RCMANIA.cz

Ahojte,

Nedávno jsem se snažil o zálet svého prvního modelu, 10let starý EPP P-51 Mustang.
No a měl jsme problém už se vzlétnutím, kdy letadlo neumělo držel výšku jedině když jsme expo plynu nastavil na 130%.
Zároveň celkem dost padá na levé křídlo a naklopit letadlo napravou stranu a udělat pravou zatáčku je opravdu problém.
Také, než se mi podařilo to díky výše zmíněnému zapíchnout do země občas během letu z ničeho nic zatřepal křídly tak, že jsme myslel že ho neudržím ve vzduchu - jakoby takový tik...

Snažil jsme se vyosit motor zároveň jsem si pohrál s výchylkami výškovky aby nebylo tak "ostré".
Nicméně co mi přišlo divné, na to jak je lehké neumí odstartovat jinak než na plný plyn a letový projev je hodně neklidný a nemá tendenci reagovat na řízení.

https://www.rajce.idnes.cz/dargen/album ... rojekt-xxx
Rozpětí: 930mm
Váha: 490g (včetně baterky)
Motor: Turnigy 2215J; 900KV; 200W
Vrtule: GWS 8060
ESC: X-wing 30A
Baterie: Turnigy nano-tech; 3S 1500mAh.
Serva: 4x4g HTX

Baterka má taky něco za sebou, a bohužel nemám jinou abych otestoval, že baterka neumí dodat potřebný proud. Nicméně:
1) Mám vhodný motor+vrtule pro tento model?
2) Opravdu jsou dolnoplošníky (WW2 warbirdy) tak nestabilní?
3) Padání na levou stranu je způsobeno vyosením motoru? Mám vyoseno doprava a dolů, ale při záletu jsem musel vytrimovat výškovku, letadlo mělo tendenci jít na čumák

Díky za rady

Zběžně jsem nahlédl na rajče. Proč jsou křidélka těsně u trupu a ne na konci křídla? Zmenšuješ rameno působení síly od křidélka a tím moment, který křidélko vyvozuje. Podívej, kde jsou křidélka umístěna u skutečných letadel.
Když to po přidání plynu jde dolů, není potlačení příliš velké? Nelétám combaty, ale na tu hmotnost mi připadá motor až příliš silný, ale třeba to v této kategorii je správně.
Dolnoplošník dokáže být stabilní, ve čtvrtek jsem dva poslal do vzduchu. Sice u jednoho bude třeba doladit nějaké drobnosti, ale jinak no problém. Stabilitě určitě pomůže mírné vzepětí křídla (podle fotek bude téměř nulové), případně další věci kolem seřízení, třeba negativ na křídle (je možné ho vytvořit třeba i zvednutím křidélka).

Ad 1.Kridelka po cele delce.
Umi i vytvaret vztlak na kridle pri souhlasne vychylce.
Ad2. Male vzepeti kridel ,to bude to prave orechove.


V odkazu se muzes mrknout na motorizaci u letounu 800mm.
https://www.napolskimniebie.pl/spitfire-mk-xvie" onclick="window.open(this.href);return false;

Když to člověk nevidí, tak je to věštění z křišťálové koule. Podle popisovaného projevu to vypadá, že to neletí dostatečnou rychlostí.

Dargen píše:jsem se snažil o zálet svého prvního modelu

Začít takovýmto typem modelu není nejšťastnější volba.

Na některých fotkách máš vrtuli obráceně.
Ale určitě je lepší na zálet vrtule tvaru apc-E a raději větší třeba 9/6E.

HONZIK 22 píše:Ad 1.Kridelka po cele delce..

Vycházel jsem ze stavby od kolegy viz:
https://eu.zonerama.com/rcairostrava/Ph ... 4/11034173

HONZIK 22 píše:Ad2. Male vzepeti kridel ,to bude to prave orechove..

Nevím jak ho ovlivnit, když výřezy už byly předdělané s nějakým vzepětím, krom toho abych to celé rozlepil a vsunul tam nějaký klín.

HLA píše:Na některých fotkách máš vrtuli obráceně.
Ale určitě je lepší na zálet vrtule tvaru apc-E a raději větší třeba 9/6E.

Vrtule co jsme měl doma, měly všechny stejný profil ikdyž sem je dal tak nebo tak.
Zezačátku motor vzduch tlačit než tahal (letadlo "couvalo") ikdyž jsem otočil vrtuli nemělo to vliv, musel jsem reverzovat motor.
Ta vrtule 9x6E v čem jsou její výhody je pružnější takže "více vydrží"? nebo je nějaká obecná poučka?
Něco ve stylu, čím těžší převod tím větší maximálka ale nižší zrychlení?

Pocitově větší vrtule, tak nějak stabilizuje let - na podobných modelech začínám "lopatovitou" 10/4,7.
S APC-E jde letadlo zase líp "za plynem" - tedy víc táhne při vyšší rychlosti.

Listy vrtule mají profil podobný profilu křídla (opakuji podobný). Pro její účinek je důležitý směr otáčení a správné usazení. Pokud se motor otáčel obráceně, je nasazení vrtule jedno, prostě to je špatně. Správná montáž vrtule a správný směr otáčení zajistí maximální účinek sestavy. RCAirOstrava staví zjevně z ARF stavebnic (soudím podle jeho alb, neznám ho). Možná mu jeho kombat létá, ale mít křidélka u trupu a ne na konci křídla je bl...nesmysl. Na křidélku je při vychýlení vyvozována určitá síla, která působí v těžišti plochy, vzdálenost těžiště od osy je páka, na které síla působí. Pokud stejně velké křidélka bude až ba konci křídla, bude rameno znatelně delší a účinek větší.
Vzepeti se dá upravit spojkou křídla, zjevně tam nějaká, jen je otázkou, zda byla součástí dodávky, nebo jsi jí vyráběl ty. Úprava styčných ploch polovin křídla už není problém.
Píšeš, že to je tvůj první model. Nechtělo by to pro začátek něco jednoduššího? Vypustím Step One, spíše bych byl pro Step Two, Decathlon od Hackera, nebo jiný podobný horňák. Po zvládnutí řízení pak přejít na něco ostřejšího. A spíš bych začínal něčím více hotovým, než tam něco dodělávat (ovládací prvky).
P.S. O rozdílů mezi APC a GWS ani nehovořím.

Já jen krátce.

Začínat se učit pilotovat se stíhačkou WW2 v rozpětí do 1m je cesta do pekel. Mám už toho hodně odlétáno, ale když lítám s malým Messerschmidtem BF-109 od Alfa modelu, tak je to pro mne výrazný adrenalín. Kdybych v minulosti začínal s ním, tak bych se asi leteckým modelářem nikdy nestal, protože by mne to odradilo.

Jinak to, že model při záletu neletí hned rovně (zvlášť takový malý a obratný model), je věc zcela normální. 8) Drak (zvlášt z EPP) není nikdy postaven zcela rovně a i velmi malé zkroucení křídla (v řádu desetin, ne-li jednotek mm) se projeví na rozdílném vztlaku a tím i na různých tendencích k převracení do strany. A Na to právě slouží zálet, aby se toto vychytalo, vytrimovalo, nebo nejlépe případné zkroucení (pokud je příliš velké) odstranilo. Zrovna tak úhly seřízení křídel, VOP a motoru, nemusí být správné. Ono taky je dobré, pokud zálet provádí zkušený pilot, který si dovede poradit zkrotit i neseřízený letoun. Samozřejmě nejlepší je ještě před záletem důkladně změřit všechny úhly a případně je upravit tak aby odpovídaly plánku. U WW stíhačky bych ale dal všechno do 0°, tedy i motor, který bych pouze 2-3° vyosil doprava.

Správně nasazená vrtule je samozřejmost, její listy mají náběžnou hranu tupější a odtokovou ostrou, takže ona se musí točit tak, aby ta tupá hrana byla náběžná. Většinou při pohledu zepředu se motor točí proti směru hodinových ručiček, při pohledu odzadu ve směru. Profil listů vrtule je klenutý a jeho vypuklá strana musí jít dopředu.

Při startu nedoporučují házet model s motorem na plný plyn. Totiž i sebemenší chybná reakce, chyba pilotáže po hodu, se projeví v řádu zlomků sekund, dříve než pilot složí ruku kterou model hodil na knipl vysílače, tak už může být pozdě. Nejlépe mít motor tak na 1/3 plynu, to by mělo letadlo udržet ve vzduchu, dokonce s ním i mírně stoupat a po určitém vystoupání do bezpečné výšky pak zvolna přidávat plyn. Přidávat vždy opravdu pozvolna, protože u tak malého modelu reakční moment vrtule dovede při prudkém přidání letadlo i otočit na záda.

Křidélka jsou sice skutečně vyřezána špatně, ale i s tím se lítat bude dát. Každopádne jejich účinnost bude znatelně horší.
Mnoho lidí si to neuvědomuje ale křidélka ve vnější polovině křídel mají až 70% účinnosti proti křidélkám po celém rozpětí, naopak křidélka ve vnitřní polovině rozpětí (tedy u trupu) vykazují jen 30% účinnosti. Proto taky se do těch míst dávají spíše vztlakové klapky. Z toho je vidět, že na poloze křidélek (na koncích, nebo u trupu) sakra záleží a že ty na koncích jsou víc než 2x účinnější než ty u trupu. Ale začátečníkovi ani menší účinnost asi vadit nebude.

Mělo to být jen krátce, jen první odstavec, ale pak jsem se jako obvykle rozepsal.

Stručně: VTjr má pravdu.

Podrobněji: jestli je 1m tištěná WWII stíhačka první model, tak tipuju životnost na +- 15s.. Nic ve zlém, po zkušenostech s pilotáží neseřízeného malého vrulníku (tzn hbitého nepddajného stroje) bych zkusil tuhle tištěnou stíhačku nerozbít... Možná by se mi to podařilo, ale jistil bych se nějakým vzrostlým porostem...

Ještě poznámku k EPP modelům, stálosti tvaru, ale také uskladnění. EPP má, na rozdíl od dřeva, výhodu, že po vyříznutí požadovaný tvar. Dřevo může mít tendenci se nějak ohnout či zkroutit (uřízl jsem lištu z rovného balsového prkénka a měl jsem v ruce luk, za který by se nemusel stydět kdejaký středověký voják). Ovšem EPP při nevhodném uskladnění mívá tendenci se poddat a změnit tvar. Trup, pokud nemá výztuhy, které by tvar držely, pokud je uložen tak, že dojde k jeho ohybu, už takto zůstane. To samé nosné a řídící plochy. Dá se to narovnat, ale chvíli to trvá. Máme na výcvik Flop II od ŠADu. Ale to není kritika výrobce, tato vlastnost materiálu bude obecná.