Ahoj kamarádí,

chci se s Vámi podělit o zkušenost.
Po nějaké době jsem si konečně zašel zalítat.
Zpět domů jsem si odnesl "igelitku plnou kuliček".

Zalítal jsem si celkem hezky. Než jsem zapíchl Mentora pod plynem do řepky. Ještě že tam rostla.
Jednou mi umožnila měkce dosednout, když jsem nemohl díky turbulencím přistát na dráhu. 3 metry nad zemí to mlelo jako ve šlajsně.
Podruhé výrazně ztlumila strmý let k zemi pod plynem.

Před každým startem, dělám kontrolu ovládaní letadla... Ale i tak mi po dvou minutách letu začal Mentor divně poskakovat.
Občas nereagoval pak najednou poskočil, nebo si to zamířil kolmo k zemi...
První mne napadlo nějaká porucha ve spojení, Ale Taranis nic nehlásil.
Urputně jsem se snažil držet výšku motorem a zároveň se s érem nevzdálit daleko nad řepku. / kdo se prošel řepkou ví o čem mluvím/
O udržení éra ve vzduchu nebyla v tu chvílí řeč a tlačil jsem to s plynem a bez plynu nahoru dolu. Při poslední pokusu to trochu zvednout plynem to šlo rovnou do řepky... 10 minut řepkou tam a 9 minut prošláplou uličkou zpět. Ulomené křídlo, spojky... Opravit to půjde.
Večer v klidu jsem analyzoval: Vlastně nic hrozného se nestalo. Nefungovala jen výškovka. Dokonce v poloze, že šlo motorem korigovat výšku.
Ostatní kanály fungovaly. Mentor dokáže sám slušně plachtit. Klidně jsem mohl pustit řízení a nebo do něj méně hrabat.
Tohle bude potřeba natrénovat na SIMu. Výpadek kanálu a co se s tím v danou chvílí a s daným letadlem dá dělat.

Ten den jsem porušil několik pravidel:

Lítal jsem na závětrné straně kopce, vylepšeného na vrcholu budovou a stromy.
Pro dosednutí nebylo místa nazbyt. Krátký úzký pás posečené trávy.
Kdybych měl připojený pípák našel bych éro rychleji.
Kdybych nespěchal a napípál si S8R tak, že mi ve Fail save začne stabilizovat a kroužit. Přístál by Mentor mnohem lépe.
A kdybych pořádně zkontroloval zacvaknutí konektoru v Taranisu u gimbolu po jeho výměně, tak bych se tady nevypisoval.

Letu zdar!
Supan.

K čemu by ti mělo pomoci programování FS když spojení evidentně fungovalo? To vypadá na problém se servem, ne se spojením.

Jestli to dobře chápu, tak odešel kontakt v gimbalu vysílače...
Asi by to šlo do stabilizovaného režimu dostat i spínačem, u těchto "blbuvzdorných RXů" se běžně nastavuje nejen failsafe na výpadek, ale i záchranné tlačítko. Ale těžko odhadovat, co by to dělalo, kdyby systém dostával signál korektní, ale jaksi nesmyslný.

Já bych teda řekl, že poučení je spíš "nehrabat se ve vysílači" anebo "když už hrabat, tak pečlivě", tohle moc o failsafech není, toto je spíš situace, která by neměla nastat

Koukal jste na logy? Já zase spadnul RxBt.

Z logu výškovky zjistíte jestli gimbol měl kontakt nebo ne.

A kdybych pořádně zkontroloval zacvaknutí konektoru v Taranisu u gimbolu po jeho výměně, tak bych se tady nevypisoval.

eSkové přijímače umí FS tak, že autonomně udržuji ero v předem definované poloze. Např klouzavý let. Už to mám vyzkoušené. Ero prostě doplachtí v kruzích až na zem. Navíc se spustí bzučák a tak dává model najevo lidem dole, že se něco blíží k zemi.
FS se spustí samo po ztrátě signálu, nebo povelem, nebo vypnutím TX.
Pokud bych ztratil na érem kontrolu úplně, vypnul bych TX a doufál že, porucha není v servu.


Ahoj Supan.

Ahoj, děkuji za pomoc.
Z logu bych to samozřejmě také zjistil.
Pohled na odpojený konektor je tutovka:-)

Supan

To já jsem padnul nedavno se svým stařičkým Foxem1800 na degradováni lepidla lepícich pásek.
Znáte! Takova paska šíře 1/2" s 8 podélnymi trsy skleněných vlaken. Vlákna i plast pasky jsou asi více-méně věčná, avšak lepidlo nikoliv. Po několika letech se jeho lepivost ---->0. No a memu modelu je už 13 let, už je to takový zralý teeneger.
No a v čem byl tedy problem?
Když jsrm si Foxe pořídil, tak mi dost vadilo, že při akrobacii moc mává křidly. Tak jsem na ně podélně nalepil z vrchni i dolni strany po dva pasy této sklem armované lepící pasky. Mávání se značně omezilo, ale zahy se projevil problém nedostatečné pevnosti spojovací laminátové trubky. Totiž logicky z mechaniky plyne, že po vyztužení křídel paskou se ohybový moment, původné rozložený po cele delce trubky, zkoncentroval jen do asi 8cm úseku, kde prochází trupem. Takže ta setová trubka (ačkoli byla černá, nikoliv však uhliková) záhy praskla. Ale výměna za plnohodnotnou uhlikovou trubku tento problem navždy vyřešila.
Ale nedávno jsem si zašel na naše letiště zalétat a rozhodl se asi po dvou letech oprášit toho stařičkeho Foxe. První let, jako obvykle u bublinoletu, byl opatrný trimovací, protože Fox po složení je vždy trochu jinak nakřivo, na to jsem si už zvykl. V druhem letu jsem se už rozhodl pro akrobacii. No a po strmem střemhlavém letu, po souvratu, se najednou po vybrani do rovinky model stal naprosto neovladatelný, vůbec přestal reagovat na křidélka a skončilo to čumákovkou do oraniny (naštěstí čerstvé, měkké). Dost to otřaslo mým pilotským sebevědomim, že jsem tak dopadl. Myslel jsem si, že odešlo servo křidélek, ale nakonec jsem zjistil pravou přičinu neovladatelnosti. Ono v tom vybrání rychleho střemhlavého letu se na jednom křidle uvolnila lepíci paska po cele délce, na druhem taky, ale méně, takže ta pak působila jako jakasi aerodynamicka brzda a to prostě nešlo uřídit. Naštěstí opravitelné to je a pro příště musím ty pasky kontrolovat a občas obnovovat kvůli lepivosti.
Ale myslim, že pro někoho, kdo taky opravuje bublinolety paskou, to může být poučné.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

To lepidlo degraduje působením UV záření. Když takovou pásku přelepíš ještě černou tenkou páskou tak vydrží o hodně více.

Tak ale ono jde taky i o hmotnost, proto jsem to s tou paskou nepřeháněl.
Znam jednoho, který si celého Foxe1800 olaminoval. Ale pak mu to skoro nelétalo.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

já to tak řešil na svahových kombatech, které se lepicí páskou potahovaly.

Ahojky,

tak tu máme další zkušenosti.
To s tím UV jsem nevěděl. Pro jistotu si to přelepím.

Jen houštˇ!!!

Letu zdar Supan.