HonzaS píše:Ale zase jak často ty malé přijímače kupuješ? Originály většinou přežijí několik letadel a je to koupě na 5+ let. A pořád jsou v cenové relaci "nádrž nafty". Jenže máš kvalitní přijímač. Už jsem viděl na závodech vynucování vypnutí vysílačů, protože jsme čínský klon za pár šupů rušili. Stojí to za to?
I kdyby to bylo jen do Funcubu, pořád by jeho crash stál víc, než ten "moc drahý" přijímač.
Otázka spíš stojí, kolik jich máš... Jak tu padlo, v reálu není nijak neobvyklé, že má modelář přijímačů i několik desítek, prostě se neobtěžuje s přehazováním, ale popravdě se napočítají slušná čísla i u "modelů v provozu". Když vezmu sebe, tak mám osazeno minimálně 5 velkých F5J, 2 RCEV, 3 RES/RCVS - to je 10 kousků jen u vyloženě soutěžních. Pak 3 coptery, 3 tištěné stíhačky, 2 EPP samokřídla a 2 další modely na blbnutí - to je dalších 10 modelů, které jsou reálně v provozu, dohromady tedy 20 kusů. Ovšem minimálně 10 dalších (radši nebudu počítat, abych se nezděsil skutečného čísla) modelů mám osazených a funkčních, leč ležících ladem... Ono se to fakt nasčítá
Ale jinak poznámka - těch klonů jsem měl (a nějaké ještě pořád mám) spousty a fungují vesměs velmi dobře, třeba s Orange FASST jsem běžně létal soutěžní RCEK, což nejsou právě ořezávátka a taky se létalo celkem daleko. Rušení jinými vysílači jsem v životě nezažil, spíš byla občas diskutabilní citlivost. Možná jsi na to narazil v hale, kde jsou podmínky trochu specifické a navíc tam je to o těch nejmenších a nejošizenějších, to je ale specifické nasazení, zrovna u zmíněného Funcuba venku na letišti se není čeho bát.