Dlouho sem si rikal, ze do toho nebudu zasahovat,ale 400k km za riditky, roky kdy sem se zivil servisem moto a zavodenim, nakonec zvitezily

.
Jak funguje ovladani RC motorky netusim.
U bezneho motocyklu je to asi takto :
- pro pohyb a ovladani motocyklu jsou dulezite predevsim 3 Newtonovy pohybove zakony (setrvacnosti, sily, akce a reakce).
- teziste soustavy podstatne ovlivnuje cele jeji chovani
- ovladani (stabilita) zavisi na konstrukci motocyklu, predevsim rozvoru, uhlu osy řízení, stopě (závleku), ose klopení a ose otáčení (stáčení), gyroskopickem momentu kol (pripadne motoru).
Pro dalsi popis je nezbytne teorii dynamiky motocyklu znat alespon okrajove.
Budeme-li resit jeden konkretni pripad a to zataceni motocyklu (pohyb po oblouku), vychazi nam toto:
Pusobeni sil je ruzne pro ruzne rychlosti a ruznou konstrukci motocyklu. Obecne muzeme rict, ze pri rychlostech mezi cca 20-40km/h zacinaji pusobit gyroskopicke sily a odstredive sily, vyska teziste, závlek a vzdalenost stredu kontaktni plochy pneumatiky od osy soumernosti. Ne, ze by pri mensi rychlosti nepusobily vubec, ale v podstate se motocykl nachazi v prechodu z oblasti nestability do oblasti stability.
V oblasti nestability je motocykl ovladan otacenim riditek a zmenou teziste soustavy pohybem jezdce. Pripadne zrychlenim, ovsem to vzapeti prekrocime mez nestability. V podstate to vsichni zname pri pomale jizde na biciklu.
V oblasti stability je jizda po oblouku realizovana tremi moznymi zpusoby (v podstate se jedna o hru s tezistem):
- naklon ridice je shodny s naklonem motocyklu
- naklon motocyklu je vetsi nez naklon jezdce (jakoby osa ridice je vicemene kolmo k zemi - umoznuje nam rychle zmeny smeru jizdy "tahanim" motocyklu ze strany na stranu)
- naklon motocyklu je mensi nez naklon jezdce (takovy ten "okruhovy" naklon - umoznuje rychlejsi projizdeni oblouku na ukor pomalejsi reakce na zmenu zataceni)
A pomalu se dostavame k vlastni mechanismu jizdy v oblouku. Modelova situace pri zataceni vpravo vypada asi takto:
- vytoceni riditek vpravo posune bod stycne plochy pneumatiky s vozovkou oproti spojnici osy hlavy rizeni s osou zadni pneumatiky vlevo. (lepe by to bylo graficky vyjadrit)
- naklopeny motocykl zpusobuje deformaci pneumatiky a take se zvetsi vzdalenost stycne plochy stredu pneumatiky od roviny soumernosti
- vzhledem k vyse uvedenemu (kouzlo se závlekem) pri "bezne" jizde (deje se to vetsinou bezmyslenkovite) pri zacatku oblouku dochazi k vychyleni riditek na opacnou stranu nez je smer zataceni (zrychli se tim naklopeni na vnitrni stranu oblouku).
- pri velmi pozvolnem zacatku oblouku lze naklopit motocykl bez zasahu do rizeni a provadet zataceni (tedy pouhym pusobenim sil na teziste).
Pri posuzovani skutecnych stavu se dale musi brat v potaz odpor okolniho prostredi (vitr, valivy odpor), sklon vozovky, odpruzeni a utlumeni motocyklu (odpruzene a neodpruzene hmoty), apod.
Zkratka kazda jizdni situace ma ruzne pusobeni sil na soustavu a nelze obecne rict, ze pro vsechny jizdni rezimy a vsechny typy konstrukce motocyklu je system zataceni shodny.