RCMANIA.cz

Potřeboval bych znát odpor vysokofrekvenční cívky. Vzal jsem tedy fungl nový měřák, vyhrabal nějaké cívky z rozebraného zdroje pro počítač, a dal jsem se do měření. Na měřáku jsem měl nastavený nejmenší roszah v jednotkách ohmů, přesto jsem na těchto cívkách nenaměřil skoro nic = 0,1 nebo dokonce 0,0 ohmů = tedy ještě méně než normálně ukazuje měřák když se zkříží svorky tzn. 0,1 ohmů. Tyhle cívky jsou navinuty jen několika smyčkami, je tedy možné na nich vůbec něco naměřit? Jaký máte na měřáku nejmenší rozsah vy? Neříká se tomu miliohmy?

Miliohmy nenamerias klasickymi kablikmi od multimetra, meraj to ako sa meria odpor napriklad motora, to je tiez cievka. To znamena zdroj prudu na cievku a zmerat napetie na vinuti (priamo na drotoch, nie na konektore atd) a potom R=U/I. Tym eliminujes prechodove odpory a odpor kablika multimetra.

Změřit se dá to, jestli je cívka někde přerušená.
Cívka (obecně) by měla mít odpor co nejmenší? Pokud je jen z pár závitů, tak bude mít odpor opravdu malý.
K čemu je potřeba znát odpor cívky? Primární vlastností je indukčnost, a "odpor" (impedance, jestli si správně pamatuju) při určité frekvenci.

tuareg píše:Potřeboval bych znát odpor vysokofrekvenční cívky. Vzal jsem tedy fungl nový měřák, vyhrabal nějaké cívky z rozebraného zdroje pro počítač, a dal jsem se do měření. Na měřáku jsem měl nastavený nejmenší roszah v jednotkách ohmů, přesto jsem na těchto cívkách nenaměřil skoro nic = 0,1 nebo dokonce 0,0 ohmů = tedy ještě méně než normálně ukazuje měřák když se zkříží svorky tzn. 0,1 ohmů. Tyhle cívky jsou navinuty jen několika smyčkami, je tedy možné na nich vůbec něco naměřit? Jaký máte na měřáku nejmenší rozsah vy? Neříká se tomu miliohmy?

Já osobně bych to měřil pomocí DE-5000 - to má spolehlivé rozlišení 0.01 ohmu a měří čtyřdrátově. Impedanci na něm změřím taky.
Nic levnějšího a podobně přesného neseženeš.
A nebo bych to měřil dvěma stolníma solartronama (čísla bych musel opsat), těma bych to naměřil ještě asi přesněji - ale akorát ohmicky - metodou jako napsal Igor.
Tohle je klasický příklad, kdy se to měří přesně a levně víc než obtížně.
Trochu mi ale není jasné, proč to potřebuješ takto změřit.

pro ilustraci - ten DE-5000 má nejmenší rozsah 200ohmů, rozlišení 0.01ohmu, přesnost (papírovou, zaručenou) 1%+3.
A když nechávám dělat kalibraci a nebo si dělám kontrolu sám u sebe (tu a tam) tak mám pocit že spíš měří podstatně lépe - že to 1%+3 je spíš hodně pesimistická hodnota.

prikrylm píše:K čemu je potřeba znát odpor cívky? Primární vlastností je indukčnost, a "odpor" (impedance, jestli si správně pamatuju) při určité frekvenci.

Odpor (ohmicky) definuje "Q" (stratovy cinitel, akost) cievky, co ma vplyv na tvar priepustnosti vysledneho LC obvodu (predpokladam ze ked je to VF cievka tak to bude nejaky ladeny LC obvod). Ta impedancia o ktorej pises ma aj odporovu zlozku. Takze ten odpor ma priamo vplyv na to ako sa ten ladeny obvod chova. Proste ta impedancia Z je imaginarne cislo kde odpor je realna zlozka a indukcnost (x omega) imaginarna. Do vysledku zapadaju spolocne, len otocene o 90 stupnov.

Neviem na co to potrebuje Tuareg, ale asi treba este dodat ze ak je to VF cievka, tak sucastou ohmickeho odporu z ktoreho vyplyva to Q cievky je aj skin efekt, takze pri vyssich frekvenciach jednoduche meranie jednosmernym prudom netaci.

Tak skusil som zopakovat pokus Tuarega s "normalnym" ohmetrom ... doteraz som zil v presvedceni ze taka vec sa ABSOLUTNE NEDA ... ale kukam ze som nieco nameral. Ma to ale hacik, musia sa pouzit spravne kabliky, klasicke z multimetra z lidla s niklovanymi hrotmi, tak s tymi sa fakt nic namerat neda, hodnota nezmyselne lieta ... takze som pouzil kabliky so zlatenymi goldami a s dostatocne silnymi krokosmi a nameral som po ustaleni toto (su to dva rozne meraky, vidno podla velkosti) ...

ten vesci motor by mal mat papierovo 37mo a ten mensi 157mo ... o presnosti a rozliseni sa iluzie robit nedaju, ale ze to vobec nieco ukazalo, som prekvapkany

Z dřívější činnosti mě zůstal Digiohm 20L, což je digitální měřič přechodových odporů. Rozsah 0,00-19,99R, přesnost 1,5% +3D, měřící proud 200mA. Je to dvoudrátový, stiskem měřících hrotů na sebe se to zapne a zkalibruje a pak se měří. Jedinná nevýhoda je, že to žere baterky jak tank. Dokázalo to i změřit odpor kovových pantů na oceloplechovém elektrickém rozvaděči.

igorb píše:Odpor (ohmicky) definuje "Q" (stratovy cinitel, akost) cievky....

Tomu rozumím, akorát v případě tazatele, který tvrdí, že jeho cívka je "pár závitů", takže odpor 00 nic.. na to jsem narážel...

Měřit odpor vf cívky ohmetrem je nesmysl. Vf proud neprochází celým průřezem vodiče ale jenom jeho povrchem (skin efekt). Jediná možnost je změřit Q-metrem koeficient jakosti Q. Potom vypočítat skutečný odpor včetně skinefektu podle vzorce Q=XL/R. Jenomže na Q má vliv nejenom odpor vinutí ale taky ztráty v jádru. Samozřejmě Q bude na každé frekvenci jiné a tedy odpor R taky.

ten DE-5000 samozřejmě malý cívky měřit umí (taky to je LCR metr) - nejmenší rozsah je 20.000 μH, rozlišení 0.001 μH, přesnost 2.5% +5 - kmitočet si lze vybrat z 100Hz, 1kHz, 10kHz, 100kHz (samozřejmě na malý rozsah musí být poslední kmitočet).
Q taky rovnou spočítá (ukáže).

MPml píše:ten DE-5000 samozřejmě malý cívky měřit umí (taky to je LCR metr) - nejmenší rozsah je 20.000 μH, rozlišení 0.001 μH, přesnost 2.5% +5 - kmitočet si lze vybrat z 100Hz, 1kHz, 10kHz, 100kHz (samozřejmě na malý rozsah musí být poslední kmitočet).
Q taky rovnou spočítá (ukáže).

Ano, Q ukáže ale jenom pro tyto čtyři kmitočty. Není možno měřit cívku určenou třeba pro 30 MHz na 100 kHz. Indukčnost to změří ale Q už ne.

Díky za reakce.Takže nějaký odpor tam je a s frekvencí se zvětšuje. Snažím se to jenom trochu pochopit.

tuareg píše:Díky za reakce.Takže nějaký odpor tam je a s frekvencí se zvětšuje. Snažím se to jenom trochu pochopit.

Trochu Tě laicky doplním, ano odpor tam je pro stejnosměrný i střídavý proud více méně stejný, ale impednance se pro střídavý proud zvyšuje úměrně s frekvencí. V případě VF proudů o několik řádů.

tuareg píše:Díky za reakce.Takže nějaký odpor tam je a s frekvencí se zvětšuje. Snažím se to jenom trochu pochopit.

OHMICKY odpor tam je, je to kus drotu, takze prislusne maly a ano ZVECSUJE sa s frekvenciou vdaka skin efektu, takze nie je konstantny vzhladom k frekvencii. Cim vyssia frekvencia, tym viac sa vodic chova ako trubica (hrubka steny trubice zavisla od frekvencie) a nie ako plny vodic. Takze z toho plynie ze rastie s druhou ODMOCNINOU frekvencie (priblizne). Vola sa to tusim sucinitel zvecsenia odporu, takze je to normalne len zvecsenie ohmickeho odporu, ziadne imaginarne cary.

okrem toho ...

Impedancia (induktancia) je zavisla od indukcnosti a frekvencie linearne.

Tie dve casti sa nescitavaju aritmeticky ale su pootocene fazovo o 90 stupnov talze ak chces vediet realnu hodnotu tak sa to spocita geometricky ako prepona pravouhleho trojuholnika, takze cez pytagorovu vetu ako odmocnina suctu mocnin ... alebo sa s tym pocita ako s komplexnym cislom kde ohmicky odpor vcitane skin efektu je realna zlozka a induktancia je imaginarna cast (omega x L).

To vsetko plati len pre striedavu zlozku, pokial tam mas jednosmernu zlozku (napriklad tlmivka z toho zdroja co si meral) tak pre tu zafunguje len ten ohmicky odpor bez skin efektu.

staci zhrnut tak?