Centrování serv, subtrim, délka táhla

[YenyaKas]

Přestavuju tady svého Quasara a přemýšlím, čemu dát přednost při nastavování délky táhla k servu tak, aby ovládaná plocha byla v neutrálu:

Pokud je páka serva kolmá k táhlu, dává to na obě strany stejný průběh výchylek. Jenže "tisícihran" serva má možnost nasadit páku jen v několika málo polohách, a pokud jsou subtrimy i trimy v neutrálu, nemusí být páka nasaditelná přesně v kolmé poloze k táhlu.

Pokud naopak táhlo seřídím na přesně kolmou polohu páky serva, musím těch zbylých několik (10-15) stupňů doladit subtrimem. V tom případě ale nemusím mít na obě strany stejný rozsah chodu serva.

Pak ještě můžu místo subtrimů použít trimy, což je víceméně totéž.

Anebo taky řeším nesmysly, a pokud nelítám mistrovství republiky na karbonovém modelu za desítky tisíc, ale lítám na louce s Quasarem za tisícovku včetně vybavení, nemám šanci poznat rozdíl.

Jak nastavujete délku táhla ovládané plochy? Vysílačku včetně subtrimů do neutrálu, a pak délku táhla tak, aby ovládaná plocha byla okometricky v neutrálu? Nebo naopak páku serva do kolmé polohy subtrimem? A po záletu upravujete délku táhla, anebo přenesete trimy do subtrimů?

[DAF]

Přednostně nastavuju všechno mechanicky, páky na servu klidně šikmo (kvůli diferenciaci), stejně tak umístění táhel v otvorech pák jak na servu, tak na kormidlech. Ve většině případů pak nepotrebuju sahat do nastavení v Tx, tedy kromě expo, případně mix (většinou se na svých modelech bez nich obejdu).

[macil]

Na začiatku mám všetko v neutráli, nasadím páku a ak sa nedá na tisíchran uložiť do polohy, ktorú vyžadujem (nie vždy je to poloha kolmá na plochu), dám ju do najbližšej možnej a doladím subtrimom.
Pokiaľ ide o diferencované výchylky, ak je to možné, v základe ich nastavím mechanicky, vzájomným umiestnením pák na kormidle a serve a doladím elektronicky vo vysielači.

[RC_FB]

Nejdřív musí (kinematicky) korektně fungovat mechanika, pak se může dolaďovat jinak (dnes softwarem). Bylo to tak od počátku létání a nikdy to nebude jinak. Na elevonech je to ještě důležitější než jinde.
Takže-serva do nuly, vyjasnit si, na kterou stranu bude případně nutná větší výchylka a/nebo větší síla, nasadit páku tak, aby žádaná nulová poloha páky serva znamenala co nejmenší subtrim a zároveň tak, aby úhel mezi spojnicí osa páky-závěs táhla a tětivou profilu byl na obou křídlech stejný. Ne vždy se to dá měřit od serva, pokud nejsou obě perfektně a stejně usazená. Mezi pákou serva a táhlem nemusí být 90°, pokud není požadavek na shodný průběh výchylky nahoru/dolů (což u elevonu asi bude). Subtrim patří na stranu menší požadované výchylky/síly. Pak délkou táhla srovnat řídící plochu do nuly.
Ano, dá se to všechno udělat hezky mechanicky postaru, s přepočítáním polohy závěsu táhla na řídící ploše vůči jejímu závěsu-ale je to velká drbačka, od které jsme dneska oproštěni právě subtrimy. (A díky tomu se dokážou dostat do vzduchu a dokonce i zpátky docela zpraseně postavené modely, které zdaleka nepřinášejí tolik radosti kolik by mohly, protože při řízení vznikají aerodynamické asymetrie a honí se to hrbatými křivkami na mixech->zbytečné odpory a momenty).

Když je mechanika vůči křídlu i sobě navzájem symetrická, pak jde za povelem každá strana stejně a nevzniká pocit, že je letadlo křivé a na jednu stranu chodí jinak než na druhou, případně "nejasné" pády po křídle a vůbec hnusné chování na hranici přetažení.

[TomasC]

Je potřeba začít od výchylek na kormidle a tomu, společně s rozumným využitím dráhy serva vše přizpůsobit.
Jinak to mám na výškovce, kde je výchylka +3mm a -1mm a jinak na křidélku, kde mám +15mm a -2mm.

Někde je tu k dohledání můj Excel s makrem, kde se to dá celková mechanika napákování napočítat.


K tisíci hranu. Většina dvouramenných pák nebo čtyř-ramenných pák má zuby posunuté a použitím konkrétního ramena se dá najít lepší poloha. Já třeba když osazuji kridélka, tak páruji konkrétní páky a serva ještě na stole.



Něco se dá načíst zde: blog.php?u=8&b=95

[blesk]

Obecně v dnešní době "chytrých" rádií, je to vše jednodušší. Mechanicky nastavit tak, aby to chodilo na cca 80-85% dráhy a zbytek doladit na rádiu. Ale současně se ztotožňuju s názorem že ideální varianta je vše co nejlépe mechanicky odladěné.

[TomasC]

Jednou jsem to potřeboval vysvětlit a tak jsem udělal dvě videa

Co se stane, když posunu páku na kormidle
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=TXyX9BkdY-k[/youtube]


Konkrétní příklad pro křidélko větroně, kde potřebuji jen malou výchylku dolů
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=H4xe7Z68ucs[/youtube]

Děláno pomocí Sketchup fyzika 2009

[Kuta33]

Taky patřím k těm, co se snaží maximum řešit mechanicky. Přiznávám, párovat serva a páky na tisícihran, jak píše TomasC, mě zatím nenapadlo. Zapisuji do paměti. Hodí se to hlavně u křidélek na samostatná serva, kde jsem to dosud řešil v nastavení posunutím středu, pokud byl větší rozdíl, na každém servu kousek, abych zůstal co nejblíže původnímu středu a co nejmíň tak omezil rozsah.
Tomášova videa jsou pěkně názorná, osobně nemám problém si mechaniku pohybu na pákách představit a nastavit se solidním výsledkem od oka. Stejně, ale na modelu v kostře na sucho přepákování zkouším a dolaďuji. Případná úprava diferenciace křidélek na tisícihranu serva pootočením páky samozřejmostí.
Na tom prvním videu je pěkně vidět i diferenciace, rozdíl výchylky nahoru, dolů.

V dnešní době, pokud není zrovna z čeho stavět a měli bychom podle naší vlády sedět doma, není problém si na stole postavit malý model přepákování z kousků balsy a špendlíků a cvičně zkusit, jak budou vypadat výchylky pokud:
- změním délky pák,
- změním vzájemnou výšku středů pák,
- posunu upevnění táhla na páce ovládané plochy vpravo, vlevo,
- pootočím páku serva vpravo, vlevo,
- zkřížím táhlo (jako na druhém videu)
- další mě teď nenapadá.

Myslím, že taková chvilka hraní a zkoušení může dát někomu celkem slušnou dávku informací.

[DAF]

Ještě poznámku, chod serva bývá na počítačových vysílačkách rozdělen na kroky, většinou na 1024. Omezením rozsahu chodu v nastavení se sníží počet kroků. Ono to asi člověk v běžné praxi nepozná, ale teoreticky je možné, pokud použiju opravdu dlouhou páku na servu a budu chtít krátký chod, že se dostanu třeba na deset kroků celého chodu. Vím, že to je ad absurdum a v praxi toho nejspíš nedosáhnu, ale TomasC píše, že používá třeba 1 mm, pokud by páka byla opravdu delší... Proto je dle mého názoru lepší začít mechanickým nastavením a teprve pak to jemně doladit ve vysílačce, nikoliv obráceně.

[YenyaKas]

Ano, já si myslím taky umím docela dobře představit, jak se to chová a co se tam děje. I vím, že moje vysílačka má 4096 kroků na celý rozsah kanálu, takže omezením rozsahu případně posunem subtrimu o něco málo přicházím.

Můj dotaz byl spíš na doporučovanou praxi ve smyslu jak moc který přístup u reálného levného pěnového modelu vadí, jestli je to reálně "cítit", když páka bude třeba o 5 ° od kolmice a budu mít výchylky (třeba směrovky, ať do toho nepleteme ještě diferenciaci křidélek) na obě strany téměř stejné, ale s trochu jiným průběhem. Anebo použiju subtrim, a pak budu mít buďto nesymetrické výchylky se stejným průběhem, anebo holt jednu stranu budu omezit ve vysílačce, čímž přijdu o část rozsahu chodu serva.

Vím jak se to chová, dotaz je na to, jak moc co z toho vadí a jestli je to vůbec poznat.

[DAF]

Osobně si myslím, že se dostáváš do roviny běžným pohledem nepoznatelné. Pokud rozdil v chodu není opravdu markantní, nejspíš ho v běžném provozu nepoznáš, možná jen u nějakých speciálů, jako pyloňák, soutěžní akrobat apod., ne u běžných rekreačních modelů.
Otázkou také bude, jestli jsi schopen změřit pár stupňů na páce, která je dlouhá třeba centimetr.

[RC_FB]

To si buď naprosto jistý, že 5° na centimetrové páce poznáš od oka. Na konci je to asi 0,7 mm. Při pohledu z boku rozdíl jak... A na rozdílu ovládání taky.

[jio]

... jestli je to reálně "cítit", když páka bude třeba o 5 ° od kolmice ...

Netýká se to zrovna těch 5°, ale jsou tu 2 drobné problémy. Jednak, což asi víš, ne vždy jde páka nasadit tak, aby byla kolmá proti servu, když je servo v neutrálu. Zuby to nedovolí. A další, když si nasadíš páku tak, aby vypadala kolmo a servo není připojené na přijímač nebo tester a je jak jsi ho vybalil z krabičky, tak když se nejdřív servo zalepí a teprve pak se připojí na přijímač, tak může páka v neutrálu uletět třeba na 45°. A při tom bude podle rádia v nule. Ne vždy jde pak servo jednoduše vyndat a minimálně to je zbytečná práce.
Jinak těch 5° na krátké páce je podle mě skoro jedno. Důležitá je pozice páky kormidla vůči ose otáčení a poměr velikosti pák serva a kormidla.

[TomasC]

doporučovanou praxi

Za sebe vždy postupuji tak, že servo napojím na servotester. Používám JETI box, kde je vidět v ms výchylka. (doporučuji nový, černý, chodí na jednu Lipolku a je dobře vidět). Hodí se i Ykabel, když řeším křidélka.

Před definitivním zalepením vždy vyzkoušet. Protože kolem středu to chodí docela dobře, ale v krajních výchylkách rozdíly naskakují.
V pákování nejde ani tak o rozlišení přenosu, ale o vůle v převodech, otvorech pák a tak. To má mnohem dominantnější vliv.

Mě třeba překvapilo, jak se deformuje výchylka kormidla, když je různý směr otáčení serva a kormidla.


A za mě doporučovaná praxe: vždy dát a vložit do modelu maximum. Ono se to vrátí...

[DAF]

To si buď naprosto jistý, že 5° na centimetrové páce poznáš od oka. Na konci je to asi 0,7 mm. Při pohledu z boku rozdíl jak... A na rozdílu ovládání taky.

Toho úhlu bych si sám zřejmě všimnul (a osobně bych to tak nejspíš nenamontoval), ale pokud bude vyosená jen páka a kormidlo bude v neutrálu, tak to doladíš trimem, spousta zdejších to odladí nastavením v menu a nebude to dál řešit. Pokud to namontuju křivě a nechám křivě i kormidlo, tak si piš, že i to na ovládání poznám .