RCMANIA.cz

Zdravím ,
chci si postavit větroně kategorie V1 a VS. Přemýšlím nad půdorysem a vzepětím křídla . Zda jít cestou obdélník - lichoběžník - lichoběžník vzepětí U jako je náčrt na obrázku A , a nebo klasika obdélník - lichoběžník vzepětí W jako je na obrázku B. Příklad: Admirál od Čížka. Podle mě má řešení B dvě výhody. snadnější stavba, lepší obtékání protože je větší hloubka 210 mm v délce rozpětí 1700 , kdežto u Ačka je v délce 1000 mm a potom se zúžuje , tak že klesá i Reynoldsovo číslo v tomto úseku křídla a tím i "kvalita" obtékání.
Rád bych znal i váš názor a doporučení . Děkuji. Mirek

Za mě pocitově A.

Pokud bych se chtěl rozhodnout definitivně, tak bych udělal simulaci. Nebo postavil obě a rozhodl se podle variometru na palubě.

Optimální vzepětí je ve tvaru elipsy, takže vícenásobné zalomení jako v A je asi tomu blíž. Otázkou však je jestli ten výsledný rozdíl ve výkonu bude tak významný aby vyvážil složitější stavbu. Za mne obyčejné vzepětí ve středu s ušima asi stačí.
Zrovna tak zužující se hloubka křídla je přínosná z hlediska indukovaného odporu, ale zas komplikuje stavbu a navíc u malých modelů může poklesnout Re konců křídel natolik, že v určitých situacích dojde na nich k podkritickému proudění a to odpor naopak výrazně zvýší, a to tak, že úplně zneguje tu celou úsporu indukovaného odporu.
Jinak ten jev snižování Re se kompenzuje sníženém tloušťky profilu a zmenšení jeho křivosti směrem ke koncím křídla.

Naprosty souhlas s VT mladsim . Taky bych se klonil k variante A, co se vzepeti tyka.
Ale jelikoz jsou uhly mym prokletim volil bych nikoliv elipticky prurez ,ale primou nabeznou hranu a s profilem modifikovanym dle popisu VT.
[youtu_be]https://youtu.be/QRPtvdXGLDM[/youtu_be]
Viz model 1.03 min videa.
To je presne to co bych doporucil. Nevim ,,kdo ten pan je a nevim zda se umistil ,ale jeho kridla modelu mi pocitove dnes v roce 2021 nevadi v nicem.

Pán je Josef Bíbr a vyrábí pořád a jeho Limity jsou super letadla.

Moc diky za info. Celkem faux pas z mé strany . Limita model znám a konstruktera ne.

Nedávno jsem získal zajímavou knihu, Létací modely z r. 1951. Opravdu krásný kousek.... na většinu modelářských otázek z oblasti konstrukce letadel se tam najde odpověď. Sice je 70 roků stará, ale myslím že většina těch chytrostí stále platí.
Ohledně půdorysu křídla je tam toto:


VTjr to napsal perfektně, a ještě naznačil co s tím.

Mina píše:Pán je Josef Bíbr a vyrábí pořád a jeho Limity jsou super letadla.

Limity RCVS byly ve své době docela ucházející. Poslední dekádu však Na RCVS převládají a vyhrávají modely Aladin, novější Andromeda a nejnovější NYX (do větru) a NEX (do klidu).
Aladin má profily NACA z Admirála.
Nyx má profily AG.
Obě védvojky jsou od sebe roky vzdálené, ale spojuje je dvojité lomení uší a delší trup (od odtokovky k ocáskům).
Změna u Nexe a Nyxe je kratší střed a delší uši. Také konec křídla se zeštíhlil. Zdá se mě, že to se stejnými negativy daleko lepší točí na malém poloměru. Delší trup pak dělá to, že se to nechá víc "dudat" na minimálce.

Woita píše:...
VTjr to napsal perfektně, a ještě naznačil co s tím.

Ani jsem netušil, že bezděčně cituji z knížky, kterou jsem nikdy nečetl!

Každopádně i negativy na koncích uší eliminují možné problémy s odtržením proudnic (ale ne s podkritickým prouděním jako takovým, to spíš ten tenčí a měně zxakřivený profil) a taky snižují ten indukovaný odpor. Ovšem za cenu snížení efektivní nosné plochy tedy i celkového vztlaku.
Ono je to vždy něco za něco.

HONZIK 22 píše:Naprosty souhlas s VT mladsim . Taky bych se klonil k variante A, co se vzepeti tyka.
Ale jelikoz jsou uhly mym prokletim volil bych nikoliv elipticky prurez ,ale primou nabeznou hranu a s profilem modifikovanym dle popisu VT.
[youtu_be]https://youtu.be/QRPtvdXGLDM[/youtu_be]
Viz model 1.03 min videa.
To je presne to co bych doporucil. Nevim ,,kdo ten pan je a nevim zda se umistil ,ale jeho kridla modelu mi pocitove dnes v roce 2021 nevadi v nicem.

Zdá se mi v tom videu, že na startu v klobouku vidím Genyse. Nebo se pletu?