RCMANIA.cz

Ahoj. Dokázal by prosím někdo identifikovat tkaninu dle foto?
Je absolutně poddajná - oproti běžným tkaninám silnější(myšleno tloušťka) - v podstatě jako deka
Děkuju.

Ještě pro porovnání. Vpravo běžný kepr 390g.

A co by jsi chtěl identifikovat?

No konkrétně typ té tkaniny. Vazba je plátno ale jestli je třeba rovingová?? Mate mě ta ohromná poddajnost a tloušťka je cca 2x větší než u té 390g

Špatně položená otázka , ale připomíná mi starou socialistickou třistapadesátku. Tedy tkaninu váhy 350g/m2.

Na pohled se mi zdá, že každé druhé vlákno v jednom směru je tenčí. To je podle mě důvod poddajnosti. A taky jiných vlastností v jednom směru.

Není ta podajnost daná tím, čím jsou vlákna napuštěný aby po sobě klouzaly a nezadrhávaly se navzájem při tkaní? Kdysi mi jeden zaměstnanec Vertexu nosil "odřezky z firemního laminování" futrálů na náhradní proudový motory a tkaniny určený pro polyester byly jak prkno, jako kdyby to bylo něčím navoskovaný. Tkaniny stejnýho vzhledu vláken pro epoxyd byly podstatně měkčí. Nevím přesně, neříká se tomu apertura?
Nejspíš nám problém vysvětlí zde nejpovolanější, Peter.

V podstatě je z toho nutno vytahat vlákna osnovy a útku a pokusit se hádat a zjišťovat. Ve směru osnovy není až tak problém střídat vlákna s různým číslem tex. (Jednotka 1 tex představuje 1 gram hmotnosti na 1 kilometr délky (nebo také 1 miligram na 1 metr).) Vazbu bych určil (snad dobře) jako plátno. A zde je příklad jednoho výrobce jen má vlákna v osnově se stejným tex. unique - produkty - sklotkaniny - plátno a kepr 2/2
Edit02 Jenom ta vazba a) není plátno b) je nějakou modifikací vazby plátno. Protože: ""Plátnová vazba (anglicky „plain“*) – prameny v osnově i útku jsou stejně silné a stejně vzdálené. Pramen útku prochází vždy pod a nad každým pramenem osnovy. Tato vazba je nejpevnější vazba, která je použita v experimentální části této práce jak pro skelnou tkaninu, tak pro tkaninu Kevlar. Bakalářská práce ČVUT v Praze FS Vazby tkanin, obr. 2.5 na str. 30 (*"Plain weave (also called tabby weave, linen weave or taffeta weave)")

TomasC píše:Na pohled se mi zdá, že každé druhé vlákno v jednom směru je tenčí. To je podle mě důvod poddajnosti. A taky jiných vlastností v jednom směru.

Ano je to tak. V obou směrech se střídají silnější/slabší.

Ale asi bude problém to někde sehnat. Jednou mi to přinesl kamarád. Perfektně se s tím dělalo. Na formy to bylo super.
Takže asi sklopím ocas a použiju normální 390ku.

Mě připadá, že to není tak "utaženo" a to dělá tu poddajnost.
Jako by jsi porovnával "plnou plochu" (plátno) a "samotnou výztuž" (tedy jako by plátno s většími mezerami, "řídké"). Nevím jak jinak to napsat...
A připadají mi ta vlákna, resp. svazky vláken i nadýchanější - z toho by mi vycházelo, že bude potřeba víc pryskyřice.
Napadlo mě totiž, že pokud je to něco staršího, bylo to určeno pro pryskyřice s vyšší viskozitou (hustější).
Dnes můžeš laminovat i velmi řídkými pryskyřicemi a pokud si vzpomínám, tak ChS-104 byla hustší (o Epoxy 1200 se nechci zmiňovat, bylo to vlastně lepidlo). A tenká zateče i do mikromezer, což hustá tehdy "nedala".
Jen úvaha, nebij mě

Steve píše: ... Jen úvaha, nebij mě.

Ani mne nebijte Ď. Základem vláken nemusí být monofil (typ rybářský vlasec), ale příze (mohou být různě "chlupaté)". Těm pak lze, různými postupy, při výrobě udělit požadované vlastnosti. Jedním z postupů je zkrucování (měří se počtem zákrutů na jednotku délky), čím víc zákrutů tím tužší příze. Existuje ještě netkaná textilie v modelářských prodejnách má tuším označení "vlákna". Je to různě volně překřížená divočina skleněných vláken, trochu drží i pohromadě. (Hlavně z toho vypadávají krátké skleněné kousky a prach. Kouše to na kůži.) Tuším že v šedesátkách to bývalo v soupravách s Epoxy 1200.

guchar píše: Ani mne nebijte Ď. Základem vláken nemusí být monofil (typ rybářský vlasec), ale příze (mohou být různě "chlupaté)". Těm pak lze, různými postupy, při výrobě udělit požadované vlastnosti. Jedním z postupů je zkrucování (měří se počtem zákrutů na jednotku délky), čím víc zákrutů tím tužší příze. Existuje ještě netkaná textilie v modelářských prodejnách má tuším označení "vlákna". Je to různě volně překřížená divočina skleněných vláken, trochu drží i pohromadě. (Hlavně z toho vypadávají krátké skleněné kousky a prach. Kouše to na kůži.) Tuším že v šedesátkách to bývalo v soupravách s Epoxy 1200.

... nekdy je lepsi nepsat nic.

Za tu kratkou chvilku (tj.od roku 1995, kdy jsem byl rozkazem pridelen k laminatnikum opravarum a musel se to naucit ) jsem az tak moc hadroidniho rozumu nepobral,... rekl bych, nemusim vedet vse, ze jo?

Protoze nejsem moc jist ( i kdyz tusim,ba skoro vim),tak nic nepisu. Kdo si vas ma vzit na svedomi.... to ne,to ne...to by neslo.

veka1

11marty11 píše:Ahoj. Dokázal by prosím někdo identifikovat tkaninu dle foto?
Je absolutně poddajná - oproti běžným tkaninám silnější(myšleno tloušťka) - v podstatě jako deka
Děkuju.

Ahoj všem. Podle mých dřívějších zkušeností se jedná o skelnou tkaninu, které jsme říkali "Nabývačka". Používali jsme ji při výrobě forem, kde nahradila několik vrstev běžné tkaniny. Bylo nutné ji "uzavřít" z obou stran běžnou tkaninou. Dokázala podle dodaného množství pryskyřice "nabýt" na tloušťku odhadem cca 3 - 5mm, a tím ušetřila několik vrstev běžné skelné tkaniny a tím zkrátila výrobu formy, často se z důvodu silné vrstvy pryskyřice hodně zahřívala. Ale to by se muselo vyzkoušet, je-li to ono. Pozná se to tak, pokud malý kousek nasytíme pryskyřicí, a pokud bude stále ochotně tuto přijímat a tloušťka bude nabývat. Pokud ne, tak se jedná o jiný typ. Myslím, že další informace bych sháněl u dodavatele takového komponentu, např. Havel (https://www.havel-composites.com/cs/domu)

Rudo .... asi starnu, ale nepamatuji , ze by Mira Havel v poslednich 22 letech tento chlupaty hadr nabizel,nebo mi ho umyslne zatajil.
Do rukou se mi pred casem dostal od brnenskych lodaru... ale, nabyl jsem dojmu ,ze je to "polyesterak" , tak jsem se ho zbavil.

Protoze jsem pred casem potreboval resit mohutne vyplne koutu, mam od nej cca 5kg klubo skeneho rovingu ,se stejnymi vlastnostmi, ....chlupaty a zduty jako koza po jetelu. Moc dobre se s nim nedela.



Pozn. sice z jineho soudku , ale pro vytvareni velkoobjemovych povrchu jeden cas mel Havel v nabidce Parabeam.
Ten vsak mel zcela jinou konstrukci...tvorili ho dve platna (cca 80 - 110g/m2) vzajemne propojene svislymi nitemi.

Nite meli delku 3mm, nebo 6 mm.Tim byla definovana vysledna tloustka "zvedle" tkaniny po prosyceni epoxidem. Po vytvrzeni vznikla duta deska (klidne ve 3D tvaru) definovane tloustky ... v mezere mohla proudit voda, napr. pro vyhrivani forem.

Parabeam byl pouzit na kridlech a vop kluzaku firmy Zdenka Tepleho TEST ( Atlas a Bonus) ... odpadlo vakuovani.
Za urcitych podminek sel pouzit pro vyrobu forem... rychle nabirali tloustku a nebyli moc tezke. Aktualne ho v nabidce nevidim, ale asi by sel sehnat , podobne jako ta chlupatina.

veka1

veka1 píše:Rudo .... asi starnu, ale nepamatuji , ze by Mira Havel v poslednich 22 letech tento chlupaty hadr nabizel,nebo mi ho umyslne zatajil. ..............
[/i] veka1

Petře, zítra slezu do sklepa, a zkusím dohledat zbytky a nafotit je pro porovnání s fotkou z původního dotazu. Ale posílat Ti je pro porovnání nehodlám, na poštu se mi nechce