Nabíjení baterií Li-Po s Hyperion EOS0606i

[ilastuvka]

Dobrý den,

měl bych dva dotazy (jedná se o baterie pro NineEagles SKY 500):

1: Dá se koupit či vyrobit nabíjecí kabel s více konektory na tyto malé baterie, viz fotografie. Tak aby se v jeden okamžik nabíjelo více baterií.

Nabíjení více baterií.

Typ baterií:

2x RAY Li-Po 150mAh (3.7V) 1S - Charge: max. 2C
3x Turnigy Nano-Tech 160mAh (3.7V) 1S
1x Nine Eagles 150mAh (3.7V) 1S

2: Jedna z baterií Turnigy (160mAh) se při nabíjení nafoukla a poměrně hřeje. Na nabíječce mohu nastavit kroky kapacity pouze 150mAh nebo 200mAh. Nabíjecí proud by měl být 0,3A vše ukázáno ve fotografiích. Nevíte v čem by mohla být chyba a dělám tímto způsobem nastavení vše dobře?

Nafouklá Turnigy

Nastavení.

Děkuji Všem za jakékoliv rady, Ivan L.

[guchar]

0.3 A = cca 2 C je pro tyto accu dost. Hlavně když nejsou v nejlepším stavu.
Nevím jaký nejmenší proud umí Hyperion EOS0606i pro Li-Po (3.7 V článek = 1S)
K accu je nutno sehnat protikusy konektorů. Jejich vodiče pospojovat pospojovat do série.
-1(A) / +1 -2(B) / +2 -3(C) / -3(D)
k A B C D připojit balanční konektor / k A+ k D- nabíjecí konektor - vodiče
tím jsme vytvořili accu 3S1P z (mírně) neshodných článků.

Pokud jsou napětí všech článků nad minimálním U (3.0 V) začít pasivním balancováním
pak připojit i nabíječku na konektor = vodiče A+ a D-. S balancérem nabíjet do ukončení.
Shark 20 má min I = 0.1 A tím bych začal. Pro EOS0606 bych musel hledat.

Pokud nabíječka drží potřebné I v první fázi a potřebné U v druhé fázi je závada v accu.
Nafouklé, deformované nebo při nabíjení hřející nenabíjet!

Možno (podle nabíječky) vytvořit potřebné od 2S po 5S. Zrovna s X-Ray mám špatné zkušenosti.
Bravo III, MIKROVRTULNÍK BLADE SCOUT MICRO a Micro Q4

[jyrry]

Tyhle malé čudly bych nabíjel paralelně, ne se zaobírat balancováním... Adaptéry (kabely) se na to dělají nebo se jednoduše vyrobí. Pak lze použít i rozumnou volbu proudu.

[guchar]

Tyhle malé čudly bych nabíjel paralelně, ne se zaobírat balancováním... Adaptéry (kabely) se na to dělají nebo se jednoduše vyrobí. Pak lze použít i rozumnou volbu proudu.

Taky to jde. Nedávno jsem nabíjel/vybíjel 1S/2P staré Li-Ion z ntb
Na grafickém záznamu byly jasně patrné schody když jeden článek narazil na strop a začalo přelévání
proudu mezi články. U sériového spojení si to přes U a balancér, každý článek řídil sám.

[jyrry]

Při paralelním nabíjení stačí jedna "rozmnožka" (např.) na různý počet současně nabíjených článků - kolik jich tam napíchám je jedno, jednu až plný počet, jen zvolím vhodně proud. Taky zjednodušení oproti balanční chobotnici

[jyrry]

... schody když jeden článek narazil na strop a začalo přelévání
proudu mezi články. ...

Tohle nemám ověřené, proč by měl proud téct mezi článkama? Proud proteče ale jen když spojím nestejně vybité članky...
Při paralelním spojení mají stejné napětí, proud teče při rozdílu; leda by v tom nějak figuroval nestejný vnitřní odpor...

[dt]

Při paralelním spojení mají stejné napětí, proud teče při rozdílu; leda by v tom nějak figuroval nestejný vnitřní odpor...

Pokud spojíš paralelně nestejné články, logicky se musí lišit velikost nabíjecího proudu. Představ si to jako nestejně velké spojené nádoby, které napouštíš otvorem v tom propojení. Taky do té větší nádoby poteče (proud) víc vody než do té menší, aby byly v obou pořád hladiny (napětí) stejně vysoko.

[novfra]

Taky to jde. Nedávno jsem nabíjel/vybíjel 1S/2P staré Li-Ion z ntb
Na grafickém záznamu byly jasně patrné schody když jeden článek narazil na strop a začalo přelévání
proudu mezi články. U sériového spojení si to přes U a balancér, každý článek řídil sám.

Představuji si to dobře, když si myslím, že jsi měl dva akumulátory spojené paralelně?

[jyrry]

... do té větší nádoby poteče (proud) víc vody než do té menší, aby byly v obou pořád hladiny (napětí) stejně vysoko.

To asi ano ale "přelévat" se to nebude, ta formulace mně zarazila...

[novfra]

To asi ano ale "přelévat" se to nebude, ta formulace mně zarazila...

Jasně že se tam nemá co přelévat. Maximálně (třeba při vybíjení) bude odběr z jedné baterky vyšší než z druhé a bude to podle toho, v jakém místě místě vybíjecí křivky bude bude napětí té která vyšší (čti nebudou stejné)
Je možná i varianta, že na začátku vybíjení bude odběr vyšší z aku č.1 , uprostřed stejný a na konci bude vyšší odběr z druhé baterky.
Taky (podle odběru) se to může během jednoho cyklu i prostřídat víckrát. Vliv na to bude mít i třeba teplota (klasický problém s chlazením vícečlánkových baterií, kdy vnitřní nejsou dostatečně chlazené, nebo venkovní nejsou dostatečně izolované od okolní teploty (v zimě) atd.

[guchar]

Při paralelním nabíjení stačí jedna "rozmnožka" (např.) na různý počet současně nabíjených článků - kolik jich tam napíchám je jedno, jednu až plný počet, jen zvolím vhodně proud. Taky zjednodušení oproti balanční chobotnici

Náhodou jsem narazil na jiný jednoduchý typ "rozmnožky" s konektory JST. Možno použít jako inspiraci.
I pro jiné konektory. Ba na vstupu i výstupu použít různé typy dle potřeby.
http://www.airheli-shop.cz/redukce-k365/conektor-cable-jst-p1772/?str=6

[guchar]

Představuji si to dobře, když si myslím, že jsi měl dva akumulátory spojené paralelně?

Ano představuješ si to dobře. Byl to pár vykuchaný z notebook (ntb) accu 1S2P. A hodně po smrti.
Účelem bylo posoudit pro jaké vybíjecí proudy je ještě rozumně použitelný.
A jakým max. proudem lze nabíjet aby vybíjení dávalo rozumné výsledky.

Všem diskutérům co měli, budou mít výhrady, k použitému termínu "přelévání".
Články se při nabíjení nezahřívaly. Připojené teplotní čidlo to ukazovalo na grafu (nabíječka Shark 20).
Vzhledem k použitelným vybíjecím proudům zahřívání nebylo významné*) ani při vybíjení.
*) z hlediska teploty max. + 0 až 4 °C oproti okolnímu vzduchu.

V průběhu nabíjení docházelo nestejným změnám vnitřního odporu (Ri).
Stupeň nabití. Malé změny teploty. Možná i něco jako částečná regenerace. A i ztráta kondice,
pokud byl zvolen neúměrně velký proud. (Opakuji, že šlo o články v ntb nepoužitelné = po smrti.)
Rozdílné Ri (neměřeno, 2P nerozpojeno) bylo příčinou různých proudů do článků.
Napětí páru 2P na to reagovalo dobře patrnými schůdky na grafu, podle oblasti nab./vyb. křivky,
ve které se ten který článek nacházel. Jakési schůdky - šum na grafu. Z původního 4S2P byly rozebrány
dva kusy 1S2P a čtyři kusy 1S1P. U kusů 1S1P schůdky nebyly zaznamenány.

Pozn.: Podobný šum jsem kdysi viděl u starých Ni-Cd a Ni-MH kde působil problém
algoritmů detekující konec nabíjení podle nula deltaU nebo mínus deltaU.