Eppler 387 nebo AG 37 ?

[Kiwira]

Dobrý den,
hodlám si postavit Sagittu 900 , původní Sagitta má profil Eppler 205. Protože s ní chci létat soutěže kategorie RCVS byl bych rád, kdyby měla malou klesavost. V té souvislosti mne napadá změna profilu křídla na Eppler 387 nebo AG 37 . Poradíte mě prosím který profil použít ? Nebo máte nějaký jiný návrh ? Jaký ? Děkuji Vám 100 000x za Vaše odpovědi. Mirek
Sagittu s profilem E 205 mám - viz obrázek.

[Louda]

Dobrý den,
Protože s ní chci létat soutěže kategorie RCVS byl bych rád, kdyby měla malou klesavost.
Poradíte mě prosím který profil použít ? .... Mirek
Sagittu s profilem E 205 mám - viz obrázek.

Ahoj zdravím tazatele a všechny potenciální přispívatele.
Asi akorát tahám dříví do lesa ale snad rozhýbu diskuzi.

a) srovnání profilů omlouvám se za linky s angličtinou ale jde o jednotný zdroj a formát pro srovnání

E205
http://airfoiltools.com/airfoil/details?airfoil=e205-il
E387
http://www.airfoiltools.com/airfoil/det ... il=e387-il
AG37
http://airfoiltools.com/airfoil/details?airfoil=ag37-il
S3021
http://airfoiltools.com/airfoil/details ... l=s3021-il

AG 37 je nejtenší a nejméně prohnutý bude asi nejrychlejší. Ale ty řešíš klesavost?
E387 je nejvíce prohutý a zároven je tenčí než E 205. (tj. měl by teoreticky lépe vyhovovat ale ...)
Přidal jsem se Seliga jako tenčí alternativu k E 205.

Porovnání polár nechám povolanějším.
Ale dám sem jednu poznámku.
Pan Drela u všech svých návrhů při použití jím navržených profilů nedával jeden profil po celém rozpětí ale řadu (at to byla dvoumetrovka RES, třímetr RES nebo větron s křidélky a klapkami..)
viz odvolávka
http://www.charlesriverrc.org/articles/ ... rfoils.htm

b) pohled do historie
RC VS se podstatě moc neliší od někdejších RC V2. Už si to moc nepamatuju ale kam moje pamět sahá, tak se profil E205 začal používat jako nový v době kdy na nebi létaly ušáci na téma Admirál, Štír s více či méně prohnutými profily E387, NACA 4409, E385 doba papírová....

S ery s E205 přicházely větší hloubky křídel = 230 - 260 mm u kořene i povzoru té Sagitty takže rostla plocha. (k tomu ještě níže) Třeba se mnou nebudou pamětníci souhlasit ale mně nepřišlo že by éra s E205 byla na štíru s klesavostí, ale když bylo potřeba prostupovala líp.
No a jestli se nemýlím to už jsem na soutěže nechodil, přišel pak do RCV2 i S3021 jako lepší alternativa k E205


c) profil není všechno (to nejsou moje slova)

Uvedl jsi kriterium klesavost. První co mne napadlo pro létání v klidu, je hmotnost či plošné zatížení
Určitě se zde ozvou odpůrci křídel s velkou hloubkou (indukovaný odpor ...) ale v době těžkých souprav ta velká plocha a rozumné Re i při malé rychlosti V2jky asi hrály větší roli.

Co tím cci říci.
Pokud nemáš pocit že sagitta málo prostupuje a jde ti o klesavost, bych sagittu zvážil. A jestli je v ní historická výbava tj serva po 50 g tužkový čtyřčlánek AA a těžší a případně nějaké olůvko ve špici na dovážení můžeš ušetřit 100 = 150 g jen na vybavení pokud to půjde vyvážit přestěhováním serv a novou lehčí výškovkou.
A profil křídla bych neřešil

Samozřejmě jestli je v plánu postavit celé úplně nové éro akorát ve tvaru Sagitty pak bych asi uvažoval o řadě profilů AG ale taky o jiné konstrukci (tuhost, hmotnost, velikost )

[Jiri]

Sagittu 900 (která má nyní asi 40 let) v letuschopném stavu stále mám, s originálním profilem E205, potaženou fólií z DDR, co měla vždy v rozích otisky prstů, jak to Helmut držel při barvení. Naposledy byla ale ve vzduchu tak 8 let zpátky, ke konci jsem s ní už lítal jen na kopci. Přiložená fotka je dělaná někdy kolem roku 2000, s tehdy fungl novou Futabou FC-16, foceno ještě starým Kodakem na film, později zdigitalizované.
Trup byl z gabonové překližky, to se osvědčilo jako skvělý materiál. Ještě mám doma výřezy bočnic asi na dvě další, co už nikdy nepostavím, mohu přenechat za pivo. Hlavice byla z buku, vyřezaná z nohy nějakého křesla, takže dobře snášela V2jkové zápichy na bod. V originále (s dvěma 50g servy, 4x AA akumulátory, 50g ACOMS přijímačem 40MHz a kusem olova v rypáku) vážila nějakých 1300g, klouzavost byla parádní, do větru jsem ještě dost dovažoval železnými tyčemi do křídel. VOP je naháněna balsovým táhlem a dvouzvratnou pákou z kuprexitu, do které byly připájené mosazné trubičky 3/2mm, sloužící jako ložisko a uchycení VOP, spojené 2mm dráty. Bylo to mnohem tužší a přesnější než oblíbené lanovody, a umožňovalo to dát VOP poměrně vysoko, což bylo k dobru letovým vlastnostem. Stejně tak má balsové táhlo k SOP, díky tomu bylo řízení tuhé a přesné. Dneska bych asi použil nepoměrně lehčí a pevnější uhlíkovou trubku.
Chtěl jsem později dělat další na elektropohon, ale nějak nebyly lidi.
Profil E205 bych určitě zachoval, na hloubku křídel 260mm byl fajn, a rovná spodní hrana zásadně zjednodušovala stavbu a případné opravy (není to EPP!).
Pokud dnes vyjde ještě lehčí, nemá IMHO smysl jiný profil řešit.
Jinak mám i originální plány, na kterých jsem to kdysi přes igelit stavěl (trochu poničené zubem času, ale plně použitelné).

[MPml]

k té historií - historicky se u V2 a prvních F3B používala většinou E387 a "lecos" - třeba i "klapkové" Wortmanny. Franta Dvořák třeba na otázku: "co tam máš za profil" (u prvních F3B) obvykle reagoval CRD a nebo i nepublikovatelně (ale krásně).
E205/E174 (174 je skoro stejná, přesněji spočítaná). E211 se objevily (začaly používat) myslím až později.
Viz článek v Modeláři 12/88 str 10 a 11.
a 9/79 str. 8 a 9.
Třeba Dassel má E193, první šípová Algebra od Seana Bannistera (tuším sedmička) dokonce měla PDP ( profil definovaný plánkem ) (u otce ještě bude originál modrá kopie - kdysi přišla přímo z anglie) s typicky úplně ostrou náběžkou.
Původní Sagitta od Airtonicsu má čistou E205, původní Aquila od Airtronicsu (stavebnice) asi taky, kultovní Aquila od Skip Millera je upravená, profil je Aquila-PT, tloušťka 9.38%, prohnutí 4.05%
Souřadnice mám (respektive jsou v knize "Profily při nízkých rychlostech" od Selig/Donovan/Fraser z r. 89).
Ta kniha je víc než excelentní, má 409 str. a jsou v ní i poláry a měření všeho možného i nemožného.
Svým způsobem by to měla být každého modeláře povinná četba.
Ps - doufám, že si to pamatuji dobře - přece jenom už to je skoro 40 let.

[jyrry]

Začal bych otázkou na technologii výroby těch žeber, protože pokud to bude rašplová interpolace pomocí šablon z Alukrytu, pak je to skoro jedno jaký profil bude zvolený.
Co by mohlo volbu více ovlivnit jsou zvažované podmínky - zda bezvětří až lehký vítr, nebo současně převládající povětří kolem 5-7m/s.

[Jiri]

Já měl kdysi ocelové šablony minimálně 1mm tlusté, takže se podle nich brousilo celkem přesně. Ale dál na to má vliv tuhý potah a leccos dalšího... Tím spíše bych se držel rovné spodní strany, dost věcí to zjednoduší.

[Kiwira]

Samozřejmě jestli je v plánu postavit celé úplně nové éro akorát ve tvaru Sagitty pak bych asi uvažoval o řadě profilů AG ale taky o jiné konstrukci (tuhost, hmotnost, velikost )

O to se přesně jedná, chci postavit celé úplně nové éro akorát trochu ve tvaru Sagitty. Trup mnohem štíhlejší na výšku o 10 mm a na šířku tak, aby tam vešlo RC. Konec křídla ne zešikma , ale rovnoběžně s dráhou letu opatřený wingletem. Ocasní plochy ??? Že by klasika ? Ne plovoucí VOP ale SOP před VOP s klapkou ? Hmotnost chci co možná nejvíce snížit za použití uhlíku. Chtěl bych se dostat na letovou hmotnost 800 g. Chci to ero do bezvětří a bez termiky , když na vás na soutěži náhodou padne los startovat jako první a ještě není vyvinutá termika.

[HONZIK 22]

Mohu ti pujcit planek od meho Fxjcka, mame to k sobe kousek. . Na okopirovani planku. Je to A nulka.
Pro inspiraci. Je to ta posledni asi nejmodernejsi balsoidni konstrukce pro klasickou stavbu. Vynechas li mechanizaci kridla ziskas i prehled o konturach k profilu AG o kterem uvazujes, rozmery vyskovky i smerovky, delky,hloubky. Vzepeti apod.
Trup pak muzes pouzit pro zakladni navrh. . Honza.
Jakysi kolega Holandan ho postavil i s mechanizaci, ctyrservovym kridlem na 750 g.
https://zeller-modellbau.com/flugmodell ... m-rs-aero/

[Louda]

Chci to ero do bezvětří a bez termiky , když na vás na soutěži náhodou padne los startovat jako první a ještě není vyvinutá termika.

To mění situaci ty chceš RC A2... zvětšený saper


Ale vážně. Chceš jednúčelový speciál - co nejnižší opadání i za cenu malé klouzavosti nepotřebuejš nikam doletět. A potřebuješ z vleku vytěžit max výšku a to za bezvětří. Nevím jak silná guma se používá na soutěích této kategorie ale naviják to není tohle asi není o zisku výšky z vystřelení.

takže potřebuješ
nenižší možné plošné zatížení
nízkou celkovou hmotnost
profil s vysokým součinitelem vztlaku

Asi bych opustil i AG 37 a možná i E 387 a podíval po něčem prohnutějším E385, S 4083

Možná že inspirace u F1A není k zahození

[HONZIK 22]

Ty prohnuté profily jsou poněkud podivné.
https://stoupak.cz/forum/res-eres/12928-res-a-ldaprofil

A proč tomu tak je ? Asi zde nejlepší popis z péra kolegy před deseti lety?Roli hraje váha modelu , plošné zatížení.
posting.php?mode=quote&f=23&p=128958
Pokud jde o něco na gumicuk, také bych použil něco pronikavějšího - úplný klid v našich zemích není tak často a při této tloušťce můžeš s přehledem použít něco s menším prohnutím. Navíc není tak dobrý při nízkých Reynoldsových číslech, což by mohlo trochu vadit u malých modelů při nízkých rychlostech. Hodí se možná tak na to, když postavíš trup a ocasky a zjistíš, že jsi to hodně přehnal s vahou - pak má použití takto prohnutého profilu smysl. Největší klouzavost má těsně před odtržením proudu, při Cy=1.4 a při vyšších rychlostech (nízkých Cy) je vyloženě příšerný. Cy(max) je u něj kolem 1.5 - AG35 má daleko lepší chování při nižších Re a Cy(max) má kolem 1.25, největší klouzavost při Cy=0.9. Tedy E385 možná tak na dvaapůlmetrovku, ke konci přechod do něčeho vhodného pro nízká Re.

E387 je na tom s nízkými Re podobně a při vyšších pořád mírně zaostává za AG35, ten bych nepoužil vůbec. Navíc nevím jak je na tom s citlivostí na dodržení tvaru.

[b]Doporučil bych Drelovu řadu AG35-38[/b], pro třímetrovku ještě AG34, jsou navržené s ohledem na klasickou stavbu (potah přes žebra a torzka do 40%), mají rovnou část spodku za místem největší tloušťky a AG38 se dá použít i na dost malá házedla bez rizika bublin (laminárního odtržení).
Pokud pořád považuješ E385 a 387 za něco světoborného, čeho je dobré se držet když to občas dříve někdo použil, podívej se na poláry profilu Clark Y a E387 - ten Clark není v použitelném rozsahu úhlů náběhu až o tolik horší, a to má skoro 12% tloušťku (proti 9% u E387), takže výsledné křídlo je podstatně pevnější.[b] E385 je dobrý jen jako "high lift" profil pro nízké opadání u starých poměrně těžkých vé dvojek. Jak už zde ale bylo řečeno, vyhovuje to podstatě letu jednokanálů - plazení se při malé rychlosti a zhruba konstantním úhlu náběhu. Pro model s ovládanou výškovkou je téměř nepoužitelný, protože, jak víme "my od větroňů", výškovka nám řídí rychlost [/b]

----
Shrnutí? Nesnažím se prudit, na něco se tento profil přece jen hodí, ale jsou to absolutní klidovky a repliky starých jednokanálů, spíše těžší než lehčí. Rozhodně bych se nestyděl postavit dvaapůmetrovku, řízenou směrovkou a výškovkou a třeba i poháněnou šestistovkou s masivními bateriemi, s tímto profilem (na konci říznutý "něčím ostřejším" vhodným pro nižší Re) a věnovat ji nějakému úplnému začátečníkovi. Model by se hezky plazil po obloze, nikdy nevyvedl nic nečekaného a perfektně točil termiku, jen přeskok do vedlejšího stoupáku by byl vždycky na dlouho. Naučilo by ho to základy termického létání ale po čase by ho to nudilo a získal by tak mylnou představu že všechny větroně jsou "takové to něco co se plazí tam nahoře". Pokud ti tento typ modelu sedí a chceš model na relaxaci s občasným pospáváním (to je přece skutečný účel trimů ), je E385 vhodným kandidátem, i když S4083 také není vůbec špatný a při nižších Re se pořád drží, i když nepodává bůhvíjaké výkony. Proudění je ale celkem stabilní.

Pokud ale chceš něco co umí i nějaký ten přeskok nebo dokonce lovení termiky ve stylu F3J (co nejdřív najít pěkný komín, ustředit se v něm a když mu dojde šťáva, šup do dalšího a honem nahoru bez okounění okolo), případně i nějaký ten let na čas nebo na body, použij radši nějaký méně prohnutý profil. On ten vysoký Cy(max) až tolik neznamená. Pro klasickou stavbu AG35-38, Clark Y snížený na 9% tloušťky (prohnutí pak činí snad 2,8%), S3021, E205, MH42, pro větší modely MH32, můžeš zkusit i SD7037... Možností je hodně a můj názor je, že dnes se modely staví při stejné pevnosti daleko lehčí než v době, kdy byl E385 aktuální, takže je mnohem vhodnější vybrat si nějaký "rychlejší" (hnusný a nepravdivý to výraz) profil. A pozor na bubliny, jsou zrádné, vyplatí se spíš použít profil určený pro nepatrně nižší Re než něco na velké větroně a pak se divit že to neletí a přidělávat turbulátory.

A na analýzy máš lepší Xfoil nebo XFLR5 XFLR5 je okolo Xfoilu postavený, ale umožňuje i analýzy celých křídel - tak přijdeš na ideální půdorys a výběr profilů. A tady máš návod jak číst poláry - doufám, že angličtina nebude problém.[/quote]



Muj poznatek je stejný či podobný. Pro větroně s Epplerem je nutná větší váha modelu, a minimální změnou úhlu náběhu.
Ale nenapsal bych to tak pěkně .

[Louda]

Ty prohnuté profily jsou poněkud podivné....

Doporučil bych Drelovu řadu AG35-38[/b][/b],....

No on ten článek se týkal LDA profilu, jinak si myslím že na nich nic podivného není prostě neprostupují a když tak s velkou klesavostí.

Profily s větším prohutím jsem navrhl jen v reakci na specifické jednoúčelové zadání - do klidu, s vědémí že tazatel už univerzála má.

Osobně bych také šel do profilů s menším prohnutím přesně z výše popsaných důvodů. Větsinou aspon trošku fouká...

[HONZIK 22]

Jasne, rozumim. Ten prohnuty B50 je tak trochu extrem. Ale prave jeho aplikace v takovem peknem modelu z odkazu na Stoupaku s takovou jeho vahou ani 2x takova nepomohla, obavam se ze ani 3x tolik by nepomohlo. Dale pak plochou a hloubkou kridla, urcenim atd atd ho udelalo problematickym.

[zeleznik]

V první řade bych doporučil udělat riozhodnutí,c zda chi být v RCVS úspěšný. Sagita je hezké éro ale dneska je konstrukce a móda včetně pofilů trochu hodně jinde. Podívej se do kalendáře SMČR a jdi se podívat na některou se souteží a omrknout si s čím a jak se léta. Já to vidím tak 50/50 model a schopnost pilota vyhledat termiku (když je termika, tak lítají i vrata od hangáru, když není tak nepomůže sebe lepší profil). Létat soutěžě se Sagittou bych doporučoval v kategorii "Retro větroně", které se létají v soutěžích organizovaných kluby SAM 78 (www.sam78.cz) nebo SAM 95 (www.sam95.cz). Létaní s těmito model bude možné si r=prohlédnlou na MČR historiků na Sazené dne 27. 8. 2021 létat by měla i Sagitta.

[Kiwira]

Včera k večeru byl zálet Sagitty 900 -viz foto výše. Povětrnostní podmínky : pod mrakem, téměř klid. Více jak 180 sec jsem z ní z těch 150 metrů nedostal. Jaké časy dosahují Vaše větroně v podobných podmínkách ? Rád to věděl pro porovnání jak na tom jsem.

[Louda]

Včera k večeru byl zálet Sagitty 900 -viz foto výše. Povětrnostní podmínky : pod mrakem, téměř klid. Více jak 180 sec jsem z ní z těch 150 metrů nedostal. Jaké časy dosahují Vaše větroně v podobných podmínkách ? Rád to věděl pro porovnání jak na tom jsem.

To mi připomíná mé časy dosahované se Štírem od Haškovce ze 150m silonu ručním vlekem. Něco přes 3 minuty maximálně 3,5 podle toho jak dobrý byl běžec a víc ani ránu.
Ale jestli se pamatuju někdo v časopisu Modelář u své V2 orchideje tvrdil trdil že nalíta ze 150m kolem 5 min.

Jenže tohle je hrozně subjektivní. Jak víš že jsi byl ve 150 m. Máš v éru vario? Ani ruční vlek ani gumicuk za bezvětří 150 m nedá.

Určitě srovnání Ti ale mohou nabídnou RESka v této kategorii tu jsou mraky přípěvků.