RCMANIA.cz

Nazdar chlapi! ( i dámy, pokud se potulují po těchto stránkách)
Při brouzdání po rc stránkách je téměř vždy u modelů letadel uváděno plošné zatížení. Poradí prosím někdo zkušenější, co je to plošné zatížení a jaký má vliv (má-li vůbec) na ovládání letadla? Předem díky za odpovědi.

Je to podil hmotnosti letadla a plochy kridla, u modelu se vetsinou udava v gramech na decimetr ctverecni.
Ve zkratce - cim je plosne zatizeni vyssi, tim vyssi je minimalni rychlost (model leta rychleji) ale je taky mene nachylny na poryvy vetru. Modely s extremne nizkym plosnym zatizenim (10g/dm2 treba halove akrobaty a tak) letaji krokem ale kazdy zavan je rozhodi, velke motoraky s 80-100 g/dm2 jsou na tom naopak.

kazde lietadlo ma svoju hmotnost a plochu kridla a vyskovky, teda napr ked mam plochu 20dm stvorcovych a 500g tak to je 500/20 = 25, teda 25g/dm stvorcovy (takto sa udava plosne zatazenie)
vliv to ma zasadny, ked mas vecsie plosne zatazenie tak model ma vecsiu padovu tychlost, a na let potrebuje vecsiu rychlost (napr rychlejsie akrobaty, ako F3A), ked ma male plosne zatazenie tak dokaze lietat pomaly a nema skoro ziadnu padovu rychlost (halovky)

Plošné zatížení = zatížení na jednotku plochy - v případě modelů g/dm2
Vypočítáš tak, že vydělíš vzletovou hnotnost modelu v gramech plochou křídla v dm/2 - obecně - čím nižší plošné zatížení, tím lépe model létá, ale zároveň je citlivější na vítr a pod. Jednoduše, snaha je vždy dosáhnout co nejnižšího plošného zatížení = co nejlehčí model. Vliv na letové vlastnosti je jasný, na ovladatelnost mají vliv spíše jiné faktory.
Pokud to umí někdo vysvětlit lépe, ať mě opraví.

Sakra to je fofr, než jsem napsal svůj příspěvek, tak už mě dva předstihly

Kto dživ přijde ten dživ mele... :D... aj mna predbehli , inac nesom Čech, takze ked som to napisal zle necudujte sa

Ahoy, jen pro upřesnění, co všechno počítáte do nosné plochy. Kdysi jsem se např. setkal s tím, že určité kategorie modelů měly omezenou velikost výškovky, aby se nezvyšovala nosná plocha a tím uměle nesnižovalo plošné zatížení. Tedy, jen plocha křídla, nebo křídlo + VOP? Já beru jen křídlo.

Počítám jen s plochou křídla, VOP zpravidla nebývá nosná, existují samozřejmě i vyjímky.

U začátečnických modelů dokonce VOP zmenšuje vztlak a tím i efektivní nosnou plochu, ale jen trochu (doufám). Ale záleží na tom, jak to pojmeš, jestli ji započítáš jako "zápornou" nosnou plochu nebo ji přidáš do zatížení. Možná spíš do zatížení, protože aby model letěl vodorovně, musíš výškovkou regulovat její součinitel vztlaku směrem dolů a držet moment jejího vztlaku na stejné hodnotě jako je moment tíhové síly olova v předku trupu, které způsobuje posun těžiště před neutrální bod.

Když se na to ale tak dívám, nepočítal bych do nosné plochy ani nosnou VOP, protože ta vlastně dělá to samé, jen obráceně. A opět se musí korigovat její koeficient vztlaku aby vztlak byl při všech rychlostech stejný. Plošné zatížení to ale snižuje. Ne však zvětšením plochy ale zmenšením nutné vztlakové síly křídla.