teoreticky to sice tak na první pohled vypadá, v praxi ale u pečlivě optimalizované ("doladěné") vrtule to tak naštěstí není. Mj, obvykle nemáš po celém listu stejný profil ani hloubku listu a ani stejné obtékání.
Proto taky není zas tak jednoduché vyrobit špičkovou vrtuli.
Mj. proto taky není zas tak uplně jednoduché, podle změřených ůhlů rekonstruovat přesnou rozteč "správného" trámce.

[jyrry]

Rychlost proudění je daná stoupáním a úhlovou rychlostí.
Malý průměr (malá úhlová rychlost) – velké stoupání.
Velký průměr (velká úhlová rychlost) – malé stoupání.
Si tak pro sebe myslím.
Nic ve zlém.

Možná si pleteš stoupání a úhel profilu listu?
Nic ve zlém.

Doporučuji pozornosti ten trojúhelníček vlevo dole:

Za letu se CELÁ vrtule posune o stejnou dráhu (stoupání). Aby to vycházelo podle toho trojúhelníčku, musí se lišit ÚHEL.
(teoretická vrtule a bez prokluzu)

[TomasC]

A na tom obrázku je hezky vidět, že naměřit něco kloudného na vrtuli je prostě problém.

[pepin]

A na tom obrázku je hezky vidět, že naměřit něco kloudného na vrtuli je prostě problém.

No ale zase na druhou stranu, začátek řijna, počasí na prd, jaro v nedohlednu, já si myslim že ta teoriie okolo těch vrtulí bude sice všem k prdu, ale přez tu zimu to téma zabavit muže, v tom ten potencionál toto téma rozhodne má.jinak i sedmý misto mi přijde super a gratulace.