Popis činnosti modelářského kroužku.

[dudaj]

které je těch cca 6 km daleko, je jiný způsob dopravy, než autem, prakticky neefektivní.

stále jsi nepochopil, o čem je řeč a přidáváš s tím nesouvisející informace. Tohle prostě vzdávám .

[DAF]

Vezmeš jednu informaci z mnoha. Obecně je přeprava autem pohodlnější, a čím větší vzdálenost letiště, tím výhodnější, navíc pokud toho vezu víc. Samozřejmě modelářství není o přepravě z bodu A do bodu B. Já modelařím i tak, před krátkou dobou jsem dokončil hned dva modely a něco dalšího mám rozdělané. Nehledám žádné výmluvy, ke stavbě určitě. Jen prostě doprava na letiště je bez auta výrazně složitější (proto jsem třeba uváděl vzdálenost od letiště), v některých případech skoro nemožná. Co je zase na tomhle nepochopitelné? Jeden zdejší kolega z Brna také jezdí s modelem na kole, ale jen jedním a něco ve stylu F3, ty jsou poměrně skladnější. Nehledě na to, že trasa na letiště, kam jezdím já, je po docela frekventovaném tahu, kam se mi na kole nechce ani náhodou.

[Kuba78]

panove vedouci krouzku, mam takovy postreh.. nekteri z vas tu pisou, ze deti kdyz postavi model tak si ho vystavi doma a nechteji s tim letat, aby si to nerozbili. Takze to vlastne berou jako takovy krouzek plastikovym modelaru, akorat ve vetsim a ze dreva.. a co na to jit obracene? postavit neco rychle, treba z EPP, neco kde nevadi kdyz k tomu kluk pristoupi stylem "centimetr zadna mira" ale neco, s cim kdyz triskne tak to rychle a levne opravi? ale hlavne aby se s tim trochu naucili letat, zbavili se toho strachu ze to rozbiji.. a pak se vlastne az postupne naucili proc to leti jak to leti a pak staveli slozitejsi veci, treba z balzy? A prubezne jim pri te vyuce s vozembouchem ukazovat "vidis, tady jak si nedodrzel uhel nabehu, proto to leti jak to leti, nedobre si vyosil motor proto to leti kam to leti, vidis jak se to houpe, to dela teziste, vzpomen si na prvni hodiny kde jsme probirali zaklady toho proc vlastne letadlo leti a co k tomu potrebuje".. nebyla by tohle cesta?
jako neberte to nejak osobne, vazim si kazdeho kdo obetuje takto svuj cas cizim detem a snazi se je neco naucit. Ale vzijte se do role maleho kluka. Vidi RC letadlo a chce s nim proste litat, ovladat ho, nejlip aby to byl nejaky velky bombarder nebo stihacka a nejlip hned. Nechce pul roku pizlat balzu, aby z toho udelal sice krasne hazedlo, ale ktere se tak nejak neovlada samo. Nebo vypizlal sice neco na RC, ale preci jen na tom stravil hodiny a hodiny a pri vedomi jak to muze byt krehke se to bal dat do vzduchu. Treba kdyz se nauci litat a chytne ho to, zbavi se toho strachu, uvidi jak je to krasne, tak v nem zahori ta vnitrni touha "ted uz umim s pomalou epp poletuchou, prejdu na neco lepsiho co vypada jako letadlo" a tak dal.. Nevim, treba je to mimo, jen takovy napad.

ze dnesni deti nemaji trpelivost a chteji vsechno a hned. Jasne, ale copak za nas to bylo jinak? kdo z nas jako maly capart v modelarskem krouzku neslintal nad obrazky Graupnera ze zapadonemeckych imperialistickych katalogu a nesnil jak prohani po obloze velke letadlo? jenze rozdil mezi tehdy a ted je ten, ze tenkrat to jinak neslo, nez se k tomu postupne propracovat, dneska kdyz mlady kluk presvedci tatinka v nedeli u obeda ze nutne potrebuje modelarit, tak tu stihacku muze mit v pondeli dorucenou v krabici az domu "all-in-one" a rodinny rozpocet to nikterak nezruinuje. Tak proc by se nekteri namahali kdyz nemusi.. Muzem nad tim lamentovat, muze se nam to nelibit, muzeme mit pocit ze to neni spravne protoze si takovou vec musi "zaslouzit a odpracovat" ale takova je proste situace.

PS co se tyce jezdeni autem. Do sedanu stredni tridy dokazu naskladat pri ceste na letiste dve dospele osoby, dve deti, vercajk na litani, 8 letadel, dve auta a jeste zbyde misto na piknikovy kos a deky.. kdyz se chce vsechno jde. jen je treba jak tu nekdo psal uvedomit si svoje limity a prizpusobit tomu svuj konicek..

[DAF]

Asi neodpovídá úplně na všechno. Nevím, jestli jsem to nenapsal zcela dostatečně, on ten model jim spis byl na poličku vystaven. Bylo by to na delší povídání, konkrétně u nich byl problém se dohodnout na termínu, kdy se kluci šli učit řídit, nas, se po dlouhých diskuzích jen jeden termín (já nabízel, ale žádný termín nevyhovoval). Kluci nechali nějaké věci (jeden model + zakoupenou nabíječku) před prázdninami na kroužku, prý "to tam mam nechat a vezmou si to po prázdninách". To není o klucích, ale o přístupu rodičů. S rodiči ostatních jsem se na výuce domluvil celkem bez problémů, výuka je nad rámec kroužku.
Začínáme sice balsovymi, ale jinak jednoduchými modely a pak začínají stavět jednodušší rozsypy. Model z PS můžeme zkusit, ale budu to muset vyhlodat já a oni to jen slepí. Začátečníkům nebudu hned na zacatku dávat do rukou nože, aby řezali velké díly, proto používám rozsypy, kde se toho moc nepižlá.
Přesně jak píšeš, mají velké oči a hned se vidí, jak řídí nějaký bombarďák, nebo stíhačku. To se jim snažím vymluvit, že to až později.
Bojuju o počet modelů za rok a jejich počet. Kluci by raději čím víc, tím líp, rodiče obráceně, s velikksti je to to samé. Určitě bychom polystyreňáků mohli postavit třeba 8, ale to by mě asi rodiče sežral. Stejné to je s velikostí RC modelů, radeji bych trochu větší, oni o hodně menší. Zacatecnici postavi asi 3- 4 modely, přičemž ten první je za schůzku, pak přichází na řadu složitější a složitější modely. Mírně pokročilí už jen 2-3 modely, ale už složitější, nejakou A3 a gumáčka, a ti více pokročilí model už jen jeden, zato řízený rádiem, ale ti si už většinu dílů vyrábí sami.
Ano, snažím se jim vysvětlit proč je model seřízen, proc ma těžiště atd. Chvili to trvá, než si to zapamatují.
A o tom, že si to muze koupit hotové, to jsme tu už také rozebírali. Dnes jsou více zajímavé kroužky 3D tisku, robotů Arduino, PC apod. O modelařinu zájem je, a ne malý, ale ty ostatní jsou mozna víc in.
Kluky přesvědčují, ze takový model, jaký postavi oni, nikdo jiný nemá a mít nebude, trochu to funguje.
A k autu, dnes je doba covidová, tak i MHD je volnější. Ale stejně si dnes dost dobre nedovedu představit přepravu, bez úhony, nějakého modelu (obzvlášť trochu většího) metrem a následně busem, hlavně na nějakých hojně frekventovaných trasách.

[Kuba78]

skoda ze bydlis tak daleko, jak te tak ctu asi bych k tobe dal moje deti..
mas pravdu ze je to o rodicich. ono oba extremy skodi. na jednu stranu spousta rodicu nuti deti az drasticky do neceho, kde si promitaji svoje vlastni nenaplnene ambice a pak se divi ze az dite povyroste tak se mu to kolikrat zosklivi (typicky sport, ruzna hudba apod). Na druhou stranu rodice kteri to maji jen jako odkladiste deti na pohlidani, hlavne po me nic nechtejte.. ano ono je to pohodlne, kdyz ma dite program na cely den, ale krome toho ze dite by samo melo mit o krouzek zajem (a ne jen pocit ze kdyz bude mit zajem potesi tim rodice) tak je treba ho v tom v rozumne mire podporovat.

taky bys mohl rodicum rict, ze kdyz nebudou kluka podporovat v modelarine kdyz ho to bavi, tak ho presvedcis ze jedine to prave pro nej je chov velkych sklipkanu, hra na bici, trombon nebo tympany, pripadne treba zavody s tethripponem..

[pepin]

lidi neblázněte, až z toho má jeden pocit, že kdysi chodila do modelářského kroužku celá škola od první až do devátý třídy včetně holek

pokud se nepletu, i dnes se prodávají ruzné stavebnice žbrdlinkových začátečnických modelu , ruzných házedel a podobně, nemyslím si, že je staví a kupují pouze duchodci.

Muj syn na nějaké kutění nebo modelaření nikdy nebyl a vydrželo mu to až do dospělosti

Ale okolo vnoučat nemohu projít ani s kladívkem, aby za mnou hned nemazali do dílny.

Dnes jsem jim dělal spaní do auta a máma je od toho dostala až když už museli jít na večeři a spát.

nikde ale není napsaný, že je někdy bude bavit klasická RC modelařina.

Jinak já vždy mimo modelařiny hodně rád jezdil na kole, běžně jsem jezdil trasu okolo svahu, kam jsem chodil létat svahové větroně, ale nikdy jsem to nevymyslel jak se dostat na ten svah na kole s větroněm, aniž bych tam jel na kole létat s něčím, s čím by mě to nebavilo---model konstrukčně a velikostně podřízený převozu na kole tak, aby už jen z té jízdy nakonec místo zábavy nebylo utrpení.

Chápu, že pokud někdo nemá auto, nějak to vymyslí----autobus, vlak, nebo na kole.

Je to jak s tím chlebem a řízkem, dokud neochutnáš řízek, jasně že je dobrej i chleba.

Nebojte, modeláři nevymřou

[DAF]

Nevím jestli by ta pohrůžka na všechny rodiče fungovala. Jeden z kluků chodí do zoologické kroužku a tam si s těma potvorama běžně hrají. Neříkám, že to dělám jedině správně, chyby by se určitě našly, i náměty na zlepšení. Ale ti tři, co tam chodí nejdéle snad o něčem svědčí. A jestli se po covidu vrátí, bude tam čtvrtý adept na RC létání. Abych je i dále motivoval k práci, mají mezi sebou takovou nepsanou soutěž. Nechám jim vyřezat popisy z reklamní fólie a za jménem modelu je číslo, to značí pořadí dokončení modelu. Zbytek klukům musí vykrystalizovat časem. Kolega, co vede "konkurenční" kroužek, má podobné zkušenosti.

[prikrylm]

Z mého pohledu (modelářským kroužkem nepolíbený, v době ZŠ jsem postavil hromadu papírových modelů a dva konstrukční gumáky, párkrát navštívil louku, kde lítali s RC stroji a zpět k RC se pak dostal až mnohem později).

Fandím všem, co do dětí "vráží" svůj čas a um a závidím jim tu odvahu.

Co je cílem modelářského kroužku? Děcka mají postavit letadlo? Naučit se s tím lítat? Obojí? Dostat je na soutěž?

Co tu píšete, tak když jste jako děcka chtěli lítat, tak JEDINÁ cesta byla si letadlo postavit. Dneska, když chci lítat, tak přesto, že je dobré o letadle aspoň něco vědět, stavět ho nemusím. Ale můžu! Nešlo by motivovat děti tímto směrem? Nakonec i postavit a naladit kopteru taky nemusí být úplně triviální. A vzhledem k potřebnému prostoru na lítání jsou i ty koptery (příp. vrtulníky) přívětivější.

Já bych jako 10-lelý kluk (holka?) chtěl lítat, ne stavět letadla. Nebo aspoň relativně rychle postavit (EPP?) a lítat. Pak bych mohl zjistit, že ty koupené/EPP stroje mají i nějaká mínus a dají se vylepšit. A nakonec by mě třeba zaujalo i to stavění. Ale proč (na začátku) trávit dlouhé hodiny zmíněným "pižláním", když chci lítat? A když už stavět, tak proč nestavět z hotových výřezů? Stroj je dnes už udělá vždycky líp jak člověk a nakonec je stejně potřeba něco dotvořit "rukama". Ale "řezat všechna žebra" může být demotivující. Když chci dneska letadlo (byť vlastní výroby) vybavit elektronikou, taky si taky nestavím přijímače a že to byla až umělecká díla.

Doba prostě JE jinde a zájem o "úplně všechno si vyrobit sám" vzrůstat nebude. Zase jsou jiné "výzvy". Třeba místo vyřezávání profilů, které je ale dobré zvládnout aspoň na základní úrovni, umět profil nakreslit v PC a vyrobit data pro řezačku. A umět připravit data pro řezačku vidím dnes jako rozumnější dovednost jak umět chytit pilku a to i v modelařině.


Prostor na lítání. Neměl jsem a v podstatě nemám, tak jsem začal s vrtulníky. Postupně přidal i letadla. A ano, bez auta je lítání s letadly minimálně hodně obtížnější.

[geo]

Mě to nedá a musím se pochlubit výtvory .. Jsou od p. Rudolfa Hiesboka, stavíme už několikátou stavebnici od jeho firmy. Jak už tady Kuba78 píše, udělal jsem to přesně tak, jak navrhuje. PRVNÍ éro byly a stále jsou ( byť v různém stádiu oprav, rozbitosti či vcelku letuschopné ) bubliny a hned na RC. Aby se naučili lítat, takže s tím tlučou o zem, čas letu se pomalinku prodlužuje od 5 vteřin výše. Pořídil jsem jim od VA models Arcony, tak to mají se vší parádou, jen budu zase psát o zaslání nového trupu . A stavět je učím když nejdeme nebo nemůžeme jít lítat. Začalo to házedly od RH, přes Easyho od RH ( ty jsou hotové, chybí jen motory ) a teď stavějí nebo spíš nestavějí XL Bambi. Abych věděl jestli se aspoň něco naučili, tak dostali za úkol postavit Dino také od RH čímž mu opět moc děkuji za sqělé stavebnice. Podmínka byla SAMOSTATNÁ STAVBA. S minimem dotazů na mě a tady je výsledek od dvou kluků. Jeden jsem postavil jako vzorek sám , protože jsem neodolal páně Rudolfově stavebnici...
Tedy mají se čím učit lítat, mají činnost, až na toho "pana opatrného" co se bojí i o otloukací éro, je vybátej, že to rozvěsí ... Ale kdo nezavěsil - neletěl!! Jen jeho ke každýmu letu přemlouvám. S rodiči problém nemám, krom "fotbalisty" ale to nebyl problém, to je spíš smutek.

[guchar]

V ten deštivý čas kdy to není na protažení děcek a poletuch na čerstvém povětří,
se dá klidně začít se skládáním papírových vlaštovek (jednoho nebo více typů)
a následně vysvětlit a zkusit zaklouzání + seřízení. Nakonec je dobré to umět
i s RC motorákem v kluzném letu. Muže to odhalit i problémy na RTF modelu:
jiná než původní baterie, posun baterie, vliv provedených oprav po havárii...

Ať je nakonec zaujme létání nebo stavba, základy se hodí.
Nesmí se ztratit Komenský. Musí to pro ně stále být HRA.

[pepin]

Já bych jako 10-lelý kluk (holka?) chtěl lítat, ne stavět letadla. Nebo aspoň relativně rychle postavit (EPP?) a lítat. Pak bych mohl zjistit, že ty koupené/EPP stroje mají i nějaká mínus a dají se vylepšit. A nakonec by mě třeba zaujalo i to stavění. Ale proč (na začátku) trávit dlouhé hodiny zmíněným "pižláním", když chci lítat? .

jsem ročník 65--Já jsem jako kluk začal chodit do modelářského kroužku, zatím co kamarádi už létali u nás na louce s liony, juniory, sapery a ruznými A2---se stavbou jim pomáhali rodiče.

v kroužku to začalo drakem---přesně to, co jsem chtěl a potřeboval postavit

pak jsme začali stavět házedlo roy--přesně to, co jsem potřeboval postavit, abych mohl létat s kamarády na louce
tak jsem ukecal tátu, aby mi pomohl postavit letadlo a už jsem nemusel chodit do toho modelářského kroužku, do měsíce jsem s klukama létal na louce s lionem--křídla mi táta tenkrát vysochal z polyše, pak už jsem si sám stavěl toma a podobná i žbrdlinková letadla co jdou vytahovat na šnuře.

Ale ono by to bylo třeba uplně jinak, kdybych nebydlel na vesnici, kde jsem to měl na louku pět minut pěšky a ero jsem mohl nést složené už z domova, takže pro mě to bylo v kroužku utrpení, ale kdybych bydlel třeba ve městě, kde je problém dojít pár set metru na louku, byl bych třeba z modelářského kroužku nadšený.

v každém případě, když ted s vnoučatama občas něco umodelaříme, šestiletou vnučku stavění draka bavilo, ale musí to odsejpat, jeden večer se lepí, druhý den se létá, lepit něco delší dobu aniž by viděli světlo na konci tunelu by je asi moc nebavilo a já se snažím je zapojit do nějakého kutilství kde už vidí rychle výsledek své práce----neřežou a nebrousej se mnou v dílně trámky na postel do auta, ale podávaj mi třeba šroubky když už to montujeme dohromady, nebo to lakujou, to je baví, něco dělají a hned vidí výsledek, hlavně vědí, že dnes děláme postel, na které budou spát už třeba za týden, ale né, že moooožná někdy by mohli na té posteli i spát.

dopoledne přiděláme na vozejk za koloběžku držáky na flašky, odpoledne z těch flašek pijou---viděj v souvislostech, že to co se ukutilo k něčemu hned smysluplně slouží, pak je to podle mého taky víc baví.

[pepin]

--------------------------.

https://www.letadel-modely.cz/mini-Dino-d334.htm

tak přesně o něčem takovém jsem uvažoval, že by mohlo ty mé vnoučata bavit, jednoduchá odsejpající stavba, možnost to vytahovat na šnuře a vcelku lehká opravitelnost., že to nepoletí jako konstrukční model je uplně jedno, rozhodně to poletí lépe, než epp házedla .

[DAF]

Pepine, už jsme tvé kroužkové období řešili opakovaně. Je něco zcela jiného, když budu mít jednoho kluka (ty s tátou), času na něj habakuk a můžete si k práci sednout každou volnou chvilku, oproti tomu my jednou týdně. Když má deset kluků s různým stupněm pokročilosti, tak se to moc jinak dělat nedá. Práci už tak komplikuje, že každá skupina staví něco jiného. Nedokážu si představit, že by všichni kluci (bez rozdílu stupně pokročilosti) stavěli každý něco jiného. Stavebnice od kolegy Hiesböka stavíme od počátku. Malý Modelář, Gino, Limit, Bambi a další. A co dál? Také musíš uvažovat, že se musíš vejít do nějakého rozpočtu a konkrétně ten rozpočet musím koncipovat i tak, aby částka na jednotlivé kategorie kluků (začátečníci, mírně a více pokročilí) byly přibližně stejné, aby jedni nedopláceli na druhé. Kolona jede pouze takovou rychlosti, jakou jede její nejpomalejší člen. Také tam mám kluka, který stavbou velmi brzy předběhne ostatní a jiného, na kterého se musí čekat. Tvoje osobní špatná zkušenost se nedá zevšeobecňovat. Přijď s programem na jeden rok a rozpočtem na něj a popovídáme si.

[geo]

TO guchar - máš určitě pravdu. Nevím jak dalece jsem "Komenský", spíš se snažím o získání té pověstné modelářské trpělivosti, dosažený výsledek je odměněn vzhledem dané opracované věci, dílu, celku a tu chuť "létajícího bombarďáku nebo stíhačky" jim dodávám udržováním bublinových eroplánů v chodu. Zatím schopnost mých kluků není na úrovni oprav většího rozsahu. Plně chápu, že doba kdy jsem pižlal první éro - mimochodem konstrukční - půl roku a následný volný let trval cca 3sec a šlo se opravovat roztržený potah, je v nenávratnu. Nemám zkušenosti s lektořinou, ale snažím se je učit fyziku a aerodynamiku jako velký kluky - a oni už velký jsou, nevím jak bych v naší malé dílně aplikoval poletující vlaštovku z papíru, mám tam flipchart a maluju jim věci i konstrukce, detaily třeba montáž serva, ofukování výškovky, úhel náběhu, atd. A samozřejmě nevím jestli je to učím správně, když mě po 14 dnech řekne - "no jak to zadní křídlo .." - tak mám osypky!!! Týýý voe vejškovka!!! Nevím, nevím asi půjdu k DAFovi do učení ... aby se mi

[pepin]

Pepine, už jsme tvé kroužkové období řešili opakovaně. Je něco zcela jiného, když budu mít jednoho kluka (ty s tátou), času na něj habakuk a můžete si k práci sednout každou volnou chvilku, oproti tomu my jednou týdně. Tvoje osobní špatná zkušenost se nedá zevšeobecňovat. Přijď s programem na jeden rok a rozpočtem na něj a popovídáme si.

no a v tom já právě vidím toho zakopaného psa.
pokud budu chodit do kroužku třeba na karate, něco mi tam ukážou a já to mohu trénovat doma, pokud budu chodit na nějaký hudební nástroj do lidušky, jednou týdně mi tam něco ukážou a já to mohu trénovat doma, další týden mi ukážou zase něco dalšího a tak pořád smysluplně dokola. pokud mám ale v modelářském kroužku rozestavěný model, bud na něm jen něco málo udělám pouze jednou v týdnu, nebo začnu stavět svuj model sám doma, případně za pomoci rodiču---pak už ale nepotřebuji chodit do žádného modelářského kroužku----leda že by byl hodně zaměřený právě na létání s těmi modely a já bych tam měl kamarády s letadélky na louku, protože létat jen sám, nebo s tátou--mámou by mě asi taky uplně nebavilo, s vrstevníkama je to lepší.

Ale k bezproblémovému létání s modely musejí být vhodné podmínky---pěšmo dostupná vhodná louka, to není fotbal, hokej, nebo tenis,kde budou rodiče vozit děti po turnajích každý víkend po celé republice. Do modelářského kroužku dá dítě někdo, kdo se ho chce alespon na chvíli zbavit, mít pocit, že ho vede k manuální práci ale hlavně musí být ten modelářský kroužek ideálně uplně zadarmo.

Na základce jsme měli dílny, fakt mi hodně dalo hodinu pilovat z plocháče čtvereček zatím co jsem měl doma rozebraný motor z fichtla kterého jsem předělával na motokrosovou motorku , další spolužák to samé. nakonec jsme se s učitelkou na dílnách domluvili, že si s tím spolužákem dílny odpracujeme u mě doma v dílně, táta měl období, kdy ho bavilo dělat tepaná zrcadla, tak jsme si potajnu od něj jedno na kterém pracoval pujčovali a chodili ho jen občas ukazovat jak nám to jde od ruky

No a my jsme se hrabali místo dílen a pilování nesmyslu v těch prskoletech.