RCMANIA.cz

Ahoj, když to není na létání, tak blbnu pod kopcem za svým modelářským brlohem na zahrádce, ale jsem na to jelito a vubec tomu nerozumim, ted už jsem si alespon ujasnil, čeho musím dosáhnout, aby to mělo vubec nějaký trvalejší efek a hlavně abych na chráněné uzemí nedotáhnul nějakou rostlinu, která to tam postupně komplet zaplevelí.

to místo, kde blbnu a zahradničím je z větší míry jílovitá puda,nahrnutá na svažující se asfaltové parkoviště kde se místy vubec nedaří udržet tak trochu normální trávník, zkoušel jsem dosejvat, ale absolutně se nechytil, jediný zpusob, jak v některých místech mít trávník, bylo vyrejpnout vrstvu jílu, jinde strhnout trávníkový koberec a přenést na to místo, to ale funguje někdy pouze jednu sezonu a druhou sezonu po zimě, je to místo zase takový nijaký, jde o lokalitu s minimálními deštovými srážkami.


pak bych potřeboval poradit s nějakou rychle pnoucí rostlinou, která se ale nerozmnožuje výtrusama ,ale pouze mechanickým přesazením a vybrat nějaké trvalky, které by v tomto sušším prostředí mohli tak nějak fungovat samy o sobě .

pokud je tu někdo i odborník na zahradní uchylě překroucené bonsae a bylo by reálné, ji v těchto primitivních podmínkách udržet při životě a postupně tvarovat, no to bych se podělal blahem.

PS: vždy ale vzhledem k veřejně přístupnému pozemku musím i zohlednit cenu, kterou jsem ochotný zaplatit s tím vědomím, že reálně hrozí, že se moje investice někdo v pondělí přemístí na uplně jinou zahradu

v zásadě ale řeším nejvíc tu trávu, nevím jaký semeno, nebo jestli hnojit, nebo jestli strhnout ten jíl a dosypat to nějakou--vím prd jakou zeminou.

Na jílovitou půdu jsme navezli asi 6 tatrovek hlíny ze zahradnictví v likvidaci. Čti 30cm vrstva.

Nezmarné rostliny jsou černý bez a škumpa.
Škumpa je moc hezká na pohled ale je to svině. Celou jsem jí letos pokácel a už je opět košatá.
Popínavku nevim.
Keře bych doporučil rododendrony, ale chtějí kyselejší zem. U nás to roste jak plevel.
V jílu neporoste nic. Nepropustí vodu.

Bacha na škumpu. Každej rok likviduju výhony co lezou zemí až od souseda a navíc je jedovatá.

Ticcino píše:Na jílovitou půdu jsme navezli asi 6 tatrovek hlíny ze zahradnictví v likvidaci. Čti 30cm vrstva.
V jílu neporoste nic. Nepropustí vodu.

to jsem si právě letos ověřil v praxi hned z kraje léta jsem tam píchnul právě nějaký letničky, když jsem přijel za týden, tak to bylo opadaný, ted před cca 3 nedělemi jsem vybral jedno zahradnictví, kde se těch letniček už zbavovali opravdu za pár haléřu, ale už jsem vykopal trošku větší díry a dal tam místo jílu hlínu z pole a zatím teda držej, u těch rododendronu jak jsi doporučil píšou, že to v jílu jde taky, jen to chce právě věší díru a ten kořenový bal zasypat zeminou a zajistit z té jílové jámy odvodnění, to by nebyl problém, páč to mám ve svahu tak je příští rok asi zkusím, navozit tam nákladákem hlínu to nemám šanci realizovat.

Shorty píše:Bacha na škumpu. Každej rok likviduju výhony co lezou zemí až od souseda a navíc je jedovatá.

škumpu znám, že je jedovatá jsem nevěděl, je fakt, že je hezká--lezla nám na naši zahradu taky od sousedu--podlezla pod zdí a plazilo se nám to po zahradě, letos ten strom sousedi pokáceli, to je opravdu šílenej plevel, něco takového nemužu na Rané v žádném případě vysadit, jeden zahradním mi právě slíbil ted na podzim sazenice něčeho popínavého, aby mi tam zarostlo to lešení pod terasou, ale pak jsem se dozvěděl, že je to taky nějakej šílenej plevel, co se tam rozroste všude a že se mám právě pídit pouze po něčem, co se rozsazuje pouze mechanickou cestou--no prostě když zasadím jednu sazenici, nikdy to nehodí další odnože a nerozleze se to tam všude.

prostě když zasadím jednu sazenici, nikdy to nehodí další odnože a nerozleze se to tam všude....

To je právě vlastnost většiny popínavých rostlin. Oni na tomto základě přežívají, prostě v místě, kde se dotýkají země pustí kořeny a rostou dál..., ale já bych se poptal v nějakém zahradnictví po skalníku. Je jich spousta druhů, ale pokud víš co od toho chceš, určitě ti poradí. A skalník dokáže opravdu přežít skoro všude

pedro006 píše: ale já bych se poptal v nějakém zahradnictví po skalníku. Je jich spousta druhů, ale pokud víš co od toho chceš, určitě ti poradí. A skalník dokáže opravdu přežít skoro všude

ok a díky, doma na balkoně v paneláku jsem to s manželkou nijak neprožíval, na sezonu se koupili nějaký letničky, nějakej buxus a letos, co jsem udělal automatické zavlažování, tak to nějak zatím přežívá, ale ven na tu zahrádku už bych chtěl něco, co bude každý rok o něco větší a né tam každoročně píchat znovu a znovu nějaký pidikeřík co se nedožije ani zimy, to je opravdu k ničemu a vyházené peníze, asi to tam nafotím a zajdu do nějakého vesnického zahradnictví si nechat poradit s čím tam budu mít šanci nějak to při tom životě udržet.

Rododendróny a azalky jsem řešil já, barák stojí v místě bývalýho hliňáku cihelny, takže jilovitá. První pokus byl vyrejt 70 cm širokou a hlubokou díru a zasadit do skoro čistý rašeliny. Jenže za cca 2 roky obojí přestalo růst, trochu pomohl okyselovač ale další rok zase bída. Tak to šlo všechno ven. Nový rostliny, zase ta ďoura s rašelinou ale zásadní změna, mezi rašelinu a původní jílovou hlínu jsem smotal rouru z nepropustný fólie. Od ty doby vše roste 4 roky jak zběsilý. Problém byl, že bez toho oddělení reaguje kyselá rašelina a zásaditej jíl a vše se prosolí a v tom nic neroste.
Trávu bych serval 10 cm jílu a navezl něco kvalitnějšího. Pokud to je ve spádu, dal bych do hlíny perlinku s 1 cm oky aby to voda nevyplavila. Ale než tráva trochu naroste, je tam riziko dál. No a nemůžeš na to vzít vertikutátor.
Popínavku mám neopadavej břečťan. Schovávám s ním hnusnej neobývanej sousedův baráček z režnýho zdiva. Dokonce jsem ho naučil růst na jižní zdi, ale trvalo mu to 3 roky než si to rozmyslel a teď mu nevadí ani letní žár. Normálně funguje spíš na severní a západní zdi. Opadávej si nedávej, nebo se z toho listí pos...š. Mě úplně stačí katalpa, za rok naroste koruna o 2,5 m na průměru a listí je během jednoho dne 4 našlapaný popelnice. Na jaře bude motorovka a koruna se ořeže na průměr 50 cm.
Jirka

Celeron píše: Tak to šlo všechno ven. Nový rostliny, zase ta ďoura s rašelinou ale zásadní změna, mezi rašelinu a původní jílovou hlínu jsem smotal rouru z nepropustný fólie. Od ty doby vše roste 4 roky jak zběsilý.

tomu moc nerozumím--jaká nepropustná folie, jak smotat rouru ?

S tou opadávací popínavkou to je zásadní informace, máme tam problém i s likvidací posekané trávy, sypeme to tam rovnou za plutek do toho zarostlého svahu, tam moc možností, jak to likvidovat není.

jinak k tomu trávníku--posypat to travním semenem, to byli vyhozené peníze, jediné, co mi tak nějak funguje, jak se na tom asfaltovém parkovišti splavuje prach ke krajum, tak v tom vždy vyroste tráva, ta jde dobře strhnout jako koberec a tu právě postupně přemistuji na ten jíl, to opravdu vcelku funguje, jsem ale limitovanej množstvím, které mohu použít.

no jak to tak čtu, v tom jílu by asi bylo rozumné moc to s osazením květeny nepřehánět, zavěnovat se právě třeba dvou místum, kde teda vykopu ty díry, dám tam nějaký dva větší keře a asi bych tam i zavedl automatické pomocné zavlažování, aby tam alespon jednou v týdnu natekla nějaká voda, tu tam v pohodě chytám--deštovku co stejká z karavanu.

A co si myslíte o nějakém tom trávníkovém hnojivu, mělo by to nějaký smysl , nebo to mám nechat opravdu na přírodě a pouze postupně doplnovat ten trávník tím kobercem? v té mojí části a u souseda, co tam má karaváč už dlouho to je v pohodě, ale letos jsme to začali upravovat i u nového druhého souseda a tam je to opravdu běs a bída, navíc je to tam ještě nedorovnaný a hrbolatý, tam se nedá ani jezdit se sekačkou, takže tam by bylo asi uplně ideální to opravdu dorovnat hlínou, už jsem letos i uvažoval, že bych tam navozil hlínu z pole, co je hned pod náma, jenže to je taky taková divná lepkavá hnědá hlína.

Možná bych ale uspěl, kdybych o tom hodil řeč s předsedou národního výboru, snaží se to tam okolo nás udržovat a zkrášlovat, aby to nebyla pouze zarostlá strán, možná by vyšel vstříc ,ledy by se pohnuly a v rámci dotací z evropské unije by už ten nákladák se zeminou reálnej byl, jde asi jen o to, jestli do toho spadá právě i tento pozemek ale je fakt, že než jsme se tam o to začali starat svépomocí, sekala a udržovala to tam vesnice.

V každym případě ten trávník bych rád vyřešil ještě před zimou,když už tam tolik lidí nejezdí, aby to na jaře bylo už pochozí.

Jo, svislou rouru, která oddělí jíl od rašeliny. Není to na věky ale pár let bude klid, pak se to stejně proplaví a zase zasolí.
Pokud fungujou ty drny, vem vozejk a někde na louce si to narejpej. Můj děda takhle "drnoval" mezi pěšinkama a záhonama.
Hnojení trávy. Je letní a podzimní. Letní je dusíkatý, za tejden se to zazelená a vyskočí ze země. Podzimní jakoby zastaví růst na vejšku ale tráva zesílí a získá odolnost na zimu. Teď uz to chce podzimní. Moc toho nesypej, trochu a třeba 2-3 x po týdnu, jinak se tráva popálí. Já to rozhodím rukou, ten vozejček na hnojení dává moc. Je to dobrý před deštěm či hned zalejt. Pokud někde dáš víc, tak se to rozplaví a nevzniknou vypálený fleky.
Počítej, že tem břečťan přibývá metr za rok. Pokud to je na zdi tak pohoda ale pokud to vyleze až na střechu, rozhází tašky. Musí se taky stříhat, takže bordel. A nenech to moc přerůst, po asi 15 cm má příchytný kořínky do zdi a občas to je boj je vyrvat, hlavně na nenahozený zdi.
Jirka

pepin píše:rychle pnoucí rostlinou, která se ale nerozmnožuje výtrusama

Já teda také nejsem ani zdaleka zahradník, ale tohle splní každá - výtrusama se rozmnožují houby, rostliny semeny.
Ale praktičtěji: Před dost lety jsem vysadil u paty baráku (starý cihlový činžák) několik proutků obyčejného psího vína. ani nevím, z čeho vlastně roste, to co tam je se moc hlínou nazvat nedá. Ale mohutně vyrazilo a vyrostlo každý rok o jedno patro (připravil jsem mu na zdi úchyty). Teď je už léta ve čtvrtém patře (další tu není) a zjevně se mu velmi daří. Nic parazitního z něj nevyrostlo.

JardaRůžička píše: výtrusama se rozmnožují houby, rostliny semeny..

tak to víš, Pepin, hlavně, že se výtrusem nerozmnožuju já

Cestou z práce jsem se zastavil v zahradnictví, páč jsem z těch vašich rad už něco pobral, tak už tolik nehrozilo, že to tam na ně spustim pátý přez devátý.

ptal jsem se hlavně jak s tím jílem, ten muj problém s neuspěchem vidí s největší pravděpodobností s uhnilejma kořenama, to odseparování od jílu prý zásadní problém nebude, ale měl bych tu jámu opravdu odvodnit, tam vidí zakopaného psa, vrchní puda na omak suchá, ale kořeny v bahně a uhnívají.

přišla řeč i na tu pnoucí rostlinu, že to chci táhnout po síti se jim moc nezdálo, hlavně kuli váze té rostliny, pokud se opravdu rozroste v kombinaci s postupným rozpadnutím té sítě, spíš mi doporučili to tahat když už, tak po drátech, v každém případě mi doporučili přísavník tříprstý, že to by mi tam jít mohlo.

ted už si tedy jen vyhrnout rukávy, s vykopaným jílem, co by základní stavební hmotou bych měl taky vyřešené, jen pro to najít to správné místo a dotáhnout to opravdu někdy do konce

Tos zapadl dost hluboko . Nespletl ses. Není to rašelina?

Shorty píše:Tos zapadl dost hluboko . Nespletl ses. Není to rašelina?

narazil jsem na tu fotku, když jsem se prohrabával před časem okrasnejma zahradama a okamžitě mě to nadchlo, teda nadchla mě tam ještě jedna okrasná zahrada, ale to mi manželka okamžitě zatrhla, že by se bála chodit v noci čurat za karavan

škoda, taky je to pěkný.

tak víkend jsem věnoval dorovnávání trávníku, šlo to docela dobře, z toho asfaltu se ten koberec krásně strhává .

ohledně toho jílu by mělo zafungovat promíchat ho s pískem, tak to zkusím,s odtokem vody by problém být neměl, páč ta strán je v tom místě už opravdu hodně z kopce, rododendrony proběhnou bohužel až na jaře, ted je už pozdě, maximálně bych mohl před zimou uspět s tují, jedno místečko tam pro ni mám, tak uvidim, zatím jsem tunil pouze z místních zdroju--občas tam roste něco jako ostřice, takové ty trsovité trávy, to vypadá v tom posekaném trávníku semo támo vcelku decentně, tak ted študuju trochu exotičtější odrudy a asi to na jaře zkusim, v každém případě už si tam ze mě kuli tomu dělaj prdel a v neděli tam pobíhali s fotákama, aby zdokumentovali Ranskou botanickou zahradu