coro píše:zdekar, aj tak si myslím že si dal dva extrémy a existuje aj stredná cesta = použiť model z prvej možnosti čiže stabilný a pomalý, jedným slovom VHODNÝ, len preskočiť sim.
Coro, myslím si, že všichni pamětníci staré doby včetně mě se k RC modelum dostali ale uplně jinou cestou, než se k ní dostává dnešní generace, my jsme začínali s volnými modely, takže jsme měli už nějaké zkušenosti se seřízením modelu a základama, které jsou nutné k tomu, aby ten model letěl sám a dobře jsme věděli, jak je především nutné seřídit těžiště a k tomu doladit výškovku.
Pokud ale i dnes po letech plných zkušeností jdeme zalétávat nový model, tak toho máme ve výsledku někdy plné ruce a není vyjímkou, že pokud je poblíž pomocník, tak i zkušení modeláři nezvládají zalétávaný model řídi a přitom současně i trimovat--což někdy díky nutné veliké kompenzaci ani ten trim nepobere a je nutné ho opravdu řídit nějakým odtlačením, přitažením výškovky a do toho ještě zvládat odtrimování křidélek--směrovky, aby ten model samovolně neklonil neustále na jednu stranu--jinými slovy, s neseřízeným a nezalétaným modelem toho někdy i my skušení máme opravdu plné brejle ten model vubec uřídit.
toto bude nejspíš čekat právě začátečníka, který začne nějakým svojim vlastnoručně slepeným modelem, kde bude s nejvyšší pravděpodobností třeba překroucené křídlo, trochu jinak seřízení náběhu křídla vuči výškovce oproti plánku, takže nebude ani pro toto seřízení platit těžiště, nějak tam vlepí motorovou přepážku, takže ero pod motorem si bude žít vlastním životem, ted to mrskne do vzduchu a má to ukočírovat ? to je pak boj, který dopadne dobře jen díky souhře štastných náhod.
Pokud se ale někdo touto cestou vydá, doporučil bych mu vcelku osvědčený systém, který fungoval právě již v dobách volných modelu.
je potřeba zapomenout na to, že je to rc letadlo, dojet, dojít na nějakou louku s vyvýšeným bodem a v mírném protivětru to letadlo házet a postupně seřizovat sice se zapnutým vysílačem, ale bez kompenzace řízeni.
prostě ten vysílač položit vedle sebe na zem ,model pouze zaklouzávat a podle toho jak se chová postupně vždy trošku odtrimovávat kormidla, pokud letí po čumáku dolu, trošku přitrimovat výškovku a zkusit znovu, tak dlouho, dokud ten model nepoplachtí jako volnásek, to samé křidélka, nebo směrovka, pokud sám někam zatáčí, trochu přetrimovat na druhou stranu a házet bez řízení tak dlouho, dokud z toho nebude ero, které letí samo relativně v přímém letu a bez houpání,stejně jako volnásek, pak muže teprve přijít na řadu samotný řízený let, kde už bude nejspíš jediný problém špatně vyosenej a potlačenej model, který se bude s největší pravděpodobností v motorovém letu zvlášt pokud bude použit výkonný pohon vzpínat a bude ho třeba v motorovém letu tlačit, ale když už nabere nějakou výšku a stáhne plyn, tak bude mít ve vzduchu ero, které už letí samo, třeba trochu houpe, třeba sám trochu zatáčí, ale v principu už letí a pokud letí to ero relativně samo, je už možné měnit jeho směr pouhým chvilkovým strčením do řídící páky, protože moje zkušenost je taková, že pokud začátečník drží kniply trvale v ruce, tak je schopný v těch nervech je z toho vysílače vyrvat a vubec o tom neví, prostě má ve vzduchu RC letadlo a má pocit, že je tedy potřeba pořád nějak s těma páčkama vexlovat, to se jim snažim rozmluvit a donutit je, aby vubec ty páky nedrželi, pouze do nich vždy jen trochu tukli, pokud to letí jinam.
co se týče poslední fáze--přistání--s modelem vyklesat, to není určitě problém, nasměrovat proti větru a ten model přestat uplně řídit a nechat ho přistát zase jako volnáska a raději se projít pro model 200m někam do pole,než ho rozhoupat ve snaze přistát u nohy.
to nikdy nezvládnou, jedou jim nervy na plný obrátky a jen do toho nesmyslně hrabou .
Ty samotné rádiem řízené lety to chce dělat opravdu krátké, spíš jen takové skoky, odstartovat, otočkou se vrátit zpět, opět otočit proti větru a sednou, dojít pro model, uklidnit rozklepaná kolena, urovnat v hlavě jak to ero letělo samo, a zda není potřeba ještě trochu trimovat, měnit těžiště a podobně, dát třeba cígo a jít na další skok.
Jedno takto ztrávené dopoledne, odpoledne a má ten nejhorší začátečnicke opruz za sebou.