graup15 píše:Máš vlastně...pravdu,teď mi to došlo. Nějak jsem zapoměl,že vlastně žádná svoboda není

Dík za nakopnutí. Pochopil jsem.
Dalibore, ono je to s tou svobodou docela složitý, já jsem ted začal blbnout se zmapováním prostoru, nad kterým vlastně létám, nic složitého, mobil se záznamen gps v kabině, docela jsem se zhrozil, že běžně točím stoupáky nad paneláky, zahrádkářskou kolonií a otáčím to nad vlakovým nádražím, docela jsem byl vykulenej a nevím co s tím, já bych samozřejmě v rámci svobody i nadále velice rád točil ty stoupáky tam, kde jsou a kde vím, že je najdu--ted už vím, že nad panelákem, nad parkovištěm pro auta, nad střechama té zahrádkářské kolonie, nad tím nádražím, ale co když tam jsou lidi, co si říkají, že když už teda tady máme tu svobodu, tak proč se neohradit proti tomu, aby nám nikdo nekroužil ve stoupáku nad našim autem, bytem, nádražím, zahrádkou bazénem.
Z morálního hlediska, když se přestanu odvolávat na svobodu, tak mi z toho musí logicky vyjít, že já seru víc lidí tím, že nad nima a jejich věcma létám a teoreticky je ohrožuji, oproti tomu stojí pouze nasrání jedince--mě, že by jim to mohlo vadit a já díky jejich střechám, autum už nechytím ten správný vydatný stoupák pokud mě z toho prostoru nad NIMA A JEJICH SVOBODOU vykážou.
je to prostě složitý.
Ale dnes už chápu jednu věc, každý to máme opravdu nastavené sudičkama jinak, já si tam poletoval s třímetrem a od nějakých 200m jsem už točil spíš s tím, že když nám teda dovolujou těch 300, tak to teda vydržim, kolega s F3K jel dál

ve finále mu to stoupalo i ve vývrtce, tak to musel nechat letět dolu po čumáku--děj se vule boží

mě to přijde krávovina, páč jsem nasáklej tou filozofií starého modelářství, že je fajn zhodnotit rozumné a nerozumné, ale na druhou stranu, před lety jsem vyrazil na hory na prkno s tím, že už budu jezdit rozumně, aby se mi opravdu nic nestalo, sjel jsem takto sjezdovku asi třikrát, zjistil jsem, že to tady teda vubec nemusím bejt, ten den dojezdil jak jsem to měl rád a od té doby jsem na prkno nevlezl--rozumně mi to nic nedávalo, na ježdění po mém, jsem asi už zmoudřel a usoudil, že jednou to už prostě nevyjde a bude opravdu zle.
ale bylo to svobodné rozhodnutí
