Použití a nastavení křidélek jako klapky (flaperony)

[jyrry]

To jste mi připomněli jedno létání v Plzni, WattFest... Byl jsem tam s F7F a že ten i na přistání docela mastí (musí...), plocha dost z/do kopce a foukalo to proti tomu svahu, navíc na závětrné straně metrová trávodžungle, kterou bylo nutné přeskočit. Dva pokusy proti větru (přes trávu a po svahu) skončily přidáním plynu a opakováním, teprve třetí pokus po větru (poměrně čerstvý...) přivedl éro na zem a při výběhu jsem zabořil éro do té metrové džungle Asi mé jediné přistání po větru.

[DAF]

Jen poznámku, výškový rozdíl dolního a horního konce našeho letiště je odhadem kolem 3, možná 4 metrů (neměřil jsem), délka (také odhadem) nějakých 120 - 150 m. Ale i takový relativně malý rozdíl může přistání pěkně prodloužit.

[Grugh]

Křidélka nahoru - brždění:
Princip křidélek nahoru není ani tolik, že by fungovaly jako spoilerony, ale v tom, že dovolí mít stále kontrolu při zvětšení úhlu náběhu celého letadla. Takže letadlo může (trochu) brzdit celým křídlem, trupem apod. A křidélka jen vyrovnávají boční náklon.

Přízemní efekt (a jiné):
Proč zde zmiňujete jen hmotnost letadla. Nejsou zároveň důležité parametry třeba klouzavost, minimální rychlost, opadání apod.?
Těžké letadlo s malou nosnou plochou v nízké rychlosti moc dobře neplachtí. A když je natažené, tak brzdí tolik, že mu ta velká hmotnost nepomůže.

Beta:
Nevím na kolik se dá rozjet Beta strmým klesáním. Ale proč by nedokázala uletět 150m ve stejné výšce a během toho ztratila jen tolik rychlosti, aby se stále ještě udržela ve vzduchu?
Velmi zjednodušený příklad:
počáteční rychlost: v0 = 100km/h (27,8m/s) - odhad max rychlosti Bety
koncová rychlost: v1 = 36km/h (10m/s) - odhad minimální rychlosti Bety
doba na přeletění s = 150m: 5,4s < t < 15s
při rovnoměrném zpomalení a = 2,24m/s2 (0,23g) vychází doba letu jen na t = 8s.
Je to nereálný příklad?
Aerodynamická odporová síla Fd = m*a
Aerodynamická vztlaková síla Fl = m*g
Podíl Cl / Cd = Fl / Fd = g / a = 4,4. To by pro Betu mohl být dosažitelný parametr.
Chápu, že příklad je extrémně zjednodušený a hodnoty rychlostí vycucány z prstu. Ale je rozhodně méně zjednodušený než přirovnání k běžnému přistávání nějakého jiného "Pony" letadla.
Přízemní efekt a svah letiště jsem samozřejmě nebral v úvahu. Ty by pomohly ještě více.

[DAF]

A o klouzavost tu právě jde. Plachtařské orchideje mají klouzák kolem padesáti. Takovou určitě Beta mít nebude, opadání bude také slušné. O odporu tu už byla řeč. Až bude vhodné počasí, vezmu ten svůj klon ven a vyzkouším s ním něco. Ovšem bude to chvíli trvat, tedy jestli to po takové době bude ještě někoho zajímat.

[Grugh]

Klouzavost je právě Cl / Cd. Hodnota 4,4 (ze zjednodušeného příkladu) není nijak velká. Ale zároveň to ode mě není úplně korektní.
Chápu že ve 100km/h nebude Beta v optimálním režimu. Vztlak nebude tolik třeba, hlavní bude minimalizace odporu, který je navíc závislý na druhé mocnině rychlosti.
Pokud by optimální podmínky (ustálený kluz) byly při rychlosti 36km/h, tak při 100km/h by měl být odpor max. 7,7x větší ((100/36)^2 = 2,78^2 = 7,72).
A 7,7 x 4,4 = 33,9 a to už je na klouzavost Bety trochu moc. Ale je to (doufám) ten nejstriktnější požadavek. Pravděpodobně by stačilo mnohem méně, protože:
- Při 100km/h nepotřebuji velký úhel náběhu a odpor křídel je tedy nižší (možná poloviční?).
- Během zpomalení se drasticky sníží odpor a požadavky jsou potom mnohem nižší.
- Předpokládám, že optimální klouzavost není při minimální rychlosti.
Rád si počkám na výsledek experimentu. Začínám mít pocit, že Beta bez pomoci svahu, přízemního efektu a přání pilota to přece jen (těsně ) nedokáže.

[DAF]

Nejlepší klouzavost, nejmenší opadání, nejvyšší možná rychlost, to vše lze vyčíst z letové obálky. Bohužel výrobce tuto informaci ke stavebnici nedodává . Ale vážně, odpor výrazně zvyšuje povrch. Byť je model vyráběn ve formách, jeho povrch je díky bublinkám relativně drsný. Takový povrch je výhodný u malých modelů, proudění u povrchu je pak turbulentní, teď bychom mohli rozebírat vztah s Reynoldsovým číslem atd atd. Beta, a její klony, nemá špičkovou klouzavost, odpor je poměrně velký, a také opadání nepatří ke špičkovým parametrům. Dá se s ní létat i termika, ale primárně je určena k výuce, na soutěž termických větroňů bych s ní v žádném případě nešel.

[zdzd]

Beta má rozpětí 1 420mm a Hmotnost 700g.

Obávám se, že na stovku se to nikdy nerozběhne, a pokud ano, tak se rozpadne...

[DAF]

Ty první dvě hodnoty ti potvrdím, ale tu rychlost nikoliv. Ne, že bych nechtěl, ale nemám to jak změřit . Zatím jsem neměl důvod kupovat telemetrické senzory. Pokud to někdo má, bylo by zajímavé zjistit rozsah rychlostí.

[BoBik_CZ]

Betu 1400 jsem před lety měl. Určitě z metrové výšky neuletí 150 metrů do dálky. A to ani, když ji člověk rozjede na rychlosti. Za prvé to letadlo nijak závratné rychlosti nedosáhne a za druhé díky svému odporu (tvar trupu, tlošťka křídla VOP a SOP, povrch, nesklopná vrtule) tu získanou rychlost velice rychle vytratí.

A k té maximální dosažitelné rychlosti mám jeden zajímavý poznatek. Měl jsem také Bixler 3, což je taková lehce zvětšená verze Bety. Na konci sezóny, kdy jsem věděl, že s ním další sezónu už létat nechci a s vědomím, že prodejem žádný balík nevydělám, jsem s ním začal blbnout. Přesněji řečeno mě zajímalo, co takové letadlo vydrží. Nejdříve akrobacie, tedy přemety. Tady toho vydrželo poměrně dost. Tak tedy další řada "testů" - výdrž ve střemhlavém letu. Prostě jsem to z nějakých 200m pustil s motorem téměř kolmo dolů. A poznatek byl docela zajímavý - letadlo to vydrželo, ale od určité rychlosti nereagovalo na výškovku. Musel jsem zastavit motor, chvilku počkat než zpomalilo a pak střemhlavý let vybrat. Ano i ve střemhlavém letu to bez motoru zpomalovalo. Proběhla celá řada opakovaných pokusů, až při posledním jsem motor vypnul příliš nízko. I s maximálně přitaženým kniplem výškovky se Bixler vzápětí proměnil v hromadu kuliček.

Tolik k tomu rozjetí na maximálku a dlouhému přízemnímu kluzu. Ano určitě, ale ne s tímto letadlem.

[zelkar]

A poznatek byl docela zajímavý - letadlo to vydrželo, ale od určité rychlosti nereagovalo na výškovku.

S Bixlerem mám přesně stejnou zkušenost. Při mírné divetestu vybírá, při razantnějším nikoliv. Přisuzuju to měkčímu konci trupu, který se asi aerodynamickým tlakem ohne dolů a výškovka nezabere. Bixler prostě není na rychlost stavěný.

Jinak těch 150 m s Betou je kravina, 100 km/h jednak nedá, jednak nevydrží. Fiktivní výpočty mne nepřesvědčily. Čekal bych důkazní video

[veka1]

Jsem jednou zkousel, na jakou rychlost klesani ( mereno Mvariem JETI) se gravitacne dostane cca 450 g tezky model, koncepce historicke A1 s nasazenym pylonem , coby aerodynamickou brzdou... 28-30m/s normalka.

Pozn: vic jsem nedal ,bo se jiz zacala zvedat zemekoule.

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=l4ae9oASz-8[/youtube]

veka1

[DAF]

No konečně, už jsem myslel, že máš zimní spánek . Vosu jsi tedy dostal na zhruba stovku. Škoda, že to nemám taky, byla by to zajímavá informace. Ovšem také by byla zajímavá informace Cx Vosy a Bety. Možná by se na kilo rozběhla taky (nevím?), ale jak dlouho ji to pak vydrží ve vodorovném letu.

[veka1]

No konečně, už jsem myslel, že máš zimní spánek .

Ani ne, jen se casteji vyskytuji na tobe nepristupnych servrech. Nemusim byt vsude ( to ani nejde) sem kouknu jenom obcas, abych totalne neztratil nit o cem tu tocite.

Pozn. mi prijde , ze ta debata se nikdy nedohrabe ke kloudnemu vysledku ... nebyli stanoveny jednoznacne vstupni podminky pro srovnavani a definice, co je co ( jak pouziti kridelek ve funkci flaperonu, tak i rozprava o letovych parametrech Bety), ale lidi si mimimaleme lehce zakoresponduji, no ne?

veka1

[zdzd]

Betu 1400 jsem před lety měl. Určitě z metrové výšky neuletí 150 metrů do dálky. A to ani, když ji člověk rozjede na rychlosti. Za prvé to letadlo nijak závratné rychlosti nedosáhne a za druhé díky svému odporu (tvar trupu, tlošťka křídla VOP a SOP, povrch, nesklopná vrtule) tu získanou rychlost velice rychle vytratí.

A k té maximální dosažitelné rychlosti mám jeden zajímavý poznatek. Měl jsem také Bixler 3, což je taková lehce zvětšená verze Bety. Na konci sezóny, kdy jsem věděl, že s ním další sezónu už létat nechci a s vědomím, že prodejem žádný balík nevydělám, jsem s ním začal blbnout. Přesněji řečeno mě zajímalo, co takové letadlo vydrží. Nejdříve akrobacie, tedy přemety. Tady toho vydrželo poměrně dost. Tak tedy další řada "testů" - výdrž ve střemhlavém letu. Prostě jsem to z nějakých 200m pustil s motorem téměř kolmo dolů. A poznatek byl docela zajímavý - letadlo to vydrželo, ale od určité rychlosti nereagovalo na výškovku. Musel jsem zastavit motor, chvilku počkat než zpomalilo a pak střemhlavý let vybrat. Ano i ve střemhlavém letu to bez motoru zpomalovalo. Proběhla celá řada opakovaných pokusů, až při posledním jsem motor vypnul příliš nízko. I s maximálně přitaženým kniplem výškovky se Bixler vzápětí proměnil v hromadu kuliček.

Tolik k tomu rozjetí na maximálku a dlouhému přízemnímu kluzu. Ano určitě, ale ne s tímto letadlem.

Jen pro představu sem dávám cca. 20 sec. záznam z letu, kdy jsem zkoušel jak se rozjede FunRay, což je úplně jiná liga než Beta.

https://www.multiplex-rc.de/produkte/264334-rr-funray

Bezmotorový sešup z cca. 180m na 25m, maximální rychlost klesání téměř 30 m/s, cca. 4 sec letu rychlostí nad 160 km/h (>45m/s = vzdálenost asi 200m) , ve vodorovném letu rychlost rychle klesá na 110 km/h, pak se motorem udržuje kolem stovky. Při tom odběr skoro 30A, příkon motoru 320W.

Beta se s tím parametry nedá vůbec srovnávat.

Funray sešup

[Grugh]

Ale kolik ta Beta vlastně létá a jakou má minimální a jakou maximální rychlost (při střemhlavém letu)? Nějaké odhady ?
Děkuji Vekovi za video, kde jsou změřené údaje a ne jen odhady nás ostatních. 100km/h není tak extrémní rychlost.

Pro věchny, co jasně tvrdí, že Beta 100km/h nikdy nedosáhne je tady odkaz na video Bixlera 2 a max. rychlost 124km/h :
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=sujJa2K2O3I[/youtube]

Pokud váš model nedokázal střemhlavý let vybírat, je nejčastějším důvodem průhyb příliš dlouhého segmentu neuchyceného bovdenu, buď poblíž serva nebo ocasu. Mě se něco podobného stávalo s Gamou a řešil jsem to úpravou uchycení bovdenu, viz třeba zde (obrázek v odkazu není můj):
viewtopic.php?f=16&t=46485&start=945#p1260862
"Ohnutý měkký" trup to určitě není, protože k tomu ohnutí by byla potřeba velká udržovací síla a ta by zpětně vytvářela moment, jímž by letadlo vybíralo střemhlavý let.

@zdzd
Supersportovní auto jede 320km/h. Rodinný kombík, který se s ním nedá srovnávat, jen 200km/h. To je poměr 1,6:1.
To je nebezpečně blízko poměru Funraye a mému odhadu Bety..

Jak říkám: Jsem docela zvědavý na výsledky případných experimentů.