Je možné rozbít přijímač nebo krystal při pádu?

[winsik]

Po pádu mi přestal fungovat přijímač Hitec Electron 6 35mhz.

Mechanicky až na pár ohnutých pinů vypadá neporušeně, anténa se neutrhla a jde propísknout. Napájení do něj jde.
Je v přijímači něco co se může nárazem poškodit?
Případně je na nárazy háklivý krystal?

Předpokládám, že napřed zkusím sehnat krystal stejné značky a vyzkouším ho a pak holt mi nezbude než sehnat jiný přijímač.

Díky moc za odpověď, pořád se učím.

[Celeron]

Při pádu je u přijímačů a krystalů rozbití zcela běžný. Já měl dva přijímače Hitec Prism7 a ty přestaly makat aniž bych s nima praštil. Prostě se v motorákách "rozklepaly", popraskaly měděný cestičky kolem pájených spojů. To mi potvrdil i pan Čečotka, servisák Hitec, že Prism přijímače byly tím "rozklepáním" pověstný.

[automet]

Při pádu je u přijímačů a krystalů rozbití zcela běžný. Já měl dva přijímače Hitec Prism7 a ty přestaly makat aniž bych s nima praštil. Prostě se v motorákách "rozklepaly", popraskaly měděný cestičky kolem pájených spojů. To mi potvrdil i pan Čečotka, servisák Hitec, že Prism přijímače byly tím "rozklepáním" pověstný.

Kedysi sa hovorilo, že stačí, aby laická predavačka vysypala kryšály zo sáčku na sklenený pult a niektoré mohli byť kaput.

[Linj]

Krystal je v podstatě elektromechanická součástka a ze své podstaty je tudíž dost náchylná na mechanické poškození.

[tuareg]

To je zajímavý. To musel Hitec dělat nějaké extrémně slabé tišťáky? Já si pamatuju, že my jsme si kdysi stavěli z oboustranných tišťáků podvozky k autíčkům na autodráhu. Jednoduše: prostě dva kousky oboustranného kuprextitu kolmo s sobě a do kouta naletovat cín, ten se rozmáznul po délce a vzniknul rádius podle očka. Drželo to fest, nikdy nepamatuju že by s tím byl problém. Je teda jasný, že to drželo asi určitě za větší plochu než jedna cestička, a vibrace jenom nějaký malý.

[varok]

tuareg: takhle je Cuprextit a jemu podobné materiály docela odolný, i když si podomácku vyrábím DPS. To mám ale cestičky asi 1-1,5mm široké ty nejtenší. Přijímače, servoelektronika, regulátory apod. jsou ani ne tak miniaturní, to už se dá spíše nazvat mikroelektronika, kde jsou cestičky i v desetinách milimetru a na délku pár milimetrů. Někdy se takové věci zálevají různými hmotami, aby se právě zvýšila mechanická odolnost. Pak je ale velký problém oprava, i když tohle se asi neopravuje.

[Celeron]

Dole je fotka toho "rozklepávajícího se" Prism 7. Jsou v tom celkem 4 velký krystaly, procesor, výměnnej pro první směšování, pevnej pro druhý směšování, ten čtvrtej netuším. Pak je tam elektromechanickej filtr na 455kHz a 4 cívkový sady. To jsou všecko součástky který jsou relativně citlivý na vibrace a nárazy a navíc jsou relativně těžký, takže při nárazu se dějí věci. Makro čočku nemám abych vyfotil ty prasklý spoje. Je to 35 MHz, dnešní 2,4GHz je vše prťavý a relativně odolný.

[Linj]

Ten degradační proces urychluje i hmotnost a velikost jednotlivých součástek, které jsou ve srovnání s dnešními SMD prostě mega.

[zdzd]

Dole je fotka toho "rozklepávajícího se" Prism 7. Jsou v tom celkem 4 velký krystaly, procesor, výměnnej pro první směšování, pevnej pro druhý směšování, ten čtvrtej netuším. Pak je tam elektromechanickej filtr na 455kHz a 4 cívkový sady. To jsou všecko součástky který jsou relativně citlivý na vibrace a nárazy a navíc jsou relativně těžký, takže při nárazu se dějí věci. Makro čočku nemám abych vyfotil ty prasklý spoje. Je to 35 MHz, dnešní 2,4GHz je vše prťavý a relativně odolný.

Znám měl jsem. Napřed super, pak se začal rozpadat a spojení vypadávat. Spravit to nešlo...

[Celeron]

Ten degradační proces urychluje i hmotnost a velikost jednotlivých součástek, které jsou ve srovnání s dnešními SMD prostě mega.

Prism už SMD byl ale 35MHz prostě potřebuje třeba u cívek určitou velikost aby měly aspoň nějakou trochu přijatelnou jakost. Vlastně i krystaly.
Na fotce to není vidět ale zespoda jsou i 40 nohý SMD šváby. Nezapomeň, že to je technika počátku 90-tých let. Velikostně to je krabička sirek.

[Buckeye-Blitz]

Může hrát roli v případě "životnosti" přijímače pájka použitá výrobcem? Někde jsem slyšel, že se do pájky přestalo přidávat od jisté doby olovo díky čemuž se spoj rozpadá - cínový mor. Mám přijímače zakoupené kolem roku 2000, přežily několik tvrdších přistání bez úhony. Přijímače zakoupené cca 2007-8, bez havárií jeden za druhým přestaly postupně fungovat - jen tak.

[JardaRůžička]

Něco společného to mít bude. Olovnatá pájka je houževnatá, bezolovnatá oproti ní křehká. Bezolovnatou používám jen když musím.

[Celeron]

Bezolovnatou používám jen když musím.

Jardo, pro svoji potřebu nemusíš. Jen je třeba pořídit zásobu pokud ještě PbSn je k sehnání.

[JardaRůžička]

Já pro svoji potřebu dostatečnou (nejspíš už doživotní) zásobu olovnaté pájky mám. Ty zmíněné případy, kdy musím použít bezolovnatou, jsou v zaměstnání. A tam už pomalu končím

[sopta]

já nechci vypadat jako škarohlíd, ale jestli ti po pádu přestal přijímač fungovat, možná jen prasklým krystalem. Radši z poměru cena komplet modelu a přijímače bych ten poškozený přijímač vyhodil než ti kvůli tomu spadne další letadlo. Někde je naprasklá cestička, na stole to funguje, ale ve vzduchu se to najednou projeví nějakou vibrací a je to.

Na bazoši je spousta 35MHz přijímačů skoro za cenu krystalu. (nový krystal potřebuješ taky)
Ano, můžou být také po pádu, ale spíš někdo přechází na 2,4GHz a prostě MHz přijímačů má doma ještě hromádku jako já a neví kam s nimi. Už i 2,4GHz první přijímače jsou zastaralé a nové protokoly je nepodporují.