RCMANIA.cz

V jiném tématu se objevila zmínka o různých momentech, kdy hrozí, nebo dokonce i došlo k úrazu. Zkuste se podělit o své zkušenosti a zážitky, ať už pro pobavení, ale hlavně jako memento pro ostatní. Většinou to je při manipulaci s motory, ty mnohdy dokážou pěkně kopat, někdy jako kůň (myslím hlavně čmouďáky). "Elektrikáři" zase občas blbě zapnou rádio a motor se rozběhne a dělá rotiku. Ovšem může se něco stát i při stavbě modelů, nebo třeba jeho zachraňování např ze stromu. Normálním lidem se prostě občas něco přihodí. A i přes již získanou zkušenost, si to občas zopakují.

Hned začnu. Kdysi jsem byl (cca před 20 roky) testovat nový model, tehdy ještě bez dnešního vybavení. Jako zdroj pro žhavení jen baterka 6V s patřičným odporem. Na place motor ani neškytnul. Tak jsem to sbalil a šel domů. Tam jsem jen tak připojil žhavení a drcnul do vrtule. Motor okamžitě chytnul (na zbytky v karteru) a model se rozjel po stole. Ve snaze ho zastavit jsem si ale hrábnul do vrtule, jaksi jsem ruku nepředsadil, jako se dělá oprava při střelbě . Palec posekaný téměř na kolečka jako salám .

Že motor kopnul při startování, hlavně detoňáky, to je celkem normální. Že občas člověk v zápalu chtěl sáhnout na palivovou jehlu skrz okruh vrtule, to se asi povedlo každému. Při stavbě nešlo něco ukrojit, nebo bylo potřeba udělat úpravu/opravu v již hotovém trupu, a úraz byl na světě. Vzpomínám si, jak se kolega snažil přistát k noze, ale byl "delší", tak přeskakoval přistávající model (tak 20 cm nad zemí, asi přízemní efekt), malém to skončilo vyvrtnutým kotníkem a zlomenou anténou.

Dost často odpadávají přečnívající bříška prstů (u mně ukazovák a palec levé ruky) při řezání nožem podle pravítka

Prkénko s MVVS 2,5 jsem přichytil čtyřmi truhlářskými svěrkami a nastartoval a zabíhám. Najednou koukám, dvě svěrky na zemi jedna se krásně vytáčí. Motor vyskočil a jizvu pod kolenem mám do dnes.

V dobách, ldy jsem létal F3Ačka, tak vrcholem techniky nabíjení byla TEMA za 7.000,- Abych si ušetřil čas, tak jsem chtěl nabíjet 10články paraelně. Nějak jsem se zamyslel a propojil dvě sady, ale do serie.... Když jsem se snažil zapojit druhou stranu, tak mě oblouk z 70V docela překvapil...

Za mě to chce prostě při práci s potencionálně nebezpečnou věcí, což je v modelařině skoro všechno, aspoň trošku myslet...

Ještě v počátcích jsem na detoňáku JENA 2,5 chtěl povolit zajišťovací páčku na kompresním šroubu a když povolila, tak jsem si kloubem prostředníku hrábnul do vrtule. Kůže odseknutá až ke kosti zůstala viset jako klapka na na traktorovém výfuku a krve jak z vola, ale přirostla zpátky. O pořezaných pstech o vrtuli ani nemluvím (rukavice nesnáším). K modelařině to prostě patří.
Jak píše TomasC, chce to víc používat to mezi ušima.

Jéžiši, kde mám začít ?
to bych tady psal celý dopoledne .
Naposledy jsem vrtal odlehčující díry do duralovýho rotoru . A protože nebylo místo, tak jsem je začal zvětšovat a kousnul se vrták. Rotor se protočil a krásně obkroužil konec malíčku, kterej zůstal držet asi jednou třetinou.
zalepil jsem to lepenkou a hotovo. Je naprosto neuvěřitelný, že po 3 měsících vypadá jak novej - ten malíček. Jizva nepatrná a citlivost se neustále zlepšuje .
No ale pro poučení - než jsem začal vrtat, přesně jsem odhadl , že se to může stát a přesto jsem pokračoval. K tomu není co dodat.

Dá se mezi modelářské pohmožděniny počítat i opakované spálení od sluníčka na akci?

dudaj píše:Jéžiši, kde mám začít ?
to bych tady psal celý dopoledne ....
No ale pro poučení - než jsem začal vrtat, přesně jsem odhadl , že se to může stát a přesto jsem pokračoval. K tomu není co dodat.

...a to byla chyba. Protože jsi si řekl "tohle bude průser", tak to mozek podvědomě provedl . Asi každý by těch historek našel povícero. Při řezání, hlavně drobných dílů, to je skoro na denním pořádku. Teda ne doslova, ale nějaký drobný úraz není vyloučen.
Mimochodem každý týden zápasím s bezpečnostní u kluků na kroužku. "Nejlepší" je jeden, nebudu Františka jmenovat, který do všeho jde po hlavě. Když jsem donesl balsoříz, ptal jsem se, zda někdo ví co a k čemu to je. On po to hrábnul, jako když chce chytit mouchu. Samozřejmě, že tam byly upevněné nože (dostali jsme jako sponzorský dar, už použitý). Naštěstí se nic nestalo. Musím to zaklepat, až na občasné píchnutí špendlíkem se nám zatím nic nestalo.
A jinak drobné řezance od vrtule, hlavně u detoňáků, byly běžné. Někdy ani rukavice nezabránila bolestivým úderům při startování.
Jyrry, ano. Taky jsem se přismahnul, že mě večer bolela hlava.

....není to úraz, ale příjemná (dnes) vzpomínka na začátky. Upoutaný JAK 7 na 2,5 D ... a trochu potřebovala poštelovat komprese.... Pravou rukou držím model a levou vrchem přes vrtuli ladim kompresi.... no asi jsem ji vyladil dobře, protože se motor asi třikrát ještě otočil, než ho zastavila umdlévající levá ruka. Takže dnes mám na levém předloktí krásné tři stopy po točící se vrtuli. Škoda jen, že už je to skoro padesát let...

DAF píše:...a to byla chyba. Protože jsi si řekl "tohle bude průser", tak to mozek podvědomě provedl .

Těžko posoudit. Filosofovat lze různě . Jsem dost opatrný, protože mě ruce živěj - kromě jinýho. Ale některými zkušenostmi si člověk asi musí projít a v daném okamžiku se chová dle "plánu" a je jak omámený. Pak si jenom říká, proč jsem se tak zachoval ?
Vrták se mi kousnul mnohokrát, takže o tuhle zkušenost nešlo určitě.

12S/5000mAh/65C LiPol zapojene do zkratu a ohorele prsty... Pohlazeni rotorem vrtulniku o prumeru 1,8 metru, kdyz se na me sesypal diky mechanicke zavade.... atd...
Nejake to seknuti vrtuli spalovaku, sroubovak zapichly v ruce a podobne ani nepocitam.
Jo, jsem sikovnej.

Tak v dílně se děje pořád něco, naštěstí převládají prkotiny typu šroubovák zapíchlý do ruky po sesmeknutí atd.
Upřímně si myslím, že tohle ani není o tom, že člověk málo používá hlavu, pokud v dílně stráví času více, tak se to prostě stane každému, pokud by někdo tvrdil, že jemu ne, tak buď kecá anebo je nějak divný
Spíš se je třeba vyvarovat větších malérů a když už se dělá s něčím, co dokáže více ublížít, tak tam je vyšší soustředění nutné.
Tohle se asi nijak neliší mezi modeláři a jinými druhy kutilů.

U modelářů jsou spíš občas "efektní" úrazy přímo s modelem. U mne byl asi největší průser, když jsem ladil v bytě elektropohon a při manipulaci okolo něj jsem si drbnul do vysílače (žádné roztočení po selhání, prostě jsem do páky fakt strčil). Než jsem zareagoval, tak mě vrtule sekla do nártu a to tedy bylo krve množství opravdu slušné, naštěstí ne tepna, ale k velkolepému bordelu to stačilo

Dudaji, ono to není o těžkém filosofování. Prostě člověk něco dělá a všimne si, že by mohl být malér, spoléhá na to, že to "ňák dopadne", a ono to fakt dopadne, ale ne vždy tak, jak si představoval. Ale kdo nic nedělá, nic nezkazí a tak si ani nemá šanci ublížit. Ovšem potom ho pán Bůh opatruj, když na něco sáhne.
Klukům na kroužku musím na počátku každého roku (a případně to zopakovat během roku, když vidím, že dělají nějaké nesmysly) dělat takové zjednodušené BOZP. Mám na to vždycky nožičku párku a kluci se na to i docela těší. Těší se samozřejmě, že pak dostanou i kousnut, ale to se mýlí. Vezmu kousek dřeva (třeba kus balsy), vrtačku, pilku a nůž (postupně) a říkám "pracuje s vercajkem, který kouše, tohle (ukážu na párek) je váš prst" VRRRRR... a vrták vjede do párku. To samé s pilkou a nožem, říkám "takhle dopadnete, když si nebudete dávat pozor, vono to kouše jag swiňa". A po ukázce si párek slupnu sám . Zatím to funguje, celkem si dávají pozor. Potěšilo mě, když pracovali s vrtačkou a já jim nasadil ochranné brýle. Podruhé se po nich už ptali sami.
K těm vrtákům v rukou, když jsme doma dělali ústřední topení (uf, už to bude skoro 30 let). Kámoš, který nám to vařil, chtěl, abych mu podržel zrcátko. Pak si chtěl v ruce nadhodit drát (bylo to v jednom blbém koutě), ale ten mu vypadl a jak byl konec ještě červený, zapíchlo se mi to do ruky. Žádná bolest, nic, jen vypálená dírka, překvapivě ani kapka krve. Po dlouhé době se to zacelilo a je tam jen malá pidijizvička.

Slušivě sem si vypláchl oko tužidlem do epoxu. Stříkačkou dávkuju a jak ten konec při dotlačení plesknul, tak se kapička "odrazila" od kalíšku přesně do oka a průser byl na světě. I když sem asi během 20 sekund vyplachoval vodou, před okem už byl jen bílý igelit. Popálená vrchní vrstva rohovky, slzné kanálky fuč, takže mi to ve špitále seškrábly, týden bezesných nocí jak to bolelo jak kráva.
Ale dali mi to dohromady luxusně, za dva měsíce jsem viděl rozumně, za 5 líp jak před tím. Holt novej povrch
No a ochranné brýle jsem pochopitelně začal používat až potom.

... nemohu se nepřidat s tím okem.... myslím, že nejsem uplně zbrklý, a taky mohlo být oko pryč. Vezl jsem si domů jeden svářecí drát 3mm na nějkou osičku ... vystupuji z auta, v ruce ten drát, ten jsem si ještě pro jistotu opřel o zem a chci zamknout auto. No - upadly mi klíče, tak jsem se pro ně sehnul...Drát šel nekompromisně do obličeje, těsně vedle oka k nosu, No krve jak z v-la, ale naštěstí byla jen potrhaná kůže vedle nosu - no kolik chybělo. Nikdy není člověk dost opatrnej...

Je az prekvapive ze ja som vaznejsi uraz este nemal.Nastavoval som zhavik 6,5ccm a samozrejme som na ihlu isiel cez vrtulu nic sa nestalo motor som zastavil rukou.Naposledy ma ale pekne kopol DLE30 a pekne mi presekol kozu na ukazovaku.
A este taka perlicka Skladal som piper a zabudol som ze mam v modeli 4S baterku,potreboval som vyvrtat dieru a uz som bol v baterke nastastie iba zadimela ale nebolo mi vsetko jedno.