RCMANIA.cz

Docela by mě zajímalo, jak si v NASA poradili s helikoptérou Ingenuity.
Na Marsu je atmosférickej tlak 100-140 x nižší než na Zemi, podobnej je zde v cca 30 km nad mořem. Didier Delsalle se dostal s odlehčeným jednomístným Eurocopter AS350 Squirrel nejvýš a to necelých 10100m. Jenže tohle je 3 x "vejš".

Zajímavé - v takhle řídké atmosféře - no asi to někde v komoře otestovali , Jsou o tomto " dronu" nějaké informace? Váha, výkon pohonu, baterie ? Vrtule mají průměr 1,2 m a otáčky protiběžných vrtulí 2400.

Letu na Marsu zdar.

Libor.N.

Dočetl jsem se zatím jen že hmotnost na Zemi 1,8kg, rotor 2400 ot/min a obvodová rychlost konce listů 0,7 Mach. Pomáhá tomu gravitace jen 60% pozemské. Asi to je opravdu problém ji udržet ve vzduchu, na jedno nabití doletí jen 300 m a to tam nepíšou jestli to je vzdálenost bodu A od B a nebo dolet s návratem.

Celeron píše:Dočetl jsem se zatím jen že hmotnost na Zemi 1,8kg,..

A proč udávají hmotnost na Zemi? Že by z toho cestou něco odpadávalo?

Mají podtlakovou komoru cca. 8,3 metru průměr, asi 8 m vysokou. Takže se zkušebně létalo v něčem, co je dynamicky relativně podobné marsovské atmosféře. Zatím jsem nezaregistroval informaci, jestli v závěru testovali i atmosféru uměle "nafouknutou" na známé složení:

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=nAQxNd3uBN0[/youtube]

Vtipné je, že v jednu chvíli při rozběhu to zní skoro jak naštvaná a naložená Mi-24

Souhrnné video s představením projektu a "pár" zajímavými technickými podrobnostmi:
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=GhsZUZmJvaM[/youtube]

Na NASA kanálu jsou i videa z minulých let z vývoje a testování (2014-2020).

https://www.nasa.gov/feature/jpl/6-thin ... helicopter

Je to v průměru vrtulových listů a jejich rychlosti. Pozemská koptéra by měla průměr vrtule několikrát menší se stejným vztlakem. Jsou taky lehké. Jestli si dobře pamatuju tak jeden list váží jen 34 gramů. Je to dutý uhlíkový kompozit vyplněný nějakou pěnou. Jak jste už psali, zvyšovat průměr/rychlost už prý nejde, protože by se vrtule dostala do nadzvuku.

To video je fakt dobré. Je to pekelně technologicky nadupaný stroj. Mechanika úhlu náběhu, mikroprocesory pro autonomní řízení letu a uhýbání překážkám... dělá to taky slušný rámus. Dvojrotor je proto, že by klasická kvadrokoptéra zabrala s velkými vrtulemi moc místa. Zajímavé.

tuareg píše:To video je fakt dobré. Je to pekelně technologicky nadupaný stroj. Mechanika úhlu náběhu, mikroprocesory pro autonomní řízení letu a uhýbání překážkám... dělá to taky slušný rámus. Dvojrotor je proto, že by klasická kvadrokoptéra zabrala s velkými vrtulemi moc místa. Zajímavé.

Moc tomu nerozumím, ale dle mého názoru je koaxiální helikoptéra vhodnější z více hledisek než vícerotorové stroje, nebude to asi jenom o skladnosti stroje. Třeba ten fakt, že minimálně pro let na Zemi nepotřebuje krom pilota žádnou elektroniku. Přece jenom kvadro a více koptéry jsou relativně nový hit, které ve velkém provedení nelétají. Kamov ano.

RC_FB píše:Mají podtlakovou komoru cca. 8,3 metru průměr, asi 8 m vysokou. Takže se zkušebně létalo v něčem, co je dynamicky relativně podobné marsovské atmosféře.

Akorát mi nějak uniká jak v tá komoře simulovali nižší marsovskou gravitaci. Stoupavým "vzduchovým" proudem jako v simulátoru volnýho pádu pro paragány? Pokud je gravitace skoro poloviční než na zemi tak už musí mít vliv naprosto zásadní.

Koukni na videa. Nižší gravitaci simulovali zavěšením na profi rybářském navijáku a vhodném vlasci.

Je to "jen" technologický demonstrátor s dvěma kamerami a telemetrickými čidly. Nasimulovali co jen šlo a podle toho, co o tom psali, budou rádi i za jeden let do výšky 5 metrů. Když s tím začínali, tak to považovali za nemožné. I proto taky ten název. Pokud to přežije chlad Marsovské noci, tak by let mohl trvat max 50 sekund (spíše méně). Když to těch skoků udělá více (edit: těch skoků je plánováno max 5), bude nirvána. A pokud by to fungovalo plánovaných 30 dnů, tak při dalších misích je to směr, který by dalším výzkumům hodně pomohl.

Pro zajímavost, tady je video, jak se uvolní zpod roveru. https://mars.nasa.gov/layout/helicopter ... d-1280.m4v

S tou teplotou je to pro mně taky záhada. Já myslel, že elektronika čím je studenější, tak tím lépe vede elektřinu, až nakonec klesne odpor na nulu (supravodivost) ? A tady se člověk dovídá, že rovery mají uvnitř topení, a bez něj by to nešlo. Taky se marně pídím po nějakém vodítku, jak je to vlastně s teplotou ve volném vesmíru. Na Měsíci je prý na sluníčku +40 a ve stínu -170. Na Merkuru je +400 a ve stínu na pólech je zmražená voda. Přitom kosmonauti na orbitě běžně jsou venku mimo stanici mnoho hodin.

Teploty na Marsu podle wikipedie:
Povrchová teplota
- min (−143 °C) 130 K
- průměr (-63 °C) 210 K
- max (35°C) 308 K

Jak je to s elektronikou nevím, ale topit se musí i kvůli akumulátorům.
Pokud jde o astronauty, tak mají skafandr, který toto umožňuje.

jio píše:Teploty na Marsu podle wikipedie:
Povrchová teplota
- min (−143 °C) 130 K
- průměr (-63 °C) 210 K
- max (35°C) 308 K

Jak je to s elektronikou nevím, ale topit se musí i kvůli akumulátorům.
Pokud jde o astronauty, tak mají skafandr, který toto umožňuje.

Astronauti na Měsíci měli na zádech systém pro přežití, kde mimo jiné byla i osobní klimatizace - ve spodním prádle byla provlečena hadička s tekutinou, ve které tekla studená nebo teplá kapalina.